PODKARPATSKÁ RUS. Železniční trati. Berehovo.
Berehovo, 19.007 ob.
— Úřady: Krajský soud, stát. zastupitelství, okr. soud, okr. a berní úřad, úřad pro nákup tabáku, finanční ředitelství, lesní úřad, 2 notariáty, pro obec a pro okolí, okr. čet. velitelství, pátrací stanice, inspektorát a odd. fin. stráže. Školy: ob. čs. 5tr. se 4 pob., rus. měšť. s 9 maď. a 4 čs. pob., maď. ob. dívčí s 6 rus. pob., maď. chl. 7tř., řeckok. maď. 1tř., římskok. maď. ob. dívčí 3tř. a chl. 2tř., reál. gymn. s kmen. třídami ruskými a maď. pob.
— Hotely: Grand a Slavie. Noclehárna KČST. v Sokolském domě se 6 lůžky.
— Peněžní ústavy: Berežská ústř. banka, fil. Slovenské banky v Bratislavě.
— Průmysl a nerostné bohatství: palírna ovoce, pila, 3 mlýny, 3 kruhové cihelny, 2 lihovary s raf. lihu, mod. jatky. Kontová tov. na roury, tov. na mýdlo, na krystalickou sodu a glauberovu sůl, malá slévárna železa, 3 továrny na šampaňské víno a likéry, státní vinné sklepy, zemské družstvo vinařů. V městě prýští železitá kyselka. — Dobývalo se zlata, pověst vypravuje o zlatých dolech a šachtách. Dobrá hrnčířská a cihlářská hlína. Alunit, z něho brousí mlýnské kameny a vypalují kamenec. Pomýšlelo se využít alunitu na výrobu kovového hliníku, ale ta výroba je drahá a nesnesla by konkurence s hliníkem, vyrobeným z beauxitu, jehož ložisek v zemi není. Alunit obsahuje i kysličník draselnatý a z něho získaný síran draselnatý by stačil na výrobu draselnatých solí pro celou republiku.
— Prohlídka města: Z hl. nádraží (je ještě malé nádraží, zastávka na trati Berehovo — Kušnice) Hlavní třídou na Masarykovo náměstí, synagoga, krajský soud, je to býv. župní dům s mohutným průčelím klasického slohu z r. 1912. Dál kat. kostel, zničený 1566 Tatary a 1657 Poláky. Inž. A. Karhan uvádí nápis jejich na stěně: “Vicem pro vice, reddo tibi, bone vicine.” Obnoven 1839 jako trojlodní, v dnešní podobě z r.1895. Gymnasium je kasárnická budova bez určitého slohu. Také městský dům je stavitelsky bez významu. Z ostatních budov vyniká budova pro nákup tabáku, za nimi jatky, zemská nemocnice, budova okr. úřadu. Starých staveb není. Přes most přejdeme na náměstí republiky, tam je pošta. Ruskou třídou přijdeme k vinicím a státnímu vinnému sklepu, položenému jako zámek uprostřed vinic. Státních a soukromých vinic v okrese je 1900 ha. Státní vinné sklepy byly zbudovány uher. ministerstvem orby r. 1913. Za války a za rumunské okupace bylo sklepní a technické zařízení zničeno. Cs. státní správa převzala sklepy roku 1920 a znovu je vybudovala. Podlahy vybetonovány, zavedena úzkokolejná dráha, obrovské ležácké sudy postaveny na železobetonové kantnýře, nákladem půl milionu Kč vyhlouben ve skále za sklepy odvodňovací tunel pro zachycení vrchní vody, zavedena kanalisace. Sklepy opatřeny nejmodernějšími stroji a zřízena vlastní laboratoř. Délka sklepů je 1/2 km, pojmou 18.000 hl. Sudy jsou na 120 hl, železobetonové, sklem vyložené na 400 hl. Správa sklepů přebírá od producentů úrodu vina, které ošetřuje a školí, za to platí se z hektolitru 1 Kč měsíčně. Hospodářsky slabým producentům, kteří nemají zpravidla svých sklepů, poskytuje půjčky na uložené víno a popřípadě jim je také odprodává. To je dobrodiním pro menší pěstitele, kteří by museli v době vinobraní prodati úrodu za nízkou cenu. Zprostředkuje přímý styk producenta se spotřebitelem.
— Dějiny: Nalezen byl hrob maďarského válečníka z doby jejich vpádu z konce IX. stol. Berehovo je nejstarší město na území P. Rusi s privilegii, jež obnovil král 1247. Původně se osada jmenovala Villa Lamperti po vnuku krále Ondřeje (XI. stol.). Do vylidněné osady přišli v polovině XII. Sasové a jméno změnili na Lampartszász. Přinesli vinnou révu a dolovali na zlato. Jsou stopy štol po těch zlatých dolech, v nichž se znovu dolovalo 1781—1788, ale práci zastavili, doly nebyly výnosné. Když Tataři město vypálili 1241, nastává nová kolonisace, a to i slovanská. Ve XIV. věku, zejména za Ludvíka Velikého, je Berehovo největším městem v Horních Uhrách. Jméno Beregszász se vyskytuje po prvé 1504. Když Tataři město vypálili po druhé, pozbylo významu a kleslo na pouhou ves. R. 1657 vyplenili je Poláci, zničili i got. kostel. R. 1705 vydává Fr. Rákóczy II. manifest k šlechtě o dalším odboji proti Habsburkům. R. 1717 Tataři po třetí napadli město. Po moru 1742 přicházejí Švábové z Franského lesa a zalidňují město. Ve světové válce je Berehovo základnou operací gen. Linsingena. Bylo hlavním městem župy berehovské, ale předstihlo je Mukačevo, kam byly přeneseny správní úřady.
Коментувати