Květena Podkarpatské Rusi.

Košicko-prešovská, resp. prešovsko-tokajská zlomová linie rozděluje Karpaty na východní a západní. Kdo bedlivě studoval bohatost a různost karpatské květeny, tomu je ihned nápadný rozdíl mezi květenou obou části. Obě části mají své význačné rostliny. Západní Karpaty jsou poměrně chudší na rostlinné druhy než východní. V květeně vých. Karpat, která je bohatší a různější jak v druzích tak tvarech, nacházíme tvary květeny středoevropské, ale též východní pontické, balkánské a přimíšeny jsou i druhy polárního rostlinstva.

Větší část P. Rusi vyplňuji severovýchodní Karpaty a jen malá část je nížina, je to jeden ze SV výběžků velké maďarské roviny. Severovýchodní Karpaty jaksi spojuji záp. Karpaty s východními, resp. s jihovýchodními. V záp. části země, ležící blíže uvedené Paxovy zlomové linie, převládají ještě druhy záp. Karpat a jen velmi málo druhů ukazuje, že se blížíme k východu. Avšak čím více přicházíme k Marmaroši, tím více se množí druhy vých. Karpat, a tak na Svidovci a Čorné hoře setkáváme se už s mnohými východokarpatskými druhy.

Na l. břehu řeky Uhu u Veľkého Berezného táhne se Javorník. Jeho sev. a sv. stráně jsou pokryty dodnes lesy. Na straně k Veľkému Bereznému a na vrcholu je mnoho luk, na nichž najdeme jen obyčejné rostlinné druhy, charakterisujíci horské louky. Roste na nich jediný východokarpatský druh, a to hadi mord růžový (Scorzonera rosea W.&K). Z význačnějších rostlin jsou tu ještě prvosenka vyšší (Primula elatior Hill.), chrpa třepenitá (Centauera pseudophrygia C. A. Mey), chrpa měkká (C. mollis W. K.), vemeníček zelený (Coeloglossum viride Hart.), pětiprstka bělavá (Gymnadenia albida Rich.), sedmikvitek obecný (Trientalis europaea L.), bojínek horský (Phleum alpinum L.), prasetnik jednoúborný (Hypochoeris uniflora Vill.), Iipnice lesní (Poa Chaixii Vill.). V stínu lesů z východokarpatských druhů najdeme kostival srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a jeho hybridy kostival hliznatý (S. tuberosum L.), dále razilku smrdutou (Aposeris foetida Less.). V údolích, byť i jen zřídka, vyskytuje se nejkrásnější ozdoba podkarpatoruských hornatých krajů a údoli, velká žlutokvětá telekie (Telekia speciosa Baumg. — Buphtalmum speciosum Schreb.).

Polonina Rovná po stránce floristické poskytuje jen velmi málo. Celý vrchol je pastvinou. Skaliska jsou bezvýznamná, a ušlechtilejší flora je ještč ničena pasoucím se dobytkem. Východokarpatské druhy zastupuje na vrcholu jen hadi mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.)a violka karpatská (Viola declinata W. K.).

Z vysokých hor berežské župy je nejzajímavější a nejbohatši Pikuj, rozprostírajici se mezi prameny řeky Latorice a Žděňovky. Jeho vrchol je též pastvinou, ale nejvýchodnější štít Pikuje, směřující k obci Šerbovcům, je neobyčejně skalnatý a tak strmý, že pro pastvu je nevhodný. Na tomto místě najdeme shromážděnou původní květenu Pikuje. Význačnější druhy na skaliscích jsou: rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii R. & Sch.), jestřábnik alpský (Hieracium alpinum L.), jestřábnik dvojklaný (H. bifidum W. K.), violka karpatská (Viola declinata W. K.), zvonek podhorský (Campanula Kladniana Schur em. Hrubý), silenka pochybná (Silene dubia), svízel vzpřímený (Galium erectum), Iipnice plihá (Poa laxa Haenke), Netřesk horský — různolistý (Sempervivum montanum L. v. heterophyllum Hazsl.), česnek horni (Allium montanum Schmidt), žebřice horská (Libanotis montana Cr.), hlaváč lesklý (Scabiosa lucida Vili.), Iipnice sivá (Poa caesia), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda Willd.), pryskyřnik horský (Ranunculus montanus Willd.), puchýřník královský (Cystopteris regia Presl. — C. fragilis var. r.), slezinik zelený (Asplenium viride Huds.), šicha černá (Empetrum nigrum L.), mezi mechem je sedmikvítek obecný (Trientalis europaea L.). Na travnatých místech pod skalami ve společnosti olše zelené (Alnus viridis D. C.), roste jeden z nejvzácnějších druhů podkarpatoruských, pryšec karpatský (Euphorbia carpatica Wol.), která je pravděpodobně jedním z endemitů severovýchodních Karpat. Dále tu rostou: kopretina karpatská (Chrysanthemum subcorymbosum Schur.), hadí mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus Kit.), starček sírožlutý (Senecio sulphureus), zvonek klubkatý-fatranský (Campanula glomerata L. v. Fatrae), prasetník jednoúbomý (Hypochoeris uniflora Vili.), prha chlumní (Árnica montana L.), pětiprstka bělavá (Gymnade nia albida Rich.), hořec letní (Gentiana praecox Kern.), česnek hadi (Allium victorialis L.), mázdřinec rakouský (Pleurospernium austriacum Hořfm.), mléčivec modrý (Mulgedium aipinum Less.), večernice vonná (Hesperis matronalis L.). srstka horská (Ribes alpinum L.), chrpa měkká (Centaurea mollis W.K.), skalník obecný (Coconeaster integerrima Med.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum Hacq.), oměj statný (A. firmum Rchb.), chrastavec lesni (Knautia pocutica Szabó, K. silvatica Duby var p.), vrbovka trojhranná (Enilobium alpestre Krocker), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum L.).

Mezi pikujskými a boržavskými údolími rozšiřuje se telekie (Telekia speciosa Baumg.), která v nej větším množství roste v údolí berehovské Viče, několik km podél železniční trati. V těchto údolích roste též na několika místech jako na př. u železničního mostu v Zaňce náš obyčejný bez, šeřík karpatský (Syringa Josikaea Jacq.).

Nad Volovcem začínají boržavské poloniny. Větši jejich část jsou pastviny, a proto na nich není takového bohatství druhů jako na Pikuji. Zajímavější květenu najdeme jedině tam, kde neni poškozována pasoucím se dobytkem, případně na poloninských lukách. I východokarpatské druhy jsou zastoupeny. Na skalách Stoje roste rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii R. & Sch.), na pastvinách hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), violka karpatská (Viola declinata W. K.), třezalka alpská (Hypericum alpigenum Kit.), chmerek (Scleranthus uncinatus), na loukách ještě hvozdík nahloučený (Dianthus comDactus Kit.), kopretina karpatská (Chrysanthemum subcorymbosum Schur.), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana Heuffel), hadí mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.) a ve stínu lesa zvonek jedlový (Campanula abietina Grizeb. et Sch.). Na poloninách střetneme se v první řadě s pyrenejským hořcem (Gentiana pyrenaica L.), který nás doprovází i na všech marmarošských poloninách. Vlhká a pramenitá místa pokrývá ve velké míře leskoplodík lysý (Heliosperma quadrifidum Rchb). Všude ve stínu lesů nacházíme kosti val srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a jiné zajímavé druhy, jako je chrpa černohlavá (Centaurea melanocalathia), chrpa třepenitá (C. pseudophrygia C. A. M.), světlík tatranský (Euphrasia Tatrae Wettst.), Thymus alpinus f. orbicularis, prasetník jednoúbomý (Hypochoeris uniflora Will.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum Hacq.), vrbovka trojhranná (Epilobium alpestre Krocker), v. ptačincolistá (E. alsinifolium Vill.), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum L.), jestřábnik sabiňský (H. sabinum), jestřábnik alpský (H. alpinum L.), a j.

Sinovírské a koločavské poloniny jsou po stránce botanické velmi chudé, neboť není větších skal, na nichž by se květena mohla uchrániti před spásáním.

Tím zajímavější po stránce floristické jsou poloniny, rozprostírající se při horním toku Černé a Bílé Tisy. Na prvním místě mezi nimi jsou poloniny Svidovce, které daleko převyšují bohatstvím druhů, rozmanitosti a barvitosti květenu ostatních polonin. Na Svidovci už je zřejmě patrno, že západokarpatské druhy ustoupily na minimum, aby učinily místo východokarpatským.

Již od Marmarošské Sihoti můžeme při jízdě údolim Tisy pozorovati modré koberce, jež tvoří zvonek karpatský (Campanula carpatica Jacq.), jejž zvláště v hojném počtu nacházíme na vápencových skalách mezi Rachovem a Trebušany. Tento pěkný zvonek roste v údolí Bílého potoka při Trebušanech na granitu.

V údolích mezi poloninami podél toku Tisy zasluhuji si větši pozorností tyto druhy: pérovník pštrosi (Onoclea struthiopteris Hoffm. — Struthiopteris germanica Willd.), sítina tenká (Juncus tenuis Willd.), badil úzkolistý (Sisyrinchium angustifolium Míll.), (v střední části údoli Lazeštiny), jednolístek měkkyňovitý (Achoranthes monophyllos Greene — Microstylis monophyllos Lindl.), leskoplodnik lysý (Heliosperma quadrifidum Rchb.), plamének alpský (Clematis alpina Mill.), čemeřice nachová (Helleborus purpurascens W. K.), tavolnik prostřední (Spiraea media Schmidt.), vlčí bob ranoholistý (Lupinus polyphyllus Lindl.) (úplně zdomácnělý, zplanělý), telekie (Telekia speciosa Baumg.), chrpa inarmarošská (Centaurea maramarosensis), oměj latnatý (Aconitum paniculatum).

Všimněme si nyni květeny polonin Svidovce. Úpatí Svidovce je pokryto jehličnatými lesy charakteru pralesového, jež jsou opravdovým eldorádem různých kapradin, z nichž uvádím jen nejdúležitějši: puchyřnik sudetský (Cystopteris sudetica A. Br.), kapradina Braunova (Dryopteris Braunii — Polystichum Braunii Fee.), kapraď rozložený (Nephrodium austriacum Fritsch.), kaprad horní (N. montanum Asch.) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant Roth.). Z květnatých rostlin jsou tu nejvýznačnějši jestřábnik sedmihradský (Hieracium transsilvanicum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius D. C.), bradáček vejčitý (Listera ovata R. Br.), pryšec kraňský (Euphorbia carniolica Jacq.), kostival srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a zvonek jedlový (Campanula abietina).

Na úpatí Svidovce a na jeho bocích do výšky okrouhle 1000 m jsou na četných místech louky. Na nich opět se setkáváme s několika východokarpatskými druhy, jako jsou: řepka karpatská (Phyteuma spiciforme Roch.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.) a na pramenitých, vlhkých místech mezi křovinami pcháč statný (Cirsium pauciflorum Spr.). Z dalších rostlin na těchto loukách zasluhují ještě pozornosti: hadí jazyk obecný (Ophiogloscum vulgatum L.), vratička obecná (Botrychium lunaria Sw.). vratička větevnatá (B. matricariaefolium A. Br. — B. ramosum Asch.), podsněžnik větši (Galanthus imperati Bert.), šafrán Heuffelův (Crocus Heuffelianus Herb.), rukevnik východní (Bunias orientalis L.). jetel pannonský (Trifolium pannonicum Jacq.), vioika karpatská (Viola declinata W. K.), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), šanta uherská (Nepeta pannonica Jacq.). prha chlumni (Amica montana L.), chrpa třepenatá (Centaurea pseudophrygia C. A. M.), chrpa černohlavá (Centaurea melanocalathia), prasetník jednoúborný (Hypochoeris uniflora), škarda velkokvětá (Crepis conyzifolia D. Torre), jestřábnik chocholičnatý (Hieracium cymosum L.), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum).

Na březích bystřin a na vihčich pramenitých místech rostou: česnek sibiřský (Allium sibiricum Willd.), sítina kaštanová (Juncus castaneus Sm.). sítina černohnědá (Juncus alpinus Vili.), sitina trojplevá (Juncus triglumis L.), leskoplodnik lysý (Heliosperma quadrifidum), rozchodnik horní (Sedům alpestre Vili.), rozchodnik černavý (S. atratum L.), vrbovka alpská (Epilobium alpinum L.), vrbovka nici (E. nutans Tausch.), rozrazil horský (Veronica alpina L.), rozrazil bezlistý (V. aphylla L.), smetanka černající (Taraxacum nigricans Rchb.) a kropenáč vytrvalý (Sweertia perennis L.).

Na poloninách rostou: bojínek horský (Phieum alpinum L.), ovsiř peřestý (Avenastrum versicolor Fritsch.), pěchava slovenská (Sesleria Bielzii Schur.), lipnice lesní (Poa Chaixii Vill.), Iipnice horská (Poa alDina L.), kostřava nizká (Festuca supina Schur.), ostřice vždy zelená (Carex sempervirens Vill.), ostřice černá (C. atrata L.), pětiprstka bělavá (Gymnadenia albida Rich.), rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta L.), chmerek háčkovitý (Scleranthus uncinatus), koniklec horský (Pulsatilia alba Rchb. — P. alpina Schlt. ssp. alba), sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora L.), kuklik horský (Sieversia mantana), len horský (Linum extraaxillare Kit.), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), pěnišník karpatský (Rhododendron Kotschyi Simk.), sedmikvitek obecný (Trientalis europaea L.), dřípatka větši (Soldanella major Vierh.), hořec tečkovaný (Gentiana punctata L.), hořec pyrenejský (G. pyrenaica L.), hořec Kochův (G. Kochyana), černýš skalní (Melampyrum saxosum Baumgart.). zvonek fatranský (Campanula Fatrae), zvonek alpský (C. alpina’Jacq.), zvonek podhorský (C. Kladniana Schur. em. Hrubý), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.), pampeliška Wagnerova (L. W.) (citronově-žlutokvětý tvar předešlého druhu), Thlaspi dacicum, violka karpatská (Viola declinata W. K.). jestřábnik alpský (Hieracium alpinum L.).

Z vrcholků svidoveckých polonin jsou po stránce botanické nejzajímavější Bližnice, Drahobrat a Gerešaska, jsou dosti skalnaté, velmi strmé, a proto uchráněné od pasoucího se dobytka. Na těchto strmých a skalnatých vysokohorských místech jsou druhy rostoucí na poloninách v travním porostu, a proto je zde nebudu uváděti. Především vyjmenuji druhy, které jsou společné s druhy na poloninách z druhé strany Tisy, načež budou následovati druhy, které rostou jen na jednotlivých poloninách. Společné jsou tyto druhy: sleziník zelený (Asplenium viride Huds.), lipnice horská (Poa alpina f. vivipara L.), lipnice fialová (P. violacea Bell.), ostřice vláskovitá (Carex capillaris L.), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus), oměj statný (Aconitum firmum), oměj fialový, Hostiův (A. Hostianum), huseník přehlížený (Cardaminopsis neglecta Hay., Arabis neglecta Schult.), lomikámen karpatský (Saxifraga carpatica Rchb.), třezalka alpská (Hypericum alpigenum), bolševník sibiřský (Heracleum sibiricum Asch. et Gr.), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), řepka karpatská (Phyteuma spiciforme), řepka hlavatá (Ph. orbiculare L. v. flexuosa R. Schultz), dřípatka větší (Soldanella major), starček sirožlutý (Senecio sulphureus), kamzičník karpatský (Doronicum carpaticum Nym.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), chrpa měkká íCentaurea mollis), chrpa huculská (C. Kotschyana), pcháč lepkavý (Cirsium erysithales Scop.), razilka smrdutá (Aposeris foetida), rdesno nitkovité (Polygonům filiforme), pcháč lesklý (Scabiosa lucida Vili.), šicha černá (Empetrum nigrům), vrba karpatská (Salix Jaquinii Host.), huseník alpský (Arabis alpina L.), sítina trojplevá (Juncus trifidus), upolin evropský (Trollius europaeus L.), upolin sedmihradský (T. transsilvanicus Schur.), rozchodník růžový (Sedům roseum Scop. — S. rhodiola D.C.), lomikámen vždy živý (Saxifraga aizoon Jacq.). kontryhel horský (Alchemilla hybrida Miller), k. rozeklaný (A. glaberrima Schmidt. — A. fissa Schum), jetel sněžný (Trifolium nivale), jetel plazivý (T. repens v. alpinum), úročnik alpský (Anthyllis alpestris Rchb.), violka dvojkvětá (Viola biflora L.), prvosenka karpatská (Primula carpatica Fuss.), havez bělostná (Adenostyles albifrons — alliariae), všivec horský (Pedicularis carpatica Simk. — P. Hacquetii Graf.), škarda Jacquinova (Crepis Jacquinii), jestřábník dvojklanný (Hieracium bifidum W. K.) a kostřava východní (Festuca orientalis).

Společné druhy Bližnice, Svid. Drahobratu a Gerešasky jsou: trojštět karpatský (Trisetum fuscum R. et Sch.), pěchava slovenská (Sesleria Bielzii), kostřava karpatská (Festuca carpatica Dietr.), česnek horní (Allium montanum Schmidt.), kuřička Gerardova (Minuartia Gerardii Hay.), vítod (Polygala stenopetalum), světlík alpský (Euphrasia salisburgensis Hoppe), hvozdík úzkolistý (Dianthus tennuifolius Schur. — D. Carthusianorum L. ssp. t.), orlíček (Aquilegia nigricans), tučnice alpská (Pinguicula alpina L.), prvosenka dlouhokvětá (Primula longiflora All.), všivec přeslenatý (Pedicularis verticillata L.), jitrocel horský (Plantago montana LMK.), svízel nestejnolistý (Galium anisophyllum Vili.), s. vzpřímený (G. erectum Huds.), protěž alpská (Leontopodium alpinum Cass.), řebříček Schurův (Achillea Schurii Schlt.). Jen na Bližnici a Drahobratu rostou: dryádka horská (Dryas octopetala L.), hvězdnice horní (Aster alpinus L.), pampeliška (Leontodon pratensis), p. tatranská (L. medius Simk.), pampeliška Wagnerova (L. Wagneri). Jen na Bližnici jsou: lomikámen pochybkový (Saxifraga androsace L.), lomikámen dvouletý (S. adscendes L.), kopyšnik tmavý (Hedysarum obscurum L.), kociánek karpatský (Antennaria carpatica R. Br.), hořec brvitý (Gentiana ciliata L.), pryskyřník okrouhlolistý (Ranunculus thora L.). Jen na Svid. Drahobratu rostou: ostřice zakřivená (Carex curvula All.), ostřice ptačí nožka (C. ornithopoda Willd.), dvojštitek obecný (Biscutella laevigata L.), osívka vždy živá (Draba aizoides L.), osívka korutanská (D. carinthiaca-siliquosa), kozinec (Astragalus Krajinae), hořec útlý (Gentiana tenella Rottb.). Jen na Gerešasce: prorostlík pryskyřníkovitý (Bupleurum ranunculoides L.). Společným druhem Tatulské a Bližnice je řebříček jazykolistý (Achillea lingulata W. K.), vlastními rostlinami Tatulské jsou pryšec karpatský (Euphorbia carpatica Wol.), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum Hoffm.), a hořec žlutý (Gentiana lutea L.).

Pod štítem Gerešasky je mořské oko, v němž je též několik vzácných rostlin, jako rdest horský (Potamogeton alpinus Balb.) a zevar vzplývajíci (Sparganium affine Schmitzel). Pod ním na rašelinách roste blatnice horská (Scheuchzeria palustris L.), ostřice bažinná (Carex limosa L.) a o. chudokvětá (C. pauciflora Lightf.).

Na skalách poloniny Kameně (Klivky) 1155 nad Rachovem ve skupině svidovecké roste společně s žebříčkem jazykolistým (Achillea lingulata) též Woodsie skalní (Woodsia ilvensis R. Br.) (jediné naleziště této kapradiny).

Pod temenem poloniny Menčulu nad Jasiní roste na vysokohorském rašeliništi rosička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.), klikva bahenni (Vaccinium oxycoccos L.), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) vedle jiných rašelinných druhů rostlinných.

Mezi Černou a Bílou Tisou rozprostírá se horská skupina Čorná hora, ve které jsou po stránce botanické nejvzácnější hory Pietroš a Hoverla. Na vrcholcích celé horské skupiny šíří se poloniny, takže původní flora zachovala se jen na skaliscích Pietroše a Hoverly.

V této skupině čornohorské najdeme všechny východokarpatské druhy, uvedené ve skupině bližnickc, vyjímaje orliček černající (Aquilegia nigricans) a penízek (Thlaspi dacicum). Na místo nich jsou tam však takové druhy, kterých není na svidoveckých poloninách.

Květena údoli je úplně shodná s květenou údolí pod svidoveckými poloninami, jediné z bohdanského údoli by bylo možno připomenouti janovec (Sarothamnus scoparius). Též květena lesních potoků je totožná s květenou jejich ve svidovecké skupině a rozmnožena je o dva velmi vzácné druhy, o plicnik Filarského (Pulmonaria Filarszkyana Jávorka),slezinník vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium L.) v horních tocích.

V okolí potoků a pramenů na poloninách rostou ostřice vláskovitá (Carex capillaris L.), sítina karpatská (Juncus carpaticus), s. trojplevá (J. triglumís) (Hoverla), s. kaštanová (J. castaneus Srn.), leskoplodík lysý (Heliosperma quadrifidum), úročnik horský (Sagina Linnaei Presl — S. saginoides L.), řeřišnice Ooitzova (Cardamine Opitzii Presl.), lomikámen hvězdový (Saxifraga stellaris L.), husenik přehlížený (Cardaminopsis neglecta), rozchodnik horni (Sedům alpestre), rozchodnik černavý (S. atratum L.), vrbovka trojhranná (Epilobium alpestre), v. níci (E. nutans), kropenáč vytrvalý (Sweertia perennis), kropenáč tečkovaný (S. punctata) na polonině Tomnatku 2016.

Stejně i květena lesů je podobna jako na Svidovci, jen v lesích Pietroše roste ještě smrkovnik plazivý (Godyera repens R. Br.), korálice trojklanná (Coralliorrhiza innata R. Br.), dřípatka horská (Soldanella montana) a nlicník Filaszkého (Pulmonaria Filařszkyana).

Olše zelená (Almus viridis D. C.) má na Pietroši a Hoverle tutéž úlohu jako na ostatních poloninách kosodřevina (Pinus montana Mill.). Ta je na Pietroši jen zřídkým zjevem, zato už na Hoverle roste ve větším množství, tvoříc souvislé, uzavřené porosty. Mezi křovinami olše zelené a v trávníku roste česnek hadi (Allium victorialis), šťovík áronolistý (Rumex ariifolia All.), š. karpatský (Ranunculus dentatus — R. carpaticus Zap.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum), oměj tenkolistý (A. anthora L.), prorostlik (Bupleurum vapincense), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum), hořec žlutý (Gentiana lutea), hořec tečkovaný (G. punctata), chrastavec (Knautia pocutica), kamzičník karpatský (Doronicum carpaticum), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana), pcháč sedmihradský (Carduus transsilvanicus), razilka smrdutá (Aposeris foetida) a j.

Na poloninách rostou tytéž druhy jako na Svidovci, zvláštností Pietroše je však ještě starček karpatský (Senecio carpaticus Herbich) a bolševník karpatský (Heracleum simplicifoIium [H. carpaticum] Porc.).

Na skalnatých vrcholcích poloniny Pietroše a Hoverly najdeme tytéž druhy jako na Bližnici. Ze vzácnějších druhů, které na Svidovci nerostou, buď uvedena na Pietroši ostřice skalní (Carex saxatilis), ostřice sazová (C. fuliginosa Skuhr.), bika horská (Luzula sudetica Presl.), b. kaštanová (L. spadicea D. C.), lloydie pozdní (Lloydia serotina Rchb.), kuřička Gerardova (Minuartia Gerardii), rožec huňatý (Cerastium lanatum Lam.), prvosenka dlouhokvětá (Primula longiflora), rozrazil bezlistý (Veronica aphylla), r. horský (V. alpina L.). babi květ horní (Bartschia alpina L.), řebříček Schurův (Achillea Schurii), ř. jazykolistý (A. lingulata), chrpovník Borbášův (Saussurea Borbásii), osivka kraňská (Draba carinthiaca), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), rozrazil keříčkatý (V. fruticans Jacq.). Na Hoverle je květena chudší než na Pietroši, ale má též své speciální druhy. Je to kostřava Porciova (Festuca Porcii Hack.), lipnice dvouřadá (Poa cenisia All.), ostřice zakřivená (Carex curvula All.), kamzičník štýrský (Doronicum Clusii). Nekonstatoval jsem však na skalách osivku kraňskou (Draba carinthiaca), kuřičku Gerardovu (Minuartia Gerardii Hay.), řebříček jazykolistý (Achillea lingulata), chrpovnik Borbásův (Saussurea Borbásii) a ostřici skalní (Carex saxatilis).

Nad Trebušany se táhne horská skupina Popa Ivana s nejvyšším vrcholem Popem Ivanem 1739. Květena lesů úplně se shoduje s květenou lesů čornohorských. Větší část polonin je hustě pokryta křovinami [jalovec nízký (Juniperus nana Willd.)] Úlohu olše zelené tu zastupuje kosodřevina (Pinus montana), která také převládá nad olší. Na poloninách a skalách vrcholků rostou následující východokarpatské druhy: viola karpatská (Viola declinata), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum), hadí mord růžový (Scorzonera rosea), pěnišník karpatský (Rhododendron Kotschyi Simk), třezalka alpská (Hypericum alpigenum Kit.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus), h. (tenkolistý) (D. tenuifolius), bolševník karpatský (Heracleum carpaticum), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana), řebříček jazykolistý (Achillea lingulata), rmen (karpatský) (Anthemis carpatica), řepka karpatská (Phyteuma spiciforme), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.), pampeliška Wagnerova (L. Wagneri), V lesích roste jestřábnik (Hieracium transsilvanicum) a plicník Filarského (Pulmonaria Filarszkyana). V okolí pramenů a bystřin na úpatí polonin hromadně roste lomikámen hvězdový (Saxifraga stellaris). Jinak rostlinstvo je podobné jako ve skupině svidovecké, s výjimkou krásného narcisu úzkolistého (Narcissus angustifolius), který roste roztroušeně mezi křovinami, a jalovce nízkého (Juniperus nana) na Ščerbánu 1794.

Na sever od Popa Ivana se zvedá Petrošul 1784 s podkladem vápencovým. Na něm hromadně roste hořec žlutý (Gentiana lutea), zvonek karpatský (Campanula carpatica), mochna huňatá (Potentilla Grantzii Beck.), rozrazil keříčkatý (Veronica fruticans), lomikámen dvouletý (Saxifraga adscendens) a plavuň horská (Lycopodium alpinum).

Přehled květeny jednotlivých polonin:

V kopcovitém pásmu, hraničícím s rovinou Potiskou, má nejvzácnější květenu Čorna hora 568 nad Sevluší. Její vrcholky, nevhodné pro pěstování vinné révy, jsou pokryty lesy. Nejvzácnější květenu mají křovitá a travnatá místa nad vinicemi. Chci uvésti jen nejvzácnější druhy. V březnu a v dubnu roste ve vinicích hromadně penízek česnekovitý (Thlaspi alliaceum). V květnu a v červnu je květena nejkrásnější. Význačnými druhy jsou: ostřice sedmihradská (Carex transsilvanica), pilát jižní (Anchusa Barrelieri), silenka zelenokvětá (Silene viridiflora), kosatec uherský (Iris hungarica W. et Kit.), k. německý (Iris germanica L.) (zplanělá), kamzičník uherský (Doronicum hungaricum), kavýl sličný (Stipa pulcherrima), ločidlo lesní (Ferulago silvatica). Na skalách sleziník černý (Asplenium adiantum nigrum). V lesich roste kostival srdčitý (Symphytum cordatum), mochna durynská (Potentilla thuriňgiaca), hrachor hladký (Lathyrus laevigatus), a zplanělý ořech. V září zdobí lesy velmi krásný šafrán banátský (Crocus iridiflorus Heuff. — C. banaticus Gay).

Při Fornoši je Černý močál meliorován, takže pomalu zaniká jeho význačné rostlinstvo, jako rosička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), blatnice horská (Scheuchzeria palustris), ostřice bažinná (Carex limosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum, suchopýr štíhlý (E. gracile), ostřice nitkovitá (Carex filiformis) a j. Dnes ješté roste z vzácnějších druhů pryskyřník veliký (Ranunculus lingua), mochna norská (Potentilla norvegica). starček tahenní (Senecio paludosus), orobinec prostřední (Typha Schuttleworthii Koch et Sond.), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus). V okolních lesích na jaře roste bledule jarni (Leucoium vernum), řebřík kostkovaný (Fritillaria meleagris), křivatec nejmenší (Gagea spathacea (G. minima Ker.), v květnu narcis úzkolistý (Narcisus angustifolius), sítina černavá (Juncus atratus), pryskyřník bočný (Ranunculus lateriflorus D. C.). V odvodňovacích kanálech rostou bahnička vejčitá (Heleocharis ovata R. Br.), b. kraňská (H. carniolica), b. jehlovitá (H. acicularis), na podzim ludvigie bažinná (Ludwigia palustris), nepukalka vzplývající (Salvinia natans) a roztroušeně úpor obojaký (Elatine ambigua Wight.).

Ve větších odvodňovacích kanálech a stojatých vodách roviny roste bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), vodaňka žabí kvot (Hydrocharis morsus ranae), nepukalka vrplývající (Salvinia natans), řezán aloěsovitv (Stratiotes alioides), stulík žlutý (Nuphar luteum), leknín bílý (Nymphea alba) a j. V okolí Čopu v stojatých vodách je řečanka větši (Najas marina L.), ř. menší (N. minor), puštička rozložená (Lindernia pyxidaria) a plavin leknínovitý (Nympheides peltata).

Prof. Antonín Margittai.

<<< OBSAH >>>