XIX. odbočka z Jubilejní stezky.

Modrá Luhy (četnická stanice) — polonina Vertopy — Čorná hora 2026 m 6 hod.

U nejvýchodnéjši četnické stanice v ČSR. nad soutokem potoků Hoverly a Bílé Tisy, odbočuje z Jub. stezky modrá po silničce, vedoucí na klausuru Balcatul. Hned za čet. stanicí je stavení č. 869, noclehárna KČST., 10 lůžek ve 3 místnostech, strava. Po 2 km ústí vl. potok Hodor, za ním hájovna, závora, bráni další jízdě. Za poplatek lze jeti až ke klausuře. Po 40 min. vl. ve stráni na kraji jehličnatého lesa vytéká lahodná železitá kyselka. Pramen je chráněn stříškou. Podle několika oborohů vede k němu stezička a schůdky. Za pramenem 2 km vl. se vlévá potok Lipovír a dál Lemský, pramenící na J svazích poloniny Lemské. U jeho ústi hájovna a myslivna. Odtud 1.5 km máme k

soutoku potoka Balcatulu a Stohovce, tvořících Bílou Tisu.

Tabulka:

Zelená Stoh 4 hod. (12 km).

Zelená odbočuje podle potoka Stohovce, při jehož ústi je lesní chatka, romantickým žlebem, sevřeným zalesněnými stráněmi. Dobrá vozovka jde povlovně 40 min. ke klausuře Stohovci, v hlídačově domku přístřeší a nocleh. Pokračujeme podle potoka na kótu 1023, odtud serpentinami překonáváme ostřejši stoupáni. Vyjdeme na poloninu nad pásmo lesa. Před námi se klene Stoh 1653, trojmezi tři států, označené kamenem V/121 a trianglem, úchvatný kruhový rózhled, jeden z nejkrásnějšich v celých Poloninských Karpatech. Na něm zelená konči.

Od odbočky zelené podle Balcatulu rázným krokem jsme za 20 min. u salaše Strunžiny nad vtokem potoka Strunžiny do Balcatulu. Je to široký palouk, vroubený lesem, malebně zaklíněný do horských stráni. Za dalších 10 min. jsme u okrouhlé koliby nad ústím potoka Vaskulu do Balcatulu. Tam začínají žluté, tabulka:

Žlutá nádrž Balcatul, Čorna hora 4 hod.

Žlutá zůstává při potoce Balcatulu na dobré vozovce. Po 5 min. je smyk pro dopravu klad a most, za dalších 5 min. čtyřhranná chatka a druhý smyk, odkud za 50 min. podle Mučivých kaskád potoka Balcatulu jsme u klausury Balcatulu, Jc to rozkošné zákoutí, sevřené poloninami Lemskou, Balcatulem a pohraničním hřebenem Čorné hory. Na válku upominají zbytky nemocnice, ubikaci, hrob německého důstojníka a roztroušené hroby vojáků. Bylo tam velitelství tohoto úseku fronty. Balcatul je nejvýše položená nádrž 1021 s velmi studenou vodou, v niž je nebezpečno se koupati pro ostnatý drát na jejím dně. Pěkná chata KČST., otevřená v červenci 1935, jc příjemným útulkem v tomto čarovném koutě. V ní 15 lůžek, kamna, na půdě nouzové noclehy. Je otevřena po celý rok. Spravuje ji Sauka Bereluk (adresa: klausura Balcatul, p. Bohdan, P. Rus). Podá občerstvení, polévku, čaj, mléko, konservy. Žlutá nad chatou vystoupí nad hrobem něm. důstojníka do stráně a krátkými serpentinami ostře stoupá 70 min. na horskou loučku 1448. Tím jsme překonali největší stoupání. Žlutá vyúsťuje na modrou. Zpětným směrem se tam žlutá těžko najde. Ale chalupa je nám dobrým ukazatelem, od ní se dáme ostře vpr. na loučku a na kraji lesa již žlutou najdeme.

Šešul od západu.

Modrá od soutoku Balcatulu s Vaskulem bez cesty vstoupí do pralesa, jímž si razí cestu hlubokým žlebem divoký potok Vaskul. Odbočíme od potoka a stoupáme lesem, až přijdeme k zimarce, chalupě v létě zavřeně, nad ni vyústi žlutá, přicházející tam obloukem od ústí Vaskulu přes klausuru Balcatul. Od zimarky již povlovněji 55 min. na poloninu Vertopy s ovči salaší. Otevře se skvělá panoráma! Pás lesa nás dělí od hranic, k nimž dojdeme za 20 min. V jednom místě několik stromů se značkou je vykáceno. Těsně na hranicích je útulna KČST. s jednou místností, 16 nouzových noclehů bez dek. V sezóně je chatka osazena hlídačem. Pamatujme, že zásoby bývají vyčerpány, zvláště chléb. Vstupujeme na pohraniční cestu úseku Čorna hora — Stoh na hoře Vaskulu.

<<< OBSAH >>>