XXII. odbočka z Jubilejní stezky.

Žlutá Rachov, Dumeň 3 — Dumeň, Bližnice 5 — Bližnice, Gerešaska, Apšinec 7 hod., celkem 15 hod.

Je to krásná cesta po poloninách Svidovce, po horských hřebenech, zvedajících se poledníkovým směrem mezi Tisou a Kosovskou řekou. V Rachově od mostu u řeckok. kostela jdeme po pr. břehu Tisy silnici 10 min. k ústi Vulšinského potoka. Na tabáčni budce tabulka s textem, uvedeným v nadpise. Vzhůru vl. do stráně a ostrým výstupem lesem na horské louky s bukovými háji a skupinami stromů. Stoupáme poloninskou cestou, vroubenou starými buky. Otvírají se stále širší a širší výhledy do údolí Tisy, na Rachov, na pohraniční hory. Nad pásem lesa s pramenem v boku hory ve výši 1300 m stojí

chata KČST. na Dumeni ve výborném lyžařském terénu. Byla vystavěna 1935. V přízemi má hostinskou místnost, byt správcův a noclehárnu s 9 lůžky, v podkroví druhou noclehárnu. Z jejích oken je pěkný výhled na Rachov i na pásmo pohraničních hor, ovládané Popem Ivanem. V sestupuje Ciháňský gruň do údolí Tisy, Z Magurica klesá ke Kosovské řece, Od chaty stoupá žlutá po cestě na Dumeň 1391. Za ním je Doužina s dvěma kótami 1380 a 1388. Na V svahu kóty 1380 je mlékárna a koliba. S druhé kótv 1388 odbočuje zelená na zastávku Bělin.

Zelená Doužina — potok Terentin — Bělin — zastávka 1 1/2, hod.

Žlutá vstupuje do lesa a přechází zase na poloninu. Pod kótou 1383 polonina Perelisok se svažuje Z k lesu, na ni je koliba. Další koliba je na polonině pod kótou 1439, za níž jdeme cestou Plaj Urda (Plaj Urda znamená cestu na poloninu Urdu). Vrchol

Staré 1475 je nejvyšším místem tohoto úseku. Vcházíme na poloninu Flavantus. Žlutá obchází horu Bližnici po Z svahu.

Hrob německého důstojníka u klausury Balcatulu.

Kdo chce na temeno Bližnice, odboči se značek a poloninou stoupá vpr. na temeno Bližnice 1883, jejíž tři vrcholy se k sobě blíží. Nejvyšší označuje triangl. Otevře se rozsáhlý rozhled na celý pohraniční amfiteátr hor, táhnoucí se obrovským obloukem od Černé Tisy až do jejího žlebu u Trebušan, po rozlehlých poloninách Svidovce. jichž je na padesát. Přes čtvrtinu země přehlížíme s Bližnice. Hora kamennými srázy tvoří J podkovu, na jejím dně pramen a jezírko, u něho čtyřslabičná ozvěna. Na V svahu Bližnice na polonině Svid. Drahobratu je útulna KČST. Tam běži zelená a po ní sestup buď do Jasině nebo do Kvasů nebo s přestupem na žlutou k zastávce Svidovci.

Žlutá pod Bližnici pokračuje po polonině Flavantuč (místní název Flavantus), zlomí se dvakrát v pravém úhlu pod kótu 1498, zase se otočí o 90° a lesem přechází na poloninu Urdu. Sestoupí do údolí, překročí potok, tam je okrouhlá koliba a stil. Prochází lesem. Po 20 min. je na břehu Kosovské řeky koliba v mokřisku. Je to pod poloninou Niž. Gerešaskou. Podle potoka, kde je ovčí koliba a stil, postupuje podle dvou jezírek a za hodinu je u

Gerešaskčho jezera 1590. Je jedním z největšich jezer na P. Rusi. Ze sedla vystoupí na hřeben pod kótou 1766 (přechod na modrou pod Trojásku 1707 a k chatě pod Podpulou 10 km), přejde na poloninu Apšinec k stájím a podle potoka Apšince ke klausuře Apšinci.

 Nádrž Kvasný. V pozadí Pop Ivan 1490 m. U nádrže nová chata KČST.

<<< OBSAH >>>