Trať 325. Baťovo — Lawoczne.

 

Trať za Baťovem se poněkud stočí SV a přimočárné jde 26 km k Mukačevu. Po 5 km překročí potok Serni.

Km 7 Serně zast., maďarská rolnická ves, maď. stát. 4tř. a ref. 1tř. škola, kamenný ev. ref. kostel, velké statky. Jedeme plochým krajem, místy souvislé listnaté lesy, širá pole, místy studny s charakteristickými vahami.

Km 9 Barkasovo, notariát, čet. stan., čs. 1tř. a maď. 5tř. škola, ev. ref. kostel, lázně se sirnoželezitou kyselkou u nádraží a druhé lázně Diana, obě s lázeňskou budovou a kabinami. — Přejíždíme hlavní odpad Černého močálu, do něhož se vlévá Strabičovský a Gorondský odpad. Jedeme lesem 2 km.

Km 15 Strabičovo-Goronda, první rusinské obce, většinou pravoslavné. Od stanice Z leží Strabičovo, rus. 7tř. škola se 4 pobočkami, kam. kostel. Od nádraží J je Goronda, prav. kostel, rus. 7tř. a čs. 2 tř. škola, notariát, hospodářský lihovar. Jméno upomíná na Bulhary, kteří se usazovali v X. věku na horní Tise, když úpadek bulharské říše je vyháněl z vlasti. Od nádraží nová silnice k “Červené krčmě” mezi močály přes obec Zňatino, maď. 3tř. škola s 3 rus. pobočkami, min. pramen. Od Strabičova 3 km Sleží Veliké Loučky, 5854 ob., obec valnou většinou pravoslavná, notariát, čet. stan., čs. 3tř., rus. měšť. 4 tř. a ob. 7tř. s 15 pobočkami. R. 1789 se narodil Míchají Lučkaj, biskupský tajemník a archivář, napsal sbírku kázání, rusínskou mluvnici a nejobsáhlejší dějiny “Historia Carpatho-Ruthenorum”. Jméno své přijal od rodné obce nebo v Itálii, kde v Lucce byl u dvora knížete Karla Ludvika Bourbonského, který se měl stát řeckým králem. Zemřel 1843. — R. 1912 pravoslavný mnich A. Kabaljuk se 100 sedláky byli obviněni z rusofilstvi, z panslavismu a z velezrady. V pověstném “Marmarošském procesu” byli odsouzeni do žaláře na 2 až 5 let. Hájil jich dr. Anton Gregorovič Beskid, prešovský advokát, poslanec pešťského sněmu, po převratu druhý guvernér P. Rusi.

Km 22 Klučárky zast., řeckok. kostel, rus. 7tř. škola, družstvo odvodňuje pozemky nákladem 1/2 mil. Kč. — Z roviny mohutně vystupuje mukačevský hrad Palanok, pod nímž vlak vjíždí do km 27 Mukačeva. Popis str. 104.

Km 30 Mukačevo, tabáková továrna zast. Trať vchází do údolí, do něhož spadají svahy Vihorlatu, míjí Podhořany, přejede mohutnou Latorici.

Km 33 Kolčino, řeckok. rus. 1tř. škola. J leží Kenderešov, lomy pyroxenického andesitu, a Kuštanovice, rus. 3tř. škola, pila, ložiska lignitu a hnědého uhlí, v mohyle “Kuštanovické”, 30 m dlouhé a 6 m vysoké, bohaté nálezy. Jsou uloženy v museu Lehotzkeho. S od nádraží leží Šelestovo a Friděšovo. Šelestovo, rus. 4tř. škola, dřevěný fil. řeckok. kostel sv. Michala arch., bojkovský, s gánokem a 3 věžemi, záp. vysoká, bar. s galerií, střední pyramida třikrát dělená, vých. nízká pyramida, dvoudílná okna na způsob románských, andesitové lomy, v andesitu vtroušen magnetovec, tvrziště z doby bronzové. — Friděšovo, čs. 2tř. a rus. 2tř. škola, mlýn zastavil činnost, dříve se dobývalo železné rudy, železárna bývala již 1682, “Latorica”, akc. spol., strojírna a železárna, r. 1930 znovu zřízena, lomy pyroxenitového andesitu se strojovou výrobou štěrku.

Dráha míji S ležící Hliněnec, rus. 3tř. škola, dřev. fil. řeckok. kostel bojkovský sv. Michala arch., záp. štíhlá věž má sraženou báň s lucernou, prostřední pyramida se střechou jednou dělenou, vých. pyramida jednou dělená je užší, gánok kolem kostela mimo presbytář. Výše k S je Obava, školy čs. 1tř., rus. 2tř. s expositurou v Čabíně, 2 tř. v části obce Dubině; dřev. bojkovský kostel Nanebevstoupení Páně, záp. štíhlá věž s bar. bání a lucernou, střední pyramida jednou dělená a stejná nižší vých., pěkná zvonice má střechu šiškové podoby.

Km 38 Čiňaďovo zast. km 40 Čiňaďovo, notariát, čet. stan., rus. Národní dům, čs. 3tř. škola s expositurou v Rjapidi, rus. 6tř. s 3 pob. a pomocnou tř., továrna na zápalky “Vulkán”, starší vodní a nová parní pila, andesitové lomy. Při kostele starobylý zámek, vystavěli jej v první polovině XVI. stol. Telegdyové. Utekla se na něj Žofie Bathoryová a syn její Frant. II. Rákóczy po nezdařeném protihabsburském spiknuti 1670. Žofie získala zámek od vdovy po Jiřím Drugethovi Marii Esterházyové. Později byl vdovským sídlem Heleny Zrinské. Když 1711 uprchl František II. Rákóczy do Polska a odtud do Francie k Ludvíkovi XIV., panství bylo zkonfiskováno a připadlo koruně, od níž je získali Schönbornové. Patří jim dosud, i nový lovecký zámek Holice (Beregvar). — J leží Německá Kučová, obecní něm. 2tř. škola, římskok. kostel, na svahu kamenného vrchu 267 při prameni potoka Lipnice 2 km V od vsi železitá kyselka.

Z Čiňaďova jde od nádraží žlutá značka po silnici k Nižní Hrabovnici, vsi, ležící v údolí potoka Matekovy, rus. 2tř. a římskok. 1tř. škola, kostel římskok. a řeckok.; vsi a dál Siňáckou dolinou jde lesní dráha do lázní Siňáku, za nimiž se vytáčí pod vrchem Bušem 902 pod Serednyj vrch 981. Ale značky u prvních chalup stoupají na Kamenici 355 a na Siňacki verchy (Hasensprung) 659, kde vyústí na červenou Makovice — Puzňákovce — Paseka, po ni do lázní Siňáku, celkem 3 h.

Z Čiňaďova z nádraží jde žlutá na Dechmanov vrch 1022 na osadu Olšovice a Brestov, stoupá na Gombušku a vchází na hřeben Berliov dílu, jehož nejvyššim vrcholem je Dechmanov vrch 1022. S něho povede značka červená S na zast. Paseku a J, dál Z přes Babice, Dílok a Koropec do Mukačeva.

Trať postupuje těsně se silnici a s řekou pod lovecký zámek Holiči (Beregvar), výstavný, s bohatými loveckými sbírkami, jehož červené střechy svítí do kraje. Patři Schönbornům.

Km 47 Paseka, čs. 1tř. a rus. 3tř. škola, čet. stan., pila vyhořela a s ní továrnička na ohýbaný nábytek, minerální pramen při silnici a studánka s alkalickou kyselkou nedaleko žel. strážního domku směrem k Dračinám. Z nádraží Z 1 km přijdeme na rozcestí k myslivně a hostinci. Tam začíná červená značka na Siňacki verchy (Hasensprung), ale v části byly značky zničeny, když pozemky podle pozemkové reformy přišly do jiných rukou. Na Siňackých vrších vyústí na červenou žlutá. Červená jde do lázni Siňáku a za nimi podle lesní dráhy, která pak uhne pod vrch Buš, na vrch Na chotare 852. Jde dál přes Plišku a Mlynskyj vrch k Puzňákovcům a přes Trstěnici na Makovici 978, jak je popsáno na str, 112.

Z Paseky je projektována červená na Dechmanov vrch 1022. Při paseckém nádraží leží ves Suskovo, čet. stan., rus. 3tř. škola, řeckok. kostel, působil jako farář zdejší rodák (1838) Ivan Antonjovič Silvaj, byl, později farářem v Tuřích Remetách a jako poslední pravoslavný duchovní v Davidkové, kde zemřel 1904. Psal (pseudonym Uriil Meteor) básně “Doč carja Karpata”, poslední dílo 1904 “Dřevo žízni”, povídky “Mati i nevěsta”, vzácné zprávy o uměleckých dílech, chrámech a památných místech zachoval v díle “Naši sokroviša”. — Rodákem je i Sion Antalovič Silvaj (1876), malíř církevních i světských obrazů, dramatik a hudební skladatel (melodram “Marusja”). Od Paseky 4 km J leží Brestov, rus. 2tř. a v části obce Ploskanovici 1tř. škola, nalezen zlatý poklad z doby římské.

Km 51 Dračiny zast., čs. 1tř. a římskok. 1tř. škola, půl hod. V od kostela v lese “Baňa” při potoce Pohnilém lázničky s alkalickou kyselkou.

Km 54 Svalava. Popis str. 58.

Ze Svalavy jde

zelená Svalava — lázně Polana 10 — Hankovice 17 — Krásná dolinka 25 — Bužora 1097 m, 26 — serpentina silnice nad Volovcem 38 km.

Od nádraží jde do části obce Kvasů s min. prameny, přejde do údolí Pině a s lesní drahou přes Holubinné do lázní Polany, odkud přes Kyčeru sejde do Hankovic v údolí Latorice a podle ní na Krásnou dolinku a na Bužoru a dál k Volovci. Podrobný popis opačným směrem str. 57.

Km 58 Nelipeno. Z nádraží nad ústím Viče do Latorice po vozovce do vsi, čet. stan. Leží mezi vrchy pokrytými bukovými lesy, u hostince Rosenbergova uhneme do krásného lipového stromořadí, které dalo vsi maďarské jméno Harsfalva, k lázním, alkalická kyselka s obsahem sodíku, koupele uhličité a železité, vodoléčba, ústav a laboratoř pro léčbu luetiků, 4 pavilony, Bratislava, Praha, Karpatia, Rákóczy.

Km 60 Sasovka zast., nad ni kamenný kostel s bar. báni, rus. 3tř. škola, 3 miner. prameny. — Údolí se velmi zúžuje, dere se jím trať, silnička i prudká Viča.

Km 64 Hankovice, zast. v osadě Vlči. Ves leží na Latorici, je od zastávky 5 km vzdálena. Na staničce orientační tabule značených cest na polonině Boržavě, kam ze zastávky vystupuje žlutá a modrá.

Žlutá Hankovice — Skalanka 1254. Po silničce S, po lávce přes řeku, po lukách proti toku k lesní školce, vystoupí na kótu 641 a na Plaj 966, schází po polonině, opět vystupuje na Skalanku 1254 a vyústí na červenou Žděňovo 1367 — Osa.

Modrá Hankovice — údolí Ždimíru — Stoj (Stohy) 1679 m, 15 — kóta 1530 (na mapě není) pod Velikým vrchem 19 km. Po toku Viče k ústí potoka Ždimíru, jeho údolím, které pro svůj klid a uzavřenou polohu je hojně vyhledáváno a je ideálním místem pro tábořeni, k ústí Suchého Zvoru do čistého Zvoru, podle něho k ústí Lalovského potoka. Pralesem s vývraty přejdeme v les a serpentinami na Zapodrynu 1166. K dvěma salaším se sklepy na mléko a k zbořeným stájím na V svahu Zděňova. Tam odbočuje

červená stáje na Žděňovu — temeno Zděňova 1367 — Skalanka 1254 — Císařská stezka — Serňakov vrch 1090 — Osa 8 km.

Modrá vystoupí na Stoj (Stohy) 1679 s úchvatným rozhledem, s něhož poloninou pokračuje do kóty 1471 k odbočce zelené.

Zelená kóta 1471 — Boržavský prales — Berezník — Kerecky 16 km.

Modrá vystupuje do kóty 1530 na Jub. stezku.

Trať úzkým, romantickým žlebem stoupá S.

Km 70 Osa zast., osamělá dřevařská osada, pila, hájovna. Na poloninu Boržavu vystupuje zelená a červená.

Zelená Osa — sedlo v kótě 1310 mezi Plajem a Velikým vrchem 10 km, 4 hod. Od zastávky vozovkou podle říčky Osy k lesní pile, za ní v kótě 509 odbočuje žlutá, nesmírně obtížná pralesová cesta, a proto neobnovovaná žlutá značka na Stoj. Zelená od kóty 509 stezkou úzkým údolím s bujnou vegetací vystupuje k okraji lesa a po holém svahu se dostává do sedla 1318 na Jub. stezku.

Červená Osa — Serňákov vrch 1090 — Císařská stezka — Skalanka 1254 — Zděňovo 1367 m, 8 km. — Za 12 min. krásným údolím Osy jsme u km 41.1, pres koleje, výstup hustými serpentinami k místu, kde značka ukáže odbočku ku prameni, nad ním již mírnější výstup na Serňákov vrch, Císařskou stezkou na Skalanku, kde odbočí žlutá 8 km na zast. Hankovíce. S ploché skály krásný pohled na mohutný Stoj. Po travnatém a dál skalnatém hřbetu na Zděňovo 1367, na jeho V svahu zbořené stáje, tam vyústí červená na modrou Hankovice — Stoj — kóta 1530 na Jub. stezce.

Trať jde přímo S malebným údolím Víče, k níž srázné spadají zalesněné stráně.

Km 73 Zaňka zast., osamělá stanička v těsném údolí, v něm minerální pramen, často znečištěný vodou Viče. Od zastávky jde červená, modrá, žlutá.

Červená Zaňka zast. — Zaňka lázničky — křižovatka stezek pod kótou 889, 5 km. — Za 10 min. prudce vystoupíme k lázničkám Zaňce, z nich po S svahu Romanisky 842 k vyústění červené na zelenou pod kótou 889 nedaleko Krásné doliny, kde je lovecká chatka.

Modrá se žlutou společně údolím Viče 6 min. k osadě Zaňce, hájovna, pila, několik stavení, rozdělí se, modrá prudce stoupá serpentinami, hřebenovou stezkou mezi pahýly stromů, zničených vichřicí, vystoupí na Menčelynu 1211, s jejího temene skalnatým hřebenem necelou půl hod. k tabulkám

žlutá Kernice — Zaňka, modrá Zaňka.

Žlutá je ta, kterou jsme v osadě Zaňce opustili, po modré jsme přišli. Po 5 min. je druhé rozcestí:

Červená Tomňatyk 1347 — Voskresčatyj vrch 1221 — Volovec 8 km.

Modrá přijde k stavením státní mlékárny, k vydatnému prameni a k chatě KČST. pod Plajem a dál do údolí Zvoru a do Volovce.

Žlutá Zaňka — Kernice — sedlo pod Tomňatykem. — Jde s modrou do osady Zaňky, kde se rozdělí, žlutá z údoli Viče stoupá řídkým bukovým lesem na Kernici, kde byla od r. 1925 pokusná agro- a meteorologická stanice poloninskěho hospodářství, přenesená nyní do mlékárny. Po polonině přejde pod vrcholem Tomňatyku a vyústí na modrou, kterou opustila v osadě Zaňce.

Km 78 Jablonov zast., malý dřevěný kostelík.

Km 82 Volovec. Popis na str. 29. Trať jde mimo osadu Kanoru s pěkným dřevěným kostelem a Huklivý na poslední

km 90 zast. Skotarský, dřev. kostel, čs., 1tř. a rus. 4tř. škola, v okolí sledy hnědého uhlí. Nad vsi u železničního viaduktu velký válečný hřbitov. Trať několika oblouky překonává značné stoupání po 5 vysokých mostech a 3 tunely. Před čtvrtým je pancéřový dům, před válkou ochrana tunelu, nyní obydli fin. stráže, zastávka vlaku v neděli a ve svátek i při větších tur. výpravách. Tunel, jímž vlak přejíždí hranice, je dlouhý 1756 m.

Skotarský průsmyk je vyhledávaným místem lyžařským, zvláště z polské strany. V něm KČST., odbor Mukačevo, vybudoval chatu s restaurací, několika pokoji a společnou noclehárnou, která má soustřediti lyžařstvi a podepříti pohraniční pout.

Žlutá chata KČST. ve Skotarském průsmyku — Velikyj vrch 19 — chata KČST. pod Plajem 22 km. — Jdeme na hranice, po nich 10 min. na Vysokyj Tin 1012 a na druhý jeho vrchol 1038, na Vel. Zámok 1012 a stále po hřebeně, prohlubujícím se v kótě 735 při hájovně, kudy jde silnice Volovec — Volové, do kóty 1318, kde vyústí na Jub. stezku.

Modrá polská probíhá Skotarským průsmykem po hranicích z průsmyku Vereckého na Čornou Ripu 1288.

Trať za hranicemi na polském území míjí staničku Beskid, v nové nádražní budově 100 lůžek. Údolím Oporu přijíždí na

Oporzec, chata PTT. s 30 lůžky, stále otevřená.

Lawoczne, chata Sekcje Narziarskiej Kolejowego Przsposobienia Wojskowego (Lwów). Výstup po zelené na Bukovec 928 a S na horu Troscian 1235, chata PTT. na Troscianie 1215 v domě lesníkově, 20 lůžek.

Slawsko, dvě chaty, Schronisko Karpackiego Tow. Narciarzy, 80 lůžek, Schronisko Sekcji Narc. Klubu Sport. “Czarni” we Lwowie, 40 lůžek. Východiště po červené přes Troscian do průsmyku Vereckého a k J na pohraniční hřeben na Čornou Ripu 1288, do modré na Bukowec 928.

Skole, noclehárna v dívčí škole, ul. Košcielna, 20 lůžek. Výstup po červené na horu Paraszku 1271, chatka bez hospodáře, jen pryčny, po modré J výstup na pohraniční hřeben pod Čornou Řípou 1288 přes Zelemin 1177, chatka bez hospodáře, 4 místnosti s pryčnami, klíče u správy Kola PTT. ve Skolém, a přes Maguru (Lisak) 1365, nouzové schronisko PTT. pod Magórou.

Trať konči ve Stryji na hl. trati Drahobycz – Stanislawow.

 

<<< OBSAH >>>