Text orientačních tabulek na žel. zastávce, na Agrární bance u mostu přes Uh a na stát. rus. škole na Drugethově náměstí:

Modrá Petrovce 12, Popričný 24, Vulšinská chata 31, Nevické 46 km.

Zelená Radvanka, Hořany 4, Ciganovce lázně 9, Derenovka lázně 19 km.

Žlutá Nevické Podhradí 13 km projektována. Dosud (1936) není uskutečněna.

Červená Jarok, Antalovská polana 13, Sinatoria 971 m, 17, Tuří Remety 22, Tuřice 27, Tuřičky 33, Lumšory lázně 40, polonina Rovná, Zděňovo 70 km, Volovec, Stoh, Jasiňa.

Modrá Petrovce 12, Popričný 24, Vulšinská chata 31, Nevické 46 km. Východiště rus. měšť. škola na rozcestí ulice Dajbocké a Kalvarie. Značky jdou ulicí Kalvarií, vroubenou výše křížovou cestou a procházející mezi hřbitovy, na návrší Kalvarie k vodojemu městského vodovodu a ke kapličce. Je to poslední výběžek Vihorlatu, zvedající se nad městem 189 s pěkným rozhledem po městě a po okolí, s vyhledávanými lyžařskými sjezdy. Od kaple na Kalvarii prochází vozová cesta mezi domky do lesa, nad voj. střelnicí pěšinou (tam pozor, držet se vpr.) mladým lesem až na příční cestu, po ní vpr. na jinou cestu, podle hájovny na vrch Husák 306 (vl. na kraji trig. lešení), sestoupí do údolí a přejde do Petrovců, slovenské vsi se 600 ob., ležících v údolí mezi Patrií 399 a Červenou horou. Odtud vycházejí tři značené cesty:

a) Červená Onokovce 8 km. Jde částečně s modrou, překročí hřeben, podle potoka pěknými lesními partiemi přijde k jeho ústí do kanálu, vedeného v Nevickém Podhradí z Uhu na stát. pilu v Užhorodě. U kříže se dotkne sev. konce Onokovců a po 6 min. chůze po silnici končí na žel. zastávce v Onokovcích.

b) Žlutá Nevické 8.5 km. Jde lesem k potoku Hačaníku, v jeho údolí se rozdvojí. L. větev přes kótu 318 přijde k potoku Kriváku, pr. větev zůstává při potoce Hačaníku. V kótě 142 u ústí Kriváku se spojí s l. větví, překročí plavební kanál a končí na zast. Nevickém.

c) Zelená Nevické Podhradie 8 km. Vystoupí na hřeben Červené hory, kterou překročí v kótě 390, pokračuje osadami Sklenou, Střední a Suchou Hutou, Údolím Suchého potoka a vsí Kamenicí přijde na zast. Nevické Podhradie.

d) Modrá z Petrovců stoupá lesem na hřeben vrchu Hačaníku, na jeho nevyšší vrchol Bálovou 752, přejde na táhlý hřeben vrchu Popričného s kótami 1000 a 1020 na hranicích Slovenska a P Rusi. Obrátí se V k lovecké chatě na Olšavské louce, kde se setká s červenou Perečín—Skala—Pliška—Voročov. U chaty orientace a studánka, odtud za 2 h. sejde údolím Syrového potoka do Kamenice a na zast. Nevické Podhradie, kde čteme na tabulce text k této cestě opačným směrem: modrá Vulšinská (Vulšavská) chata 9, Popričný vrch 16, Petrovce 28, Užhorod 40 km.

Zelená Radvanka, Hořany 4, Cíganovce lázně 9, Derenovka lázně 19 km. Vvchodiště Agrární banka u mostu přes Uh na Masarykově náměstí. Po nábřeží Palackého k pravoslavnému kostelu, svíticímu pozlacenou bání, jde s červenou Jub. stezkou, zelená odbočí vpr. pod viadukt a přes koleje lokální trati do Radvanky, vesnice rozložené podle silnice, na návrší kamenný řeckok. kostelík, kaplička 136 z první polovice XVII. stol. a lomy doleritického basaltu se strojovou výrobou štěrku. Kámen se zpracovává na desky. Po 1 km leží ves Hořany, slévárna zvonů, kruhová cihelna, továrna na margarin byla přenesena do Užhorodu. Stavení se táhnou do stráně, kam ze silnice stoupá vozovka ke kostelu, nejznamenitější stavitelské památce P Rusi. Stojí na návrší 174 s výhledem do širé Tiské nížiny. Hořanská rotunda je prastarého původu, snad z doby předrománské, snad z doby velkomoravské. F. Zapletal se domnívá, že vznikla pravděpodobně 1393—1414, že ji dal vystavěti kníže Feodor Korjatovič nebo jeho žena Valha (prý založila ženský klášter u Podhořan) a že ji stavěli mistři z novgorodsko-psovské oblasti. Původní stavbou je rotunda, krytá prstencovou střechou, nad ní šestiboký nástavec se 6 obdélníkovými okénky, nad nimi propletená cihlová římsa a šestiboká, šindelem krytá hruška s baňkou, zdobenou kovovým křižem se dvěma soustřednými kruhy. Uvnitř kruhové stavby v silné zdi je 6 výklenků s půlkruhovou klenbou. V prvním výklenku je prolomen vchod do sakristie valené klenby, okno má ostění sešikmeně sříznuté, v boční zdi je okno štěrbinovité; kamenné schůdky vedou na kazatelnu. V druhém výklenku 2 otvory, obdélníkový a polokruhový, fresky: Navštívení P Marie, vedle 4 postavy, vl. sedící, vpr. stojící s gloriolou, v kněžském rouchu, dole Kristus a před ním 12 klečících, modlících se postav, anděl s gloriolou, část hlavy, nahoře v klenbě 4 hlavy. V třetím výklenku za oltářem původni okno zazděno, prolomen malý, polokruhový výklenek, fresky: v klenbě Kristus, Navštívení, několik hlav. Ve čtvrtém okno s pískovcovým ostěním navenek se úžící, fresky: Kristus na kříži, postava ženy s gloriolou, za ní anděl. V pátém stejné okno, vl. obraz žehnajícího Krista, před ním ženy, uprostřed 2 ženské postavy, vpr. obraz světice v polovině přerušený vchodem, který byl místo šestého výklenku, později byl rozšířen a tím freska porušena. Rotunda má kopulovou klenbu a 6 okének, do lodi slepé. Rotunda se stala presbytáři později přistavěné obdélníkové lodi, kryté sedlovou, šindelovou střechou, osvětlené 3 okny v jižní zdi, nestejně širokými a nestejně vysoko položenými s žulovým ostěním. Postranní got. vchod má rovné nadpraží. Nad hlavním vchodem jest okno, zevně polokruhem ukončené, vl. výstupek, u něho malé got. okénko a větší románské. Nad vchodem čtvercová věž s bar. bání, plechem krytou. Uvnitř lodi při vítězném oblouku jsou fresky z pozdější doby, než jsou v rotundě: vl. velká ženská postava vzpřímená a klečící ženy v zástupu, nahoře obraz staveni, stařec, z ruky vylétá dětská postava ke klečící ženě, vpr. ukřižovaný Kristus s matkou. U kostela stopy hradního příkopu a staroslovanského hradiště. Asi 150 kroků od rotundy jsou zříceniny drugethovské tvrze ze XIV stol. Prof. Nikolaj Antal 1926 odkryl lomový kámen, maltou spečený, a na této staré dolní zdi úzkou cihlovou zeď. Hradba se táhne na prostoře, dlouhé 70 a široké 59 kroků. Dál se rozkládá nehrazený hřbitov a sad.

Z Hořan za necelou hodinu zelená překročí sev. svah Dlouhého vrchu, klenoucího se poledníkovým směrem v délce 5 km, a za ním týmž směrem tekoucí Ciganovský potok, na jehož pr. břehu sev. od vsi pramen železité kyselky a primitivní lázničky. Přes most v hornim konci vesnice Ciganovců s 1tř. řeckok. rus. školou. Značka vystupuje od hřbitova pěšinou do lesa na Tři kopce 326 do Slobodného lesa, přes kótu 315 sestupuje do údolí Slatinského potoka do vsi Vysní Slatiny, její V směr se zlomí j a pěkným údolím se zbořenými mosty přijdeme do jednoduchých lázniček Derenovky, železitá kyselka s dobrým účinkem léčí dnu a revmatismus. Lázničky v pěkné poloze s mírným podnebím mají malebné okolí, pro svou poměrně dobrou přístupnost mohou míti budoucnost.

Z lázniček pokračujeme do Nižní Slatiny, kostel, expositura stát. rus. školy v Rus. Komárovcích, a končíme na silnicí u zastávky autobusu ČSD. Užhorod 16 – Mukačevo 28 km.

<<< OBSAH >>>