IX. odbočka z Jubilejní stezky.

 Žlutá ústí potoka Příslopu do Mokranky u Něm. Mokré — klausura Mokranka 15 km — státní hranice 3 h. — vrch Černé řeky 1269 — Bolotnak — Strunga 4 h. — klausura Roztoka — kóta 820 v ústí potoka Roztoky do Terebly 2 1/Ž., celkem 13 h. — Odbočka: (polská žlutá a naše modrá) sedlo pod vrchem Černé řeky — stát. hranice — Popaďa 2 hod.

Z ústí potoka Příslopu do Mokranky v kótě 660 na Jub. stezce na začátku vsi Něm. Mokré jde podle řeky Mokranky dobrá vozovka a lesní dráha až ke klausuře Mokrance. Na mostě je první žlutá značka. Po 200 krocích za závorou vozovky hned u cesty vyzděná studánka lahodné železité kyselky, mírné páchnoucí sirou. Údolí Mokranky je malebné, čím výše, tím romantičtější. Při ústi prvniho l. přitoku, potoka Hrobého, myslivna. Proti ní při trati dobrý pramen; ten a dalši nejsou minerální. Brzy se vlévá vpr. Sovina, 2 km nad nim Stranzul a po 5 min. Bradula zl., skládající se z Horní a Dolni. Při ústi velká

myslivna Bradula a dobrý pramen. Zelená odbočuje na Stenjak.

Zelená Bradulová — Stenjak 1481, 2 /;. — Nad myslivnou dobrá vozovka serpentinami vystupuje lesem na kótu 1280 a na horu Stenjak, na jejím boku mlékárna s německou čeledi, noclehárna KČST.

Nad mlékárnou přijdeme na zelenou, jdoucí od hranic do Lazů, a na modrou Chust — Volové — Ožero — polonina Krásná — Drahovo.

Půl hod. nad Bradylou je myslivna Moločný při ústi potoka Moločného. 100 kroků výš tratí zakrytý dobrý pramen. O málo výše ústi potok Velký Ulpin. Nad ústím nádrž, vybudovaná 1934. Brzy se vlévá potok Buštul, nad jeho ústím vidět kolibu. Nad nádrži je řeka regulována, dno i břehy jsou vydřevněny. Přicházíme ke

klausuře Mokrance 901, je zbořena. Nad ní hatířův domek (nouz. nocleh), před nim na barok, sloupu soška sv. Josefa, odtud vidět Malou Popaďu 1601, vrchol pohraniční Popadě 1742 je zakryt. Dál je pěkná vilka s kanceláří stavby lesní dráhy, která je vyvedena až sem a prodlužuje se pod hranice. Pět min. za vilkou odbočuje modrá na hranice a na Popaďu. Žlutá stoupá po pravém břehu Mokranky ke kótě 959, kde se stékají oba prameny. Cesta je místy těžko schůdná, mokrá, mezi vysokou travou, proto za vlhkého počasí zlá. Od soutoku potoků za půl hod. lovecká chatka bez oken, nouzový nocleh. Ostrým výstupem za hod. ke kolíbe, nouzový nocleh. Brzy již jsou hranice, jichž dosahujeme u kamene 2/4. Tady končí modrá, scházející s Popadě. Žlutá se rozdvojuje, Z jde po hranicích sama, V také vystupuje žlutá, to je polská značka, po hranicích společně s modrou na Popaďu, jejíhož vrcholu dosahuje přetěžkým výstupem po moréně za 2 hod.!

Naše žlutá u kamene 2/4 vstoupí na hranice a zlomí se Z. Klesá, mírně stoupne a zase schází do sedla, vystoupí ke kamení 5/7, označenému trig. věží, na kótě 1269. Otevře se překrásná panoráma mohutné Popadě, celého jejího hřebene, klenoucího se mezi oběma vrcholy, mezi pohraniční Popaďou 1742 a Malou Popaďou 1603, od níž běži táhlá rozsocha na pás Perenkie. Na naší straně zahlédneme Zadnou 1554. Popaďa 1742 s trig. věží jeví se nám jako kupa, vroubená pásy lesů, se skupinami porostu na svazích mezi sivou žlutí morén, rozbíhajících se do zeleného porostu i šplhajících na samý vrchol. Jdeme po hranicích Z. Zakrátko jsme u odbočky

zelené mezi kameny 5/8 a 5/9.

Zelená státní hranice — Lazy 31 km. 8 1/2 h. — Běži J přes Zadnou 1554, Serednou 1509 a Perednou dvojího vrcholu, 1603 a 1547. do údolí potoka Sucharu a tím do Lazů.

Pohraniční stezka jde stále vysokým lesem bez velkých výhledů. U kamene 6/6 až 6/8 jsou rašeliniště a bahniska, kámen 7 bez významu, 8 na malém návrší se zpětným výhledem na Popaďu, 8/4 paseka, 9/2 bahniska, dál až k 9 les na polské straně vykácen. U 9/9 dva mohutné, mrtvé smrky, vcházíme na bahnitou loučku. Kůl 40 kroků před kamenem 9/10 s červenou značkou a výškou 1160 označuje vrch Zazalom, podle nového měření je výška 1148.

Červená kóta 1160 (vlastně 1148). klausura Fuliovec. myslivna Černá Reka (Na Kantině) s noclehárnou KČST. Sinovirská Polana 20 km. 4 hod. — Od kolu ostře vl. ke smrku s nápisem “Na Černou riku”. Stezka sejde na propadávající se můstek, za čtvrt hod. se lomí v pravém úhlu vpr., za další čtvrt hod. k potoku Fuliovci, nad nímž stráň ve velké rozloze je vykácena. Sejdeme k bystřině, kterou po lávce překročíme, a krásnou horskou loukou, místy bažiny, pak pevná cesta na vozovku, přicházející z lesa. Jdeme k rozbité kolíbe a stilu ti ústí bystřiny, dál zase rozbitá kolíbá nad ústím Dubilanky, vlévající se již do klausury Fuliovce, která je opravena, ale bez hlídače. Říčka, vytékající z klausury, se jmenuje Ozeranka. Podle ní jde červená,překročí několik bystřin, přejde most. kde zachytí modrou Chust—Volové—Drahovo. A tam již je hájovna (noclehárna KČST.) a myslivna Černá Řeka — Na Kantině nad ústím potoka Plešče. Tabulka:

Modrá Pesarika (zrušená klausura) — Deňašček — Plaj 1373 m. 4 h.

Modrá Douhy gruň — Strímba 1723 m. 7 h. — Příslop 944 m. 8.30 h.

Červená nádrž Fuliovec — Dubilanka — hranice — 1160 m. 6 km, 2 h. 

Sinovirská Polana 2.30 hod.

Podle Plešče stoupá modrá ke zrušené klausuře Pleščoře.

Červená a modrá jdou oploceným dvorem hájovny, k lesovně a dál po ploché louce, lesem lemované, po mostě přes bystřinu vpr. ústící. Červena se láme z modré, opouští vozovku, uhýbá vpr. do údolí plného klad, polen a kůry. Opustí potok, vystoupí do lesa mezi dvěma údolími vpr. a vl. Prudce po četných serpentinách mezí domky, obloukem vl., mezi poličky, loučkami a chalupami (vl. je nová dřevěná škola) a sestoupí k potoku Kančuvskému. Tam se připoji v kótě 826 zelená, přicházející s vrcholu hory Kanče 1583. Společně přijdou na modrou Chust — Volové — Drahovo.

Od kóty 1160/1148 na Zazalomu 40 kroků je kámen 9/10 ve svahu, stoupajícím ke kameni 10. Od 10/4 s pasečky výhled na táhlý hřeben s horou Kančem. Pohraniční stezka místy stoupá, místy klesá. Kámen 12/12 označen trig. věží, to je jedna z kót Bisovatého dílu, s rozhledem, přerušeným vysokými smrky. V další cestě les je promíšen javory. U kamene 13 mezi mohutnými smrky se lámou hranice. Značky jsou pořídku. U kamene 14 na malé pasece pěkný výhled na horu Kanč. Kámen 15 s trig. věži označuje Bolotnak, domácí říkají Preslop.

S Bolotnaku Z schází ušlapaná stezíčka od trig. věže do lesa a tu dobrá pěšina vede 1/2 h. k lovecké chatce “Na graničníku”, zvané “Grófova chata” č. 325 s nápisem nade dveřmi: “Lišky maji doupata, ptáci hnízda, a syn člověka nemá, kam by hlavu položil. Pod ochranu boží, přechodných a náhodných obyvatelů poroučíme dům tento.” Tři lůžka vystlaná travou poskytnou dobrý nocleh. Chata je otevřena. Přepadne-li nás zlý čas na pohraniční cestě, je to v těchto místech dobré útočiště. Od chaty se rozbíhají stezky na 4 strany. Z jde k ústí potoka Roztoky do Terebly, SZ ke klausuře Roztoce na loučku, pokáceným lesem, kmeny jsou tam nechány, překročí potok Somišnyj, po mnoha můstcích loveckou stezkou, místy dřevněnou, přichází ke klausuře Roztoce.

Žlutá jde po hranicích na horu Strungu 1180, kde opouští hranice a přes Voryňu 1135 přijde ke

klausuře Roztoce 896. Je malá, s hatířovým domkem, ale není stále osazen. Rozlévá se v pěkném zákoutí na říčce téhož jména. S hodinu cesty na vrchu Bukovince je rozhozeno několik chalup osady Bukovinky ve výši 1131, odtud je velmi pěkný rozhled široko daleko. Od klausury na druhou stranu jde lovecká stezka hod. ke Grófově chatě, nouzový nocleh.

Žlutá podle kolny a několika pastýřských stříšek krásným údolím potoka Roztoky přichází k rozbité kolíbe. Za ní na mostě vyústí v údolí Terebly na modrou Chust — Volové — Drahovo. Z klausury Mokranky je to asi 30 km, 10 hod. cesty.

Modrá klausura Mokranka — hranice — Popaďa 1742 — sestup po hranicích ke kótě 1212, vyústí na žlutou, 5—6 hod. stále po hranicích, velmi obtížný výstup na Popaďu.

Nad klausurou Mokrankou je vilka s kanceláří stavby lesní dráhy, za ní čtyřhranná kolíbá. Modrá odbočuje ze žluté na válečnou cestu, která po 20 min. je propadlá. Nadejdeme si ji pěšinou a stále lesem mírným výstupem na Malou Preluku, kámen 57, 1 hod. Kámen 57 označuje Velkou Preluku. Od kamene 58 vidět Popaďu. Pěkná panoráma polského hřebene od 58/8. Paseka přerušuje les. Mezi 59/9 a 59/14 ostrý výstup, poněkud sestup k 61, rovně a zase výstup k 62. Za 62/5 výhled na Popaďu, zlom cesty s panorámou polského hřebene. Dál jsou místy mostinky k 63. Tam odbočuje značka přímo na Popaďu, kdežto hranice si zacházejí a ostře vystupuji neschůdnou morénou mezi 63/1 až 63/14 k trig. věži s kam. 64, to je vrchol Korytviny 1595 s rozhledem v okruhu 300°, na SZ jej zakrývá Popaďa. Nastává obtížný sestup vysekanou klečí a opět výstup neschůdnou morénou. Mezi 64/11 a 64/12 přichází zl. modrá, která opustila hranice před kamenem 63, a z Polska červená. Nesnadný je výstup po plochých kamenech. U 65/3 narazíme na zeď zákopů, u 65/6 druhá zeď a hned třetí u 65/7 a schody, čtvrtá zeď se zákopem kolem 65/8, pátý zákop pod 65/11. Popaďa, Syvula 1815 a Durný 1709 byly opěrnými body obrany průsmyku Pantyru, jímž se chtěli Rusové dostati vzad rak.-uh. vojsku, hájícímu Jasiňský průsmyk. Bylo to za Brusilovovy ofenzívy po 20. srpnu 1916. Boje trvaly do poloviny října 1916.

Vrchol Popadě s kamenem V/1, jejž jsme tak namáhavě zlezli, odmění nás jedinečným kruhovým rozhledem na polská horstva, na pohraniční hřeben Poloninských Karpat se skupinou Čorné hory, na Svidovec a vnitřní pásma hor, tratící se v nekonečných dálavách. Kolem nejvyššího bodu, označeného trig. věží, zákopy, ostnatý drát, kryty, sruby, mohutná opevněni tohoto důležitého úseku fronty. Od Z šplhá po hranicích žlutá, vedená podle říčky Mokranky od klausury Mokranky.

Žlutá a modrá společně spadají prudkými srázy, morénou plochých, volných kamenů, které se mnohde sesouvají, a proto činí sestup nebezpečným, zvláště za deště. Žlutě svítící lišejník oslňuje zrak, neboť stále musíme hledati pevnou oporu pro nohy. Sestup jde pomalu až ke kameni 1/2. Za ním kameni ustupuje trávě a kleči ke kameni 2/4, kde se žlutá rozdělí, vl. se láme do žlebu Mokranky ke klausuře Mokrance, přímo po hra nicích postupuje Z. Modrá ve zlomu žluté u kamene 2/4 konči. Sestup až do tohoto místa trvá 3/4 h., výstup skoro 2 hod. Celá tura z klausury Mokranky s obtížným výstupem přes Popaďu zpět ke klausuře 8—9 hod. (Žlutá s Popadě, jdoucí s modrou ke kameni 2/4, je polská značka. Poláci umístili na hraniční kámen 2/4 svou žlutou značku, pro kterou pak vzniklo nedorozumění s polskými úřady.)

<<< OBSAH >>>