Jak se cestuje po P.Rusi. Cesty v místech turisticky významných jsou dobře označeny, délka značených cest je asi 2000 km. Rozcestí jsou opatřena orientačními tabulkami, takže se cestuje s mapou v ruce docela bezpečně. Na poloninách a v odlehlých krajích dostane se přístřeší v útulnách a noclehárnách KČST., v kolibÁch, loveckých chatkách, hájovnách, v domcích hlídačů vodních nádrží, v mlékárnách. Jdeme-li na poloniny, do pralesů, na pohraniční hory, pro pohodlí možno najmouti za nosiče Rusína; zná kraj, nese zavazadla, ví o kolibách a o jiném útulku i o pramenech, připraví oheň, je věrným průvodcem a sluhou. Platí se mu podle dohody, asi 15 Kč denně. Větší společnost najme si také koně i jeho majetníka, poplatek je asi 25 Kč. Kůň nese zavazadla, zásoby, stan. Na delší cestu jsou zásoby nutný, na poloninách koupíme mléka dost, ale chleba a jiného nedostaneme. — Nebezpečí tu není. Medvěd a vlk se člověku vyhne, lid je dobrý a poctivý — se zlými se setkáme spiše jinde, než tady. Přece však všude je dbáti opatrnost). Nechodíme sami, vyvrtnuti nohy nebo jiná nehoda jednotlivce v zapadlých končinách mohla by se stát osudnou. Také mlhy na horách jsou nebezpečné, snadno se pak sejde s cesty, jsou tam místy srázy a rokle. — Cílem návštěv jsou poloniny, pohraniční hřebeny, průsmyky, rozlehlé pralesy, klausury, vesničky s dřevěnými církvemi, bojiště a válečné hřbitovy, primitivní lázničky s minerálními prameny, solné doly. Poloniny jsou horské louky beze stromů, klenoucí se ve výši 1200—2000 m nad hranicí lesů, obemknuté listnatým hvozdem, který je chrání jako neproniknutelná hradba. Pasou se na nich koně, krávy, ovce i vepři. Vynikají překrásnými rozhledy, mnohé z nich jsou zavlažovány četnými prameny a bystřinami. Některé jsou malé, jiné velmi rozsáhlé, největší je komplex 50 polonin na Svidovci. K nejkrásnějším patří polonina Rovná, měří 2200 kat. jiter, OKČST Užhorod staví na ní útulnu. Velmi navštěvovaná je polonina Boržava, je snadno dostupná, z rychlíkové stanice Volovce za necelé dvě hodiny; je na ní útulná chata KČST., v její kuchyni, opatřené nádobím, možno vařit. Jsou po ní vděčné procházky a s její bory Stoje je jeden z nejkrásnějších výhledů v celé zemi. Na polonině Krásné, jež svého jména si plně zasluhuje, je noclehárna v salaši a na polonině Svidovci chatka pod Podpulou, pod Bližnicí na Drahobratu a na Dumeni, přimo nad Rachovem. Klausury jsou přehrady na horských potocích a bystřinách, z nichž se občas vypouští voda, aby odnesla připravené kmeny a vory. Bydlí u nich jejich hlídač, v jehož chaloupce najdeme přístřeší. Jsou vysoko v horách, uprostřed lesů, ba pralesů, malé i hodně veliké. Apšinecká je největší, Balcatul s chatou KČST pod Čornou horou nejkrásnější. Idylickým zákoutím je klausura Kvasný s chatou KČST pod Popem Ivanem. Celé pohraničí je velmi zajímavé. Podle hraničních kamenů běží pěšina a můžeme projiti celou tu cestu po hranicích ze sedla Užockého až do Trebušan. Je to cesta krásná, ovšem v některých úsecích, zvláště v divokých Gorganech, na Popadi a Syvule namáhavá. O všechny průsmyky sváděny byly líté boje, jsou v nich zajímavé válečné hřbitovy. Užocký průsmyk a Jasiňský je nejvíce navštěvován, ve Skotarském nová chata KCST ulehčí pohraniční pout a stane se vyhledávaným klimatickým místem. — Nejvýchodnější skupina Čorné hory je nejmohutnější. V ní se zvedají nejvyšší hory Hoverla 2058 m a Čorná hora 2022 m, Turkul s mohutnými zbytky bojiště, Stoh, trojmezí ČSR., Polska a Rumunska, s přeobsáhlým rozhledem. Dvě útulny pod Hoverlou, útulna na Vaskulu pod Čornou horou, na Mezipotocích a chata i útulna pod Popem Ivanem umožňují navštíviti i tyto nejodlehlejší a nejmohutnější hory. — Kromě zmíněného bojiště na Turkulu a ve všech průsmycích jsou mocné zákopy, kryty, překážky, sruby na Kukulu nad Jasiní. Ovšem i jinde na celém pohraničí až za Čornou horu je válečných památek dost a dost. — Nejlépe je začíti s cestou od západu a postupovati k východu, dojmy se stupňuji, kraj je stále romantičtější, hory mohutnější, lesy hlubší. Prohlédneme Užhorod, kde západ s orientem si podává ruku. Zajedeme vlakem do Užockého průsmyku, sejdeme do vsi Užoku, tu a v nedaleké Husně nejkrásnějši dřevěné kostelíky bojkovského typu. Na zpáteční cestě do Užhorodu z Vel. Berezného navštívíme hřeben Javorníka s chatou KČST Vlakem pokračujeme do Mukačeva a do Volovce, nebo z Užoku pěšky na pohraničí, výstup na horu Pikuj a do Volovce. Pohodlný je z Volovce výstup na poloninu Boržavu, kde se aspoň na den v chatě usadíme. Přejdeme Boržavu do Volového, jež je východištěm ke krásnému Ožeru s chatou KČST, a na obtížnou Popaďu. Z Volového po silnici do Koločavy, sídla Šohaje, neprávem povýšeného na hrdinu, a do Něm. Mokré, sídla něm. kolonistů, zcela se lišící od jiných vesnic. Odtud výstup na pol. Krásnou ke klausuře Mokrance a na pohraničí pod divokou Popaďu. Z Německé Mokré jdeme do Usťčorny (lázně), přes poloniny Svidovce, přes Bližnici do Jasině, nebo pokračujeme Jubilejní stezkou ku prameni Černé Tisy na Okule (chata) a odtud se pustíme přes Bratkovskou (bojiště) nebo podle klausury Apšince do Jasině. Je středem Huculů, má dva překrásné dřevěné kostely. V neděli je nejlepšl podívaná na kroje. Lázně Kvasy jsou východištěm na Kvasovský Menčul (Měrková chata), z Jasině a Rachova se vystupuje nu nejvýchodnější pohraničí. Na zpáteční cestě se podíváme do solných bání ve Slatinských Dolech, do Ťačova, do Chustu, do Mukačeva, to v sobotu na šábes, neboť polovina obyvatelstva je židovská, do vinařského Berehova.

Oděv a výzbroj. Pamatujme, že P. Rus má nejvlhči podnebí a že se tam na horách snášejí náhlé a prudké lijavce. Cesta po hřebenech pohraničních hor se pohybuje ve výši 1000—2000 m. Podle toho se ustrojíme a obujeme. Nepromokavý plášť, čapka, svetr a rezervní prádlo jsou nezbytný. Boty na kamenitých cestách velmi trpí. Vezměte dobré, vychozené boty, střevíců se varujte! O opravu bot je dobře postaráno. Prodejny a při nich správkárny jsou nejen ve městech, ale ve všech, aspoň větších vesnicích, kde obuv ošetří a spraví. — Nutné věci jsou: lékárnička, svítilna, silný nůž, zápalky i zapalovač, mapa, kompas, píšťalka, zápisník, legitimace KČST., drobné peníze. — K jídlu chléb, salám, suchary, konservy, čokoláda, cukr, sůl. Cigarety jsou nejlepším platidlem. — Vlněná pokrývka je nezbytná, i kotlík na vaření se uplatní — a také stan, počítáme-li s cestou poloninami a pohraničními horami.

Výstrahy a rady. Střileti ptactvo a zvěř je zakázáno, ryby se mohou chytati jen na písemné povolení ředitelství stát. lesů. Zkušenost domácích lidí radí: Není-li nutno, nescházejme s hřebenu. Horské hřbety jsou vroubeny neschůdnými pralesy, jimiž se musíme často celé hodiny prodírati k lidským obydlím. A prales, zejména bukový, je zlý. Bouře a husté mlhy na hřebenech jsou nebezpečné, neboť místy jsou příkré srázy! Sami na hory nechoďme, alespoň společnost tří! Buďte opatrní při pití vody poblíž vesnic. Nepijte mnoho minerální vody, způsobuje žaludeční a střevní potíže, zvláště, pijeme-li z několika různých pramenů po sobě. Na delší cestu vezměte proviant. Na poloninách se dostane jen mléko, chleba není, lidé se živí kukuřičnou kaší. Na hřebenech je nedostatek vody. Přenocuje se v kolibách na zemi při ohni, jsou otevřeny. Suchého dříví ie dost a je dovoleno je páliti, opatříme si je před večerem. Šetřte kolib! Staly se případy, že nesvědomitý návštěvník trhal střechu a pálil ji, jiný spálil pryčny. Domácí lid jich šetři, i on tam hledá útulek. Šetřte i horské květeny. — Mějme v úctě hlubokou zbožnost prostého lidu. Jeho obvyklý pozdrav je: “Daj, Bože, zdórovlja” nebo “Dobrý deň!“ — Ku přespání v lesovnách a v některých chatách při klausurách je potřebí napřed si vyžádati svolení ředitelství lesů. — Informace v noclehárnách, na četnických stanicích, u finanční stráže, u státních hajných a strážců klausur. V některých noclehárnách (hostincích) se postarají o průvodce a koně za ceny, které budou vyvěšeny v noclehárně. — Plaťte stanovené ceny, nepřeplácejte mléko a jiné! — Najímajíce auto, pevně smluvte cenu.

I při jízdě soukromými autobusy se zeptejte dříve na výši jízdného do určeného místa.

Turistická organizace. Celé území P R. náleži do působnosti Podkarpatoruské župy KČST se sídlem v Užhorodě. Sdružuje odbory Chust, Mukačevo, Rachov, Ťačovo, Užhorod, Velký Berezný, Volovec a Volové. Župa i odbory vykonaly úctyhodnou práci. Síť značených cest, sta orientačních tabulek, úprava cest, 50 nocleháren, 17 chat a útulen, tur. dům v Rachově jsou důkazem úsilí, jež tamější pracovníci vynaložili, aby umožnili bezpečné putování na východě republiky.

Chaty, útulny, noclehárny a stanice KČST. I) Chaty KČST.: Sinovírské ožero, hajný, stále, 20 lůžek, pošta Sinovir. Maj. odbor Chust. — Skotarský průsmyk, chatař, stále, 20 l., p. Volovec. Maj. odbor Mukačevo. — Polonina Boržava, pod Plajem, hospodář, v sezóně, 34 l., p. Volovec. Ve správě odboru Volovec. — Dumeň, chatař, stále, 10 l., p. Rachov. Maj. odbor Rachov. — Kvasný klausura, hospodář, stále, 5 l., p. Bohdan. Maj. odbor Rachov. — Balcatul klausura, hatíř, stále, 10 l., p. Bohdan. Maj. odbor Rachov. — Rachov, tur. dům, 23 l. v pokojích, spol. noclehárna. Maj. odbor Rachov. — II) Útulny KČST.: Pliška, 14 nouz. l., v sezóně, jinak klíče u zašil. Strádala, Užhorod, Duchnovičova 7 Maj. odbor Užhorod. — Nevické Podhradie, restaurace s noclehárnou, stále, 6 l., p. Užhorod. Maj. odbor Užhorod. — Javorník pod Juda vrškem, 11 l., klíče v rest. O. Soukupa ve Vel’. Berezném. Maj. odbor V Berezný. — Podpula, pod Podpulou, hlídač, v sezóně, 8 l. Maj. odbor Ťačovo. — Stenjak, hospodář, v sezóně, 4 l., p. Usťčorna. Maj. odbor Ťačovo. — Svid. Drahobrat, hlídač, v sezóně, 6 l., p. Rachov. Maj. odbor Rachov. — Hoverla, Pod Hoverlou, hlídač Ilko Dosič, v sezóně, 12 l. a 20 nouz., p. Bohdan: druhá útulna, vzdálena Vi km, dostavěna 1936. — Vaskul pod Čornou horou, hlídač, v sezóně, pryčny bez dek. Maj. odbor Rachov. — Mezipotoky, hlídač, v sezóně, pryčny bez dek. Maj. odbor Rachov. — Pop. Ivan, pod Popem Ivanem, hlídač Nik. Sas, 40 míst na pryčnách. — III) Soukromé a j. horské chaty: Okula, chata řed. st. lesů, hajný, stále, 4 l., p. Jasiňa. — Měrková pod Kvasovským Menčulem, 15 l. v 5 pok., spol. noclehárna, stále, p. Kvasy. — Vaškova horská chata 1560 m “Pop Ivan” pod Popem Ivanem, 40 l. v pokojích a společná noclehárna, stále, p. Trebušany. — IV) Noclehárny KČST.: Berehovo, Sokolský dům, sokolník, stále, 15 l. — Bohdan, Rosenthalův hostinec, soukr., 5 pok. a noci. — Bohdan, Luhy, stavení č. 869, u čet. stanice, stále, 7 l., 15 nouz., také jídelna. — Brustury, host. Adlera Majera (stan. KČST.) uprostřed vsi u mostu, stále, 8 l. — Dovhé, čes. mateřská škola na náměstí, 5 l. — Dubová, host. M. Kaňuka, stále, 6 l. — Chust, jub. čes. škola, 42 l. — Jasiňa, čes. obec. škola, 20 I. — Lumšory, lázeňská budova, v sezóně, 20 l., p. Tuří Remety. Mukačevo, internát stát. gymnasia, 311. — Na Kantině či Černá řeka, hájovna, stále, 4 l. — Neresnice, host. N. Csika, stále, 5 l. — Něm. Mokrá, host. V Oberbüchlera, č. 153, stále, 10 l. — Niž. Verecky, rus. nár. dům, stále, 10 l. — Sinovír, dům cestmistrův, 14 l. — Sinovírská Polana, host. Šafař, 6 l. — Slatinské Doly, stát. měšť. škola, 28 l. — Torun, čes. škola, 5 l. — Ťačovo, st. měšť. škola, 4 l. — Usťčorna, čes. škola, 10 l. — Užhorod, gymnasium, 35 l. — Vel’. Berezný, měšť. škola, 5 l. — Volosianka, Jiráskův hotel “Tajga” 5 l. — Volovec, rus. nár. dům (Slovanský tur. hotel), 42 l. — Volové, budova legíon. družstva s restaurací, 6 l. — Zbyny, rus. škola, 6 l. — Zděňovo, čes. škola, 10 l. — V) Stanice KČST.: Brustury, host. Adlera Majera. -— Černek, p. Čiňaďovo, rest. M. Fliegla. — Mukačevo, Litovelská restaurace J. Bozděcha. — Nižní Verecky, rus. národní dům. — Užok, hotel Sport. — Vel’. Berezný, rest. O. Soukupa. — Volosianka, hotel “Tajga” — Volové, Legiodom. — Volovec, ruský národní dům a nádražní restaurace.

Přechod hranic. Podrobné poučení je obsaženo v příručce “Výhody a oprávnění členů KČST.” na niž odkazujeme. Průkazky k přechodu hranic československopolských vydávají odbory a potvrzují okresní (příp. stát. policejní) úřady a polský konsulát (Praha I., Příkopy, 15, Mor. Ostrava a Košice).

V mapě je vyznačeno přístupné turistické pásmo. Do dalšího území nebo do Rumunska je potřebí pasu. Asociační známka (členství Asociace slovanských turist. družstev) za 3 Kč na turist. legitimaci opravňuje používali výhod v polských chatách. (Ve jmenované příručce je turista poučen o všem, je proto pro každého turistu nezbytná, cena 6 Kč. pro členy KČST 3 Kč v Knihkupectví KČST., Praha II., Mikulandská ul. 7.) Dejte si vidovati fotografický aparát!

Čas. Čím dál na východ, tím je větší rozdíl mezi časem středoevropským, jimž se řídí dráhy a autobusy, a časem místním. V nejvýchodnějším cípu činí ten rozdíl skoro tři čtvrti hodiny. To mějme na paměti při fotografování, chceme-li viděti východ slunce a večer při ukončování denního pochodu. Tma se dostavuje na horách po západu slunce velmi rychle!

Rozdělení příručky. Příručka je zpracována především se zřetelem k pěší turistice. Východištěm je

I. hlavní město Užhorod, začátek turistické magistrály “Jubilejní karpatské stezky” značené červeně. — Na ni navazují

II. odbočující turistické cesty, značené modře, žlutě, zeleně, červeně. — Pokud značené cesty jdou mimo Jubilejní karpatskou stezku, jsou uvedeny v oddílu

III.”Železnice” — Jako samostatné části jsou města

IV Mukačevo a V Chust. — Většina silnic je popsána v oddíle

V. “Autobusové spoje” V následujícím oddílu

VII. “Turistika auty” jsou pokyny, jak lze zajížděti auty a motory ke klausurám a jezditi i po horských hřebenech.

VIII. Letadlem na P Rus.

IX. “Seznamu obcí” jsou shrnuta statistická data všech 487 obcí a jiná data těch obcí, o nichž není jednáno v předešlých kapitolách.

X. Jsou připojeny stati: horopis, vodopis, národopis, zvířena, květena atd. a podrobný index.

Pohled na Popaďu 1742 m s Vrchu Černé řeky 1269 m.

OBSAH    >>>