PODKARPATSKÁ RUS. Soukromé automobilní trati. 6229.

6229. Autobus Neresnice—Usťčorna 36 km.

(Majetnik Zelman Berkovits v Neresnici. Autobus vyjíždí z nádraží v Neresnici a jede po zemské silnici údolím Teresvy s úzkokolejnou tratí.)

 

Km 6 Ganiče nad ústím Teresové do Teresvy, část obce Slaný. Studna, hluboká 8 m, se slanou vodou 15%, na l. břehu Tisy sirný pramen. Notariát, čs. 5tř. a rus. 5tř. škola, nízký kamenný kostel s 3 věžičkami nad průčelím. Výroba koberců, úprava Teresvy. Z Ganičů podle potoka Teresové odbočuje do vsi Teresové lesní dráha, která zahýbá podle potoka Kobylce pod horu Malou Kobylu 1058. V Teresové rus. 3tř. škola, lázničky se zemitoželez. kyselkou, vytékající z opuštěné štoly.

Km 12 Kaliny, čs. 2tř., rus. 6tř., v části obce Kalinách za řekou rus. 3tř. škola, pravosl. kamenný kostel se štíhlou věží.

Km 15 Dubové, notariát, čet. stan., čs. 2tř., rus. 6tř., v části obce Niž. Dubovci 2tř. rus. škola, ves byla původně osazena dřevařskými dělníky. Tkaní koberců. Výstavný kamenný kostel. Stát. lesní správa.

Km 21 Krásná nad ústím tří potoků, Tichovce, Malého Tichovce a Krásné, rus. 3tř. škola, bílý got. kamenný kostel. Na S svahu Pučoského vrchu 693 na pr. břehu Terebly železitá kyselka, na J svahu téhož vrchu nad potokem Krásným minerální pramen Basarab a S od vsi solný pramen. Z Krásné vychází žlutá.

Žlutá Krásná — údolí Plajského potoka — Tempa 12 km — Podpula, chata pod Podpulou 21.5 km — klausura Jablonec 30 — Brustury 37 km. Jde S kus po silnici, přejde do údolí potoka Plajského, po 3/4 hod. odbočí a stoupá na Tempu s překrásným rozhledem 1639, po široké cestě po hranicích okresu ťačovského a tachovského k místu, kam přichází zelená z chaty pod Podpulou, a s ní přes Podpulu do chaty KČST. pod Podpulou. Sejde k potoku Jablonci a do Brustur.

Km 36 Usťčorna, konečná stanice. Popis str. 40.

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Soukromé automobilní trati. 6228.

6228. Autobus Kosino — Šom, nádraží.

 

Šom-Kosino, majetník H. Schwarty, Kosino. Zastávky popsány při hl. trati 301. str. 137.

 

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Soukromé automobilní trati. 6226.

6226. Autobus Čop—Mukačevo po zemské silnici 42 km.

 

Stanoviště Čop nádraží. Podjede trať u Ašvaně, maď. 2tř. škola, leží V od demarkační čáry, přejíždí Serni. Je to plochý, močálovitý kraj. Agovo, ležící S, maď. ref. 1tř. škola.

Malá Dobroň s cikánskou osadou, maď. 3tř. a ref. maď. 1tř. škola, u obce železitý pramen.

Veliká Dobroň, notariát, čet. stan.,’ čs. 2tř., maď. 6tř. se 6 pobočkami a maď. ref. 1tř. škola. Cikánská osada. — Jedeme krajem, odvodňovaným odpady.

Čomonín, maď. 6tř. a ref. maď. 1tř. škola. Přejíždíme odpad Maconcu, podle hájovny Horačina do Strabičova, Velikých Louček, Klučárek, Palanoku a Mukačeva, popsaných při trati 325 na str. 172.

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Soukromé automobilní trati. 6225.

6225. Autobus Percčín—Tuří Bystrý 30 km.

(Majetnice B. Schwimmerová v Tuřím Bystrém.)

 

Vyjíždí z nádraží v Perečině po zemské silnici podle lesní dráhy, kudy jde zelená do Simiru a přes Simirky na horu Znamin a modrá přes Simir na Sinatorii.

Zastávka Simir, str. 155, a Tuří Remety, str. 21, tam přetíná Jub. karp. stezku. Použitím autobusu do Tuřích Remet zkrátíme výstup na poloninu Rovnou z Užhorodu 50 km na 28 km.

Rakov, rus. 4tř. škola. Tuří Paseka, rus. 6tř. a v osadě Zaobuči rus. 1tř. škola. Poroškov, čet. stan., notariát, rus. 6tř. a rus. 1tř. škola, v osadě Majurkách rus. 1tř. škola, dřev. kostel. Vyskytuje se železná ruda. Působiště největšího básníka a romanopisce Evhenije Feneika, byl tam farářem. Tuří Polana, křižovatka, scházíme se s modrou Mukačevo — polonina Rovná. V Tuřím Bystrém končí trať autobusu.

 

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Soukromé automobilní trati. 6220.

6220. Autobus Užhorod—Malé Gejovce.

(Majetnik Ludvík Kaina a spol.)

 

Km 8 Korytňany, rus. 3tř. škola. Km 10 Čáslovce, km 14 Veliké Gejovce, km 17 Malé Gejovce jsou popsány na str. 151.

 

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Státní, zemské a vicinální silnice. Pokyny pro automobilisty a motoristy.

Státní, zemské a vicinální silnice.

 Pokyny pro automobilisty a motoristy.

 

Pramen Černé Tisy na Okule.

Celé kraje jsou desítky km vzdáleny od železnic a spojení je možné jen silnicemi, které jsou státní a zemské, méři skoro 1400 km. Okresních (vicinálních) a obecních je počtem 146. Obecní silnice jsou často jen vozovky, ale jsou přece sjízdné.

Magistrála státních silnic je trať:

Michalovce — Užhorod 41.89 — Mukačevo 28.65 — Berehovo 36.30 — Sevluš 25.35 — Chust 28.40 — Rachov 74.35 — Jasiňa — Jasiňský průsmyk 40.27, celkem 275.21 km.

Na tuto magistrálu se připojuji stát. silnice:

1) Čop — Užhorod 24.60 — Vel’ký Berezný 40.50 — Užocký průsmyk.

2) Mukačevo — Svalava 25.20 — křižovatka u Niž. Verecek 34.27: a) Verecký průsmyk 13.30 — b) Skotarský průsmyk 11.17 km.

3) Chust — Horinčovo 15.40 — Volové 42.10 — průsmyk Torunský 28.90, celkem 86.40 km.

4) Berehovo — Astel — hranice 6.5 km.

5) Výlok — Bekeň 6.5 km.

Na státní silnice se připojuji zemské silnice.

1) Perečín — Polana 43.44 km.

2) Čop — Veliká Dobroň 15.14 — Mukačevo 26.89 — ZáIuž 16.14 — Kivjažď 13.77, celkem 71.94 km.

Odbočky a) Veliká Dobroň — Šom — Janošovo: b) spojka za Čomonínem k Janošovu.

3) Svalava — Kušnice 27.13 — Dovhé 9.60 — Iršava 21.85, Selce 5.46 — Kivjažď 4 — Berehovo 25.8 — Bodolov 12.46, celkem 106.30 km.

4) Selce — Sevluš — Tekovo — Dakovo — Halmei.

Odbočky: Dakovo — Bekeň — a Tekovo — Chýše — hranice.

5) Dovhé — Lipecká Polana — vyústěni na státní silnici Chust—Volové.

6) Sojmy — Talamáš 32.4 km.

7) Buštino — Drahovo 26.51 — Sinovír 37.50 — hranice 12.40, celkem 76.41 km.

Odbočka: Drahovo — Krajnikovo, kde se rozděluje do Sekernice a do Saldoboše.

8) Teresva — Neresnice nádraží 14.38 — Usťčorna — Brustury 42.02, celkem 56.4 km.

Odbočka: Neresnice — Bedevia.

9) Veliký Bočkov — Kobylecká Polana.

O vicinálních a obecních silnicích se nezmiňujeme. Z mapy je lze dobře vyčisti.

Upozorňujeme, že na Rachovsku možno jeti auty a motory i po lesních vozovkách a také po horských cestách, vedených poloninami ve výšce až 1700 m. V těchto výškách nelze zaručiti vždy jejich sjízdnost a cestující jich používá na své nebezpečí. Platí se poplatek, někdy dost značný (až 200 Kč), ale zajímavost této cesty za pěkného času vyváži náklad, zejména když členové KČST. na průkaz platné legitimace mají 50% slevy. Většina těch cest vede po poloninách Svidovce a v oblasti Čorné hory. Jsou to velkolepé horské tury, při nichž uvidíme celé mohutné pohraniční horstvo, poloniny i klausury.

Zákopy v obiasti Čorné hory, v pozadí Čorná hora, nejvýchodnějši bod ČSR.

 

Poplatky jsou rozděleny na šest tříd a každá třída na odděleni. První číslo je poplatek za velké auto, druhé za malé, třetí za motocykl s přívěsným vozíkem, čtvrté za samostatný motocykl, páté za vůz s koněm.

I. třída	200,	125,	75,	50,	20	Kč.
II. třída	40,	30,	20,	10,	5	Kč.
III. třída	30,	25,	15,	10,	5	Kč.
IV. třída	25,	20,	10,	5,	5	Kč.
V. třída	20,	15,	10,	5,	5	Kč.
VI. třída	10,	8,	5,	5,	5	Kč.

Povolení dávají tyto lesní správy:

A) Lesní správa Bílá Tisa v Bohdanu (střed obce):

1) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST. pod Hoverlou) 10.5 — klausura Lazeština — lesovna Kozmešček 20.5 — Zimir 32.5 km (Jasiňa). poplatek I.

2) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST. pod Hoverlou) 10.5 — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 27.5 — ústí potoka Kevelova do Tisy na stát. silnici mezi Kvasy a železn. zastávkou Kevelovem 37.5 km. Poplatek I. (Obě tyto tury až do sedla pod Hoverlou jsou stejné.)

3) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 km. Poplatek VI. pro ty, kdo se vracejí.

4) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Balcatul s chatou KČST. 10 km. Poplatek II. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

B) Lesní správa Bohdan v Bohdanu: Od kam. kostela ve středu Bohdanu cestou podle potoka Bohdanu ke klausuře Lolinu (Bohdanu) 9 km. Poplatek III. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

C) Lesni správa ústěriky v Bohdanu:

Z Bohdanu podle potoka Kvasného k nádrži Kvasnému s chatou KČST,. 11 km, poplatek IV. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

Tyto lesni správy úřaduji ‘7.30—12 a 14.30—18, telefonní služba stále, lze se hlásiti kdykoli a zaplatiti poplatek.

D) Lesní správa Lazeština v Jasině:

1) Zimir — lesovna Kozmešček 12 — klausura Lazeština — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST.) 22 — klausura Hoverla 30 — ústí Hoverly do Bílé Tisy 32.5 km. Poplatek I. Je to obrácený směr, popsaný pod č. A 1).

2) Zimir — lesovna Kozmešček — klausura Lazeština — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST.) [trať jako D 1)] 22 — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 29 — ústi potoka Kevelova do Tisy na stát. silnici mezi Kvasy a žel. zast. Kevelovem 39 km. Poplatek I. Je to obrácený směr, popsaný pod č. A 2).

3) Zimir — lesovna Kozmešček. Poplatek II. pro ty, kteří se vracejí.

E) Lesní správa Svidovec v Jasini:

1) Ústí potoka Kevelova do Tisy — ústí Hoverly do Bílé Tisy, obrácený směr A 2). Poplatek I.

2) Ústí potoka Kevelova do Tisy — ústí Hoverly do Bílé Tisy — Zimir, obrácený směr D 2). Poplatek I.

3) Ústí potoka Kevelova — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 10 km a zpět. Poplatek II.

Poplatek vybírá zřízenec lesní správy u dřevěného mostu při ústi Kevelova.

F) Lesní správa Černá Tisa v Jasihi:

1) Ústí Dovžiny do Černé Tisy (na silnici z Jasině ke klausuře Apšinci) — klausura Apšinec 8 km. (Lze platiti až u klausury Apšince.)

2) Klausura Apšinec — kolna pod Okulou 3.5 km, poplatek V. (Lze platit u klausury Apšince.)

3) Ústi potoka Stanislava do Černé Tisy — klausura Stanislav 8 km, poplatek II. Nutno se vrátiti.

G) Lesní správa Brustury:

Brustury — Nausť Turbata. Od Nausť Turbata a) klausura Berťanka, b) klausura Plajska, c) Nausť Hladin, bez poplatku, jen dovoleni.

Pohled na Pietroš, protějšek Hoverly, od Kozmeščeku.

 

H) Lesní správa Něm. Mokrá:

Německá Mokrá — myslivna Bradula — klausura Mokranka, bez poplatku, jen dovolení.

Ch) Lesní správa Sinovirská Polana.

1) Sinovirská Polana — údolí Ozeranky — myslivna Černá Řeka (Na Kantině, noclehárna KČST.) — klausura Fuliovec.

2) Kóta 820 v ústí potoka Roztoky do Terebly — klausura Sloboda.

I) Lesní správa Vel. Bočkov:

1) Luh — Kosovská Polana 4 km. Nutno se vraceti.

2) Vel. Bočkov — Kobylecká Polana 14 km. Nutno se vraceti.

Benzinové stanice jsou ve všech městech i ve větších obcích: Berehovo, Bílky, Buštino, Čop, Dovhé, Chust, Iršava, Jasiňa, Královo n. T., Nižní Bystrý, Niž. Verecky, Perečín, Rachov, Rosvegovo, Šeredné, Sevluš, Slatinské Doly, Svalava, Teresva, Ťačovo, Užhorod, Užocký průsmyk. Vel’. Berezný, Vel. Bočkov, Volosianka, Volové, Volovec, Výlok a j.

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Letadlem na Podkarpatskou Rus.

Rád mám dunivou píseň,
již vrtule hlučně si zpívá,
když nese do výše stroj,
v němž radostně useď si člověk.
Splněn je Daedalův sen,
jejž Ikaros zaplatil smrti,
zvládnuta větrná říš,
jež patřila dosud jen ptactvu.
Modravé uchvátil výše
syn země — teď vládce
i vzduchu.

Po ukončeni letu Praha — Užhorod na letišti v Užhorodě.

 

Ideálním dopravním prostředkem je letadlo. Z Prahy do Užhorodu letí dvěma směry. Trať Praha — Brno — Bratislava — Košice — Užhorod, dlouhá 718 km, vyžaduje s třemi zastávkami 4 h. 35 min., přímá trať, t. zv. “letecký expres” Praha — Užhorod (délka trati 630 km) trvá jenom 140 minut. Cena jízdného je 280 Kč, státní a veřejní zaměstnanci mají 1/3 slevy. V ceně je započítána doprava od kanceláře Čs. stát. aerolinií v Jungmannově třídě na letiště a doprava zavazadel do 15 kg. Při zakoupeni zpáteční jízdenky 10% slevy.

Let je klidný, bezpečný. A ten kaleidoskop stále se měnících krajinných obrazů!

Obě trati jsou překrásné, trať přímá je zajímavější tím, že letíme podle Vysokých Tater, dívajíce se na jejich velikány s výšky, přesahující značně jejich temena.

Letecký expres leti nad Čes. Brodem, Kolínem, nad Polabskou rovinou, zámek Kačina a Čáslav jsou v ni význačnými body. Přelétáme Chrudim, Heřmanův Městec a Chrast. Za Českou Třebovou jsme hned na Moravě. Upoutá nás hrad Bouzov svými 9 věžemi. Olomouc leží přímo pod námi. Chvíli letíme nad Oderskými vrchy, S zahlédneme hradbu Jeseníků. Za městem Hranicemi nás vítají Radhošť a Kněhyně. Přetínáme Beskydy a jsme na Slovensku nad údolím Kysuce. Blížíme se k polským hranicím. Vpr. je Malá Fatra s Rozsutcem, údolí Váhu a za ním hřebeny Velké Fatry. Jsme přímo nad Oravským zámkem. V dálce 30 km kyne nám král Nízkých Tater Ďumbier. U hor Ostrého Roháče a Volovce se přibližují opět polské hranice naši trati. Blížíme se Vysokým Tatrám. S výše 3000 m hledíme na jejich blízký hřeben. Kriváň je vzdálen pouhé 4 km! Pod sebou máme Štrbské pleso, jeho hladina je s této výše jako dětská dlaň. Cesta Slobody se vine jako malý had. Zleva zakývá na pozdrav Gerlachovka a zprava prokmitají tři Smokovce a Tatr. Polianka. Vidíme, jak ze St. Smokovce stoupá cesta ke Kamzíku, chatě KČST. Vzdalujeme se velebným Tatrám. Letíme nad Spiš. Sobotou, nad Levočou, mocný Spišský hrad ukazuje cestu. V dálce se táhne Krušnohoři, tam tušíme Košice. Vznášíme se nad meandry řeky Torysy, nad několika údolími i horskými pásmy. Lesy končí, nastává rovina, již se vleče Laborec a běží přímá železnice. Blížíme se Vihorlatu a řece Uhu, hluk motoru přestává —a konči krásná pohádka. Užhorod je stanicí pro další let do Moskvy a do Bukurešti.

Podnikněte aspoň jednu cestu, nebudete litovat! Letěl jsem několikrát oběma tratěmi i oběma směry a na všecky ty vzdušné pouti rád vzpomínám.

Pohled na Bližnici od Měrkový chaty pod Kvasovským Menčulem. V popředí Wegerova chata.

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Seznam obci.

Statistická data uvedena z “Mimořádných zpráv stát. úřadu statistického republiky Československé” podle sčítání lidu z 1.prosince 1930.

Za jménem je uveden maďarský název obce. Zkratky: o. = okres, s. = soud, p. = pošta, t. = telegraf, tž. = telegraf na železn. stanici, jehož může použit i obecenstvo, tf. = telefon.

První číslo = celkový počet obyvatel, Č. = Čechové a Slováci, R. = Rusini, N. = Němci, M. = Maďaři, Ž. = Židé jako národ, j. = jiní, c. = cizinci. V závorce je náboženství: ř. = řeckokat., řm. = římskok., p. = pravoslavné, e. = evangelické, ž. = židovské. Při obcích, o nichž není jednáno v předcházejících statích, jsou připojena i jiná data.

 

Abranka (Abránka), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 438, 429 R., 6 N., 1 M., 2 c. (428 ř.) — Jméno ukazuje na staré tvrziště. Zvonička s trámovou galerií. Rus. 2tř. škola. Ves leží v údolí potoka Abranky pod hřebenem se Skakaliov vrchem 641 a Tatarkou 794, který byl opěrným bodem německé armády v útocích na ruskou frontu.

 

Agovo (Tiszaágtelek, nyní Agtelek), o., s. Užhorod, p., t. Vel. Dobroň. — 630, 1 Č, 2 R., 627 M. (610 e.).

 

Aklín (Akli), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 708, 15 Č., 152 R., 362 M., 18 Z., 9 j., 152 c. (229 řm., 328 e.).

 

Andrašovce (Andrásháza), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 424, 1 Č., 400 R., 22 Z., 1 c. (394 ř.). — Leží na vicinální silničce ze Šeredného do Irlavy v údolí Starého potoka pod Andrašovskou Ostrou 219. Rus. 2tr. škola. V okolí se vyskytuje železná ruda.

 

Antalovce (Antalócz), o., s. Užhorod, p. v mistě, t. Šeredné. 1037, 272 Č, 682 R., 2 N, 20 M., 21 Ž., 40 c. (245 řm., 734 ř.).

 

Ardanovo (Ardánháza). o. Mukačevo. s., t. Iršava. p. Kivjažď. — 1271, 6 Č, 1211 R., 1 N. 4 M., 44 Ž., 5 c. (1189 ř.). Leží pod táhlým hřbetem Hatu nad prameny potoka Siného. Bylo sídlištěm člověka v době bronzové. Rus. 5tř. a řeckok. rus. 1tř. škola. Pramen kyselky. Výroba koberců.

 

Ardov (Beregardó, nyní Ardó), o., s., p., t. Berehovo. — 964, 63 R., 802 M., 43 Z., 18 j., 38 c. (235 řm., 203 ř., 445 e.).

 

Ardovec (Szollósvógardó), o., s., n., t. Sevluš. — 1430, 5 Č., 1231 R., 7 N., 88 M., 81.Ž., 18 c. (1196 ř.). — Rus. 5tř. škola.

 

Astel (Asztély), o., s., p., t. Berehovo. — 547, 25 Č., 10 R., 420 M., 26 Ž., 13 j., 53 c. (422 e.).

 

Babiče (Bábakút), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 553, 539 R., 2 N., 9 Ž., 3 c. (484 ř.). Leží na potoce Krivuli, pramenícím pod Dechmanov vrchem 1022. Lesovna.

 

Bačovo (Bocsó), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 655, 18 Č, 447 R., 4 M., 186 Ž.,(447 ř,).

 

Balašovce (Bállósfalva), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 345, 330 R., 15 Ž.,(330 ř.). — Vsí protéká Langesjaluv potok, rus. 2tř. škola, řeckok. kostel.

 

Baranince (Baranya), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 2. 721, 13 Č, 541 R., 128 M., 23 Ž., 16 c. (498 ř.). — Rus. 2tř. škola s expositurou v Dovhém, dřev. got. kostel nížinného typu. Jméno ukazuje na obranné místo, snad tam bývalo tvrziště či pomezní stráž.

 

Barbovo (Bárdháza), o., s., p. Mukačevo, t. Záluž. — 1248, 737 R., 458 N., 7 M., 45 Ž., 1 c. (463 řm., 662 p.). — Leží na soutoku Močily a Babičky pod nevysokými vrchy (142 m). Rus. 3tř. a římskok. něm. 2tř. škola.

 

Barkasovo (Barkaszó), o., s. Mukačevo, p., t. v místě. — 1630, 38 Č, 230 R., 4 N., 1156 M., 139 Ž., 44 j., 19 c. (1074 e.).

 

Salaš na polonině Krásné, v ni noclehárna KČST.

 

Batár, o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 676, 260 R., 286 M., 6 Z., 2 j., 122 c. (515 ř.). — Leží těsně při hranicích na potoce Batáru, který od vsi Magosligetu až k ústí do Tisy tvoři hranice. Rus. 3tř. škola.

 

Baťovo (Bátyú), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t., tf. v místě.— 1837, 135 Č., 65 R., 8 N., 1331 M., 191 Ž., 107 c. (1293 e.).

 

Bedevla (Bedóháza), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 3072, 29 Č., 2579 R., 3 N., 7 M., 439 Ž., 8 j., 7 c. (2147 p.).

 

Beginďatská Pastil (Alsópásztály), o., s. V. Berezný, p. M. Berezný, t. V. Berezný. — 311, 1 Č., 274 R., 36 Ž.,(274 ř.).

 

Bekeň (Tiszabókény, nyni Bókény), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 942, 12 Č., 189 R., 575 M., 87 Ž., 79 c. (487ř., 272 e.).

 

Belebovo (Kiscserjés), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tz. Kolčino. — 86, 79 R., 1 N., 6 Ž.,(80 ř.). — Leží v údolí Vyžnice. Začato s pokusným dolováním zlata.

 

Benedikovce (Benedeki), o., s. Mukačevo, p, Rákošín, t. Rosvegovo. — 728, 558 R., 10 M., 148 Ž., 12 c. (557 ř.).

 

Beňa (Bene), o., s. Berehovo, p., t. Mužijovo. — 962, 31 Č, 37 R., 5 N., 775 M., 52 Ž., 62 c. (506 e.).

 

Berehóvo (Beregszász), p., t. v místě. — 19.007, 2034 Č, 1954 R., 405 N., 9190 M., 3759 Ž., 261 j., 1404 c. (4475 řm., 3202 ř., 4992 e., 5680 ž.).

 

Berehy (Nagybereg, nyní Bereg), o., s. Berehovo, p. v místě, t. Berehovo. — 2447, 52 Č., 68 R., 2115 M., 131 Ž., 81 c. (2044 e.).

 

Berezinka (Nyáhalom), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 120, 6 R., 114 M. (107 řm.).

 

Berezník (Bereznek), o. Svalava, s. Chust, p. Kerecky, t. Dovhé. — 2140, 10 Č, 2006 R., 17 N., 102 Ž., 5 c. (1976 p.).

 

Berezovo (Berezna), o., s. Chust, p., t. Horinčovo. — 2525, 2 Č., 2174 R., 347 Ž., 2 c. (1486 ř.).

 

Bělasovice (Bagolyháza), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 174, 9 Č., 137 R., 28 Ž.,(137 ř.).

 

Bělin (Bílin), o., s., t. Rachov, p. Kvasy. — 947, 1 Č., 867 R., 3 N., 12 M., 42 Ž., 1 j., 21 c. (768 ř.).

 

Bělovarec (Kiskírva), o., s, Ťačovo, p., t. Teresva. — 760, 600 R., 156 Ž., 4 c. (572 ř.). Leží při silnici z Bedevly do Neresnice v údolí Terebly, rozlévající se v četná ramena. Rus. 3tř. škola.

 

Bílá Církev (Tiszafejéregyház), o Rachov, s. Ťačovo, p., t. Slatinské Doly. — 1759, 23 Č., 10 R., 3 N., 113 M., 210 Ž., 1371 Rum., 2 j., 27 c. (1325 ř.).

 

Bílky (Bilke), o., s. Iršava, p., t., tf. v místě. — 5614, 41 Č., 4424 R., 1 N., 56 M., 1068 Ž., 7 j., 17 c. (2287 p.).

Blažejovo (Balazsér), o., s. Berehovo, p., t. V. Běhaň. — 723, 4 Č., 242 R., 410 M., 30 Ž., 14 j., 23 c. (344 ř., 311 e.).

Boboviště (Borhalom), o., s: Mukačevo, p., t. Rosvegovo.— 957, 3 Č., 931 R., 23 Ž.,(916 ř.). — Na Langesjaluv potoce. Reckok. kostel, rus. 4tř. škola.

Bodolov (Badalo), o., s., t. Berehovo, p. Močola. —1164, 17 Č., 2 R., 1053 M., 36 Ž., 56 c. (1081 ev.). — Silniční celní úřad, odd. fin. stráže. Expositura čs. školy v Čomě, maď. 3tř. škola. Ev. kostel je kótou 113. Zaměstnanci zemské nemocnice v Berehově zřídili pláž při Tise, dlouhou 1 km. Za hranicemi Z leží velká maď. obec Tarpa, býval ve XIII. st. klášter templářů, později johanitů.

Bogarovice (Falucska), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 623, 566 R., 1 M., 56 Ž.,(566 ř.). — Rus. 3tř. škola, řeckok. kostel.

Bohdan (Tiszabogdány), o., s., t. Rachov, pošta v inístě. — 4299, 115 Č, 3524 R., 31 N, 219 M., 297 Ž., 7 j., 106 c. (3379 ř.).

Borsučina (Borzfalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 105, 105 R. (105 ř.), leží při hranicích pod Pikujem.

Boržava (Nagyborzsova, nyní Borzsava), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Mužijovo. — 1098, 15 Č., 12 R., 924 M., 75 Ž., 1 j., 71 c. (709 e.).

 

Rotunda v Hořanech, nejstarší stavitelská památka P. Rusí.

 

Botfalva, o. Užhorod. s. Vel. Kapušany, p. Tarnovce, t. Užhorod 2. — 463. 7 Č, 11 R., 375 M., 65 Ž., 5 c. (156 ř.). — Leží Z od demarkační linie, část obce Strážka. Expositura maď. školy v Tarnovcich. Na l. břehu Uhu vyvěrá sirný pramen z pískovců, bývaly lázně.

Boutraď (Bótrágy), o. Berehovo, s. Mukačevo, p. Baťovo, poštovna, t., tf. v místě. — 1345, 86 Č., 122 R., 1040 M., 46 Ž., 51 c. (942 e.).

Brestov (Ormód), o., s. Mukačevo, p., t. Ciňaďovo. — 690, 1 Č., 665 R., 6 N., 1 M., 15 Ž., 2 c. (664 ř.).

Brod (Boród). o., s. Iršava, p. Brod nad Iršavou. -— 1500, 17 Č., 1069 R., 413 Ž., 1 c. (1058 ř.).

Brustov (Lombos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 136, 2 Č., 134 R., (131 ř.).

Brustury (Bruzstura), o., s.Ťačovo, p., t. Usťčorna. — 2086, 46 Č., 1632 R., 63 N., 18 M., 290 Ž., 37 c. (1628 ř.).

Buču (Bulcsu, nyní Bucsu), o., s., p., t. Berehovo. — 926, 25 Č, 67 R., 2 N., 727 M., 13 Ž., 1 j.₍ 91 c. (358 řm., 389 e.).

Bukovcová (Ungbükkös), o., s. V. Berezný, p. Černohlava, t. Dubriniče. — 934, 4 Č., 910 R., 15 Ž., 5 c. (912 ř.).

Bukovec (Bükköspatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 788, 1 Č., 730 R., 1 N., 51 Ž., 5 c. (466 ř., 267 p.). — Leži pod poloninou Boržavou. Rus. 2tř. škola.

Bukovec (Beregbárdos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 668, 11 Č., 631 R., 1 N., 22 Ž., 3 c. (636 ř.).

Bukovinka (Beregbükkös), o., s., p., t. Mukačevo. — 548, 483 R., 9 N., 52 Ž., 4 c. (475 ř.). Leží pod vrchem Obyčí 319, rus. 3tř. škola.

Buštino (Bustyaháza), o., s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 2793, 79 Č, 1814 R., 40 N., 59 M., 767 Ž., 7 j., 27 c. (1199 p.).

Buštinský Handal (Handal Bustyaháza), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 703, 116 Č., 128 R., 11 N., 178 M., 240 Ž., 1 j., 29 c. (246 řm.).

Bystrý (Határszög), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 807, 795 R., 6 Ž., 6 c. (801 ř.).

Bystrý (Sebesfalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 224, 6 Č, 205 R., 4 M., 9 2. (209 ř.).

Cigánovce (Sziganyós), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 1. — 280, 5 Č., 254 R., 16 Ž., 5 c. (215 ř.).

Čapovce (Czapolcz), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Rosvegovo. — 524, 488 R., 34 Ž., 2 c. (456 p.). — Leži v údolí potoka Poluje. Rus. 3tř. škola.

Čáslovce (Császlóc), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 2. — 498, 19 Č., 18 R., 1 N., 436 M., 15 Ž., 9 c. (280 řm., 189 ř.). Římskok. 1tř. škola.

Čepa (Csepe), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 1224, 1 Č, 803 R., 198 M., 185 Z., 37 c. (812 ř.).

Čerejovce (Cserház), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 214, 210 R., 4 Ž.,(210 ř.). —Leží na potoce Poluji. Rus. 1tř. škola.

Černá (Csarnatö), o., s. Sevluš, p., t. Královo nad Tisou.— 1078, 15 Č. 921 R., 13 M., 124 Ž., 1 j., 4 c. (884 ř.).

Černík (Csernektelep), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 270, 270 R. (266 ř.). — Leží na svazích Velikého dílu v údolí Svalavky. Expositura rus. školy ve Strojně.

Černohlava (Sóhát), o., s. V. Berezný, p. v místě, t. Dubriniče.—1721, 40 Č, 1535 R., 1 N., 1 M., 138 Ž.,6.c. (1521 ř.).

Černý Ardov (Fekete Ardó), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Královo n. T. — 1923, 77 Č., 811 R., 2 N., 608 M., 286 Ž., 54 j., 85 c. (824 ř., 599 e.).

Černý Potok (Feketepatak), o., s., t. Sevluš. — 593, 7 R., 564 M., 18 Ž., 4 c. (529 e.).

Černý Potok (Kenézpatak), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 655, 623 R., 28 Ž., 4 c. (616 ř.).

Čertež (Ungcsertész), o., s. Užhorod, p. Antalovce, t. Antalovce. — 467, 1 Č., 356 R., 34 M., 65 Ž., 11 c. (357 ř.).

Červeňovo (Cserlenö), o., s. Mukačevo, p. Rákosin, t. Rosvegovo. — 925, 1 Č., 849 R., 75 Ž.,(467 ř., 380 p.). — Leží na potoce Červeňovce. Rus. 4tř. škola.

Četovo (Csetfalva), o., s. Berehovo, p., t. Výlok. 554, 13 Č., 15 R., 458 M., 12 Ž., 56 c. (359 e.). — Na hranicích při Tise. Obecni macT. 2tř. škola.

 

Moréna na boku Popadě, kudy vystupuje na její vrchol žlutá značka od klausury Mokranky.

 

Čiňaďovo (Szentmiklós), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. — 2562, 223 Č., 1822 R., 54 N, 69 M., 324 Ž., 28 j., 42 c. (1798 ř.).

Čoma (Csomafalva), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 378, 313 R., 20 M., 14 Ž., 31 c. (325 ř.). — Leží za Tisou. Rus. 2tř. škola.

Čoma (Tiszacsoma, nyní Csoma), o., s., t. Berehovo, p. Močola. — 728, 23 Č, 35 R., 9 N., 558 M., 103 c. (488 ř.). — Leží při hranicích, oddělení fin. stráže. Řeckok. maď. 2tř., čs. 2tř. škola s expositurou v Bodolově.

Čomalovo (Csomónfalva), o., s.Ťačovo, p. Drahovo, t. Buštino. — 1757, 8 Č., 1532 R., 9 M., 206 Ž., 2 c. (M97 p.).

Čomonín (Csongor, nyní Csomanya), o., s. Mukačevo, p., tž. Barkasovo. — 1729, 2 Č., 36 R., 3 N., 1530 M., 106 Ž., 29 j., 23 c. (1546 e.).

Danilovo (Husztsófalva), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1121, 13 Č., 793 R., 4 N., 6 M., 302 Ž., 3 c. (495 p.).

Deškovice (č. j.) (Deskófalva), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 551, 498 R., 6 N., 47 Ž., (497 ř.).

Dĕckovice (j. č.) (Kisvadas), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 276, 268 R., 8 j. (275 ř.).

Dědovo (Beregdéda, nyní Děda), o., s., p. Berehovo, t. V. Beháň. — 988, 37 Č., 62 R., 819 M., 26 Ž., 6 j., 38 c. (314 ř., 549 e.). — Maď. jednotřídky řeckok, a ref. V Dědovském vrchu 172 ložiska alunitu, z něhož se vyvařoval v kotlech hlinito-draselnatý kamenec, na ty varny upomínají haldy a odpadky.

Dílek (Beregpapfalva), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 467,5 Č., 441 R., 3 N., 18 Ž.,(437 ř.). — Řeckok, rus. 1tř. škola.

Domanince (Alsódomonia), o., s., p., t. Užhorod 1. — 1285, 137 Č., 1005 R., 2 N., 62 M., 26 Ž., 1 j., 52 c. (916 ř.).

Domašín (Domafalva), o., s., p., t. V. Berezný. — 481, 465 R., 10 Ž., 6 c. (471 ř.). — Od zast. Sólu na trati Cop — Užocký průsmyk S 2 km. Rus. 2tř. škola. Dřev. kostel z r. 1759.

Doubravka (Ungtölgyes), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 844, 813 R., 6 M., 18 Ž., 7 c. (796 ř.).

Doubravka nad Boržavou (Cserhalom), o., s. Iršava, p., t. Bílky. – 837, 766 R., 1 M., 64 Ž., 6 c. (244 ř., 527 p.).

Dovhé (Unghosszúmezö), o., s. Užhorod, p. V. Gejovce, t. Užhorod 2. — 518, 450 R., 41 M., 21 Ž., 6 c. (348 ř.). — Leží na potoce Slatině. Expositura rus. 2tř. školy v Baranincích, řeckok, rus. 1tř. škola.

Dovhé (Dolha), o., s. Iršava, s. Chust, p., t., tf. v místě. — 4263, 652 Č., 2911 R., 76 N.,64M., 509 Ž., 1 j.,50c. (2920 ř.).

Dračiny (Ujtövisfalva), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.— 369. 89 Č., 13 R., 204 N., 7 Ž., 56 c. (348 řm.).

Drahobratovo (Drágabártfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1763, 21 Č., 1609 R., 3 N., 8 M., 116 Ž., 6 c. (1554 ř.).

Drahovo (Kövesliget), o., s. Chust, p. v mistě, t. Buštino.— 4983, 43 Č., 4147 R., 10 N., 37 M., 694 Ž., 52 c. (3717 ř., 454 p.).

Dravce (Ungdarócz), o., s., p. Užhorod 2. — 1210, 82 Č., 1026 R., 1 N., 33 M., 50 Ž., 18 c. (998 ř.).

Drysina (Dercen), o., s., t. Mukačevo, p. Hať u Berehova. 1835, 6 Č., 11 R., 1802 M., 15 Ž., 1 c. (1766 e.).

Dubov (Dubi), o., s., t. Iršava, p. Záhoří. — 203, 12 R., 172 N., 19 c. (192 řm.).— Odlehlá víska bez komunikace, něm. 1tř. škola.

Dubové (Dombó), o., s. Ťačovo, p. v miste, t. Tcresva. — 4416, 36 Č, 3468 R., 139 N., 56 M., 706 Ž., 11 c. (1855 ř., 1615 p.).

Dubriniče (Bercsényifalva). o. Perečín, s. V. Berezný, p., t., tf. v misté. — 1656, 55 Č, 1439 R., 11 M., 101 Ž., 50 c. (1459 ř.).

Dulovo (Dulfalva), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 1240, 1 Č., 1180 R., 56 Ž., 3 c. (1122 p.).

 

Na Kvasovském Menčulu, v pozadí Bližnice. Dole stil.

 

Dunkovice (č. j.) (Nyiresújfalu), o. Mukačevo, s. Iršava, p. Kivjažď, t. Záluž. — 697, 676 R., 1 M., 17 Ž., 1 j., 2 c. (678 ř.).

Dusina (Zajgó), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 933, 3 Č., 786 R., 3 M., 133 Ž., 8 c. (789 ř.).

Dakovo (Nevetlenfalu), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 639, 54 Č., 17 R., 1 N., 428 M., 20 Ž., 2 j., 117 c. (263 řm.).

Dula (Szollosgyula, nyniGyula), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 900, 3 Č, 55 R., 687 M., 43 Ž., 112 c. (713 e.). — Leží při hranicích pod Gutinskými vrchy. Ref. maď. 1tř. škola.

Eseň (Esceny), o., s. Užhorod. p. v místě, t. Čop. — 2142, 73 Č., 30 R., 3 N., 1851 M., 75 Ž., 19 j., 91 c. (1754 e.).

Fančikovo (Fancsika), o., s., p., t. Sevluš. — 1123, 17 Č., 399 R., 4 N., 561 M., 81 Ž., 9 j., 52 c. (594 ř.).

Farkašfalva (Tiszafarkasfalva, nyní Farkasfalva), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t, Výlok. — 314, 1 Č., 113 R., 163 M., 10 Ž., 27 c. (207 ř.).

Fedelešovce (Fedelesfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, t. Kolčino. — 291, 257 R., 34 Ž.,(257 ř.). — Rus. 2tř. škola. Pokusy s dolováním zlata.

Fedorovo (Tivadarfalva), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 490, 3 Č., 3 R., 434 M., 10 Ž., 40 c. (419 e.). — Leží v nížině za Tisou na siln.Výlok-—Dakovo. Ref.maď. 1tř.škola.

Fertešalmaš (Fertösalmás), o., s. Sevluš, p. Veliký Palad, t. Výlok. — 685, 13 Č., 1 R., 555 M., 23 Ž., 14 j., 79 c. (496 e.).

Filipec (Fülöpfalva), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1018, 885 R., 1 M., 131 Ž., 1 c. (881 ř.).

Foyaraš (Beregfogaras), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 450, 439 R., 1 R, 9 Ž., 1 c. (436 ř.).

Forgolaň (Forglány), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 700, 1 Č., 1 R., 672 M., 23 Ž., 3 c. (542 e.). — Leží za Tisou při hranicích. Ref. maď. 1tř. škola.

Fornoš (Fonos), o., s., p., t. Mukačevo, — 873, 1 Č., 23 R., 812 M., 20 Ž., 17 c. (816 e.). — Maď. 3tř. škola.

Fridešovo (Frigyesfalva), o., s. Mukačevo, p. v místě, tž. Kolčino. — 335, 208 Č., 62 R., 14 N., 5 M., 41 Ž., 2 j., 3 c. (153 řm., 101 ř-)

Gajdoš (Nagygajdos), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 623, 3 Č., 619 R., 1 c. (557 ř.). — Leží na potoce Svadlivém. Rus. 3tř. škola.

Ganiče (Gánya), o., s. Ťačovo, d. Neresnice, t. Teresva. — 2716, 6 Č., 2054 R., 1 N., 2 M., 636 Ž., 17 c. (1011 ř., 1045 p.).

Geča (Mezögecse, nyní Gecse), o., s., t. Berehovo, p. Močola. — 487, 25 R., 1 N., 406 M., 4 Ž., 51 c. (255 e.). —Maď. 2tř. škola.

Goronda (Gorond), o., s. Mukačevo, p., t., tf. StrabičovoGoronda.—2102, 39 Č., 1869R.,46M., 109 Ž.,39c. (1597p.).

Guďa (Gödényháza), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 862, 55 Č, 343 R., 3 N., 420 M., 35 Ž., 1 j., 5 c. (377 ř., 320 e.).

Handerovice (č. j.) (nová obec), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 303, 297 R., 6 Ž.,(243 p.).

Hankovice (j. č.) (Kisanna), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 828, 30 Č, 631 R., 16 N., 128 M., 20 Ž., 3 c. (323 ř., 315p.).

Harangláb (Kisharangláb), o., s. Berehovo, p., t. Šom. — 479, 25 Č., 7 R., 424 M., 14 Ž., 9 c. (391 e.). — Leží při hranicích. Maď. ref. 1tř. škola.

Haf (Gát), o., s., t. Berehovo, p. Haf u Berehova. — 2005, 19 Č, 307 R., 8 N., 1600 M., 43 Z., 1 j., 27 c. (1485 e.).

Hercovce (Hegyrèt), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 120, 120 R. (120 ř.). — Z nad vsí kopec 449, na němž podle pověsti skryli lupiči poklad. Prý Schönbornové tam kutali a později štoly zazdili. Podle těch zpráv B. Kraus, notář v N. Klenovci a později v Drahobratově, podnikl povrchové dolování na 3 místech, také na kótě 417 v Dubinkách. Ale vytěžilo se jen 0.4 g zlata a 4.6 g stříbra v tuně vykopaného kamene, proto se dolováni nevyplácelo (Inž. A. Karhan).

 

Chata KČST. u klausury Balcatulu.

 

Hetín (Hetyen), o., s. Berehovo, p., t. Kosino. — 783, 21 Č., 15 R., 671 M., 21 Ž., 40 j., 15 c. (698 e.).

Hetína (Tiszahetény), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 584, 473 R., 3 M., 108 Z. (473 ř.). — Leží nal. břehu Tisy. Rus. 2tř. škola.

Hliněnec (Pásztorlak), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 585, 8 Č, 545 R., 2 N., 3 M., 27 Ž.,(545 ř.).

Hluboká (Mélyút), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 509. 39 Č., 363 R., 7 M., 91 Ž., 9 c. (263 ř.).

Holatín (Tarfalu), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 924, 11 Č., 735 R., 1 N., 175 Ž., 2 c. (734 ř.). — Leži na potoce Holatince, v jejím údolí hned za posledními staveními na cestě k Novoselicům miner. pramen. Na návrši 602 řeckok. kostel, S 5 min. slaná kyselka. Čs. 1tř., rus. 1tř. škola s 2 pobočkami. V sousední obci Oblazce u kostela železitá kyselka.

Holubinné (Galambos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 1611, 19 Č., 1363 R., 2 N., 3 M., 202 Ž., 22 c. (1362 ř.).

Homok (Mezöhomok), o., s., p. Berehovo, t. V. Běhaň. — 310, 30 R., 269 M., 9 Ž., 2 c. (269 ř.). — řeckok. maď. 1tř. škola. Dvůr Lonyayův připomíná hraběcí rod, za jehož člena se provdala vdova po korunním princi rak. Rudolfovi.

Homok, o., s., p., t. Užhorod 2. — 588, 36 Č., 9 R., 498 M., 27 Ž., 18 c. (297 řm.). — Maď. 2tř. škola.

Horinčovo (Herincse), samostatná část Monastýr, o., s. Chust, p., t., tf. v místě. — 4607, 19 Č., 3845 R., 7 N., 4 M., 705 Ž., 8 j., 19 c. (3665 p.).

Hořany (Gerény), o., s., p., t. Užhorod 2. — 2766, 627 Č., 1140 R., 367 N., 308 M., 186 Ž., 4 j., 134 c. (1229 ř.,936 řm.).

Hrabarov (Halábor), o., s. Berehovo, p., t. Vary. — 606, 10 Č, 2 R., 561 M., 2 j., 31 c. (569 e.). — Leži při hranicích na Tise. Maď. obecná 2tř. škola.

Hrabovo (Szidorfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo. — 403, 263 R . 73 N, 77 M., 31 Ž., 29 c. (262 ř.). — Rus. 2tř. škola.

Hrbky (Rákospatak), o., s. Sevluš, p.,t. Královo n.T.—364, 347 R., 1 M., 12 Ž., 4 c. (276 ř.).

Hřebla (Felsokaraszló), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 587, 554 R., 33 Ž.,(554 ř).

Hribovce (Gombás), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 499, 488 R., 11 Ž. (486 ř.). — Rus. 2tř. škola. Miner. pramen na p. břehu Vyznice.

Hrušovo (Szentmihálykörtvélyes), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 2222, 22 Č., 2008 R., 3 N., 13 M., 165 Ž., 8 j., 3 c. (1927 ř.).

Huklivý (Zúqó), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. 1621, 13 Č, 1347 R., 1 M., 239 Ž., 21 c. (1136 p.).

Husný (Erdöludas), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 459, 441 R., 16 Ž., 2 c. (442 ř.).

Huta (Unghuta), o., s., p., t. Užhorod 1. — 896, 672 Č., 192 R., 2 Ž., 1 j., 29 c. (728 řm.). — Čs. 4tř. škola. Jsou tři části obce: Sklená, Střední, Suchá.

Chlumec (Korláthelmecz, nyní Helmecz), o., s. Užhorod, p., t., tf. Chlumec u Užhorodu. — 898, 14 Č., 171 R., 2 N., 645 M., 48 Ž., 1 j., 17 c. (329 ř., 307 e.).

Chlumec (Hömlöcz), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 432, 11 Č., 394 R., 1 N., 19 M., 6 Ž., 1 c. (394 r.). — Leží při hranicích. Rus. 2tř. škola.

Chmelník (Komlós), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 687, 3 Č., 540 R., 138 Ž., 6 c. (546 ř.).

Chudlovo (Horlyó), o., s. Užhorod, p. Antalovce, t. Šeredné. — 1232, 7 Č., 1005 R., 8 M., 148 Ž., 57 j., 7 c. (1039 ř.).

Chust (Huszt), o., s., p., t., tf. v místě.

Chýše (Kistarna), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 1027, 16 Č., 922 R., 12 N., 4 M., 27 Ž., 1 j., 45 c. (956 ř.).

Brustury.

 

Ilnice (č. j.) (Ilonga), o., s., t. Iršava, p. v místě. — 4998, 45 Č., 4199 R., 18 N., IM.,714 Ž., 10 j., 11c. (1152 ř., 2762 p.).

Imstičovo (Miszticze), o., s. Iršava, p., t. Bílky. — 2038, 5 Č., 1906 R., 1 M., 124 Ž., 2 c. (1865 ř.).

Irlava (Ungsasfalva), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 490, 402 R., 82 Ž., 6 c. (395 ř.). — Rus. 2tř. škola. Vyskytuje se železná ruda.

Iršava (Ilosva), o., s., p., t., tf. v místě. — 3065, 155 Č., 1700 R., 15 N., 99 M., 1065 Ž., 22 j., 9 c. (1737 ř.).

Ivanovce (Iványí), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Rosvegovo. — 1100, 25 Č., 1001 R., 3 M., 67 Z., 4 c. (988 ř.).

Ivaškovice (č. j.) (Iváskófalva), o., s., t. Iršava, p. 2áhati. 376, 376 R. (370 ř.).

Iza, o., s., p., t. Chust. — 3198, 19 Č., 2797 R., 1 N., 2 M., 376 Ž., 3 c. (2738 p.).

Izky (Iszka), ó., s., t. Volové, p. v místě. — 1161, 26 Č., 845 R., 1 N., 2 M., 272 2., 15 c. (848 ř.).

Izvor (Beregforrás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 632, 592 R., 8 N., 15 Ž., 17 c. (607 ř.). — Leží. pod Kornou 707 na soutoku potoků, tvořících V. Pini, a na rozvětvení les. drah. Rus. 2tř. škola, dřev. řeckok, kostel.

Izvorská Huta (Forráshuta), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — -475, 28 Č., 400 R., 3 N., 4 Ž., 40 c. (435 ř.). — Leží v údolí pod Kyčerou 713 na lesní dráze v lesnatém údolí. Rus. 2tř. škola.

Jablonovo (Beregnagyalmás), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 633, 500 R., 14 N., 119 Ž.,(493 ř.).

Jalové (Jávor), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 194, 185 R., 1 Ž., 4 j., 4 c. (193 ř.). — Leži v lesnatém údolí na Jalovském potoce. Dřev. lemkovský fil. kostel Nanebevstoupení Páně s bar. věži a s přístřeším před vchodem na vyřezávaných sloupech; zvonice s pyramidou dvakrát dělenou a s galerií.

Janošovo (Malkosjánosi, nyní Jánosi), o., s., p., t. Berehovo. — 1134, 1 Č., 38 R., 1 N., 1062 M., 6 Ž., 26 c. (825 f., 249 e.).

Jarok (Árok), o., s., p., t. Užhorod 1. — 693, 3 Č., 684 R., 1 M., 4 Ž., 1 c. (680 ř.).

Jasiňa (Körösmezö), o., s. Rachov, p., t., tf. v místě. — 10.614, 497 Č., 7365 R., 52 N., 1154 M., 1352 Ž., 14 j., 180 c. (6454 ř., 1545 řm., 923 p.).

Jivkovce (Ilkó), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 97, 97 R. (96 ř.). — Leží pod hřebenem Lupčiny, pod vrchem Kamenistým 499. Podnikány pokusy s dobýváním zlata.

Jovra (Óřdarma), o., t. Užhorod 1, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 1343, 194 Č., 672 R., 135 M., 229 Ž., 57 j., 56 c. (633 ř., 405 řm.). — Leží na l. břehu Uhu. Notariát, čet. stan., čs. 3tř. škola. Hospodář, lihovar. Kostel řeckok, a římskok.

Kajdanovo (Kajdanó), o., s. Mukačevo, o. Rákosin, t. Rosvegovo. — 1272. 992 R., 1 N., 182 M., 83 2., 14 c. (901 ř.).

Kaliny (Alsókálinfalva), o., s. Ťačovo, p. Dubové, t. Teresva. — 2346, 4 Č., 1937 R., 11 N., 392 Ž., 1 j., 1 c. (1383 p., 545 řm.).

Kalník (Beregsárrét), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Rosvegovo. — 1406, 108 Č., 1086 R., 210 Ž., 1 j., 1 c. (1057 ř.). — Leží na potoce Bahně. Notariát, čet. stan., čs. 2tř. a rus. 6tř. škola. Rus. nár. dům.

Kamenica nad Uhom (Ökemencze), o., s., p. Užhorod 1, t. Perečín. — 760, 71 Č., 635 R., 2 N., 10M.,28 Ž., 14 c. (623 ř.).

Kanora, o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. — 731, 688 R., 22 Ž., 1 j., 20 c. (696 p.).

Karačiny (Karácsfalva), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 447, 115 R., 305 M., 27 c. (410 ř.). — Leží v širé nížině nedaleko hl. trati. Rus. 2tř. škola.

Kelečín (Kelecsény), o., s., t. Volové, p. Izky. — 875, 12 Č., 768 R., 1 M., 91 Ž., 1 j., 2 c. (767 ř.).

Kenderešov (Kendereske), o., s.₍ p., t. Mukačevo. — 248, 163 R., 71 N., 1 M., 13 Ž.,(161 ř.).

Kerecky (Kereczke), o. Svalava,    s. Chust, p. v   místě, t. Dovhé. — 3060, 42 Č., 2691 R., 22 N., 20 M., 277 Ž., 8 c. (2512 p.).

Kerestúr (Tiszakeresztúr), o. Berehovo, s. Sevluš, p., t. Výlok. — 532, 18 R., 509 M., 5 c. (444 e.). — Leží v nížině opodál hl. trati. Maď. 2tř. škola.

Útulna KČST. na Vaskulu pod Cornou horou.

 

Ketergeň (Ketergény), o., s., p. Užhorod 1, t. Užhorod 2. — 225, 5 Č., 23 R., 1 N., 182 M., 14 Ž.,(124 e.). — Maď. 1tř. škola.

Kiďouš (Kigyós), o., s.₍ p., t. Berehovo. — 635, 6 Č., 25 R., 8 N., 589 M., 1 Ž., 6 c. (441 e.).

Kivjaiď (Beregkövesd), o., s., t. Iršava. p. v místě. — 1369, 30 Č., 844 R., 1 N., 3 M., 470 Ž., 21 c. (844 ř.).

Kličanovo (Klacsanó), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo.— 1484, 4 Č., 1235 R., 12 M., 218 Ž., 1 j., 14 c. (1025ř.). — Pod vrchem Obučí 155. Čs. 2tř. a rus. 5tř. škola. — Kyselka v lese “Nefelejts”.

Klimovice (č. j.) (nová obec), o., s., t. Iršava. p. Záhati. — 317, 312 R., 4 Ž., 1 c. (279 ř.).

Kločky (Lakatosfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, t. Kolčino. — 121, 110 R., 9 N., 2 Ž.,(110 ř.). Rus. 1tř. škola. Leží pod vrchem Zorninou 568.

Klučárky (Várkulcza), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 1587, 16 C. 1326 R., 151 N., 8 M., 75 Ž., 11 c. (1236 ř.).

Kňahynín (Csillagfalva), o., s., p., t. V. Berezný. — 536, 525 R., 11 Ž.,(524 ř.).

Kobalovice (č. j.) (Gálfalva), o., s., t. Iršava, p. Záhati. — 101, 59 R., 34 N., 5 Z., 3 c. (59 ř.).

Kobyláry (Köblér), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 1007, 3 Č., 842 R., 9 M., 132 Ž., 1 j., 20 c. (846 ř.). — Leži v kotlině na potoku Starém. Rus. 5tř. škola.

Kobylecká Polana (Gyertyánliget), o., s. Rachov, p., t., tf. v místě. — 2218, 115 Č., 1141 R., 31 N., 517 M., 292 Ž., 65 Rum., 57 c. (817 ř., 634 řm.).

Kolčino (Kölcsény), o., s., p. Mukačevo, t. Kolčino. — 726, 30 Č., 637 R., 10 N., 9 M., 36 Ž., 4 c. (615 ř.).

Koločava (Alrókalocsa), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 3484, 28 Č., 3089 R., 11 N., 30 M., 325 Ž., 1 c. (2129 ř., 953 p.).

Kolodné (Darva), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 942. 10 Č., 820 R., 1 M., 108 Ž., 3 c. (732 p.). — Leží na potoce Odarově v údolí Terebly. Notariát, čet. stan. Rus. 4tř. škola, stálý košíkářský kurs.

Kolodné (Tökesfalva), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 870, 4 Č., 810 R., 1 N., 1 M., 54 Ž.,(811 ř.).

Koncovo (Koncháza), o., t. Užhorod 2. s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 489. 9 Č., 17 R., 452 M., 9 Ž., 2 j. (266 řm.). — Maď. 2tř. škola.

Kopašnovo (Gernyés), o., s., p., t. Chust. — 2230, 4 Č., 2014 R., 211 Ž., 1 c. (1107 p., 9K)8 ř.). — Leži nad ústím Lunky do Chustce. Rus. 4tř. škola s expositurou. Sirný pramen “Svatá voda” a na potoce Glodu v osadě Glodu solný pramen.

Kopinovce (Nagymogyorós), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovo. — 543, 1 Č., 511 R., 3 M., 28 Ž.,(508 ř.). —Dlouze rozložená ves na potoce Langejalově. Rus. 2tř. škola.

Korytňany (Kereknye), o., s., p., t. Užhorod 2. — 815, 1 Č., 575 R., 178 M., 33 Ž., 28 c. (650 ř.).

Kosino (Mezökaszony, nyní Kaszony), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 2665, 108 Č., 110 R., 3 N., 1686 M., 432 Ž., 1 j., 325 c. (1438 e.).

Kosino (Koczkaszállás), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 618, 9 Č., 577 R., 3 M., 29 Ž.,(577 ř.). — Cs. 1tř., rus. 4tř. škola.

Kosovská Polana (Kaszómezö), o., s. Rachov, p., t. Veliký Bočkov. — 2234, 13 Č., 2062 R., 1 N., 1 M., 144 Ž., 13 c. (1994 ř.). — Rus. 4tř. škola s expos. v části obce Berezovce. Pila. Několik pramenů: v boku Díl Boženy 802 sirný, na úboči Kobyly, sirný v údolí Kosovské řeky u mysl. Jalinky a jinde.

Kostrina (Csontos), o., s., p., t. V. Berezný. — 1652, 101 Č., 1354 R., 9 N., 28 M., 108 Z., 6 j., 46 c. (1368 ř.).

Kosťova Pastil (Naaypásztély), o., s., t. V. Berezný, p. Cemohlava. — 478, 1 Č., 473 R., 4 Ž.,(471 ř.).

Košelovo (Keselymezö), o., s., p., t. Chust. — 3093, 4 Č., 2663 R., 417 Ž., 9 c. (2641 p.).

 

Masarykova třída v Chustu, v pozadí zříceniny chustského hradu.

 

Kotelnice (j. č.) (Katlanfalu), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 212, 2 Č., 203 R., 7 Ž.,(203 ř.).

Krajná Martinka (Végmártonka), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 537, 520 R., 6 N., 11 Ž.,(520 ř.). — Leží pod Martinským kamenem 967 na Černém potoce. Řeckok, rus. 1tř. škola.

Krajníkovo (Mihálka), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. 993, 913 R., 5 M., 75 Ž.,(788 p.).

Královo nad Tisou (Királyháza), o., s. Sevluš, p., t., tf. v místě. — 4608, 485 Č., 2570 R., 13 N., 967 M., 429 Ž., 1 j., 143 c. (2404 ř., 947 řm., 404 e.).

Krásná (Taraczkraszna), o., s. Ťačovo, p.    Dubové, t.  Teresva. — 853, 826 R., 27 Ž.,(808 ř.).

Kričovo (Kricsfalva), o., s. Ťačovo, p. Drahovo, t. Buštino. — 1486, 1384 R., 95 Ž., 7 c. (1215 p.).

Křivá (Tjszakirva), o., s., p., t. Chust. — 721, 15 Č., 687 R., 2 N., 2 M., 15 Ž.,(595 ř.).

Křivé (Nagykirva), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 1321, 2 Č., 1012 R., 1 M., 304 Ž., 2 c. (899 p.).

Kušnice (č. j.) (Kovácsrét), o., s. Iršava, s. Chust, t. Dovhé. p. Kerecky. — 2268, 21 Č., 1851 R., 22 N., 10 M., 321 Ž., 8 j., 35 c. (1800 p.).

Kuštanovice (č. j.) (Kustánfalva), o., s., p. Mukačevo, tž. Kolčino. — 660, 2 Č., 616 R., 33 N., 9 Ž.,(593 ř.).

Kuzmino (Beregszilvás), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 482, 358 R., 124 Ž.,(353 ř.). Stával zaniklý pravosl. klášter sv. Kosmy a Damiána. Rus. 3tř. škola.

Kvasovo (Kovászó), o., s. Berehovo, p., t. Mužijovo, 857, 707 R., 92 M., 31 Ž., 27 c. (794 ř.). — Leží na Boržavě pod Berehovskými vrchy. Rus. 4tř. škola. Jediný větší kaolinový důl. Vyráběl se kamenec vyvařovánim v kotlech, po varnách zbyly haldy. Tehdy byly lesy vykáceny.

Kvasy (Tiszaborkút), o., s., t. Rachov, p. v místě. — 1500. 39 Č., 1245 R., 2 N., 15 M., 161 Ž., 1 j., 37 c. (1202 ř.).

Kyčemý (Nagycserjés), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 480, 463 R., 17 Ž.,(463 ř.). — Rus. 2tř. škola. Kyselka.

Lachovce (Lehócz), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 419, 9 Č., 358 R., 15 M., 34 Ž., 3 c. (361 ř.).

Lachovec (Lengyelszállás), o., s., t. Volové, p. Majdan, 596, 5 Č., 577 R., 14 Ž.,(540 ř.). — Chalupy horní části obce, ležící v údolí mezi hřbety Polanky a Beskydu, se táhnou až k hranicím k pohraničnímu vrchu Ukrydu 961. Rus. 1tř. škola.

Lalovo (Beregleányfalva), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Záluž. — 860, 636 R., 185 N., 21 M., 11 Ž., 7 c. (633 ř.).

Latorka (Latorczafö), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 748, 8 Č., 698 R., 40 Ž., 2 c. (699 ř.).

Lávky (Lóka), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 794, 6 Č., 768 R., 1 M., 14 Ž., 5 c. (769 ř.). — Leži na Laveckém potoce. Stával pravoslavný klášter, není po něm stop. Rus. 3tř. škola. Železitá kyselka.

Lazy (Timsor), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 617, 7 Č., 574 R., 36 Ž.,(571 ř.). — Leží pod hranicemi na potoce Lazoku. Rus. 3tř. škola.

Lecovice (č. j.) (Kisléczfalva), o., s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 711, 676 R., 35 Ž.,(676 ř.). — Odlehlá ves, řeckok, kostel, rus. 3tř. škola.

Lekart (Lakárd), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 1460, 696 Č., 723 R., 3 M., 23 Ž., 15 c. (843 ř., 512 řm.). — Uh rozděluje obec na 2 části s 2 kostely, řeckok, a řimskok. Čs. 5tř. škola.

Lesárna (Erdöpatak), o. s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 181, 3 Č., 178 R. (178 ř.). — V lese při potoce Vyznici žel. kyselka, v osadě Solončiku v andesitových vrstvách sirný pramen.

 

V neděli na mostě v Jasini. Huculové mají tam své korso.

 

Lince (Unggesztenyés), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 765, 1 Č, 662 R., 2 M., 87 Ž., 13 c. (665 ř.). — Leží na Starém potoce. Rus. 3tř. škola.

Lipča (Lipcse), o., s. Chust, p. v místě, t. Horinčovo. — 3741, 18 Č., 3233 R., 2 M., 478 Ž., 6 j., 4 c. (3131 p.).

Lipecká Polana (Lipcsemezö), o., s. Chust, p. Lipča, t. Horinčovo. — 2161, 10 Č., 1929 R., 1 M., 215 Ž., 6 c. (1285 ř., 596 p.). — Teče tudy potok Osava (Lipča). Rus. 5tř. školu. Cet. stanice. Rus. 5tr. škola. Výroba koberců. Min. pramen “Osava”.

Lipovec (Hárs), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 275, 275 R. (272 ř.).

Lisičovo (Rókamezö), o., s. Iršava, s. Chust, p. Kerecky, t. Dovhé. — 1895, 83 Č., 1697 R., 6 N., 91 Ž., 18 c. (1699 p.).

Ljutá (Havasköz), o., s. V. Berezný, p. v misté, t. Stavné.— 3387, 35 Č., 3197 R., 2 N., 6 M., 141 Ž., 6 c. (3189 ř.).

Lochovo (Beregzöllös), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo,— 1018, 15 Č., 931 R., 1 M., 60 Ž., 11 c. (940 ř.). — Notariát, čet. stan., rus. 4tř. škola.

Loket (Nagyábránka), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 411, 378 R., 5 M., 28 Ž.,(380 ř.). — Leži na potoce Abrance. Řeckok. 1tř. škola. Dřev. lemkovský fil. kostel Ochrany P.Marie, věž s podsebitim a prostičkou jehlou. Naleziště železné rudy.

Loza (Füzesmezö), o., s., p., t. Iršava. —¹ 946, 793 R., 6 M., 147 Ž.,(792 ř.). Rus. 3tř. škola.

Lozanský (Cserjés), o., s., p., t. Volové. — 1204, 1176 R., 28 Ž.,(834 ř., 341 e.).

Lubňa (Kicsvölgy), o., s. V. Berezný. p., t. Stavné. — 360. 2 Č., 336 R., 19 Ž., 3 c. (336 ř.).

Luh (Ligetes), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 389, 4 Č., 379 R., 6 Ž.,(379 ř.).

Luh (Lonka), o . s. Rachov, p., t. Velký Bočkov. — 1587, 67 Č., 1319 R., 12 M., 118 2., 71 c. (1319 ř.).

Lukovo (Lukova), o., s. Iršava. p., t. Bílky. — 1077, 4 Č., 1004 R., 62 2., 7 c. (607 _P., 403 ř.).

Majdan (Majdánka), o., s., t. Volové, p. v místě. — 2873. 35 Č., 2009 R., 14 N., 7 M., 797 Ž., 5 j., 6 c. (1157 p., 857 ř.).

Makariovo (Makarja), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. 1598, 1506 R., 1 N., 26 M., 55 Ž., 2 j., 8 c. (1492 ř.). — Rus. 7tř. škola.

Malá Běhaň (Kis Bégány), o., s. Berehovo, p., t. V. Běhaň. 850, 25 R., 804 M., 8 Ž., 13 c. (705 e.). — Leži při kanálu Verke. Ref. obecní maď. 1tř. škola.

Malá Čengava (Kiscsongova), o., s., t. Sevluš, p. Veliké Komnaty. — 386, 375 R., 11 Ž.,(375 ř.). — Rus. 2tř. škola.

Malá Dobroň (Kis Dobrony), o., s. Užhorod, p., t. V. Dobroň. — 1283, 7 R., 1202 M., 54 Ž., 20 c. (1081 e.).

Malá Kopaňa (Alsóveresmart), o., s. Sevluš, p. V. Kopaňa. t. Královo n. T. — 766, 715 R., 7 M., 44 Ž.,(703 ř.).

Malá Martinka (Mártonka), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 444, 413 R., 31 Ž.,(412 ř.).

Malé Gejovce (Kis Gejöc), o., s., t. Užhorod 2, p. V. Gejovce. — 909, 2 Č., 7 R., 862 M., 25 Ž., 13 c. (519 e.).

Malé Gutovo (Kis Gút), o., s. Berehovo, p. Hať u Berehova, t. V. Běháň. — 394, 5 R., 1 N., 361 M., 17 Ž., 10 c. (285 e.).

Malý Berezný (Kisberezna), o., s., t. V. Berezný, p. v místě. — 1036, 43 Č., 850 R., 3 N., 102 Ž., 5 j., 33 c. (853 ř.).

Malý Rakovec (Kisrákócz), o., s. Sevluš, p., t. Bílky. — 1818, 1 Č., 1794 R., 1 M., 22 Ž.,(1794 ř.). — Leží pod Tupým vrchem 878 v Chustských vrších. Rus. 4tř. škola s expositurou v Pleťáncich.

Matějovo (Mátyfalva), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 771. 320 R., 406 M., 32 Ž., 13 c. (395 ř.).

 

Pravoslavná cerkev nad strukivským kostelem nad nádražím v Jasini.

 

Medvědovce (Fagyalos), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 545, 519 R., 26 Ž.,(519 ř.). — Rus. 3tř. škola. Dřevěný bojkovský kostel, záp. věž čtyřhranná, vysoká, střední pyramida třikrát dělená, vých. pyramida také třikrát dělená, ale nižší; pěkný gánok kolem kostela mimo presbytář.

Medvězí (Medvefalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky.— 142, 131 R., 8 Ž., 3 c. (131 ř.).

Měděnice (č. j.) (Medencze), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 791, 4 Č., 778 R., 9 M. (762 r.). — Leží nad prameny potoka Kruhlého. Řeckok, rus. 1tř. škola. Min. pramen.

Mikulovce (Kismogyorós), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 446, 437 R., 6 Ž., 3 c. (439 ř.). Rus. 2tř. škola. Miner. pramen.

Minaj, o., s., p. Užhorod 1, t. Užhorod 2. — 420, 18 Č., 44 R., 2 N., 272 M., 45 Ž., 39 c. (163 r.). — Maď. 1tř. škola.

Mirča (Mórese), o., s. V. Berezný, p. M. Berezný, t. Dubriniče. — 601, 10 Č., 541 R., 18 Ž., 32 c. (553 ř.).

Miškarovice (Miskafalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. 145, 133 R., 12 Ž.,(133 ř.).

Močár (Oroszmocsár), o., s., p., t. V. Berezný. — 227, 216 R., 11 Ž.,(216 ř.).

Močola (Macsola), o., s., t. Berehovo, p. v místě. — 735, 44 Č., 175 R., 6 N., 409 M., 24 Ž., 9 j., 68 c. (269 e., 219 ř.). Notariát. čet. stanice, odd. fin. stráže, čs. 1tř., maď. 3tř. a ve dvoře Hunyady rus. 1tř. škola. Hospodářská škola. Kamenné kostely řeckok, a ev.

Mokré (Mokra), o. Perečín, s. V. Berezný, p. Poroškov, t. Tuří Remety. — 486, 471 R., 9 Ž., 6 j. (472 ř.). — Leží na potoce Borsučině. Rus. 2tř. škola.

Mukačevo (Munkács), o., s., p., t., tf. v místě.

Mužijovo (Nagymuzsaly, nyní Muzsaly), o., s. Berehovo, p., t. v místě. — 2056, 55 Č., 276 R., 1 N., 1404 M., 256 Ž., 64 c. (905 e., 455 ř., 355 řm.).

Nankovo (Husztkös), o., s., p., t. Chust. — 1646, 1563 R., 73 Ž., 10 c. (1470 p.). — Rus. 6tř. škola. 2el. kyselka a sol. pramen.

Negrovec (Felsökalocsa), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 1487, 1275 R., 1 M., 210 Ž., 1 c. (1029 ř.).

Negrovo (Maszárfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1194, 1031 R., 159 Ž., 4 c. (757 ř., 277 p.). — Rus. 5tř. škola. Slabé vrstvy uhlí a lignitu. 2elezitá kyselka a v údoli potoka Soleného solný pramen.

Nelipeno (Hársfáivá), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 2116, 36 Č., 1471 R., 17 N., 16 M., 542 2., 34 c. (1457 ř.).

Neresnice (č. j.) (Nyéresháza), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 1948, 20 Č., 1370 R., 8 N., 18 M., 503 Ž., 1 j., 28 c. (962 p., 396 ř.).

Nevické, o., s., p., t. Užhorod 1. — 757, 10 Č., 709 R., 3 N., 5 M., 17 Ž., 13 c. (714 ř.).

Německá Kučová (Németkucsova), o., s., p., t. Mukačevo. 356, 1 Č., 36 R., 305 N., 1 M., 13 Ž.,(307 řm.).

Německá Mokrá (Németmokra), o., s. Ťačovo, p. Usťčorna, t. Teresva. — 1027, 55 Č., 142 R., 807 N., 6 M., 7 Ž., 10 c. (841 řm.).

Nižní Apša (Alsóapsa), o., s. Ťačovo, p., t. Slat. Doly. — 7018, 46 Č., 250 R., 1 N., 68 M., 906 Ž., 5681 Rum., 8 j., 58 c. (5647 ř.).

Nižní Bystrý (Alsóbisztra), o., s. Chust, p., t. Horinčovo. — 2346, 25 Č., 2090 R., 7 N., 1 M., 200 Ž., 23 c. (1968 p.).

Nižní Hrabovnice (Alsgereben), o. Svalava, s. Mukačevo, t. Ciňaďovo. — 634, 28 Č., 291 R., 221 N., 1 M., 4 Ž., 89 c. (338 řm., 288 ř.).

Nižní Koropec (Kerepecz), o., s., t. Mukačevo, p. Hať u Berehova. — 508, 396 R., 24 N., 82 M., 5 Ž., 1 c. (376 ř.).

 

Pohled od Kvasů k Rachovu, v pozadí Šojmul.

 

Nižní Remety (Alsóremete), o., s., t. Berehovo, p. Berehy. 631, 1 Č., 603 R., 2 M., 21 Ž., 4 c. (598 ř.).

Nižní Roztoka (Alsóhatárszeg), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 301, 4 Č., 290 R., 1 N., 6 Ž.,(290 ř.).

Nižní Selištĕ (Alsószelistye), o., s., p., t. Chust. — 2171, 15 Č., 1960 R., 195 Ž., 1 c. (1879 p.). — Notariát, čet. stan., rus. 6tř. škola s expositurou. Solný pramen.

Nižní Slatina (Alsószlatina), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. 562, 1 Č., 519 R., 5 M., 31 Ž., 6 c. (487 ř.).

Nižní Studený (Alsóhidegpatak), o., s., t. Volové, p. Izky. 1244, 17 Č., 1072 R., 1 M.,153 Ž., 1 c. (1072 r.).

Nižní Šard (Alsósárad), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 728, 2 Č., 670 R., 50 Ž., 6 c. (673 ř.). — Leží na potoce Berberce. Řeckok, rus. 1tř. škola.

Nižní Verecky (Alsóvereczke), o. Svalava, s., p., t., tf. v místě. — 2027, 128 Č., 1208 R., 8 N., 22 M., 645 Ž., 16 c. (1175 ř.).

Nižní Vyznice (č. j.) (Alsóviznicze), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 340, 23 Č., 286 R., 31 Ž.,(286 ř.). Rus. 2tř. škola. Čet. stan. Dřev. lemkovský fil. kostel sv. Michala arch., prostý, nízká věž s galerii a protáhlou, cibulovitou bání. Pokusy s dolováním zlata.

Nová Roztoka (Újrosztoka), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 352, 296 R., 60 Ž.,(296 ř.). — Těsně pod hranicemi na Laterovém potoce. Rus. 2tř. škola. Zvonička na vysoké podezdívce.

Nová Stužica (Patakújfalu), o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. — 764, 34 Č., 632 R., 3 N., 1 M., 22 Ž., 33 j., 39 c. (677 ř.).

Nové Barovo (Újbárd), o., s. Ťačovo, p., t, Buštino. — 1210, 965 R., 10 N., 6 M., 227 Ž., 1 j., 1 c. (911 p.).

Nové Davidkovo (Újdávidháza), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 2364, 2 Č., 2168 R., 1 N., 55 M., 123 Ž., 15′ c. (2151 ř.).

Nové Selo (Alsóschönborn), o., s., p., t. Mukačevo. — 522, 9 R., 466 N., 27 M., 15 Ž., 5 c. (482 řm.). — Rimskok. něm. 1tř. škola.

Nové Selo (Szuszkóújfalu), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 163, 6 R., 148 N., 9 c. (145 řm.). — Něm. 1tř. škola.

Nové Selo (Beregújfalu, nyní Újfalu), o., s., t. Berehovo, p. Berehy.— 1512.2 Č., 101 R., 5 N., 1539 M., 39 Ž.,6 c. (1271 e.).

Nové Selo (Tiszaújhely, nyni Újhely), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 910, 7 Č., 244 R., 599 M., 30 2., 30 c. (580 ř.).

Novoselica (Újkemencze), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče. — 539, 1 Č., 512 R., 25 Ž.,(512 ř.). — Rus. 2tř. škola. Tři slané prameny, z jedné studny se čerpá ropa.

Novoselice (č. j.) (Sósfalu), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 746, 657 R., 1 M., 84 Z., 4 c. (358 p., 303 ř.).

Novoselice (č. j.) (Tarújfaiu), o., s., t. Volové, p. Majdan. 1155, 20 Č., 930 R., 1 N., 181 Ž., 23 j. (929 ř.). — Táhne se podle potoka Holatínky až k hranicům. Notaríát. Rus. 1tř. škola se 4 pobočkami.

Novoselice (č. j.) (Taraczújfalu), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, Teresva. — 2253, 6 Č., 1871 R., 1 N., 6 M., 356 Ž., 6 j., 7 c. (936 ř., 935 p.).

Novoselice (č. j.) (Kisrétfalu), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 219, 201 R., 18 Ž.,(201 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Nový Klenovec (Nyárasdomb), o., s. Mukačevo, p. Fridéšovo, tž. Kolčino. — 689, 577 Č., 32 N., 1 M., 77 Ž., 2 c. (550 jiné a bez vyznání). — Obec položená podle silnice. Notariát. Cs._4tř. škola. Pokusy s dolováním zlata.

Ňagovo (Nyágova), o., s. Tačovo, p. Vulchovce, t. Teresva. — 1279, 5 Č., 1164 R., 110 Ž.,(811 ř., 345 p.). — K obci patří samota Ropa. Rus. 5tř. škola. Několik solných pramenů v obci, ropou se solí, na sev. svahu Imrova 416 solný pramen, na svahu kopce Korolyku sirný pramen.

 

Útulna KČST. na Mezipotocích.

 

Obava (Dunkófalva), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 973. 4 Č., 847 R., 30 N., 88 Ž., 4 c. (851 ř.).

Okrouhlá (Kereghegy), o., s. Ťačovo, p. Vulchovce. —420, 200 R., 5 N., 170 M., 45 Ž., (198 ř.).

Oleňovo (Szarvaskút), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 421, 382 R., 3 N., 32 Ž., 4 c. (382 ř.). — Rus. 2tř. škola. Dřev. fil. řeckok, lemkovský kostel s bar. věží, polokruhová presbytář je kamenná. Alkalickoželezitá kyselka “Oleňovo”.

Olešník (Szöllösegres), o., s., p., t. Sevluš. — 2147, 8 Č., 2075 R., 8 M., 47 Ž., 4 j., 5 c. (1746 ř., 289 p.).

Olšinky (Egreshát), o. Perečín, s. V.Berezný, p.,   t. Tuři Remety. — 646, 1 Č., 631 R., 14 Ž.,(631 ř.).

Onok (Ilonokújfalu), o., s., t. Sevluš, p. V. Komnaty. — 1505, 1304 R., 2 M., 199 Ž.,(1292 ř.).

Onokovce (Felsödomonya), o., s., p., t. Užhorod 1. — 679, 229 Č., 387 R., 6 N., 10 M., 18 Ž., 29 c. (378 řm., 275 ř.).

Orosijovo (Sárosoroszi, nyní Oroszi), o., s. Berehovo, p. Vary, t. Výlok. — 736, 13 Č., 19 R., 1 N., 669 M., 5 2., 29 c. (323 e., 295 řm.).

Ořechovice (č. j.) (Rahoncza), o., s., p., t. Užhorod 1. — 617, 1 Č., 598 R., 3 M., 10 Ž., 5 c. (577 ř.). — Rus. 3tř. škola.

Osoj (Szajkófalva), o., s., t. Iršava, p.Ilnice. — 2016, 8 Č., 1850 R., 1 M., 147 Ž., 10 c. (1029 p., 830 řm.).

Packaňovo (Patakos), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovo. — 1390, 2 Č., 1287 R., 96 Ž., 5 c. (1291 ř.). —Rus. 5tř. škola. Velmi silný sirný pramen 7j hod. od vsi.

Palanok (Várpalánka), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v mistč.— 1941, 318 Č., 394 R., 853 N., 205 M., 151 Ž., 20 c. (1199 řm., 419 ř.).

Paseka (Kishidvég), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.      — 922, 28 Č., 725 R., 62 N., 15 M., 71 Ž., 21 c. (732 ř.).

Pastilky (Kisoásztely), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče, 293, 243 R., 16 Ž., 34 c. (271 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Paškovce (Hidegrét), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 113, 97 R., 6 N., 10 Ž.,(96 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Paušín (Pósaháza), o., s. Mukačevo, p.,       t. Palanok. —       758, 7 Č., 118      R., 596 N., 19 M., 6 Ž., 12 c. (623 řm.).

Pavlovo (Kispálos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 610, 6 Č., 458 R., 5 M., 134 Ž., 7 c. (463 ř.). Čs. 1tř. škola. Jodový pramen.

Perečín (Perecseny), sídlo o., s. V. Berezný, p., t., tf. v místě. — 2581, 427 Č., 1662 R., 41 N., 140 M., 167 Ž., 16 j., 128 c. (1513 ř., 766 řm.).

Perechrestná (Pereháza), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 303, 6 Č., 283 R., 6 N., 7 Ž., 1 c. (283 ř.).

Petrovo (Tiszapéterfalva, nyní Péterfalva), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Výlok. — 815, 34 Č., 64 R., 581 M., 48 Ž., 88 c. (526 e.).

Pistrjalovo (Pisztraháza), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 782, 757 R., 3 M., 21 Ž., 1 c. (756 ř.). — Rus. 4tř. škola.

Plavja (stř. rodu) (Zsilip), o., p., t. Svalava, s. N.Verecky. 518, 472 R., 46 Ž.,(472 ř.).

Ploské (Dombostelek), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 822, 10 Č., 689 R., 18 M., 28 Ž., 1 j., 76 c. (757 ř.). — Narodil se básník Alexander Mitrák-Materin (f 1913 v Rosvegově jako farář); psal básně v duchu lidové poesie, v “Maď.-rus. slovníku” píše o literárním jazyku P.R. — Rus. 3tř. škola s expositurou v části obce Potoku. Dřev. cerkev převezli do Kanory. 3 alkal. kyselky, býv. lázně, čtvrtý pramen při Javorském potoku.

Podhorod (Munkácsváralja), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 1113, 26 Č., 626 R., 385 N., 8 M., 61 Ž., 7 c. (588 ř., 448 řm.). — Leží na Latorici. Cs. 1tř., rus. 4tř. škola.

Podhrb (Hegyfark), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec. — 211, 5 Č., 185 R., 8 Ž., 13 c. (187 ř.).

Turistický dům KČST. v Rachově.

 

Podhořany (Öthegyalja), o., s., p. Mukačevo, tž. Kolčino. 1852, 73 Č., 1347 R., 41 N., 170 M., 196 Ž., 25 c. (1377 ř.).

Podmonastýr (Klastromalja), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 437, 5 Č., 384 R., 2 N., 10 M., 14 Ž., 22 c. (392 ř.).

Podobovce (Padócz), o., s., t. Volové, p. Izky. — 423, 1 Č., 377 R., 44 Ž., 1 c. (377 ř.).

Podplazí (Vezérszállás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 365, 7 Č., 351 R., 1 M., 6 Ž.,(351 ř.).

Podpleša (Pelesalja), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Neřešnice. — 739, 3 Č., 692 R., 1 M., 42 Ž., 1 c. (678 p.). — Leží nad vtokem Teresové do Teresvy pod vrchem Plešou 743. Na nových speciálkách není uvedeno jméno vsi. Rus. 3tř. škola. Solné doly jsou zatopeny, vytéká z nich potok Solona voda. Dřev. kostel nížinného typu. Lom zelenomodrého liparitového tufu v údóli Teresvy u stanice lesní dráhy.

Pokuťa (nová obec), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 557, 1 Č., 531 R., 25 Ž.,(322 ř., 206 p.). — Rus. 4tř. škola.

Polana (Polena), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 1280, 85 Č., 741 R., 22 N., 55 M., 273 Ž., 4 j., 100 c. (802 ř.).

Popovo (Csonkapapi, nyní Papi), o., s. Berehovo, p., t. Som. — 1185, 11 Č., 23 R., 1019 M., 14 Ž., 5 j., 113 c. (1009 e.). — Leží při hranicích v nejnižších místech nížiny 109 m v bažinatém kraji. Ref. Maď. 2tř. škola.

Poroškov (Poroskö), o. Perečín, s. V. Berezný, p. v místě, t. Tuři Remety. — 2513, 38 Č., 2351 R., 2 N., 13 M., 94 Ž., 15 c. (2345 ř.).

Příslop (Pereszlö), o., s., t. Volové, p. Torun. — 1483, 17 Č., 1270 R., 2 N., 1 M., 191 Ž., 2 c. (1197 p.). — Leží pod pohraniční Čornou ripou 1288 na potoce Příslopu. Dřev. kostel z XVIII. stol. Stával pravosl. klášter. Rus. 1tř. škola s 2 expositurami.

Puzňákovce (Szarvasrét), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 510. 377 R., 121 N., 1 M., 5 Ž., 6 c. (373 ř.).

Radvanka (č. j.) (Radvánc), o., s., p., t. Užhorod 2. — 3692. 710 Č., 1217 R., 36 N., 937 M., 455 Ž., 5 j., 332 c. (1492 ř., 1102 řm.):

Rafajnovo (Rafajna-Ujfalu), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Barkasovo. — 725, 2 Č., 12 R., 692 M., 3 Ž., 16 c. (655 e.). Leží v nejnižší nížině 109, kde rozlivy řeky Serně zaplavuji kraj.

Rachov (Rahó), o., s., p., t., tf. v místě. — 8893, 414 Č., 5840 R., 273 N., 1015 M., 1081 Ž., 59 j., 211 c. (3375 ř., 2542 p., 1569 řm.).

Rakov (Rákó), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety. — 1133, 10 Č., 1080 R., 41 2., 2 c. (1081 ř.).

Rákošin (Beregrákos. nyní Rákos), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Rosvegovo. — 3167, 21 Č., 1332 R., 8 N., 1499 M., 292 Ž., 15 c. (1359 e., 573 p.).

Rekyty (Rekettye), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 401, 401 R. (401 ř.). — Leží na Lozanském potoce. Rus. 1tř. škola.

Repinné (Repenye), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 1711, 9 Č., 1459 R., 216 Ž., 25 j., 2 c. (1386 ř., 104 p.).

Rjapiď (Repede), o., s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo.— 1223, 22 Č., 1024 R., 26 N., 151 Ž., (1.020 ř.). — Rus. 4tř. škola, expositura čs. školy v Čiňaďově.

Rokosov (Rakosz), o., s. Sevluš, p. V. Kopaňa, t. Královo n. T. — 3013, 11 Č., 2793 R., 7 N., 13 M., 178 Ž., 1 j., 10 c. (2736 ř.).

Romočevice (č. j.) (Romocsafalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 481, 2 Č., 468 R., 4 Ž., 1 j., 6 c. (468 ř.).

Rosvegovo (Oroszvég), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. 2822, 194 Č., 1312 R., 24 N., 273 M., 960 Ž., 2 j., 57 c. (1257 ř.).

Rozsoše (Kopár), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 920, 1 Č., 865 R., 51 Ž., 3 c. (859 ř.).

 

Pohled na Rachov z cesty na Dumeň. Daleko v pozadí hřeben Popa Ivana.

 

Rozsoška (Rászócska), o., s. Rachov, p., t. Veliký Bočkov. 618, 586 R., 31 Ž., 1 c. (442 p., 145 řm.). — Leži na potoce Rozsošce. Rus. 2tř. škola. Pramen železité kyselky, vzdálený od vsi 3 km.

Roztocká Pastil (Felszöpásztély), o., s., p., t. V. Berezný. — 448, 1 Č., 429 R., 1 N., 13 Ž., 4 c. (432 ř.).

Roztoka (Gázló), o., s. Iršava, p., t. Bílky. — 515, 1 Č., 355 R., 159 Ž.,(349 ř.). — Leží na l. břehu Boržavy a je na starých rakouských speciálkách jmenována Gázló (B. Rosztóka). Rus. 1tř. škola.

Roztoka (Szöllösrosztoka). o., s. Sevluš, p., t. Bilky. — 256, 221 R., 35 Ž.,(205 ř.). — Leží na p. břehu Boržavy, je na starých, rakouských speciálkách jmenována Ugocsa Rosztokn. Na našich speciálkách pojmenováni obce je vynecháno. Čs. 3tř. škola.’

Roztoka (Rosztoka), o., s., t. Volové, p. Izky. — 635. 579 R., 1 M., 53 Ž., 2 c. (581 ř.). — Leži na potoce Jarkacké Detnici. Rus. 2tř. škola.

Ruská Kučová (Oroszkucsova), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo.— 189, 175 R., 13 Ž., 1 c. (176 ř.). — Leží na potoce Staré.

Ruská Mokrá (Oroszmokra), o., s., t. Ťačovo, p. Usťčorna. — 1270, 18 Č., 666 R., 446 N., 1 M., 137 Ž., 1 c. (462 řm., 403 p., 265 ř.).

Ruské (Orosztelek), o., s. Mukačevo, o. Rákošin, t. Rosvegovo. — 897, 822 R., 1 M., 55 Ž., 19 c. (734 p.).

Ruské Komárovce (Oroszkomoró), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 912, 791 R., 7 M., 94 Ž., 16 j., 4 c. (781 ř.).

Ruské Pole (Ürmezö), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 2509, 16 Č., 2043 R., 1 N., 41 M., 375 Ž., 3 j., 30 c. (1157 ř., 866 p.).

Říčka (Kispatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1023, 3 Č., 896 R., 120 Z., 4 c. (760 ř., 140 p).

Saldoboš (Száldobos), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1898, 8 Č., 1749 R., 1 N., 28 M., 97 Ž., 15 c. (883 ř., 875 p.).

Saloka (Szalóka), o., s. Užhorod, p. Eseň, t. Čop. — 848, 13 Č., 1 R., 752 M., 15 Ž., 38 j., 29 c. (799 e.). — Leži v koutě hranic, kde opouštějí Tisu. Kostel je kótou 107. Ref. maď. 1tř. škola.

Sasovka (Szászóka), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 687, 6 Č., 579 R., 82 Ž., 1 j., 19 c. (584 ř.).

Sasovo (Tiszaszászfalu), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 1747, 4 Č., 1557 R., 28 M., 151 Ž., 7 c. (1510 ř.).

Sekernice (Szeklencze), o., s., t. Chust. — 3197, 43 Č., 2547 R., 16 M., 589 Ž., 2 c. (1669 p., 859 ř.).

Selce (stř. rod) (Beregkisfalud), o., s., p., t. Iršava.— 1691, 15 Č., 1430 R., 245 Ž., 1 c. (1414 ř.).

Selo Slatina (Faluszlatina), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t. Slat. Doly. — 4868, 183 Č., 81 R., 8 N., 497 M., 1934 Ž., 1933 Rum., 232 c. (2122 ř., 446 řm.).

Šeredné (Szerednye), o., s. Užhorod, p., t., tf. v místě. — 2279, 390 Č., 1053 R., 11 N., 169 M., 560 Ž., 37 j., 59 c. (1051 ř., 591 řm.).

Serenčovce (Szerencsfalva), o., s. Mukačevo,         p. Kalník,   t. Rosvegovo. — 336, 7 Č., 275 R., 1 N., 22 M., 20 Ž., 11 c. (274 ř.). — Rus. 1tř. škola. Pila. Řeckok, kostel stojí osamotí nade vsi.

Serně (Sernye), o., s. Mukačevo, p., t. Barkasovo. — 1269, 7 Č., 31 R., 2 N., 1151 M., 32 Ž., 5 j., 41 c. (1060 e.).

Sevluš (Nagyszöliös, nyní Szöllös), o., s., p., t., tf. — 11.054, 516 Č., 4429 R., 60 N., 2630 M., 2954 Ž., 28 j., 437 c. (4713 ř., 3619 i., 1328 řm., 1140 e., 82 p., 172 j.).

Simir (Ószemere), o., s., t. Perečín, s. V. Berezný. — 1029. 1 Č., 987 R., 40 Ž., 1 c. (986 ř.). — Rus. 4tř. škola.

 

Údolí Ozeranky, v pozadí hřeben Kamjonky.

 

Simirky (Újszemere), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 998, 988 R., 10 c. (988 ř.).

Sinovir (Alsószinovér), o., s., t. Volové, p. v místě. — 2880. 59 Č., 2506 R., 2 N., 8 M., 294 Ž., 11 c. (1875 p., 634 ř.).

Sinovírská Polana (Felsöszinovér), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 1101, 19 Č, 1052 R., 3 N., 9 M., 18 Ž.,(1027 ř.). — Část obce Sloboda. Rus. 1tř. škola s 3 pobočkami.

Siňák (Kékesfüred), o. Svalava, s. Mukačevo. p., t. Čiňaďovo. — 461, 3 Č, 114 R., 245 N., 6 M., 3 Ž., 90 c. (260 řm., 193 ř.).’

Sirma (Tiszaszirma) o., s., p., t. Sevluš. — 726, 605 R., 47 M., 71 Ž., 3 c. (601 ř.). — Leží na Tise, kde řeka rameny obtéká velké ostrovy. Rus. 2tř. škola.

Skotarský (Kisszolyva), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. — 1158, 22 Č, 1038 R., 4 M., 82 2., 12 c. (1014 ř.).

Slatinské Doly (Aknaszlatina), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t., tf. v místé. — 2610, 479 Č, 374 R., 4 N., 1560 M., 26 Z., 72 j., 95 c. (1373 řm., 926 ř.).

Smologovice (č. j.) (Kisábránka), o., s., t. Iršava, p. Záhati. — 244, 231 R., 5 Ž., 8 c. (238 ř.). — Leží pod Martinským kamenem 967. Rus. 1tř. škola.

Smrková (Szemerekö), o., s. V. Berezný, p. Černohlava, t. Dubriniče. — 623, 617 R., 6 Ž.,(617 ř.).

Sobatín (Szombati), o., s., p., t. Iršava. — 234, 203 R., 31 Ž.,(203 ř.).

Sojmy (Vizköz), o., s., p., t. Volové. — 669, 9 Č., 561 R., 98 Ž., 1 c. (451 ř.).

Sol’ (Sóslak). o., s., p., t. V. Berezný, poštovna v místě. — 633, 11 Č., 585 R., 2 N., 1 M., 23 Ž., 11 c. Í592 ř.).

Soločín (Királyfiszállás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 709, 578 R., 3 N., 5 M., 97 2., 11 j., 15 c. (583 ř.).

Stanovo (Szánfalva), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. 870, 1 Č. 842 R., 1 N., 2 M., 23 2., 1 c. (840 ř.). — Vsí protéká Slopij potok. Rus. 3tř. škola.

Stará Stužica (Patakófalu), o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. 592, 573 R., 19 Ž.,(573 ř.).

Staré Davidkovo (Ódávidháza), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegevo. — 530, 19 Č., 459 R., 1 M., 45 Ž., 6 c. (300 ř., 160 p.).

Stavné (Fenyvesvölgy), o., s. V. Berezný, p., t. v místě.— 1500, 100 Č., 1145 R., 5 N., 6 M., 168 Ž., 2 j., 74 c. (1131 ř.).

Strabičovo (Mezöterebes), o., s. Mukačevo, p., t. Strabičovo-Goronda. — 2121, 19 Č., 1793 R., 1 N., 57 M., 184 Ž., 39 j., 28 c. (1191 ř., 615 p.).

Stričava (Eszterág), o., s., p., t. V. Berezný. — 498, 487 R., 11 Ž., 1 c. (486 ř.).,— Leží pod vrchem Kňahynici 648. Rus. 2tř. škola.

Strojno (Malmos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.— 1329, 1 Č, 1215 R., 4 N., 1 M., 108 Ž.,(1215 f.).

Strypa (Sztrippa), o., s., p., t. Užhorod 1. — 308, 5 Č., 289 R., 3 M., 11 c. (276 ř.). — Leží na potoce Jaroku. Notariát. Rus. 2 tř. škola.

Střední Apša (Középapsa), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 3840, 25 Č., 105 R., 28 M., 329 Ž., 3319 Rum., 34 c. (3428 ř.).

Suchá-Broňka (Szuhabaranka), o. Iršava, s. Chust, p., t. Dovhé. — 2194, 14 Č., 2015 R., 9 N., 11 M., 112 Ž., 22 j., 11 c. (1103 ř., 937 p.).

Suchý (Szuhapatak), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 521, 507 R., 14 Ž. (507 ř.).

 

Pohled na Farcau v Rumunsku z cesty od Mezipotoků. V popředí rumunský pastýř.

 

Suskovo (Bányafalu), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 828, 11 Č., 687 R., 8 N., 99 Z., 23 c. (704 ř.).

Svalava (Szolvya), s. N. Verecky, o., p., t., tf. v místě. — 5807, 664 Č., 2892 R., 248 N., 393 M., 1262 Ž., 17 j., 331 c. (2798 ř., 1386 řm.).

Svoboda, o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Baťovo. — 909, 471 Č., 205 R., 196 M., 37 c. (327 řm., 185 ř., 170 e.).

Šalanky (Salánk), o. Iršava, s., t. Sevluš, p. v místě. — 2390, 28 Č., 648 R., 1525 M., 140 Ž., 49 c. (1187 e., 973 ř.).

Šandrovo (Ösándorfalva), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1466, 2 C. 1070 R., 393 Ž., 1 c. (906 p.).

Šarkaď (Kissarkad), o., s. Iršava, p., t. Záluž. — 802, 778 R., 24 Ž.,(778 ř.). — Leží na potoce Romanu. Rus. 3tř. škola.

Šelestovo (Szélestó), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 888, 442 Č., 398 R., 17 N., 15 M., 4 Ž., 12 c. (706 ř.).

Šerbovec (Beregsziklás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 449, 424 R., 16 Ž., 9 c. (424 ř.). — Leži při hranicích pod Pikujem. Rus. 1tř. škola.

Široký Luh (Széleslonka), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Teresva. — 1952, 1 Č., 1794 R., 152 Ž., 1 j., 4 c. (1636 p.).— Leží na potoce Lužance. Rus. 4tř. škola.

Šišlovce (Sislóc), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 315, 3 Č., 5 R., 290 M., 10 Ž., 7 c. (173 ř.). — Řeckok. maď. 1tř. škola.

Škuratovce (Bereghalmos), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovce. — 194, 183 R., 11 Ž.,(182 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Šom (Beregsom, nyní Som), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 1100, 55 Č., 72 R., 892 M., 19 Ž., 62 c. (894 e.).

Tarnovce (Ungtarnócz, nyní Tarnóc), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. v místě. — 434, 54 Č., 36 R., 1 N., 295 M., 32 Ž., 16 c. (138 e., 132 ř., 129 řm.). — Maď. 2tř. škola s expositurou v Botfalvě. Rodiště v dějinách proslulé rodiny Bernáthů; z nich vynikl zvláště Zikmund Bernáth.

Tekovo (Tekeháza), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T., poštovna v místě. — 1099, 19 Č., 549 R., 446 M., 54 Ž., 1 j., 30 c. (552 ř., 435 e.).

Terebla (Talaborfalu), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Buštino. 2702, 17 Č., 2530 R., 2 R, 3 M., 147 2., 3 c. (2405 p.).

Teresová (Tereselpatak), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Teresva. — 1496, 1 Č., 1482 R., 4 M., 9 Ž.,(1105 ř., 337 p.).

Teresva (Taraczköz), o., s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 2712, 184 Č., 1678 R., 50 R. 95 M., 653 Ž., 9 j., 43 c. (1661 ř.).

Tichý (Tiha), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. —      1079, 9 Č., 1005 R., 2 N., 43 Ž., 20 c. (1000 ř.).

Tišov (Csendes), o. Svalava, s.,  p., t. N.      Verecky. — 324, 286 R., 7 R, 30 Ž., 1 c. (285 ř.).

Torun (Toronya), o., s., t. Volové, p. v místě. — 1399, 58 Č., 1036 R.,1M, 298 Ž., 1 j., 5 c. (918 p., 130 ř.).

Trebušany (Terebesfejérpatak), o., s. Rachov, p, t., tf. v místě. — 2326, 172 Č., 1594 R., 4 R. 118 M., 245 2., 10 j., 183 c. (1345 ř., 449 řm., 145 p.).

Trnovo nad Teresvou (Kökényes), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 4104, 27 Č., 3085 R., 17 N., 19 M., 902 Ž., 32 j., 22 c. (2022 ř., 1067 p.).

Trstěnice (č. j.) (Nádaspatak), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 178, 160 R., 18 Ž., (160 ř.).

Trstník (Tiszasásvár), o., s., p., t. Sevluš. — 1105, 3 Č., 916 R., 115 M., 66 Ž., 5 c. (918 ř.). — Leži v nížině nedaleko Tisy. Rus. 3tř. škola, řeckok, rus. 1tř. škola.

Tuří Bystrý (Turjasebes), o. Perečín, s. V. Berezný, p. v místě, t. Tuří Remety. — 1628, 40 Č., 1430 R., 54 N., 14 M., 74 Ž., 16 c. (1436 ř.).

Tuří Paseka (Turjavánás), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety.—1870, 9 Č., 1804 R., 7 M., 42 Ž.,8 c. (1811 ř.).

Tuří Polana (Turjamezö), o. Perečín, s. V. Berezný, p. Poroškov, t. Tuří Remety. — 1654, 18 Č., 1547 R., 2 N., 22 M., 53 2., 1 j., 11 c. (1564 ř.).

 

Turkul s mocnými zákopy a kryty ve skupině Čorné hory.

 

Tuří Remety (Turjaremete), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t., tf. v místě. — 2332, 540 Č., 1562 R., 1 N., 24 M., 182 Ž., 1 j., 22 c. (1586 ř., 505 řm.).

Turice (č. j.) (Nagyturjaszög), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 969, 17 Č., 898 R., 6 M., 34 Ž., 14 c. (914 ř.).

Tuřičky (Kisturjaszög), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety. — 856, 842 R., 2 M., 12 Ž. (814 ř.). — Patří k ní osady Likicary a Lumšory.

Tybava (Havasalja), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 739, 706 R., 2 N., 25 Ž., 6 c. (712 ř.).

Ťačovo (Tészö), o., s., p., t.-, tf. — 7417, 298 Č., 3066 R., 36 N., 2335 M., 1431 Ž., 39 j., 212 c. (1919 e., 1881 ř., 572 řm., 1353 p.).

Tuška (Csuszka), o., s., t. Volové, p. Izky. — 529, 409 R., 119 Ž.,. 1 c. (410 ř.).

Uhla (Uglya), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 3862, 5 Č., 3254 R., 2 N., 599 Ž., 1 j., 1 c. (2964 p.).

Uklín (Aklos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana, u Svalavy. — 286; 271 R., 6 Ž., 9 c. (278 ř.).

Usťčorna (Királymező), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 1222, 65 Č., 24 R., 998 N., 23 M., 103 Ž., 1 j., 8 c. (1078 řm.).

Užhorod,

Užok (Uzsok), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 1147, 62 Č., 975 R., 7 N., 72 Ž., 31 c. (974 ř.).

Vary (Vári), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 2579,44 Č., 18 R., 2 N., 2075 M., 156 Ž., 29 j., 255 c. (2178 e.).

Velatín (Veléte), o., s., p., t. Chust. — 3020, 35 Č., 2603 R., 2 M., 350 Ž., 8 j., 22 c. (1650 ř., 961 p.).

Veliká Běhaň (Nagy Bégány), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 1450, 44 Č., 113 R., 4 N., 1184 M., 38 Ž., 67 c. (642 e., 485 ř.).

Veliká Čengava (Nagycsongova), o., s., t. Sevluš, p. Veliké Komňaty. — 1501, 1402 R., 99 Ž.,(1391 ř.). — Rus. 6tř. škola. Solný pramen.

Veliká Dobroň (Nagy Dobrony), o., s. Užhorod, p., t., tf. v místě. — 3533, 29 Č., 19 R., 5 N., 3200 M., 224 Ž., 56 c. (3077 e.).

Veliká Kopaňa (Felsöveresmart), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Královo n. T. — 2467, 14 Č., 2186 R., 14 M., 248 Ž., 5 c. (2141 ř.).

Veliké Gejovce (Nagy Gejóc), o., s., t. Užhorod 2, p. v místě. — 959, 5 Č., 28 R., 1 N., 848 M., 54 Ž., 19 j., 4 c. (572 e.).

Veliké Gutovo (Nagy Gút), o., s. Berehovo, p. Hať u Berehova, t. V. Běhaň. — 618, 4 Č., 24 R., 4 N., 553 M., 15 Ž., 18 c. (493 e.).

Veliké Komňaty (Magyarkomiát), o., s., t. Sevluš, p. v místě. 3270, 30 Č., 2868 R., 5 M., 362 Ž., 5 c. (2796 ř.).

Veliké Lazy (Nagyláz), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 766, 27 Č., 695 R., 10 M., 26 Ž., 1 j., 7 c. (658 ř.).

Veliké Loučky (Nagylucska), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. — 5854, 39 Č., 5470 R., 25 M., 256 2., 1 j., 63 c. (4319 p.).

Veliký Berezný (Nagyberezna), sídlo správního okresu a okresního soudu, p., t., tf. — 2989, 543 Č., 1290 R., 5 N., 56 M., 876 Ž., 3 j., 216 c. (1309 ř., 534 řm.).

Veliký Bočkov (Nagybocskó), o., s. Rachov, p._t t., tf. v místě. — 6707, 272 Č., 4363 R., 30 N., 571 M., 1253 Ž., 10 j., 208 c. (2837 ř., 1526 p.).

Veliký Palad (Nagy Palád), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Výlok. — 1557, 30 Č., 3 R., 1 N., 1319 M., 84 Ž., 1 j., 119 c. (1291 e.).

Veliký Rakovec (Nagyrákócz), o., s. Sevluš, p., t. Bílky. — 3564, 18 Č., 3168 R., 1 N., 2 M., 361 Ž., 6 j., 8 c. (3168 ř.).

Verbjaž (Verebes), o. Svalava. s., p., t. N. Verecky. — 565, 487 R., 78 Ž.,(487 r.). — Leží na silnici do Vereckého průsmyku. R. 1859 se narodil Evmenij Sabov, spisovatel a filolog, vůdce ruského sněmu, zemřel jako sevlušský arciděkan 1935 (viz Sevluš!). Rus. 2tř. škola s expositurou v osadě Petrušovici, kde je prostý lemkovský kostelík, čtyřhranná věž se šišatou bání. Dřevěný kostel stavěl na počátku tohoto století Ilko Němec ze Zadílského.

Verjacja (Verécze), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 1123, 13 Č., 929 R., 15 M., 103 Ž., 55 j., 8 c. (916 ř.).

Srázy Turkulu, znamenitého bojiště ve skupině Čorné hory.

 

Vlachovo (Ölyvös), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 1403,  13 Č., 1239 R., 1 M., 150 Ž.,(1231 ř.). — Notariát, čet. stanice, rus. 5tř. škola, v části obce Kolbasově expositura st. rus. školy v Bílkách. Po domácku tkají koberce z hrubé vlny.

Vlkovyje (Ungordás), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 600, 570 R., 6 M., 18 2., 6 c. (562 ř.).

Volosianka (Hajasd), o., s. V. Berezný, p., t., tf. v místě.— 1752, 53 Č., 1569 R., 1 N., 1 M., 92 Ž., 11 j., 35 c. (1580 ř.).

Voloské (Oláhcsértesz), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 868, 783 R., 85 Ž.,(454 p., 329 ř.). Řeckok, rus. 1tř. škola..

Volové (Ökörmező), sídlo okr. úřadu a soudu, p., t., tf. — 4425, 172 Č., 3323 R., 21 N., 38 M., 839 Ž., 32 c. (1840 ř., 1508 p.).

Volovec (Volócz), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 2050, 115 Č., 1482 R., 18 N., 100 M., 302 Ž., 2 j., 31 c. (790 p., 703 ř.).

Volovice (č. j.) (Beregpálfalva), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. 282, 232 R., 50 Ž.,(232 ř.). — Expositura rus. 2tř. školy v Chmelníku.

Vonihovo (Vajnág), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 1481, 18 Č., 1130 R., 15 M., 286 Ž., 32 c. (945 p.).

Voročov (Kapuszög), o., o., t. Perečín, s.     V. Berezný. — 892, 22 Č., 839 R., 19 M., 8 Ž., 4 c. (819 ř.).

Vrbovec (Verböc), o., s., p., t. Sevluš. — 821, 215         R.,     528 M., 26 Ž., 11 j., 41 c. (539 e., 149 p.).

Vučkovo (Vucskomezö), o., s., p., t. Volové. — 605, 9 Č., 588 R., 1 N., 9 Ž.,(566 p.).

Vulchovce (Irhócz), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva.— 4085, 20 Č., 3269 R., 8 M., 774 Ž., 1 )., 13 c. (2659 p., 598 ř).

Výlok (Tiszaújlak, nyni Újlak), o. Berehovo, s. Sevluš, p., t., tf. v místě. — 3382, 139 Č., 499 R., 10 N., 1571 M., 844 Ž., 15 j., 304 c. (921 p., 664 ř., 672 řm.).

Výška (Viharos), o., s. V. Berezný, p. Ljutá, t. Stavné. — 1115, 1086 R., 25 2., 4 c. (1087 ř.).

Výškovo nad Tisou (Vísk), o., s. Chust, p., t., tf. v místě. 6127. 78 Č., 2187 R., 34 N., 3257 M., 459 2., 17 j., 95 c. (2713 e., 2099 ř., 679 řm.).

Vyšní Apša (Felsöapsa), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t. Stř. ADša. — 5842, 11 Č., 4648 R., 2 M., 1161 Ž., 20 c. (4430ř.).

Vyšní Hrabovnice (Felsögereben), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děftovo. — 596, 52 Č., 391 R., 73 N., 1 M., 48 Ž., 5  j., 26 c. (392 ř.).

Vyšní Koropec (Felsökerepecz), o., s., p., t. Mukačevo. — 627, 17 Č., 125 R., 388 N., 69 M., 21 Ž., 7 c. (406 řm.).

Vyšní Remety (Felsöremete), o., s., t. Berehovo, p. Berehy. — 453, 5 Č., 411 R., 1 M., 35 Ž., 1 c. (395 ř.).

Vyšní Roztoka (Flesöhatárszeg), o. Svalava, s. N. Verecky. — 410, 410 R. (410 ř.).

Vyšní Slatina (Felsöszlatina), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 323, 309 R., 12 Ž., 2 c. (307 ř.).

Vyšní Studený (Felsöhidegpatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1133, 8 Č., 941 R., 184 Ž.,(942 ř.).

Vyšní Šard (Felsösárad), o., s., t. Sevluš, p. V. Kopaňa. — 1271, 3 Č., 1170 R., 98 Ž.,(1154 ř.). — Cs. 1tř., rus. 5tř. škola s expositurou v Araňoši.

Vyšní Verecky (Felsövereczke), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 1585, 2 Č., 1376 R., 1 M., 204 Ž., 2 c. (1373 ř.).

Vyšní Vyznice (č. j.) (Felsöviznicze), o., s. Mukačevo, o. Friděšovo, tž. Kolčino. — 1074, 3 Č., 1000 R., 2 N., 69 Ž.,(1000 ř.). — Rus. 4tř. škola. Pokusy s dobýváním zlata. Minerální pramen.

Zadílský (Rekesz), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 304, 299 R., 3 Ž., 2 c. (300 ř.).

Zadné (Zárnya), o. Iršava, s. Chust, p., t. Dovhé. — 2330, 13 Č., 1944 R., 370 2., 3 c. (1925 p.).

Zapsoň (Zápszony), o., s. Berehovo, p., t. Šom. — 954, 9 Č., 30 R., 835 M., 45 Ž., 10 j., 25 c. (747 e.).

Zavidovo (Dávidfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1412, 15 Č., 1284 R., 106 Ž., 7 c. (1223 p.).

Zavosina (Szénástelek), o., s., t. V. Berezný, p. M. Berezný. — 409, 3 Č., 382 R., 13 Ž., 11 c. (388 ř.). Rus. 2tř. škola.

Zábroď (Révhely), o., s., p., t. V. Berezný. — 1002, 37 Č., 686 R., 2 N., 10 M., 67 Ž., 6 j., 194 c. (711 ř.).

Záhatí (Hátmeg), o., s., t. Iršava, p. v misté. — 1486, 44 Č., 1303 R., 22 N., 14 M., 88 Ž., 8 j., 7 c. (1317 ř.).

Záhorb (HatárheayK o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. — 746, 29 Č., 679 R., 15 2., 23 c. (697 ř.).

Záluž (Beregkisalmás), o., s. Mukačevo, s. Iršava, p., t., tf. v místé. —813, 11 Č., 670 R., 3 N., 6 M., 121 Ž., 2 c. (666 ř.).

Zářící (Drugétháza), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče. — 2049, 7 C. 1951 R., 1 N., 5 M., 59 Ž., 14 j., 12 c. (1961 ř.).

Zářící (Alsókaraszló), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 1721, 2 Č., 1615 R., 95 Ž., 9 c. (1588 ř.).

Závadka (Rákócziszáilás), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 863, 743 R., 117 Z., 3 c. (743 ř.). — Rus. 3tř. škola. Sídlo obvodu notářského úřadu Beskydu.

Zbyny (Izbonya), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 174, 168 R., 6 Ž. (156 ř.).

Zlatáry (Ötvösfalva), o., s. Chust, p. Drahovo, t. Buštino. 2234, 2 Č., 2123 R., 102 Ž., 7 c. (2041 ř.).

Zňacovo (Ignécz), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Šeredné. 2517, 25 Č., 2311 R., 3 N., 21 M., 153 Ž., 4 c. (2210 ř.).

Žborovce (Rónafalu), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 223, 206 R., 17 Ž.,(205 ř.).

Žděňovo (Szarvasháza), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 853, 48 Č., 582 R., 5 N., 1 M., 147 Ž., 70 c. (564 ř.).

Žňatino (Izsnyéte), o., s. Mukačevo, p., t. Strabičovo-Goronda. — 1632, 1 Č., 612 R., 1 N., 963 M., 49 Ž., 6 c. (922 e., 629 ř.).

Žofie (Zsófiafalva), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž.,— 350, 6 R., 312 N., 10 M., 6 Ž., 16 c. (334 řm.).

Žukovo (Zsukó), o. s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 631, 1 Č., 584 R., 37 Ž., 9 c. (589 ř.). — Rus. 3tř. škola.

 

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Různosti.

Hranice. Běži z větší části po hřebenech Poloninských Karpat, na jihu po Tise, po potoce Bataru a po Gutinských horách. Délka hranic je asi 500 km z celkové délky státních hranic 3393 kra. Hranice se Slovenskem měři 85 km, takže celková délka hranic země je 585 km. Hranice stanovila nejvyšši rada 12. června 1919 smlouvou trianonskou, s Polskem a s Rumunskem potvrzeny smlouvou sevrěskou 10. srpna 1920. Poněkud byly změněny vzájemnou dohodou s Rumunskem (viz článek “Správní a soudní okresy”).

Horstvo. Poloninské Karpaty, střed vyklenutého oblouku Karpat, dlouhého 1300 km, jsou tvořeny třetihorním vápencem, na východě křídovými pískovci a vápencem. Prohýbají se v nich průsmyky Užocký, Verecký, Skotarský, Pantyr, Jasiňský. Tímto, Užockým a Skotarským vedou železnice. Karpaty se zvedají nejvýše ve skupině Čorné hory Hoverlou 2058 m. Na Stohu 1653 se sbíhají hranice ČSR., Rumunska a Polska. K pohraničnímu pásmu se pojí polonina Rovná, Boržava, Svidovec a mnohé jiné, zabíhající do vnitrozemí. Pásmo vyvřelin, běžící rovnoběžně s vých. Karpaty, tvoří trachyty, andesity a tufy. Je to Vihorlat, Velikyj díl, Chustské vrchy a Gutinské hory.

Výšky hor. Mezi výškami hor na starých rakouských mapách a na nových speciálkách, vydaných Vojenským zeměpisným ústavem, jsou rozdíly i několik desítek metrů. Vídeňský zeměpisný ústav konal měření v období 1887—1893. Vojenský zeměpisný ústav změřil v 1925-7 mnohé kóty pro vyměření poledníkového oblouku. Později přeměřeny byly i jiné hory. V závorkách udáno staré měření: Pop Ivan 1739 (1740), Nieněska 1817 (1820), Sčaul 1763 (1755), Korbul 1698 (1700), Stoh 1653 (1655), Čoma hora 2022 (2026), Kukul 1536 (1542), Pikuj 1406 (1405), Vel. Munčel pod Pikujem 1036 (988) atd.

Vodstvo. Hlavní řeka Tisa se skládá ze dvou pramenů, z Černé, pramenici na Okule, a z Bilé Tisy, utvořené soutokem Balcatulu a Stohovce. Černá a Bílá Tisa se spojuji u zastávky Ustěriky. Tisa na našem územi až k Čopu měří 330 km (po výtok u Berehova 240 km). Celková její délka je 1300 km a její úvodí zabírá plochu 155.000 km2, z toho je dvanáctina na našem území. Jen Batar se vlévá na naší půdě z levé strany, všecky ostatní pobočky přicházejí z pravé strany: Sopurka, Apša, Teresva, Terebla, Chustec, Rika, Boržava, Latorice. Do ní se vlévá Už a soutok jejich se jmenuje Čopan, spojený pak s Ondavou a Teplou tvoří Bodrog, vlévající se do Tisy. Teresva, Terebla a Rika jsou skoro stejně dlouhé, asi 90 km. Už 95, Boržava 105, Latorica k hranicím 140 km. Rybníků není, jen nádrže, klausury. Jezera jsou malá, původu ledovcového, Sinovirské ozero vzniklo sesutím skalního boku hory Ozirně.

Klausury. Jsou to přehrady na horských potocích a bystřinách, z nichž se najednou vypouští voda, aby zesílila toky a odnesla připravené kmeny do řek, kde se svazují ve vory. Je u nich hlídač, v jeho chaloupce najdeme přístřeší. Klausury, jichž je dosud používáno, jsou spojeny telefonem, aby vypuštěni všech klausur v jedné oblasti stalo se najednou. K nádržím vedou dobré vozovky, po nichž za poplatek mohou jeti auta. Některé menši klausury nejsou stále osazeny, to mějme na paměti, abychom nespoléhali na nocleh. Klausury v oblasti Černé a Bilé Tisy jsou až na několik (zrušené hati Stanislav, Kozmešček, Lopušanka, Bílý potok) v provozu, na Teresvě jsou všechny zrušeny až na Roztoku, Slobodu, Fuliovec, Ozero. Klausura Apšinec je největší, Stebný nejmenší, Balcatul s chatou KČST. je nejkrásnější, i Kvasný s chatou KČST. je idylickým koutkem.

Srážky. Na P. Rusi prší mnoho. Nejmokřejši kout republiky je pod pohraničním hřebenem Karpat v okolí Brustur. Jména Mokrá (vesnice Německá a Ruská Mokrá), řeka a klausura Mokranka na to poukazují. Spadne tam za rok 1355 mm vodních srážek. Všechna horstva mají dost srážek, proto se na nich šiří poloniny, pokryté svěží travou. Nížiny jsou na vodní srážky daleko chudší. Dešťoměrných stanic je 122, nejvýše položena je na Čorné hoře 2022 a na Hoverle 2058 (r. 1935 byla prostřelena). Na Čorné hoře je také meteorologická stanice. Ty jsou v N. Vereckách, ve Volovci, ve Skotarském, Izkách, Volovém, Niž. Studeném, Niž. Bystrém, Dovhém, Kereckách, Svalavě, Polané a j. V zemi je 53 vodočetných stanic.

Povodně. Tisa se občas nesmírně rozvodni a v některých úsecích bývají povodně katastrofální. O velké vodě mluví nápis na Košutově pomníku v Ťačově r. 1913. R. 1923 a 1925 Tisa mezi Vel. Bočkovem a Jasini zle potrhala silnici a trať, 30. a 31. VIII. 1927 vystoupila 4 m nad normál, strhala mosty, silnici, pole, stavení, odplavila spousty dříví. Začátkem srpna 1934 zničila ze tři čtvrtin obec Výlok. O menších zátopách na Tise a na jiných řekách se ani nemluví.

Geologie. Podkarpatská Rus ve své nejvýchodnější části je vytvořena horninami prahornimi, ostatní Karpaty na pohraničí útvary třetihorními, rovina útvary čtvrtohorními. Nejvýchodnéjši a nejvyšši masiv Čorné hory je vytvořen z prahor, ostatní pás Karpat z karpatského pískovce z doby vrchní křídy. V mladších třetihorách (neogén) vniká moře z Panonské pánve až ke Karpatům. Miocenní uloženiny obsahuji sůl. Za mohutné sopečné činnosti se rozlévaly andesitové a rhyolitové lávy a usazovaly se na vulkanické tufy. Osamělé vulkány se vyskytují u Užhorodu, Mukačeva, Berehova, Šomu, Kosina, Sevluše (Čorna hora), Chustu a j. V době diluviální vznikají travertiny (vápenné tufy) a nánosy hlin v rovinách, kde se ukládá štěrk.

Minerální prameny, lázně. V karpatských údolich je mnoho minerálních pramenů, hlavně železitých kyselek se značným obsahem manganu, hořčíku a j. solí. Alkalické železité kyselky se vyskytují v Užhorodě (Kvasná voda) a jeho okolí (Ciganovce, Derenovka a Lumšory), v okolí Svalavy (Polana, Nelipeno), v údolí Riky (Sojmy, V.Bvstrá, Majdan), Terebly (Sin. Polana), Teresvy (N. Mokrá, Brustury, Neresnice). u Kob. Polany a v údolí Tisy (Kosovská Polana, Rachov, Kvasy a j.). Solné prameny jsou u Soľu, Drahobratova, Brustur, Zlatár, Šandrova, Neresnice, Rachova a j. Sirné prameny jsou u Siňáku, Žděňova, Verecek, Sojmů, Majdanu a Jasině. Jodově prameny u Polaný, Brustur^, Biliny, Rachova. Arsenový pramen u Užoku, lithiovy u Výšková. Lázní je celá řada, většinou zcela primitivních. Mnohé zanikly, jen trosky a prameny svědčí o jejich minulosti. Některé se znovu upravuji. Je o nich podrobněji mluveno při jednotlivých místech. Jsou v Užhorodě, Lumšorech, Svalavě, Polané, Siňáku, Nelipenu, Derenovce, Ciganovcich, Zaňce, Majdanu, Usťčorně, Kvasech, Rachově, Slatinských Dolech, Výškově a jinde. Celkem je na P.R. asi 400 různých pramenů (solné, jodové, sirovodíkové, uhličité a j.).

Nerostné bohatství. Není tak obsáhlé jako v jiných našich zemích. P.Rus nad jiné vyniká solí a petrolejem. Solí je takové množství, že nebude vyčerpána ani za staletí. Její ložiska se táhnou od Prešova až do Slat. Dolů a přes hranice do Rumunska. Slané prameny a slaná jezírka jsou památkami po solných dolech, jež se propadly nebo byly opuštěny. Lid slané vody (ropy) raději používá k solení, přikládaje jí léčivou moc (radioaktivita).

Ložiska petroleje jsou ve dvou oblastech, u Luhu a v okolí Jasině. Těženi petroleje bylo zastaveno, jen ve Stebném nad Jasini se čerpá nafta, je tam těžná věž. Podrobně se o petroleji mluví při těchto mistech.

Hnědele v andesitových tufech s obsahem až 50% železa se dobývalo na mnoha místech (Lazy, Antalovce, Iršava, Dovhé, Friděšovo, Tuří Remety, Iršava, Šelestov, Podhořany, Ilnice, Osoj a j.), krevele u Kobylecké Polaný, Rachova a Trebušan, ocelku u Kobyl. Polaný a v údolí Bílého potoka. Jeho těženi bylo téměř všude zastaveno. Uhlí jenom třetihorni se vyskytuje jen v malých slojích nebo v nepatrných vrstvách u Dovhého, Bilků, Křivé, Mukačeva, Negrové. Někde podniknuty i státem pokusné vrty.

Zlato se ryžovalo na Tise u Luhů, Výšková, Výloku, Sevluše a kopalo se v Berehovských kopcích. Stříbro v malém množství je u Kobyl. Polaný, olovo u Výšková. Měděná ruda se vyskytuje v prahorách u Luhů (Bohdanu) a Rachova. Kámen stavební, dlažební, na výrobu mlýnských kamenů a na páleni kamence se láme na mnoha mistech, alunit je v Berežských kopcích. V nížině jsou ložiska dobré hliny pro průmysl cihlářský a keramický.

Roztomilé krystalky křišťálu, marmarošské diamanty, se nalézají v horninách i volné v náplavech potoků a řek na horském území bývalé marmarošské župy. Děti je sbírají na jaře a po velkých deštích a prodávají turistům v okolí Volovce, Volového, Kobylecké Polaný.

Průmysl. Větších továren je málo. Zpracovává se železo, dřevo, kámen, po domácku se vyrábí keramika, tkají se koberce a vyšívá se. Domácí výrobu soustřeďuje Družstvo lidového uměleckého průmyslu v Užhorodě a Detva, akc. spol. pro povzneseni lidové uměl. práce v Bratislavě. Papírny (suroviny by bylo dost), plynárny a koksárny není ani jediné (pouze kartonáž). Papírny ovoce nestačí zkonsumovat ovoce. Z 500 mlýnů je většina prostičkého složení. Z 60 pil je třetina vodních, ostatní jsou parní, při některých jsou dílny na nábytek z ohýbaného dřeva. Je řada lihovarů, většinou hospodářských, a rafinerií. Velké závody na suchou destilaci bukového dřeva jsou ve Vel. Bočkové, ve Svalavé a v Perečíně, v Čiňaďové je továrna na zápalky. Železo zpracovávají Dolhavsko-lisičevské železárny a lopatárna, železárna a ocelárna v Kob. Polané, Friděšovská železárna v Mukačevě, hřebíkárna v Užhorodě.

V lomech se těží výborný andesit, rhyolit a sopečné tufy a zpracovávají se na dlažební kostky, štěrk a na stavební materiál i na mlýnské kameny. Mramorové lomy jsou v Neresnici, zpracovává se v Trnově. Ložisek mramoru v Rachově není využito, také ložiska kaolinu leži ladem. V lesích je zaměstnáno přes 90.000 lidí.

Meliorace, regulace. Meliorace potřebuje 3/7 zemědělské půdy. V některých obcích je ukončena, někde se provádí. Tisa, Latorica, Batar, Chustec jsou z části regulovány, Uh v Užhorodě (náklad přes 10 mil. Kč), potok Volovec ve Volovém, Teresva. Bystřiny jsou upraveny v délce 65 km, řeky v délce 130 km. Prudké a rvavé bystřiny v měkké půdě a ve štěrku vymilají břehy, vyhlodávaji nová řečiště, rozlévají se v ramena, podmílají silnice i železniční trati, trhají ochranné hráze a zatopuji kraj.

Zvířena. Je-li nejvzácnějši krása P.Rusi v neporušenosti její přírody, týká se to i zvířenv. Na P.Rusi žijí volně zvířata v západních zemích již vyhubená nebo chovaná pouze v oborách. Novinářské zprávy o dravé zvěři na P.Rusi značně přehánějí skutečnost a není nejmenšího nebezpečí, že by turista byl uveden do nesnázi nějakým tím dravcem. Každé zvíře před člověkem prchá a lze mluviti o velikém štěstí, zdaří-li se spatřiti zvěř dříve, než zmizí z dohledu. Jen ten, kdo jde lesem tiše, má na to naději. Hnědý karpatský medvěd přichází v pohraničních hvozdech v několika málo desítkách exemplářů, sotva kdy lze ho spatřiti. Pozorný turista najde alespoň stopy, imponující velikosti. Staří koně, které turista spatři se pásti v údolí uprostřed lesů, byli tam vyvedeni, aby zastřeleni posloužili za návnadu na medvěda, až přijde nájemce honitby. Zeptati se starého pastevce na medvědy a vlky, znamená vždy vyslechnouti zajímavé historky. — Vlk je již také velmi vzácný, zejména v létě, přece však se stane, že potkáš pastevce vzrušené noční návštěvou vlků u stáda. Rys byl ještě nedávno zastřelen u samého Užhorodu; nejspíše ještě uvidíš náhle se rozkývat vrchol stromu, s kterého skočil na útěku. Divoká kočka patři k dravcům i na P.Rusi vzácným, za dne ji turista nezahlédne, stejně jako jezevce a rozšířenější vydru. Častěji spatříme alespoň lišku, dosti hojnou. Vysoká zvěř (jelen), byla dříve dosti hojná a zdejší loviště patřila k nejproslulejším v Evropě. Za války a za převratu byl stav zvěře zdecimován a jen pomalu se zvelebuje. Při trošce štěstí je možno brzy zrána nebo navečer potěšiti se pohledem na jelena samotáře mohutných parohů nebo na celý houf slabších kusů. Totéž platí o hojnější srnčí zvěři. Černá zvěř (vepř divoký) je na P. Rusi poměrně četná, sotva však ji uvidíme při cestách. Jenom při potulce na odlehlých místech setká se turista i s touto zvěří, někde při bahnisku, kam zaléhá samotářský kanec nebo bachyně se selaty. Černá zvěř také před člověkem utíká a lekneme se zbytečně, vyplašime-li celý houf. Jak vstává kus po kuse, stupňuje se hluk a zdá se, že zvěř se blíži, zatím co s hlomozem prchá. Ploty, obkličující políčka pod lesy, jsou právě proti vpádům černé zvéře. Koncem léta hoři u každého pole oheň před kolibou, kde mladík nebo dévče hlídá úrodu a plaší divoká prasata. Vzácným hlodavcem vysokých hor je svišť, žijící na nékolika poloninách na Rachovsku. Uslyšíme aspoň varovný hvizd jeho stráži. Je velmi ostražitý, a chceme-li jej spatřiti, je nejlépe z dálky pečlivě pátrati kukátkem v místech, kde jsme zjistili nory nebo slyšeli pisknuti sviště. Draví ptáci, orli, sokolové, káně a jiní nejsou vzácní a několik orlů, kroužících současně nad lesy, je z krásných dojmů, na které je zejména východ P. Rusi tak bohat. Při potocích spatříme volavku, velmi hojného ledňáčka a v Potisí mnoho čápů. Medvěd, morek, svišť, sokol stěhovavý používají “tiché” ochrany. Na zbytcích Černého močálu žije ještě želva evropská. Z hadů pouze veliká žlutá zmije písečná je méně vzácná než jinde. Všecka ostatní u nás žijící a tu nevzpomenutá zvířata jsou zastoupena ovšem také na P. Rusi. V Tise se loví i jeseter a volžský candát, losos, hlavatka, okoun, lipeň, parma; v horských potocích všude je hojnost pstruhů, které je ovšem třeba nechat na pokoji, chceme-li dobře vycházet s lesním personálem. Pstruzi třaskavinami jsou hodně vyhubeni. Z domácích zvířat žije na P. Rusi bůvol v stádech u Saldoboše, Buštiny, Apše a Slatiny, celkem asi 1000 kusů. Hovězího dobytka chová se přes 200.000 kusů, ovci 120.000, koní 40.000. Při stádech na poloninách jsou psi ne zvláště krotcí a doporučuje se hodně klidu při setkání, neboť neútočí jen, nejsou-li drážděni. Rérych.

 

Poměry hmyzí fauny. Tak jako rostlinná řiše a vyšši třídy říše živočišné, vyznačuje se i třída hmyzu mnohými zajímavostmi v každém svém řádu. Nehledě k nižším jejím řádům, shledáváme na území podkarpatoruském na př. u motýlů a u brouků kromě valné většiny středoevropských druhů řádu endemitů formy čistě vysokohorské, druhy lokalisované na kraje viničné atd. Zastoupeny jsou tu druhy mediteranní, vnikající sem velkou nížinou uherskou, a některé boreální (severské) druhy. Různé ty skupiny nedají se ani zhruba vypočítávati; o každém jednotlivém řádu pojednává obsáhlá odborná literatura. Z typických druhů motýlů žije na př. jižní druh martináč veliký (Saturnia pyri Schiff.), mající v rozpětí křídel 13—15 cm šířky. V Karpatech žije kromě nesčetných druhů drobných motýlů jasoň (Parnasius Apolo L.), nádherná památka, t. zv. relikt glaciální, který je ve stadiu všeobecného vymírání a měl by proto býti zákonně chráněn, jako je tomu v Německu. V nižších polohách žije krásný a vzácný pestrokřídlec (Thais polyxena Schiff.). Všadv po lesních cestách a mýtinách prohání se batolec duhový (Apatura iris F.) se skvostně irisujícími křídly. Nad jetelišti a křovinami třepetají se hejna otakárků. Rád brouků vykazuje taktéž mnohé zvláštnosti. Žije zde na 40 druhů forem a aberrací střevlíků. Ze všech evropských druhů potápníků je zastoupena celá polovina. Z drabčíků kromě velikého množství mikroskopických druhů je řada vzácnosti z velkých forem, na př. Velleius dilatatus F., žijicí u sršní. Z tesařiků žije v nížinách tesařec drsnorohý (Aegosoma scabricorne Scop.), závodící ve velikosti s tesařikem obrovským. V horách na bucích žije velmi krásný tesařik sametovec horský (Rosalia alpina Lín ). Karpaty hosti jedinečnou vzácnost — perlu všech palaearktických tesařiků “Gaurotes excellens Brancsik”, prastarý, vymírající druh. Boreálni druhy zastupuje Nivellia sanquinosa Gyll., ve vyšších polohách Strangalia thoracica Greutz. a Cyrtoclytus capra Germ., vesměs vzácnosti. Z chrobákovitých stojí za zmínku veliký a nádherně zelený zlatohlávek Potosia speciosissima Scop. Z roháčů jsou zastoupeny všechny palaearktické rody. Taktéž řád blanokřídlých, rovnokřídlých a ostatní mají mnohé své znamenitosti. Od převratu byla českými entomology popsána řada nových druhů podkarpatského hmyzu. Poněvadž přírodní poměry jsou na P. Rusi namnoze ještě zcela původní, zachovaly se mnohé památky hmyzí zvířeny, které si zasluhují ochrany, aby nebyly vyhubeny, jako se to stalo jinde. Vědě prospěje jen opravdové studium přírody, nikoliv však sériové sbirání a hubení právě těch nejkrásnějších forem, které oku nerozumného diletanta lahodí.

 

Lesy. Největšim bohatstvím P. Rusi jsou lesy, které živi největší část obyvatelstva. Pokrývají více než polovinu země (51%), z nich státu patří polovina, akc. společnost “Latorica” má 96.000 ha, řád Maltézských rvtiřů v Dovhém 23.000 ha. Dnes velká část lesů je porušena. Válka, lidé i dobytek jim ublížili. Bukových lesů je 60%. Buk roste do průměrné výše 1300 m, na jižní straně až do 1350, na sev. do 1250. I dub je poměrně hojný. Je ho 8%. Zimni dub roste až do 750 m, letni jen do 470 m. Smrku je 25%, roste do průměrné nadmořské výše 1450 m, jedle (do 1200 m) 4%. Zbytek připadá na lísku, olši a jiné. Hojný je jalovec, kleč roste jen na Čorné hoře. Limba, vzácná borovice s 5 jehlicemi ve svazečku, je domovem zejména v divokých Gorganech mezi Pikujem a Syvulou na severním pohraničí. Zasahuje dost nízko, i pod 1000 m, kdežto jinde je její oblast teprve kolem 1400 m. Jeji koruny jsou patrny válcovitým tvarem.

Na západě a ve středu země se dopravuje dříví lesními drahami, jichž je skoro 600 km. Proto vorařství v těchto oblastech zaniklo. Po Rice a na přítocích Terebly a Teresvy se plaví polena, asi 20.000 m^:‘ ročně, v letech 1934 a 1935 méně. Vory se plaví na Tise a jejích přítocích do Velkého Bočkova, kde se svazují ve velké vory. Množství dřeva v podkarpatoruských lesích udávají Inž. V.Chrastina a Inž. Zoban na 100,000.000 m3 s 2% ročni těžby.

Dosud je několik oblasti pralesů. V katastru obce Nové Stužice je bukový prales s jedlí a javorem, zvaný “Jasan”, ve výměře 602 kat. jiter, u obce Tiché 25 kat. jiter pralesa jedlového se smrkem. V polesí Plaiské je smrkový prales s limbou “Gorgan” 55 kat. jiter. Na Vodožanské Kyčeře je částečná reservace 461 kat. jiter. V polesí Široký Luh je bukový prales s jedli a na Kamjonce částečná reservace se smrkem 85 kat. jiter. Na Rachovsku má řeckok. církev a škola v Apši pod poloninou Apeckou prales bukový s kmeny až 120 cm v průměru a s javory až 150 cm. Na Laščinském gruni pod Popem Ivanem je dokola kromě vých. svahů smrkový prales s bukem a s jedli. (Tiž.) Pod Hoverlou se rozkládá prales 960—1340 m na 130.57 ha, jak je napsáno na tabulce na obrovském smrku, když jdeme Jub. stezkou na l. břehu Bílého potoka ke klausuře Hoverle. — Pralesů je celkem přes 4000 ha.

 

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Různosti.

Národnost a zaměstnání. Národnostně je P.Rus velmi pestrá. Rusini a Rusové, jež nelze téměř rozlišiti, jsou původním obyvatelstvem, nemají ani jednoho většího města zcela rusínského, jsou živlem venkovským. Maďarů je sedmina, jsou většinou zámožnými rolníky, bydlí v městech a v nížině. Židů je osmina, v nekterých místech tvoří třetinu až polovinu obyvatelstva, nejvíce v Mukačevě, a ovládli obchod, peněžnictví, řemesla (povoznictvi, hostince). Slováci žiji na Užhorodsku, Češi po celé zemi, Rumuni na Rachovsku v Nižní a Střední Apši, Němci v dřevařských a bývalých hornických obcích na býv. schönbornském panství, v Usťčorně, Něm. Mokré a v Palanoku. R. 1910 bylo 595.598 lidi, a to 7728 Slováků, 334.745 Rusů. 176.294 Maďarů, 63.546 Němců, 11.457 Rusínů, 168 Srbochorvatů, 1660 jiných. R. 1930 je 20.719 Čechů, 13.242 Slováků, 446.916 národnosti rus., 109.472 Maďarů, 91.255 Židů, 13.249 Němců, 12.641 Rumunů, 159 Poláků, 69 Srbochorvatů, 1357 cikánů, 50 jiných a 16.228 cizích stát. příslušníků, celkem 725.357 lidi. Podle zaměstnáni se hlásí k zemědělství 424.048, k lesnictví a rybářství 56.808, k průmyslu a živnostem výrobním 86.590, k obchodu a peněžnictví 41.550, k dopravě 23.094, k veřejné službě a svobodným povoláním 30.072, k vojsku 7703, k domácím a osobním službám 4101, k jiným povoláním 26.056, bez udání povolání 25.335. Zaráží velké množství cizinců — 16.228! (Podle “Zprávy státního úřadu statistického republiky Československé”, roč. XIV., č. 170 a roč. XV., č. 132.)

 

Náboženství. Země je odedávna pravoslavná. Maďaři v X. stol. přinášejí katolictví. R. 1649 byla prohlášena v Užhorodě unie, slovanský jazyk při bohoslužbách zachován, také volba biskupů a rovnoprávnost duchovních. Pravoslaví přechází v církev uniatskou nebo greko-katolickou a téměř úplně zaniká. R. 1910 jenom 577 lidi se hlásí k pravoslaví. Ale r. 1921 je již 60.986 pravoslavných a r. 1930 112.034. Ohniskem pravoslaví je Iza. V okresu chustském mezi 71.311 obyvateli je 28.087 pravoslavných, v ťačovském mezi 79.419 31.757. Protože zákon brání, aby byly přebírány kostely, pravoslavní si stavějí nové cerkve svého vyznáni. Překážkou ještě většího rozšířeni je nedostatek vzdělaného kněžstva. Rusini jsou pravoslavní a řeckokat., Maďaři kalvinisty, Němci a Slováci katolíky. V celé zemi mají jednotlivá vyznání tento počet příslušníků: římskokatolické 69.262, řeckokatolické 359.166, českobratrské 933, ev. reformované 70.833, ev. augšpurské 1592, pravoslavné 112.034, československé 2218, izraelské 102.542, jiné a neudané 1009, bez vyznáni je 4953, celkem 725.357 lidí.

 

Nářečí, kmenové rozdělení. D.N.Vergun rozeznává tato nářečí: huculské. vrchovinské, dolňanské, marmarošské, lemkovské, nejzápadnějši šárišské, zasahující daleko do Slovenska. Podle krojů a obyčejů děli se Rusini na Huculy, Bójky, Lemky, podle polohy jsou Vrchovinci a Dolňané.

 

Peněžnictví a družstevnictví. Každá větši obec má svou “banku”; jsou to peněžni ústavy s malým akciovým kapitálem pro hypoteční a směneční úvěr. Větším domácím ústavem je Podkarpatoruská banka v Užhorodě s filiálkami v Chustu a v Mukačevě. Ve 155 obcích jsou úvěrní družstva s vklady 135 mil. Kč, zápůjček je asi 190 milionů. Své filiálky mají Městská spořitelna na Král.Vinohradech, Legiobanká, Agrární banka, z Bratislavy Slovenská, Dunajská a Všeobecná úvěrní banka. Živnostenských společenstev je jenom 15 smíšených: srovnáme-li se zemi Moravskoslezskou, mělo by jich být přes 700!

 

Českoslov. červený kříž má důležitou úlohu, zejména v době epidemií a v době nouze. Stravuje přes 10.000 dětí, čímž podstatně zlepšuje školní docházku. V některých obcích postavil útulky pro školní mládež (Volové, Vel’.Berezný a j.) a zřídil poradny. Přiděluje potřebným kukuřici za režijní cenu. Záchranná stanice ČČK. je v Mukačevě, č. tel. 190, v Rachově, č. tel. 3, v Užhorodě, č. tel. 14.

<<< OBSAH >>>

PODKARPATSKÁ RUS. Různosti.

Dějiny. Avaři způsobili v VI. stol. stěhováni slovanských kmenů, které pronikaly na jižní stranu Karpat a zasahovaly až na jižní jejich výběžky. Na kmen Uličů upomíná ves Ulič a potok Ulička. Za vlády Svatoplukovy koncem IX. stol. patří jeho říši záp. část P. R., vých. část náleží řiši bulharské. Také s Maďary přišla část Rusínů Vereckým průsmykem, “Ruskou branou”. Maďaři je usazovali na pohraničí, jejich sídla sahala do Rumunska a na Slovensko až za Košice. Po třetí přišli počátkem XII. věku v průvodu dcery ruského knížete Svatopluka Předslavy k choti jejímu Kolomanovi, králi uherskému. Tataři poplenili zemi 1241 a zničili její osady — nastává soustavná kolonisace. Vznikají vesnice (jako u nás Lhoty) v pohraničí i v “marchio Ruthenorum”. Maďaři jako rolnici těžko pronikají do vyšších poloh. Němci z Flander a ze Sas se usazují i na P.R. a pod svými rychtáři podle německého práva zakládají osady jako řemeslnici, hornici, mýtiči lesů. Ve XIII. stol. vzniká Berehovo, ve XIV. Užhorod, Chust, Výškovo. Ve XIV. st. vniká do země valašská kolonisace. Na Palanoku sídlí valašský vévoda, jemuž královna Alžběta 1346 uděluje privilegium jako samostatnému vladaři kraje. I v Berehově je v pol. XIV. stol. valašský vévoda. Ale Valaši brzy zanikají mezi domácím obyvatelstvem. Do osudů země mocně zasáhne Fedor Korjatovič. Když Vitold, dožádaný český král, velký kníže litevský 1392—1430, podrobil si některá vévodství i územi, Fedor Korjatovič uprchl do Uher. Ludvik Veliký mu dal Mukačevo s okolím, kde vládl 1392—1414. Jeho ženě Valze tradice připisuje založení ženského kláštera u Podhořan.

V XV. stol. měni se poddanství lidu v úplné nevolnictví a s lidem upadá i jeho kněžstvo. P.Rus byla odedávna právoslavná. Za náboženských bojů v XV. a XVI. stol. jsou potlačována práva pravoslavných duchovních. Katolické kněžstvo pod ochranou papežovou zůstává svobodné, bere desátky, požívá i jiných výhod. Proto r. 1652 část pravoslavného kněžstva s biskupem Taraskovičem přijímá unii s Římem. Nastaly kruté náboženské zápasy, zabírání statků, žalářování, páleni knih, pronásledováni. Až 1690 biskup Josef de Kamellis znovu prohlašuje unii. Pravoslaví ustupuje, ale docela nezanikne. Války turecké v XVII. stol., války Tokólyho a obou Rákóczyů proti Habsburkům pustoší P.Rus. Kněžstvo uniatské je v područí katol. duchovních, kteří nad nimi vykonávají dozor. Teprve biskup Ondřej Bačinskij v době osvíceného absolutismu povznáší duchovenstvo i školství. Tehdy se do země houfně stěhuji Židé. Školství sotva vzkříšené znova upadá. Povznese se po r.1848, kdy revoluce nalézá připravenou půdu.

V čele stoji Adolf Ivanovič Dobrjanskij (1817—1901). Když byla maďarská revoluce potlačena, Rusini se sjednotili v samosprávný okres a jeho palatinem se stal Dobrjanskij. Za Bachova absolutismu Rusini dýchali volně, ale po Bachově pádu 1857 nastává nové pronásledováni. Dobrjankij je zvolen za poslance do peštského sněmu. Jeho řeč 1861, kterou nesměl pronésti, je vydána tiskem a způsobi rozruch i za hranicemi. Byl se svou dcerou Olgou obviněn z velezrady, ale dokázal svou nevinu. Zemřel v Innsbruku. Svou činností se podobá K. Havlíčku Borovskému, s nímž si dopisoval. R. 1867 dualismus spoutává Rusiny a potlačuje jejich školství nadobro, je úpadek národní i kulturní, inteligence se maďarisuje. Zákon z r.1891 zřizuje v každé obci maďarskou opatrovnu pro děti 3—6 leté. Školy jsou pomaďaršťovány. Ministerské nařízeni r. 1902 zavádí i na církevních školách 18 hod. týdně maďarštiny. Se světovou válkou nastává kruté pronásledováni všeho rusinského živlu. Rok 1918 obnovuje snahy revolučního roku 1848 po spojeni s Haličí a Bukovinou. To žádají američtí Rusini, vedení dr. Hr. Žatkovičem. Národní rada v Pensylvánii 12. XI. 1918 se usnáší na připojeni k ČSR. a plebiscitem toto usneseni je potvrzeno. Nebylo jednoty o politické příslušnosti P. R. Největši část inteligence, sdružená v nár. radě prešovské, byla pro připojeni k ČSR., maďaronská strana chtěla autonomii v rámci uherského státu a třetí strana (v Chustu) chtěla spojeni s Ukrajinou, ale ta jako samostatná říše zaniká. Nár. rada ve Svalavě a v Prešově a později i ústřední ruská rada se rozhodly pro ČSR. Mírová smlouva 10. IX. 1919 v Saint Germain zavazuje zříditi území P.R. v určených hranicích jako samosprávnou jednotku v ČSR.

 

Správní a soudní okresy. Na P. Rusi je 14 správních okresů, v tom Užhorod a Mukačevo, města s magistrátním zřízením. Ze 491 osad je 487 obci. a to 26 obcí velkých a 461 malých. Města jsou jenom tři: Užhorod, Mukačevo, Berehovo. Notariátů je 130, některým přísluší až 11 osad, některým jenom jediná. Zemský úřad v Užhorodě spravuje 32 obcí, které leží na západ od demarkačni linie, jež tvoří dočasnou hranici Slovenska a P. R. podle II. článku Generálního statutu pro organisaci a administraci P. R.; zemský úřad v Bratislavě spravuje 3 obce, ležící východně od dem. linie, Ašvaň, Malé a Velké Rátovce. Podle úmluvy s královstvím Rumunským 4. května 1921 Dostoupeny mu obce Bočkov, Komloš, Suchý Potok a Velká Ternavka se 4367 obyvateli.

Soudních okresů je 11, krajské soudy Jsou v Berehově, v Chustu a v Užhorodě, krajskému soudu v Košicích podléhá 6 obcí správního okresu užhorodského, patřících do obvodu okresního soudu ve Velkých Kapušanech (Botřalva, Jovra. Koncovo, Lekart, Šišlovce, Tarnovce). Kraj. soudu v Berehové patří okr. soudy Berehovo, Iršava, Sevluš; v Chustu Chust, Rachov, Ťačovo, Volové; v Užhorodě Mukačevo, Nižní Verecky, Užhorod, Vel ký Berezný.

 

Guvernéři. Prvním guvernérem byl JUDr. Hryhorij Zatkovič (*1886), politický pracovník ve Spoí. státech severoamerických, vůdce ruské emigrace i plebiscitu 21. XI. 1918. Odstoupil z úřadu 17. III. 1921 a odešel do Ameriky. Místo guvernérské zůstalo do 2 roky neobsazeno. Dr. Anton Grigorovič Beskid (1855-1935) se stal guvernérem 14. XI. 1923. Byl odchován v zásadách Dobrjanského a stal se vůdcem ruského směru. Usadil se jako advokát v Prešově. Byl poslancem na sněmu v Pešti. R. 1912 obhajoval “velezrádce” v marmarošském procesu. Jako předseda ruské národní rady se zúčastnil mírové konference v Saint Germain a s dr. Zatkovičem bojoval o spojeni P.R. s ČSR. Po něm nastoupil na úřad guvernérský dr. A.Rozsypal. Zemřel 1934. Zemským presidentem v únoru 1935 se stává Konstantin Hrabar. Narodil se 15.VIII.1878, působil jako řeckok. farář na různých místech. Při převratu a po něm byl činný v ústř. národní radě a zúčastnil se její delegace, žádající v Praze za připojení P. Rusi k ČSR. Když byla založena v Užhorodě Podkarpatoruská banka, stal se jejím ředitelem a později starostou města Užhorodu.

 

Obrázky.

1. Biebl: Soutok Balcatulu a Stohovce.
2. Bouček: Nádrž Kvasný. — Pop Ivan. — Pramen Černé Tisy. — Pohled na Bližnici od Měrkový chaty. — Pohled od Kozmeščeku na Pietroš. — Zákopy v oblasti Čorné hory.
3. Domluvil: Válečný hřbitov na Čeremše. — Bojiště na Čeremše.

Dr. J. Lucek: Útulna KČST. pod Hoverlou. — Sestup s Nieněsky. — Útulna KČST. na Mezipotocich. — Pohraniční horstva. — Hraniční sloup na Stohu. — Sestup s Popa Ivana. — Poloninský kůň. Pohled na Stoh s Korbulu.

1. Velíšková: Koliba. — Hrob u klausury Balcatulu.

Jos. Měrka: Hoverla. — Mlékárna na Rohnésce. — Šešul od západu. — Stáje na polonině Breckulské.

1. Mikulka: Pohled od Kvasů. — Kvasovský Menčul.

Ing. Patutschka: Šešul. — Ústí Kevelova.

Z “Časopisu turistů” (autor není uveden): Rusin z Koločavy. — Cerkev v Koločavě. — Něm. Mokrá. — Pohled s Ungurjasky.

Odbor Mukačevo: Průsmyk Skotarský. — Odbor Volovec: Volovec.

Ostatní obrázky jsou práce autorovy.

 

Literatura (prameny). Dr.K. Matoušek: P.Rus.— Dr. J. Král: P. Rus. — Dr. B. Lázňovský: Československo. — Inž. K. Poláček: Autom. průvodce P. R. — Chmelař-Klíma-Nečas: P. Rus. H. Kochannyj-Goralčuk: P. Rus v minulosti a přítomnosti. — A. Kožmínová: P. Rus. — Kroupův průvodce P. Rusí. — Prof. dr. K. Kadlec: P. Rus. Národnostní i náboženské poměry před převratem na P. R. — Inž. arch. J. Zikmund: Dřevěné kostely pod úžockým průsmykem. — A. J. Stránský: Dřevěná církevní architektura na Karpatech. — Prof. dr. Vrat. Kučera: Minerální prameny a lázeňská místa na P. R. — J. J. Jahn: O původu minerálních pramenů na P. R. — Dr. V. Šauer: Morfologický vývoj P. R. — Prof. dr. F. Čáda: Jazyková otázka na Slovensku a P. R. — Dr. Ivan Honí: Úžocký průsmyk. památky na boje 1914—1915, Válečné památky P. R., Boje na území P. R. za světové války, Na Pantyru. — J. Eisner: Soupis nalezišť římských mincí na Slovensku a P. R. — Prof. dr. R. Kettner: Geologie Slovenska a P. R., O užitečných nerostech a horninách Slovenska a P. R. — Inž. L. Volf: O báních a hutích na Slovensku a P. R. — Inž. J. Wolf: Využiti vodní energie v ČSR. —M. Finczizcky: Das únger Komitat. — Th. Lehotzky: Das Bereger Komitat. — G. Bárady: Das Maramaroser Komitat. — Z. Perényi: Das úgoczer Komitat. — Pplk. Z. Mores, dr. I. B. Novák, mjr. Plass: Letadlem nad ČSR. — P. Sova: Užhorod. — K. Finger: Mukačevo. — Škpt. dr. K. Hlávka: Geologie P. R. — Technická práce v zemi podkarpatoruské, red. Inž. J. Musil, vydal odb. Spolku čs. inženýrů v Užhorodě. — Inž. A. Karhan: Vývoj Užhorodu, Mukačeva, Berehova, Chustu. Nerostné hodnoty, historie těžby a podnikání. — Dr. O. Šaš: Mukačevský barok. — Inž. V. Mach: Vodní stavby. — Inž. E. Dvořák: Nivelace a měření základny. — Inž. V. Chrastina a Inž. V. Zoban: Lesnictví P.R. — Dr. J. Bóhm: Praehistorie P. R. — Dr. F. Gabriel: Historický nástin P. R. — V. Sýkora: Peněžnictví P. R. — Dr. A. Hílitzer, dr. L. Jonáš, dr. J. Král, dr. M. Kuchař, dr. M. Maloch, dr. A. Matějka, dr. E. Perfeckij: Boržava v P. R. — Dr. Jiří Král: Geografická bibliografie P. R. — Dr. Jiří Král, A. Svoboda: Tur. průvodce P. R. a Slovenskem východně od Košic. — Jos. Línek: P. Rus. — Fl. Zapletal: Horjanská rotunda. Prof. dr. J. M. Jankovich: Mukačevský hrad a Mukačevo (přeložil Jan Dušánek). — Zprávy a Mimořádné zprávy státního úřadu statistického republiky československé. — Dr. E. Perfeckij: Články v naučných slovnících. — Jos. Pěšina: Školství na P. R. v přítomnosti. Dr. F. Gabriel: Průvodce Užhorodem. Minu.ost města. — Statistický lexikon obci na Podkarpatské Rusi (1928), úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. — Československá vlastivěda (“Sfinx” — B. Janda).

Cerkev huculského typu v Lazeštině (Jasiňa). Foto Halaš.

<<< OBSAH >>>