1933 pověřil mě Ústřední výbor KČST., abych se ujal zpracováni průvodce. Byl jsem předtím třikrát na P. Rusi a navštívil jsem všechny významné oblasti. Opíraje se o elaboráty uvedených činovníků a o své poznatky, napsal jsem průvodce “P. Rus”, který vyšel koncem června 1933. Od té doby na dalších třech cestách jsem prošel (až na malé, turisticky m.álo důležité části) celou zemi všemi směry, uvnitř i po hranicích a za hranicemi. Nabytých zkušenosti jsem použil v tomto II. vydání příručky “Podkarpatská Rus”, jež vychází koncem června 1936.

Vděčně vzpomínám práce, kterou vykonaly odbory a župa Podkarpatoruská značením cest, umístěním orient, tabulek, zbudováním můstků a přechodů, úpravou stezek, stavbou chat a útulen, zařízením nocleháren atd. Bez této práce nebylo by možno tak dobře podnikati tury po P. Rusi.

Vděčné vzpomínám pomoci jejich při práci na této knize. Funkcionáři odborů V. Berezný, Chust, Mukačevo, Rachov, Ťačovo, Užhorod, Volovec pročtli rukopis, opravili jej a doplnili, takže je po každé stránce spolehlivý. Jim platí můj dík i dík všech, kdo půjdou P. Rusí. Děkuji za pomoc a mnohou dobrou radu častému návštěvníku P. R. p. okr. škol. inspektoru R. Šeckovi, referentu Podkarpatské Rusi v Ústředním výboru KČST. p. škpt. RNDr. K. Hlávkovi, p. dr. Josefu Dostálovi, asistentu Karlovy university, p. dr. M. Malochovi za překlad stati “Květena” z maďarštiny, svým synům Karlovi a Čestmírovi, kteří mě na cestách provázeli, některé úseky sami prošli a při práci mně pomáhali. Ústřednímu výboru KČST., že umožnil v tak pěkné úpravě vydání knihy, kterou vzorně vytiskla firma Josef Glos v Semilech.

Těm, kdo půjdou na P. Rus, do země dosud nedoceněných krás, přeji “Dobrý vítr” a volám “Hore zdar!”.

V Praze 20. června 1936. J. D.

<<< OBSAH 

V XV. stol. měni se poddanství lidu v úplné nevolnictví a s lidem upadá i jeho kněžstvo. P.Rus byla odedávna právoslavná. Za náboženských bojů v XV. a XVI. stol. jsou potlačována práva pravoslavných duchovních. Katolické kněžstvo pod ochranou papežovou zůstává svobodné, bere desátky, požívá i jiných výhod. Proto r. 1652 část pravoslavného kněžstva s biskupem Taraskovičem přijímá unii s Římem. Nastaly kruté náboženské zápasy, zabírání statků, žalářování, páleni knih, pronásledováni. Až 1690 biskup Josef de Kamellis znovu prohlašuje unii. Pravoslaví ustupuje, ale docela nezanikne. Války turecké v XVII. stol., války Tokólyho a obou Rákóczyů proti Habsburkům pustoší P.Rus. Kněžstvo uniatské je v područí katol. duchovních, kteří nad nimi vykonávají dozor. Teprve biskup Ondřej Bačinskij v době osvíceného absolutismu povznáší duchovenstvo i školství. Tehdy se do země houfně stěhuji Židé. Školství sotva vzkříšené znova upadá. Povznese se po r.1848, kdy revoluce nalézá připravenou půdu.

V čele stoji Adolf Ivanovič Dobrjanskij (1817—1901). Když byla maďarská revoluce potlačena, Rusini se sjednotili v samosprávný okres a jeho palatinem se stal Dobrjanskij. Za Bachova absolutismu Rusini dýchali volně, ale po Bachově pádu 1857 nastává nové pronásledováni. Dobrjankij je zvolen za poslance do peštského sněmu. Jeho řeč 1861, kterou nesměl pronésti, je vydána tiskem a způsobi rozruch i za hranicemi. Byl se svou dcerou Olgou obviněn z velezrady, ale dokázal svou nevinu. Zemřel v Innsbruku. Svou činností se podobá K. Havlíčku Borovskému, s nímž si dopisoval. R. 1867 dualismus spoutává Rusiny a potlačuje jejich školství nadobro, je úpadek národní i kulturní, inteligence se maďarisuje. Zákon z r.1891 zřizuje v každé obci maďarskou opatrovnu pro děti 3—6 leté. Školy jsou pomaďaršťovány. Ministerské nařízeni r. 1902 zavádí i na církevních školách 18 hod. týdně maďarštiny. Se světovou válkou nastává kruté pronásledováni všeho rusinského živlu. Rok 1918 obnovuje snahy revolučního roku 1848 po spojeni s Haličí a Bukovinou. To žádají američtí Rusini, vedení dr. Hr. Žatkovičem. Národní rada v Pensylvánii 12. XI. 1918 se usnáší na připojeni k ČSR. a plebiscitem toto usneseni je potvrzeno. Nebylo jednoty o politické příslušnosti P. R. Největši část inteligence, sdružená v nár. radě prešovské, byla pro připojeni k ČSR., maďaronská strana chtěla autonomii v rámci uherského státu a třetí strana (v Chustu) chtěla spojeni s Ukrajinou, ale ta jako samostatná říše zaniká. Nár. rada ve Svalavě a v Prešově a později i ústřední ruská rada se rozhodly pro ČSR. Mírová smlouva 10. IX. 1919 v Saint Germain zavazuje zříditi území P.R. v určených hranicích jako samosprávnou jednotku v ČSR.

Správní a soudní okresy. Na P. Rusi je 14 správních okresů, v tom Užhorod a Mukačevo, města s magistrátním zřízením. Ze 491 osad je 487 obci. a to 26 obcí velkých a 461 malých. Města jsou jenom tři: Užhorod, Mukačevo, Berehovo. Notariátů je 130, některým přísluší až 11 osad, některým jenom jediná. Zemský úřad v Užhorodě spravuje 32 obcí, které leží na západ od demarkačni linie, jež tvoří dočasnou hranici Slovenska a P. R. podle II. článku Generálního statutu pro organisaci a administraci P. R.; zemský úřad v Bratislavě spravuje 3 obce, ležící východně od dem. linie, Ašvaň, Malé a Velké Rátovce. Podle úmluvy s královstvím Rumunským 4. května 1921 Dostoupeny mu obce Bočkov, Komloš, Suchý Potok a Velká Ternavka se 4367 obyvateli.

Soudních okresů je 11, krajské soudy Jsou v Berehově, v Chustu a v Užhorodě, krajskému soudu v Košicích podléhá 6 obcí správního okresu užhorodského, patřících do obvodu okresního soudu ve Velkých Kapušanech (Botřalva, Jovra. Koncovo, Lekart, Šišlovce, Tarnovce). Kraj. soudu v Berehové patří okr. soudy Berehovo, Iršava, Sevluš; v Chustu Chust, Rachov, Ťačovo, Volové; v Užhorodě Mukačevo, Nižní Verecky, Užhorod, Vel ký Berezný.

Guvernéři. Prvním guvernérem byl JUDr. Hryhorij Zatkovič (*1886), politický pracovník ve Spoí. státech severoamerických, vůdce ruské emigrace i plebiscitu 21. XI. 1918. Odstoupil z úřadu 17. III. 1921 a odešel do Ameriky. Místo guvernérské zůstalo do 2 roky neobsazeno. Dr. Anton Grigorovič Beskid (1855-1935) se stal guvernérem 14. XI. 1923. Byl odchován v zásadách Dobrjanského a stal se vůdcem ruského směru. Usadil se jako advokát v Prešově. Byl poslancem na sněmu v Pešti. R. 1912 obhajoval “velezrádce” v marmarošském procesu. Jako předseda ruské národní rady se zúčastnil mírové konference v Saint Germain a s dr. Zatkovičem bojoval o spojeni P.R. s ČSR. Po něm nastoupil na úřad guvernérský dr. A.Rozsypal. Zemřel 1934. Zemským presidentem v únoru 1935 se stává Konstantin Hrabar. Narodil se 15.VIII.1878, působil jako řeckok. farář na různých místech. Při převratu a po něm byl činný v ústř. národní radě a zúčastnil se její delegace, žádající v Praze za připojení P. Rusi k ČSR. Když byla založena v Užhorodě Podkarpatoruská banka, stal se jejím ředitelem a později starostou města Užhorodu.

Obrázky.

1. Biebl: Soutok Balcatulu a Stohovce.
2. Bouček: Nádrž Kvasný. — Pop Ivan. — Pramen Černé Tisy. — Pohled na Bližnici od Měrkový chaty. — Pohled od Kozmeščeku na Pietroš. — Zákopy v oblasti Čorné hory.
3. Domluvil: Válečný hřbitov na Čeremše. — Bojiště na Čeremše.

Dr. J. Lucek: Útulna KČST. pod Hoverlou. — Sestup s Nieněsky. — Útulna KČST. na Mezipotocich. — Pohraniční horstva. — Hraniční sloup na Stohu. — Sestup s Popa Ivana. — Poloninský kůň. Pohled na Stoh s Korbulu.

1. Velíšková: Koliba. — Hrob u klausury Balcatulu.

Jos. Měrka: Hoverla. — Mlékárna na Rohnésce. — Šešul od západu. — Stáje na polonině Breckulské.

1. Mikulka: Pohled od Kvasů. — Kvasovský Menčul.

Ing. Patutschka: Šešul. — Ústí Kevelova.

Z “Časopisu turistů” (autor není uveden): Rusin z Koločavy. — Cerkev v Koločavě. — Něm. Mokrá. — Pohled s Ungurjasky.

Odbor Mukačevo: Průsmyk Skotarský. — Odbor Volovec: Volovec.

Ostatní obrázky jsou práce autorovy.

Literatura (prameny). Dr.K. Matoušek: P.Rus.— Dr. J. Král: P. Rus. — Dr. B. Lázňovský: Československo. — Inž. K. Poláček: Autom. průvodce P. R. — Chmelař-Klíma-Nečas: P. Rus. H. Kochannyj-Goralčuk: P. Rus v minulosti a přítomnosti. — A. Kožmínová: P. Rus. — Kroupův průvodce P. Rusí. — Prof. dr. K. Kadlec: P. Rus. Národnostní i náboženské poměry před převratem na P. R. — Inž. arch. J. Zikmund: Dřevěné kostely pod úžockým průsmykem. — A. J. Stránský: Dřevěná církevní architektura na Karpatech. — Prof. dr. Vrat. Kučera: Minerální prameny a lázeňská místa na P. R. — J. J. Jahn: O původu minerálních pramenů na P. R. — Dr. V. Šauer: Morfologický vývoj P. R. — Prof. dr. F. Čáda: Jazyková otázka na Slovensku a P. R. — Dr. Ivan Honí: Úžocký průsmyk. památky na boje 1914—1915, Válečné památky P. R., Boje na území P. R. za světové války, Na Pantyru. — J. Eisner: Soupis nalezišť římských mincí na Slovensku a P. R. — Prof. dr. R. Kettner: Geologie Slovenska a P. R., O užitečných nerostech a horninách Slovenska a P. R. — Inž. L. Volf: O báních a hutích na Slovensku a P. R. — Inž. J. Wolf: Využiti vodní energie v ČSR. —M. Finczizcky: Das únger Komitat. — Th. Lehotzky: Das Bereger Komitat. — G. Bárady: Das Maramaroser Komitat. — Z. Perényi: Das úgoczer Komitat. — Pplk. Z. Mores, dr. I. B. Novák, mjr. Plass: Letadlem nad ČSR. — P. Sova: Užhorod. — K. Finger: Mukačevo. — Škpt. dr. K. Hlávka: Geologie P. R. — Technická práce v zemi podkarpatoruské, red. Inž. J. Musil, vydal odb. Spolku čs. inženýrů v Užhorodě. — Inž. A. Karhan: Vývoj Užhorodu, Mukačeva, Berehova, Chustu. Nerostné hodnoty, historie těžby a podnikání. — Dr. O. Šaš: Mukačevský barok. — Inž. V. Mach: Vodní stavby. — Inž. E. Dvořák: Nivelace a měření základny. — Inž. V. Chrastina a Inž. V. Zoban: Lesnictví P.R. — Dr. J. Bóhm: Praehistorie P. R. — Dr. F. Gabriel: Historický nástin P. R. — V. Sýkora: Peněžnictví P. R. — Dr. A. Hílitzer, dr. L. Jonáš, dr. J. Král, dr. M. Kuchař, dr. M. Maloch, dr. A. Matějka, dr. E. Perfeckij: Boržava v P. R. — Dr. Jiří Král: Geografická bibliografie P. R. — Dr. Jiří Král, A. Svoboda: Tur. průvodce P. R. a Slovenskem východně od Košic. — Jos. Línek: P. Rus. — Fl. Zapletal: Horjanská rotunda. Prof. dr. J. M. Jankovich: Mukačevský hrad a Mukačevo (přeložil Jan Dušánek). — Zprávy a Mimořádné zprávy státního úřadu statistického republiky československé. — Dr. E. Perfeckij: Články v naučných slovnících. — Jos. Pěšina: Školství na P. R. v přítomnosti. Dr. F. Gabriel: Průvodce Užhorodem. Minu.ost města. — Statistický lexikon obci na Podkarpatské Rusi (1928), úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. — Československá vlastivěda (“Sfinx” — B. Janda).

Cerkev huculského typu v Lazeštině (Jasiňa). Foto Halaš.

<<< OBSAH >>>

Mukačevský žaltář je z počátku XV., Skotarské evangelium z konce XVI. věku pochází z Ruska. Doba vlády Bethlena Gábora na počátku XVII. st. je příznivá i literatuře, z ni vyšli Štefan Teslovyč, Jan Kapišovskij, Th. Duliškovič se svými “Postilami”, psanými jazykem lidovým s vlivy církevně-slovanskými.

V bojích mezi pravoslavím, uniatstvím a katolictvím vznikly náboženské spisy obranné i útočné. Biskup Michajl Andrella Rosvigovský napsal “Obranu virnomu čolověku” (obrana pravoslaví proti unii). Zajímavá je “Píseň o obraze klokočevském” z doby, kdy Turci po porážce u Vídně 1683 zničili v této obci na Užhorodsku kostel. Prvni uniatský biskup Josef de Camellis, původem Řek, vydal prvni podkarpatoruskou knihu “Katechizis” 1698, tištěnou v Trnavě, druhá je jeho “Bukovar” (slabikář) a třetím tiskem je “Kratkoje sobranije” 1727 katol. biskupa Vizantije.

Přijetím uniatstvi domácí jazyk ustupuje latině. Manuil Olšavský, zakladatel latinské školy, vydal v polovině XVIII. st. lat. učebnici. Z jeho visitačního protokolu se dovídáme o osadách a jejich obyvatelstvu. Jeho nástupce Vasilij Popovič povznesl hmotné kněžstvo. Význačnou osobou je Ondřej Bačinskij, mukačevský biskup, † 1805, založil seminář i knihovnu v Užhorodě a povznesl duchovenstvo i školství. Prvním dějepiscem P.R. je Joanicius Bazilovič, igumen mukačevskeho kláštera (spis “Brevis notitia fundationis Theodori Koriatovits”). Historii P.R. napsal Michajl Lucskaj († 1843), linguista (Historia Carpatho-Ruthenorum a Gramatica Slavo-Ruthena 1830). Někteří členové školy Bačinského odcházejí do Ruska i jinam a stávají se vědeckými a literárními pracovníky: P. D. Lodij, děkan historicko-filologické fakulty petrohradské university, tvůrce ruské filosofické terminologie, M. A. Boludňanskij, rektor petrohrad. university, spolupracovník M.M.Speranského při kodexu ruských zákonů, V.H.Kukolnik, profesor práva v Petrohradě, A. S. Orlaj, tajemník voj. medic. akademie v Petrohradě, Irinej Falkovski, rektor Duchovni akademie v Kijevě, Jurij Venelin, vědecký pracovník v Moskvě a bulharský buditel, a jini.

Latinská literatura není pro lid. Doba osvícenská uplatňuje domácí jazyk. Avšak do spisovného jazyka je vnášen zmatek, směs jazyka církevního, lidového i velkoruského. Joann Kutka vydává “Katechizis”, knihu často přetiskovanou. Předchůdcem obrozeni 1848 je Vasil Dovhovič, skladatel lidové poesie, filosof, člen pešťské Akademie.

Po r. 1848 nastává i na P.R. národní a kulturní obrození, jemuž v čele stoji trojice rusinských buditelů: Duchnovič, Dobrjanskíj a Rakovskij. Absolutismus Bachův zastraší Maďary a povznese Rusiny. Alexander Duchnovič se narodil 1803 v Topole, byl farářem, buditelem, dobrodincem chudých a studentů, naposled kanovníkem v Prešově, kde má pomník od soch. Mondičové. Je úhelným kamenem obrozeni, vydává jako náš V. M. Kramerius pro lid kalendáře, povídky, “Chlib duší”, nejmilejší modlitební knihu, jeho píseň “Ja Rusyn byl, jesm a budu” stala se národní hymnou. Napsal idyl. povídku “Milan i Ljubica” a pedagogický spis “Národna pedagogija”, lat. dějiny prešovského biskupství. Jako Kollár vidí záštitu v mocném Rusku (“Ruskij marš”) a hlásá jednotu Rusinů haličských i podkarpatských. Vydáním dvou almanachů se stal zakladatelem novodobé školy básnické, jejímž předním zástupcem je Alexander Pavlovič (1819—1900), ryzí vlastenec.

Ivan Ivanovič Rakovskij (1815—1885), farář v lze, vydával časopisy, přispíval do mnoha listů, psal učebnice a stál v čele “Spolku sv. Vasilija”, v němž se soustřeďoval kulturní život. Politickým buditelem Rusinů byl Adolf Ivanovič Dobrjanskij 1817—1901.

Pro rak.-uh. vyrovnáni 1867 vyniká Alex. Mitrák (Materin), sběratel lidové poesie, Joann Duliškovič, Petr Azirij, básník a povídkář (“Pijavica”), trojice básníků: Ivan Silvaj (Uriil Meteor), lyrik Julij Stavrovskij Popradov (1850— 1899, opěvoval krásy hor) a největší básník Evmenij Fencik (1844—1903), romanopisec (první román P.R. “V otčině bez otečestva”), dramatik (“Pokorenie Užhorodu”). Vydával časopis “Uhroruskij listok”, který se udržel i v zlé době let 1890. Jménem Fencikovým je nazváno náměstí v Užhorodě, kde stojí jeho socha.

V době úpadku se uplatňuje Jurij Zatkovič, ethnograf, povídkář a pilný překladatel, který se dočkává chvíle osvobozeni, Vol. Hnatjuk, objevitel rukopisu XVI. st., učitel Míchají Vrabel, vydavatel 2 zpěvníků, redaktor čas. “Nedilja”. V těch časech udržují národní uvědomeni jen venkovští učitelé a duchovní, “zapadli vlastenci”, vydávají učebnice, modlitby, zpěvníky.

V době před převratem působil Evmenij Sabov, arciděkan v Sevluši, † 1935, předseda Duchnovičovy společnosti, v níž se soustřeďuje velkoruský směr. V čele strany ukrajinské je Augustyn Vološyn, ředitel užhorodského učit. semináře, spisovatel, redaktor “Nauky” a kalendáře “Misjacoslav”, organisátor družstevnictví a peněžnictví, zakladatel (1920) spolku “Prosvitá”, střediště směru ukrajinského.

Po převratu nastává rozmach, ale i boj o spisovný jazyk. Do r. 1923 piše se poněkud odlišně od jazyka ruského. “Obščestvo Alex. Duchnoviče”, spolek rus. směru, založený 1923, působením Evm. Sabova rozhodl se užívat spisovné ruštiny. “Prosvitá”, spolek směru ukrajinského, založený 1920, užívá ukrajinštiny podle fonetiky, ačkoliv Ivan Paňkevič, Haličan, jazykozpytec, profesor užhorodského gymnasia, vydal 1927 “Hramatyku ruškoho jazyka”. Jsou tedy na P.R. dva spisovné jazyky.

Vycházejí nové literární časopisy a almanachy, píši kněži, učitelé, úřednici, lesnici — i prostý sedlák Lukač Demjan, jehož povídky jsou plny lidové mystiky. Podobně píše i Alex. Markuš, škol. inspektor, A. Voron má obrázky ze života Huculů, A. Poljanskyi lovecké příhody.

Po převratu první sbírku básní “Kvity z trňom” vydává Vasil Grendža-Doňskij, vyhrocující poslední svou sbírku básnickou “Trnoví kvity z polonin” ostře komunisticky. Učitel Julij Boršoš-Kumjatskyj je autorem básní “Vesnjani kvity” a “Z moho krajů”. To jsou stoupenci směru ukrajinského.

Básníkem směru ruského je Andrej Vasiljevič Karabeleš, prosaici Antonij Andrejevič-Gobulskij (* 1877, Haličan) a Georgij Verchoviňskij.

Z žen vyniká učitelka Mykolaja Božuková (*1907), vydala erotickou lyriku “Poeziji”, a Irena Nevycká povídky a romány “Darunok”, “Pravda pobidila”, “Ataman Korjatovič”.

Dějiny literatury P. R. napsal Evm. Sabov, Volodymyr Birčak, A. V. Popov, Ev. Nedzělskij (pseud. N. Sredyn), překladatel z české literatury, D. N. Vergun (“Osm lekci o P.R.”), dr. Fr. Tichý, profesor v Bratislavě, vydal “Poeziji Alex. Duchnoviča” a čes. anthologii, přeložil I.I.Korytňanského (vl. jménem I. Danilovič) komedii “Rodinná slavnost”, Anatolije Kralického hist. povídku “Kníže Laborec”, napsal “Písemnictví P. Rusi” a řadu studii. Dr. Ant. Hartl, vrch. odb. rada min. zahraň. věcí (*1887 v Kunkovicich), byl žurnalistou, redaktorem “Prager Rundschau”, autor monografie o litomyšlském rodáku H. G. Schauerovi, napsal četné stati o P. Rusi, “Písemnictví podkarpatských Rusinů”, “Literární obrozeni podk. Rusinů 1920—1930″. — (Z uvedených spisů čerpáno i k této stati.)

Umění. Elena Šinaljeva Mondičová, žačka Štursova, vytvořila sochu Masarykovu v Užhorodé, Fencikovu v Mukačevě a Duchnovičovu v Prešově. V malířství vynikli J. Racik, I. Bokšaj, autor biblických obrazů v hradní kapli v Užhorodé, I. Virag, A. Nowak, expresionista B. Abkarovič (zdržuje se v Rumunsku), Vitéz Matyáš, profesor v Mukačevě, Jul. Virágh, naturalista, Alex. Beregi, figurální malíř, prof. Jos. Kelemen, krajinář, prof. Vojt. Erdélyi, portretista a malíř lidových typů, Sión Silvaj, vyniká i jako hudební skladatel (melodram “Marusja”) a dramatik.

Jako skladatelé se uplatňují v hudbě církevní S. I. Silvaj a A. Čučka, v hudbě světské autor operety S. A. Fencik a A. Brodij.

Lidové umění. Dřevěné kostely — cerkve. Původním tvarem cerkve je rovnoramenný řecký kříž, střední čtvercová stavba se čtyřmi pravoúhlými přístavky, pět kopulí nad pěti prostorami. Místo kopuli na základní “četverik” je nasazen nízký “vosmerik”, přecházející v pyramidovou střechu s nízkou věžičkou. Pultová střecha přečnívá na krakorcích, chrání spodek stavby a je přístřeším. To je huculský typ na východě P.R. na horní Tise od Jasině k Vel. Bočkovu. Zvonice stoji osamotě. Vzorem je cerkev strukivská a lazeštinská v Jasini. — V horách, zejména na Verchovině převládá bojkovský typ. Jsou to tři čtverce nebo obdélníky, seřazené od západu k východu. Ve středu je prostor pro muže, Z babinec pro ženy, V je kněžiště, oddělené stěnou, zvanou “ikonostas”, se třemi vchody, z nichž střední je pro kněze, postranní pro lid. Tři části vybíhají ve tři pyramidy se střechami několikrát lomenými. Někdy záp. a vých. věž je jednoduchá, ale střední je vždy stupňovitá se střechou aspoň dvakrát lomenou. Přečnívající střecha tvoři ochoz kolem babince a střední části. Vzorem bojkovské cerkve jsou kostelíky v Užoku a nedaleké Husně. — V Potisi a na západě daleko do Slovenska převládá lemkovský typ, obdélníková loď s věži nad vchodem a na vých. kněžiště. V horách jsou lemkovské cerkve nižší s barokovými báněmi, v nížinách vysoké se štíhlými, úzkými špicemi, často zdobenými 4 věžičkami, gotický vliv kolonisace, přinesený ze západu. Taková cerkev je na př. v Saldoboši. Nejstarší jsou ze XVI. století. Nejvíce jich je z XVIII. věku. Mnoho cerkví zašlo ohněm i věkem, někde je strhli, aby si vystavěli kamenné, někde je prodali. Ale v poslední době přibývá dřevěných kostelů. Pravoslaví válem roste, zákon zakazuje přebíráni kostelů jiných vyznání, proto stavějí se nové pravoslavné cerkve, a to vesměs dřevěné.

Svícny, ikonostas, obrazy, křtitelnice, křížky, držadla korouhvi, lavice, sloupy, ozdobný šindel, jímž svatyně jsou kryty, galerie v podstřeši, předsíně, krakorce, kříže a hřbitovní brankv jsou překrásné výtvory lidového umění.

Výtvory lidového umění jsou i výšivky na soročkách, pančochách, zápascich, kabátech, řezby na dřevěném nádobí, nářadí, nábytku, i lidová keramika.

<<< OBSAH >>>

Náboženství. Země je odedávna pravoslavná. Maďaři v X. stol. přinášejí katolictví. R. 1649 byla prohlášena v Užhorodě unie, slovanský jazyk při bohoslužbách zachován, také volba biskupů a rovnoprávnost duchovních. Pravoslaví přechází v církev uniatskou nebo greko-katolickou a téměř úplně zaniká. R. 1910 jenom 577 lidi se hlásí k pravoslaví. Ale r. 1921 je již 60.986 pravoslavných a r. 1930 112.034. Ohniskem pravoslaví je Iza. V okresu chustském mezi 71.311 obyvateli je 28.087 pravoslavných, v ťačovském mezi 79.419 31.757. Protože zákon brání, aby byly přebírány kostely, pravoslavní si stavějí nové cerkve svého vyznáni. Překážkou ještě většího rozšířeni je nedostatek vzdělaného kněžstva. Rusini jsou pravoslavní a řeckokat., Maďaři kalvinisty, Němci a Slováci katolíky. V celé zemi mají jednotlivá vyznání tento počet příslušníků: římskokatolické 69.262, řeckokatolické 359.166, českobratrské 933, ev. reformované 70.833, ev. augšpurské 1592, pravoslavné 112.034, československé 2218, izraelské 102.542, jiné a neudané 1009, bez vyznáni je 4953, celkem 725.357 lidí.

Nářečí, kmenové rozdělení. D.N.Vergun rozeznává tato nářečí: huculské. vrchovinské, dolňanské, marmarošské, lemkovské, nejzápadnějši šárišské, zasahující daleko do Slovenska. Podle krojů a obyčejů děli se Rusini na Huculy, Bójky, Lemky, podle polohy jsou Vrchovinci a Dolňané.

Peněžnictví a družstevnictví. Každá větši obec má svou “banku”; jsou to peněžni ústavy s malým akciovým kapitálem pro hypoteční a směneční úvěr. Větším domácím ústavem je Podkarpatoruská banka v Užhorodě s filiálkami v Chustu a v Mukačevě. Ve 155 obcích jsou úvěrní družstva s vklady 135 mil. Kč, zápůjček je asi 190 milionů. Své filiálky mají Městská spořitelna na Král.Vinohradech, Legiobanká, Agrární banka, z Bratislavy Slovenská, Dunajská a Všeobecná úvěrní banka. Živnostenských společenstev je jenom 15 smíšených: srovnáme-li se zemi Moravskoslezskou, mělo by jich být přes 700!

Českoslov. červený kříž má důležitou úlohu, zejména v době epidemií a v době nouze. Stravuje přes 10.000 dětí, čímž podstatně zlepšuje školní docházku. V některých obcích postavil útulky pro školní mládež (Volové, Vel’.Berezný a j.) a zřídil poradny. Přiděluje potřebným kukuřici za režijní cenu. Záchranná stanice ČČK. je v Mukačevě, č. tel. 190, v Rachově, č. tel. 3, v Užhorodě, č. tel. 14.

<<< OBSAH >>>

Košicko-prešovská, resp. prešovsko-tokajská zlomová linie rozděluje Karpaty na východní a západní. Kdo bedlivě studoval bohatost a různost karpatské květeny, tomu je ihned nápadný rozdíl mezi květenou obou části. Obě části mají své význačné rostliny. Západní Karpaty jsou poměrně chudší na rostlinné druhy než východní. V květeně vých. Karpat, která je bohatší a různější jak v druzích tak tvarech, nacházíme tvary květeny středoevropské, ale též východní pontické, balkánské a přimíšeny jsou i druhy polárního rostlinstva.

Větší část P. Rusi vyplňuji severovýchodní Karpaty a jen malá část je nížina, je to jeden ze SV výběžků velké maďarské roviny. Severovýchodní Karpaty jaksi spojuji záp. Karpaty s východními, resp. s jihovýchodními. V záp. části země, ležící blíže uvedené Paxovy zlomové linie, převládají ještě druhy záp. Karpat a jen velmi málo druhů ukazuje, že se blížíme k východu. Avšak čím více přicházíme k Marmaroši, tím více se množí druhy vých. Karpat, a tak na Svidovci a Čorné hoře setkáváme se už s mnohými východokarpatskými druhy.

Na l. břehu řeky Uhu u Veľkého Berezného táhne se Javorník. Jeho sev. a sv. stráně jsou pokryty dodnes lesy. Na straně k Veľkému Bereznému a na vrcholu je mnoho luk, na nichž najdeme jen obyčejné rostlinné druhy, charakterisujíci horské louky. Roste na nich jediný východokarpatský druh, a to hadi mord růžový (Scorzonera rosea W.&K). Z význačnějších rostlin jsou tu ještě prvosenka vyšší (Primula elatior Hill.), chrpa třepenitá (Centauera pseudophrygia C. A. Mey), chrpa měkká (C. mollis W. K.), vemeníček zelený (Coeloglossum viride Hart.), pětiprstka bělavá (Gymnadenia albida Rich.), sedmikvitek obecný (Trientalis europaea L.), bojínek horský (Phleum alpinum L.), prasetnik jednoúborný (Hypochoeris uniflora Vill.), Iipnice lesní (Poa Chaixii Vill.). V stínu lesů z východokarpatských druhů najdeme kostival srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a jeho hybridy kostival hliznatý (S. tuberosum L.), dále razilku smrdutou (Aposeris foetida Less.). V údolích, byť i jen zřídka, vyskytuje se nejkrásnější ozdoba podkarpatoruských hornatých krajů a údoli, velká žlutokvětá telekie (Telekia speciosa Baumg. — Buphtalmum speciosum Schreb.).

Polonina Rovná po stránce floristické poskytuje jen velmi málo. Celý vrchol je pastvinou. Skaliska jsou bezvýznamná, a ušlechtilejší flora je ještč ničena pasoucím se dobytkem. Východokarpatské druhy zastupuje na vrcholu jen hadi mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.)a violka karpatská (Viola declinata W. K.).

Z vysokých hor berežské župy je nejzajímavější a nejbohatši Pikuj, rozprostírajici se mezi prameny řeky Latorice a Žděňovky. Jeho vrchol je též pastvinou, ale nejvýchodnější štít Pikuje, směřující k obci Šerbovcům, je neobyčejně skalnatý a tak strmý, že pro pastvu je nevhodný. Na tomto místě najdeme shromážděnou původní květenu Pikuje. Význačnější druhy na skaliscích jsou: rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii R. & Sch.), jestřábnik alpský (Hieracium alpinum L.), jestřábnik dvojklaný (H. bifidum W. K.), violka karpatská (Viola declinata W. K.), zvonek podhorský (Campanula Kladniana Schur em. Hrubý), silenka pochybná (Silene dubia), svízel vzpřímený (Galium erectum), Iipnice plihá (Poa laxa Haenke), Netřesk horský — různolistý (Sempervivum montanum L. v. heterophyllum Hazsl.), česnek horni (Allium montanum Schmidt), žebřice horská (Libanotis montana Cr.), hlaváč lesklý (Scabiosa lucida Vili.), Iipnice sivá (Poa caesia), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda Willd.), pryskyřnik horský (Ranunculus montanus Willd.), puchýřník královský (Cystopteris regia Presl. — C. fragilis var. r.), slezinik zelený (Asplenium viride Huds.), šicha černá (Empetrum nigrum L.), mezi mechem je sedmikvítek obecný (Trientalis europaea L.). Na travnatých místech pod skalami ve společnosti olše zelené (Alnus viridis D. C.), roste jeden z nejvzácnějších druhů podkarpatoruských, pryšec karpatský (Euphorbia carpatica Wol.), která je pravděpodobně jedním z endemitů severovýchodních Karpat. Dále tu rostou: kopretina karpatská (Chrysanthemum subcorymbosum Schur.), hadí mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus Kit.), starček sírožlutý (Senecio sulphureus), zvonek klubkatý-fatranský (Campanula glomerata L. v. Fatrae), prasetník jednoúbomý (Hypochoeris uniflora Vili.), prha chlumní (Árnica montana L.), pětiprstka bělavá (Gymnade nia albida Rich.), hořec letní (Gentiana praecox Kern.), česnek hadi (Allium victorialis L.), mázdřinec rakouský (Pleurospernium austriacum Hořfm.), mléčivec modrý (Mulgedium aipinum Less.), večernice vonná (Hesperis matronalis L.). srstka horská (Ribes alpinum L.), chrpa měkká (Centaurea mollis W.K.), skalník obecný (Coconeaster integerrima Med.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum Hacq.), oměj statný (A. firmum Rchb.), chrastavec lesni (Knautia pocutica Szabó, K. silvatica Duby var p.), vrbovka trojhranná (Enilobium alpestre Krocker), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum L.).

Mezi pikujskými a boržavskými údolími rozšiřuje se telekie (Telekia speciosa Baumg.), která v nej větším množství roste v údolí berehovské Viče, několik km podél železniční trati. V těchto údolích roste též na několika místech jako na př. u železničního mostu v Zaňce náš obyčejný bez, šeřík karpatský (Syringa Josikaea Jacq.).

Nad Volovcem začínají boržavské poloniny. Větši jejich část jsou pastviny, a proto na nich není takového bohatství druhů jako na Pikuji. Zajímavější květenu najdeme jedině tam, kde neni poškozována pasoucím se dobytkem, případně na poloninských lukách. I východokarpatské druhy jsou zastoupeny. Na skalách Stoje roste rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii R. & Sch.), na pastvinách hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), violka karpatská (Viola declinata W. K.), třezalka alpská (Hypericum alpigenum Kit.), chmerek (Scleranthus uncinatus), na loukách ještě hvozdík nahloučený (Dianthus comDactus Kit.), kopretina karpatská (Chrysanthemum subcorymbosum Schur.), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana Heuffel), hadí mord růžový (Scorzonera rosea W. & K.) a ve stínu lesa zvonek jedlový (Campanula abietina Grizeb. et Sch.). Na poloninách střetneme se v první řadě s pyrenejským hořcem (Gentiana pyrenaica L.), který nás doprovází i na všech marmarošských poloninách. Vlhká a pramenitá místa pokrývá ve velké míře leskoplodík lysý (Heliosperma quadrifidum Rchb). Všude ve stínu lesů nacházíme kosti val srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a jiné zajímavé druhy, jako je chrpa černohlavá (Centaurea melanocalathia), chrpa třepenitá (C. pseudophrygia C. A. M.), světlík tatranský (Euphrasia Tatrae Wettst.), Thymus alpinus f. orbicularis, prasetník jednoúbomý (Hypochoeris uniflora Will.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum Hacq.), vrbovka trojhranná (Epilobium alpestre Krocker), v. ptačincolistá (E. alsinifolium Vill.), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum L.), jestřábnik sabiňský (H. sabinum), jestřábnik alpský (H. alpinum L.), a j.

Sinovírské a koločavské poloniny jsou po stránce botanické velmi chudé, neboť není větších skal, na nichž by se květena mohla uchrániti před spásáním.

Tím zajímavější po stránce floristické jsou poloniny, rozprostírající se při horním toku Černé a Bílé Tisy. Na prvním místě mezi nimi jsou poloniny Svidovce, které daleko převyšují bohatstvím druhů, rozmanitosti a barvitosti květenu ostatních polonin. Na Svidovci už je zřejmě patrno, že západokarpatské druhy ustoupily na minimum, aby učinily místo východokarpatským.

Již od Marmarošské Sihoti můžeme při jízdě údolim Tisy pozorovati modré koberce, jež tvoří zvonek karpatský (Campanula carpatica Jacq.), jejž zvláště v hojném počtu nacházíme na vápencových skalách mezi Rachovem a Trebušany. Tento pěkný zvonek roste v údolí Bílého potoka při Trebušanech na granitu.

V údolích mezi poloninami podél toku Tisy zasluhuji si větši pozorností tyto druhy: pérovník pštrosi (Onoclea struthiopteris Hoffm. — Struthiopteris germanica Willd.), sítina tenká (Juncus tenuis Willd.), badil úzkolistý (Sisyrinchium angustifolium Míll.), (v střední části údoli Lazeštiny), jednolístek měkkyňovitý (Achoranthes monophyllos Greene — Microstylis monophyllos Lindl.), leskoplodnik lysý (Heliosperma quadrifidum Rchb.), plamének alpský (Clematis alpina Mill.), čemeřice nachová (Helleborus purpurascens W. K.), tavolnik prostřední (Spiraea media Schmidt.), vlčí bob ranoholistý (Lupinus polyphyllus Lindl.) (úplně zdomácnělý, zplanělý), telekie (Telekia speciosa Baumg.), chrpa inarmarošská (Centaurea maramarosensis), oměj latnatý (Aconitum paniculatum).

Všimněme si nyni květeny polonin Svidovce. Úpatí Svidovce je pokryto jehličnatými lesy charakteru pralesového, jež jsou opravdovým eldorádem různých kapradin, z nichž uvádím jen nejdúležitějši: puchyřnik sudetský (Cystopteris sudetica A. Br.), kapradina Braunova (Dryopteris Braunii — Polystichum Braunii Fee.), kapraď rozložený (Nephrodium austriacum Fritsch.), kaprad horní (N. montanum Asch.) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant Roth.). Z květnatých rostlin jsou tu nejvýznačnějši jestřábnik sedmihradský (Hieracium transsilvanicum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius D. C.), bradáček vejčitý (Listera ovata R. Br.), pryšec kraňský (Euphorbia carniolica Jacq.), kostival srdčitý (Symphytum cordatum W. K.) a zvonek jedlový (Campanula abietina).

Na úpatí Svidovce a na jeho bocích do výšky okrouhle 1000 m jsou na četných místech louky. Na nich opět se setkáváme s několika východokarpatskými druhy, jako jsou: řepka karpatská (Phyteuma spiciforme Roch.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.) a na pramenitých, vlhkých místech mezi křovinami pcháč statný (Cirsium pauciflorum Spr.). Z dalších rostlin na těchto loukách zasluhují ještě pozornosti: hadí jazyk obecný (Ophiogloscum vulgatum L.), vratička obecná (Botrychium lunaria Sw.). vratička větevnatá (B. matricariaefolium A. Br. — B. ramosum Asch.), podsněžnik větši (Galanthus imperati Bert.), šafrán Heuffelův (Crocus Heuffelianus Herb.), rukevnik východní (Bunias orientalis L.). jetel pannonský (Trifolium pannonicum Jacq.), vioika karpatská (Viola declinata W. K.), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), šanta uherská (Nepeta pannonica Jacq.). prha chlumni (Amica montana L.), chrpa třepenatá (Centaurea pseudophrygia C. A. M.), chrpa černohlavá (Centaurea melanocalathia), prasetník jednoúborný (Hypochoeris uniflora), škarda velkokvětá (Crepis conyzifolia D. Torre), jestřábnik chocholičnatý (Hieracium cymosum L.), jestřábnik rudokvětý (Hieracium aurantiacum).

Na březích bystřin a na vihčich pramenitých místech rostou: česnek sibiřský (Allium sibiricum Willd.), sítina kaštanová (Juncus castaneus Sm.). sítina černohnědá (Juncus alpinus Vili.), sitina trojplevá (Juncus triglumis L.), leskoplodnik lysý (Heliosperma quadrifidum), rozchodnik horní (Sedům alpestre Vili.), rozchodnik černavý (S. atratum L.), vrbovka alpská (Epilobium alpinum L.), vrbovka nici (E. nutans Tausch.), rozrazil horský (Veronica alpina L.), rozrazil bezlistý (V. aphylla L.), smetanka černající (Taraxacum nigricans Rchb.) a kropenáč vytrvalý (Sweertia perennis L.).

Na poloninách rostou: bojínek horský (Phieum alpinum L.), ovsiř peřestý (Avenastrum versicolor Fritsch.), pěchava slovenská (Sesleria Bielzii Schur.), lipnice lesní (Poa Chaixii Vill.), Iipnice horská (Poa alDina L.), kostřava nizká (Festuca supina Schur.), ostřice vždy zelená (Carex sempervirens Vill.), ostřice černá (C. atrata L.), pětiprstka bělavá (Gymnadenia albida Rich.), rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta L.), chmerek háčkovitý (Scleranthus uncinatus), koniklec horský (Pulsatilia alba Rchb. — P. alpina Schlt. ssp. alba), sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora L.), kuklik horský (Sieversia mantana), len horský (Linum extraaxillare Kit.), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum W. K.), pěnišník karpatský (Rhododendron Kotschyi Simk.), sedmikvitek obecný (Trientalis europaea L.), dřípatka větši (Soldanella major Vierh.), hořec tečkovaný (Gentiana punctata L.), hořec pyrenejský (G. pyrenaica L.), hořec Kochův (G. Kochyana), černýš skalní (Melampyrum saxosum Baumgart.). zvonek fatranský (Campanula Fatrae), zvonek alpský (C. alpina’Jacq.), zvonek podhorský (C. Kladniana Schur. em. Hrubý), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.), pampeliška Wagnerova (L. W.) (citronově-žlutokvětý tvar předešlého druhu), Thlaspi dacicum, violka karpatská (Viola declinata W. K.). jestřábnik alpský (Hieracium alpinum L.).

Z vrcholků svidoveckých polonin jsou po stránce botanické nejzajímavější Bližnice, Drahobrat a Gerešaska, jsou dosti skalnaté, velmi strmé, a proto uchráněné od pasoucího se dobytka. Na těchto strmých a skalnatých vysokohorských místech jsou druhy rostoucí na poloninách v travním porostu, a proto je zde nebudu uváděti. Především vyjmenuji druhy, které jsou společné s druhy na poloninách z druhé strany Tisy, načež budou následovati druhy, které rostou jen na jednotlivých poloninách. Společné jsou tyto druhy: sleziník zelený (Asplenium viride Huds.), lipnice horská (Poa alpina f. vivipara L.), lipnice fialová (P. violacea Bell.), ostřice vláskovitá (Carex capillaris L.), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus), oměj statný (Aconitum firmum), oměj fialový, Hostiův (A. Hostianum), huseník přehlížený (Cardaminopsis neglecta Hay., Arabis neglecta Schult.), lomikámen karpatský (Saxifraga carpatica Rchb.), třezalka alpská (Hypericum alpigenum), bolševník sibiřský (Heracleum sibiricum Asch. et Gr.), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), řepka karpatská (Phyteuma spiciforme), řepka hlavatá (Ph. orbiculare L. v. flexuosa R. Schultz), dřípatka větší (Soldanella major), starček sirožlutý (Senecio sulphureus), kamzičník karpatský (Doronicum carpaticum Nym.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), chrpa měkká íCentaurea mollis), chrpa huculská (C. Kotschyana), pcháč lepkavý (Cirsium erysithales Scop.), razilka smrdutá (Aposeris foetida), rdesno nitkovité (Polygonům filiforme), pcháč lesklý (Scabiosa lucida Vili.), šicha černá (Empetrum nigrům), vrba karpatská (Salix Jaquinii Host.), huseník alpský (Arabis alpina L.), sítina trojplevá (Juncus trifidus), upolin evropský (Trollius europaeus L.), upolin sedmihradský (T. transsilvanicus Schur.), rozchodník růžový (Sedům roseum Scop. — S. rhodiola D.C.), lomikámen vždy živý (Saxifraga aizoon Jacq.). kontryhel horský (Alchemilla hybrida Miller), k. rozeklaný (A. glaberrima Schmidt. — A. fissa Schum), jetel sněžný (Trifolium nivale), jetel plazivý (T. repens v. alpinum), úročnik alpský (Anthyllis alpestris Rchb.), violka dvojkvětá (Viola biflora L.), prvosenka karpatská (Primula carpatica Fuss.), havez bělostná (Adenostyles albifrons — alliariae), všivec horský (Pedicularis carpatica Simk. — P. Hacquetii Graf.), škarda Jacquinova (Crepis Jacquinii), jestřábník dvojklanný (Hieracium bifidum W. K.) a kostřava východní (Festuca orientalis).

Společné druhy Bližnice, Svid. Drahobratu a Gerešasky jsou: trojštět karpatský (Trisetum fuscum R. et Sch.), pěchava slovenská (Sesleria Bielzii), kostřava karpatská (Festuca carpatica Dietr.), česnek horní (Allium montanum Schmidt.), kuřička Gerardova (Minuartia Gerardii Hay.), vítod (Polygala stenopetalum), světlík alpský (Euphrasia salisburgensis Hoppe), hvozdík úzkolistý (Dianthus tennuifolius Schur. — D. Carthusianorum L. ssp. t.), orlíček (Aquilegia nigricans), tučnice alpská (Pinguicula alpina L.), prvosenka dlouhokvětá (Primula longiflora All.), všivec přeslenatý (Pedicularis verticillata L.), jitrocel horský (Plantago montana LMK.), svízel nestejnolistý (Galium anisophyllum Vili.), s. vzpřímený (G. erectum Huds.), protěž alpská (Leontopodium alpinum Cass.), řebříček Schurův (Achillea Schurii Schlt.). Jen na Bližnici a Drahobratu rostou: dryádka horská (Dryas octopetala L.), hvězdnice horní (Aster alpinus L.), pampeliška (Leontodon pratensis), p. tatranská (L. medius Simk.), pampeliška Wagnerova (L. Wagneri). Jen na Bližnici jsou: lomikámen pochybkový (Saxifraga androsace L.), lomikámen dvouletý (S. adscendes L.), kopyšnik tmavý (Hedysarum obscurum L.), kociánek karpatský (Antennaria carpatica R. Br.), hořec brvitý (Gentiana ciliata L.), pryskyřník okrouhlolistý (Ranunculus thora L.). Jen na Svid. Drahobratu rostou: ostřice zakřivená (Carex curvula All.), ostřice ptačí nožka (C. ornithopoda Willd.), dvojštitek obecný (Biscutella laevigata L.), osívka vždy živá (Draba aizoides L.), osívka korutanská (D. carinthiaca-siliquosa), kozinec (Astragalus Krajinae), hořec útlý (Gentiana tenella Rottb.). Jen na Gerešasce: prorostlík pryskyřníkovitý (Bupleurum ranunculoides L.). Společným druhem Tatulské a Bližnice je řebříček jazykolistý (Achillea lingulata W. K.), vlastními rostlinami Tatulské jsou pryšec karpatský (Euphorbia carpatica Wol.), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum Hoffm.), a hořec žlutý (Gentiana lutea L.).

Pod štítem Gerešasky je mořské oko, v němž je též několik vzácných rostlin, jako rdest horský (Potamogeton alpinus Balb.) a zevar vzplývajíci (Sparganium affine Schmitzel). Pod ním na rašelinách roste blatnice horská (Scheuchzeria palustris L.), ostřice bažinná (Carex limosa L.) a o. chudokvětá (C. pauciflora Lightf.).

Na skalách poloniny Kameně (Klivky) 1155 nad Rachovem ve skupině svidovecké roste společně s žebříčkem jazykolistým (Achillea lingulata) též Woodsie skalní (Woodsia ilvensis R. Br.) (jediné naleziště této kapradiny).

Pod temenem poloniny Menčulu nad Jasiní roste na vysokohorském rašeliništi rosička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.), klikva bahenni (Vaccinium oxycoccos L.), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) vedle jiných rašelinných druhů rostlinných.

Mezi Černou a Bílou Tisou rozprostírá se horská skupina Čorná hora, ve které jsou po stránce botanické nejvzácnější hory Pietroš a Hoverla. Na vrcholcích celé horské skupiny šíří se poloniny, takže původní flora zachovala se jen na skaliscích Pietroše a Hoverly.

V této skupině čornohorské najdeme všechny východokarpatské druhy, uvedené ve skupině bližnickc, vyjímaje orliček černající (Aquilegia nigricans) a penízek (Thlaspi dacicum). Na místo nich jsou tam však takové druhy, kterých není na svidoveckých poloninách.

Květena údoli je úplně shodná s květenou údolí pod svidoveckými poloninami, jediné z bohdanského údoli by bylo možno připomenouti janovec (Sarothamnus scoparius). Též květena lesních potoků je totožná s květenou jejich ve svidovecké skupině a rozmnožena je o dva velmi vzácné druhy, o plicnik Filarského (Pulmonaria Filarszkyana Jávorka),slezinník vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium L.) v horních tocích.

V okolí potoků a pramenů na poloninách rostou ostřice vláskovitá (Carex capillaris L.), sítina karpatská (Juncus carpaticus), s. trojplevá (J. triglumís) (Hoverla), s. kaštanová (J. castaneus Srn.), leskoplodík lysý (Heliosperma quadrifidum), úročnik horský (Sagina Linnaei Presl — S. saginoides L.), řeřišnice Ooitzova (Cardamine Opitzii Presl.), lomikámen hvězdový (Saxifraga stellaris L.), husenik přehlížený (Cardaminopsis neglecta), rozchodnik horni (Sedům alpestre), rozchodnik černavý (S. atratum L.), vrbovka trojhranná (Epilobium alpestre), v. níci (E. nutans), kropenáč vytrvalý (Sweertia perennis), kropenáč tečkovaný (S. punctata) na polonině Tomnatku 2016.

Stejně i květena lesů je podobna jako na Svidovci, jen v lesích Pietroše roste ještě smrkovnik plazivý (Godyera repens R. Br.), korálice trojklanná (Coralliorrhiza innata R. Br.), dřípatka horská (Soldanella montana) a nlicník Filaszkého (Pulmonaria Filařszkyana).

Olše zelená (Almus viridis D. C.) má na Pietroši a Hoverle tutéž úlohu jako na ostatních poloninách kosodřevina (Pinus montana Mill.). Ta je na Pietroši jen zřídkým zjevem, zato už na Hoverle roste ve větším množství, tvoříc souvislé, uzavřené porosty. Mezi křovinami olše zelené a v trávníku roste česnek hadi (Allium victorialis), šťovík áronolistý (Rumex ariifolia All.), š. karpatský (Ranunculus dentatus — R. carpaticus Zap.), oměj moldavský (Aconitum moldavicum), oměj tenkolistý (A. anthora L.), prorostlik (Bupleurum vapincense), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum), hořec žlutý (Gentiana lutea), hořec tečkovaný (G. punctata), chrastavec (Knautia pocutica), kamzičník karpatský (Doronicum carpaticum), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana), pcháč sedmihradský (Carduus transsilvanicus), razilka smrdutá (Aposeris foetida) a j.

Na poloninách rostou tytéž druhy jako na Svidovci, zvláštností Pietroše je však ještě starček karpatský (Senecio carpaticus Herbich) a bolševník karpatský (Heracleum simplicifoIium [H. carpaticum] Porc.).

Na skalnatých vrcholcích poloniny Pietroše a Hoverly najdeme tytéž druhy jako na Bližnici. Ze vzácnějších druhů, které na Svidovci nerostou, buď uvedena na Pietroši ostřice skalní (Carex saxatilis), ostřice sazová (C. fuliginosa Skuhr.), bika horská (Luzula sudetica Presl.), b. kaštanová (L. spadicea D. C.), lloydie pozdní (Lloydia serotina Rchb.), kuřička Gerardova (Minuartia Gerardii), rožec huňatý (Cerastium lanatum Lam.), prvosenka dlouhokvětá (Primula longiflora), rozrazil bezlistý (Veronica aphylla), r. horský (V. alpina L.). babi květ horní (Bartschia alpina L.), řebříček Schurův (Achillea Schurii), ř. jazykolistý (A. lingulata), chrpovník Borbášův (Saussurea Borbásii), osivka kraňská (Draba carinthiaca), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), rozrazil keříčkatý (V. fruticans Jacq.). Na Hoverle je květena chudší než na Pietroši, ale má též své speciální druhy. Je to kostřava Porciova (Festuca Porcii Hack.), lipnice dvouřadá (Poa cenisia All.), ostřice zakřivená (Carex curvula All.), kamzičník štýrský (Doronicum Clusii). Nekonstatoval jsem však na skalách osivku kraňskou (Draba carinthiaca), kuřičku Gerardovu (Minuartia Gerardii Hay.), řebříček jazykolistý (Achillea lingulata), chrpovnik Borbásův (Saussurea Borbásii) a ostřici skalní (Carex saxatilis).

Nad Trebušany se táhne horská skupina Popa Ivana s nejvyšším vrcholem Popem Ivanem 1739. Květena lesů úplně se shoduje s květenou lesů čornohorských. Větší část polonin je hustě pokryta křovinami [jalovec nízký (Juniperus nana Willd.)] Úlohu olše zelené tu zastupuje kosodřevina (Pinus montana), která také převládá nad olší. Na poloninách a skalách vrcholků rostou následující východokarpatské druhy: viola karpatská (Viola declinata), hladýš karpatský (Laserpitium alpinum), hadí mord růžový (Scorzonera rosea), pěnišník karpatský (Rhododendron Kotschyi Simk), třezalka alpská (Hypericum alpigenum Kit.), bodlák sedmihradský (Carduus transsilvanicus), hvozdík nahloučený (Dianthus compactus), h. (tenkolistý) (D. tenuifolius), bolševník karpatský (Heracleum carpaticum), chrpa huculská (Centaurea Kotschyana), řebříček jazykolistý (Achillea lingulata), rmen (karpatský) (Anthemis carpatica), řepka karpatská (Phyteuma spiciforme), pcháč statný (Cirsium pauciflorum), rozrazil karpatský (Veronica Baumgartenii), pampeliška oranžová (Leontodon aurantiacus Rchb.), pampeliška Wagnerova (L. Wagneri), V lesích roste jestřábnik (Hieracium transsilvanicum) a plicník Filarského (Pulmonaria Filarszkyana). V okolí pramenů a bystřin na úpatí polonin hromadně roste lomikámen hvězdový (Saxifraga stellaris). Jinak rostlinstvo je podobné jako ve skupině svidovecké, s výjimkou krásného narcisu úzkolistého (Narcissus angustifolius), který roste roztroušeně mezi křovinami, a jalovce nízkého (Juniperus nana) na Ščerbánu 1794.

Na sever od Popa Ivana se zvedá Petrošul 1784 s podkladem vápencovým. Na něm hromadně roste hořec žlutý (Gentiana lutea), zvonek karpatský (Campanula carpatica), mochna huňatá (Potentilla Grantzii Beck.), rozrazil keříčkatý (Veronica fruticans), lomikámen dvouletý (Saxifraga adscendens) a plavuň horská (Lycopodium alpinum).

Přehled květeny jednotlivých polonin:

V kopcovitém pásmu, hraničícím s rovinou Potiskou, má nejvzácnější květenu Čorna hora 568 nad Sevluší. Její vrcholky, nevhodné pro pěstování vinné révy, jsou pokryty lesy. Nejvzácnější květenu mají křovitá a travnatá místa nad vinicemi. Chci uvésti jen nejvzácnější druhy. V březnu a v dubnu roste ve vinicích hromadně penízek česnekovitý (Thlaspi alliaceum). V květnu a v červnu je květena nejkrásnější. Význačnými druhy jsou: ostřice sedmihradská (Carex transsilvanica), pilát jižní (Anchusa Barrelieri), silenka zelenokvětá (Silene viridiflora), kosatec uherský (Iris hungarica W. et Kit.), k. německý (Iris germanica L.) (zplanělá), kamzičník uherský (Doronicum hungaricum), kavýl sličný (Stipa pulcherrima), ločidlo lesní (Ferulago silvatica). Na skalách sleziník černý (Asplenium adiantum nigrum). V lesich roste kostival srdčitý (Symphytum cordatum), mochna durynská (Potentilla thuriňgiaca), hrachor hladký (Lathyrus laevigatus), a zplanělý ořech. V září zdobí lesy velmi krásný šafrán banátský (Crocus iridiflorus Heuff. — C. banaticus Gay).

Při Fornoši je Černý močál meliorován, takže pomalu zaniká jeho význačné rostlinstvo, jako rosička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), blatnice horská (Scheuchzeria palustris), ostřice bažinná (Carex limosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum, suchopýr štíhlý (E. gracile), ostřice nitkovitá (Carex filiformis) a j. Dnes ješté roste z vzácnějších druhů pryskyřník veliký (Ranunculus lingua), mochna norská (Potentilla norvegica). starček tahenní (Senecio paludosus), orobinec prostřední (Typha Schuttleworthii Koch et Sond.), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus). V okolních lesích na jaře roste bledule jarni (Leucoium vernum), řebřík kostkovaný (Fritillaria meleagris), křivatec nejmenší (Gagea spathacea (G. minima Ker.), v květnu narcis úzkolistý (Narcisus angustifolius), sítina černavá (Juncus atratus), pryskyřník bočný (Ranunculus lateriflorus D. C.). V odvodňovacích kanálech rostou bahnička vejčitá (Heleocharis ovata R. Br.), b. kraňská (H. carniolica), b. jehlovitá (H. acicularis), na podzim ludvigie bažinná (Ludwigia palustris), nepukalka vzplývající (Salvinia natans) a roztroušeně úpor obojaký (Elatine ambigua Wight.).

Ve větších odvodňovacích kanálech a stojatých vodách roviny roste bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), vodaňka žabí kvot (Hydrocharis morsus ranae), nepukalka vrplývající (Salvinia natans), řezán aloěsovitv (Stratiotes alioides), stulík žlutý (Nuphar luteum), leknín bílý (Nymphea alba) a j. V okolí Čopu v stojatých vodách je řečanka větši (Najas marina L.), ř. menší (N. minor), puštička rozložená (Lindernia pyxidaria) a plavin leknínovitý (Nympheides peltata).

Prof. Antonín Margittai.

<<< OBSAH >>>

Horstvo. Poloninské Karpaty, střed vyklenutého oblouku Karpat, dlouhého 1300 km, jsou tvořeny třetihorním vápencem, na východě křídovými pískovci a vápencem. Prohýbají se v nich průsmyky Užocký, Verecký, Skotarský, Pantyr, Jasiňský. Tímto, Užockým a Skotarským vedou železnice. Karpaty se zvedají nejvýše ve skupině Čorné hory Hoverlou 2058 m. Na Stohu 1653 se sbíhají hranice ČSR., Rumunska a Polska. K pohraničnímu pásmu se pojí polonina Rovná, Boržava, Svidovec a mnohé jiné, zabíhající do vnitrozemí. Pásmo vyvřelin, běžící rovnoběžně s vých. Karpaty, tvoří trachyty, andesity a tufy. Je to Vihorlat, Velikyj díl, Chustské vrchy a Gutinské hory.

Výšky hor. Mezi výškami hor na starých rakouských mapách a na nových speciálkách, vydaných Vojenským zeměpisným ústavem, jsou rozdíly i několik desítek metrů. Vídeňský zeměpisný ústav konal měření v období 1887—1893. Vojenský zeměpisný ústav změřil v 1925-7 mnohé kóty pro vyměření poledníkového oblouku. Později přeměřeny byly i jiné hory. V závorkách udáno staré měření: Pop Ivan 1739 (1740), Nieněska 1817 (1820), Sčaul 1763 (1755), Korbul 1698 (1700), Stoh 1653 (1655), Čoma hora 2022 (2026), Kukul 1536 (1542), Pikuj 1406 (1405), Vel. Munčel pod Pikujem 1036 (988) atd.

Vodstvo. Hlavní řeka Tisa se skládá ze dvou pramenů, z Černé, pramenici na Okule, a z Bilé Tisy, utvořené soutokem Balcatulu a Stohovce. Černá a Bílá Tisa se spojuji u zastávky Ustěriky. Tisa na našem územi až k Čopu měří 330 km (po výtok u Berehova 240 km). Celková její délka je 1300 km a její úvodí zabírá plochu 155.000 km2, z toho je dvanáctina na našem území. Jen Batar se vlévá na naší půdě z levé strany, všecky ostatní pobočky přicházejí z pravé strany: Sopurka, Apša, Teresva, Terebla, Chustec, Rika, Boržava, Latorice. Do ní se vlévá Už a soutok jejich se jmenuje Čopan, spojený pak s Ondavou a Teplou tvoří Bodrog, vlévající se do Tisy. Teresva, Terebla a Rika jsou skoro stejně dlouhé, asi 90 km. Už 95, Boržava 105, Latorica k hranicím 140 km. Rybníků není, jen nádrže, klausury. Jezera jsou malá, původu ledovcového, Sinovirské ozero vzniklo sesutím skalního boku hory Ozirně.

Klausury. Jsou to přehrady na horských potocích a bystřinách, z nichž se najednou vypouští voda, aby zesílila toky a odnesla připravené kmeny do řek, kde se svazují ve vory. Je u nich hlídač, v jeho chaloupce najdeme přístřeší. Klausury, jichž je dosud používáno, jsou spojeny telefonem, aby vypuštěni všech klausur v jedné oblasti stalo se najednou. K nádržím vedou dobré vozovky, po nichž za poplatek mohou jeti auta. Některé menši klausury nejsou stále osazeny, to mějme na paměti, abychom nespoléhali na nocleh. Klausury v oblasti Černé a Bilé Tisy jsou až na několik (zrušené hati Stanislav, Kozmešček, Lopušanka, Bílý potok) v provozu, na Teresvě jsou všechny zrušeny až na Roztoku, Slobodu, Fuliovec, Ozero. Klausura Apšinec je největší, Stebný nejmenší, Balcatul s chatou KČST. je nejkrásnější, i Kvasný s chatou KČST. je idylickým koutkem.

Srážky. Na P. Rusi prší mnoho. Nejmokřejši kout republiky je pod pohraničním hřebenem Karpat v okolí Brustur. Jména Mokrá (vesnice Německá a Ruská Mokrá), řeka a klausura Mokranka na to poukazují. Spadne tam za rok 1355 mm vodních srážek. Všechna horstva mají dost srážek, proto se na nich šiří poloniny, pokryté svěží travou. Nížiny jsou na vodní srážky daleko chudší. Dešťoměrných stanic je 122, nejvýše položena je na Čorné hoře 2022 a na Hoverle 2058 (r. 1935 byla prostřelena). Na Čorné hoře je také meteorologická stanice. Ty jsou v N. Vereckách, ve Volovci, ve Skotarském, Izkách, Volovém, Niž. Studeném, Niž. Bystrém, Dovhém, Kereckách, Svalavě, Polané a j. V zemi je 53 vodočetných stanic.

Povodně. Tisa se občas nesmírně rozvodni a v některých úsecích bývají povodně katastrofální. O velké vodě mluví nápis na Košutově pomníku v Ťačově r. 1913. R. 1923 a 1925 Tisa mezi Vel. Bočkovem a Jasini zle potrhala silnici a trať, 30. a 31. VIII. 1927 vystoupila 4 m nad normál, strhala mosty, silnici, pole, stavení, odplavila spousty dříví. Začátkem srpna 1934 zničila ze tři čtvrtin obec Výlok. O menších zátopách na Tise a na jiných řekách se ani nemluví.

Geologie. Podkarpatská Rus ve své nejvýchodnější části je vytvořena horninami prahornimi, ostatní Karpaty na pohraničí útvary třetihorními, rovina útvary čtvrtohorními. Nejvýchodnéjši a nejvyšši masiv Čorné hory je vytvořen z prahor, ostatní pás Karpat z karpatského pískovce z doby vrchní křídy. V mladších třetihorách (neogén) vniká moře z Panonské pánve až ke Karpatům. Miocenní uloženiny obsahuji sůl. Za mohutné sopečné činnosti se rozlévaly andesitové a rhyolitové lávy a usazovaly se na vulkanické tufy. Osamělé vulkány se vyskytují u Užhorodu, Mukačeva, Berehova, Šomu, Kosina, Sevluše (Čorna hora), Chustu a j. V době diluviální vznikají travertiny (vápenné tufy) a nánosy hlin v rovinách, kde se ukládá štěrk.

Minerální prameny, lázně. V karpatských údolich je mnoho minerálních pramenů, hlavně železitých kyselek se značným obsahem manganu, hořčíku a j. solí. Alkalické železité kyselky se vyskytují v Užhorodě (Kvasná voda) a jeho okolí (Ciganovce, Derenovka a Lumšory), v okolí Svalavy (Polana, Nelipeno), v údolí Riky (Sojmy, V.Bvstrá, Majdan), Terebly (Sin. Polana), Teresvy (N. Mokrá, Brustury, Neresnice). u Kob. Polany a v údolí Tisy (Kosovská Polana, Rachov, Kvasy a j.). Solné prameny jsou u Soľu, Drahobratova, Brustur, Zlatár, Šandrova, Neresnice, Rachova a j. Sirné prameny jsou u Siňáku, Žděňova, Verecek, Sojmů, Majdanu a Jasině. Jodově prameny u Polaný, Brustur^, Biliny, Rachova. Arsenový pramen u Užoku, lithiovy u Výšková. Lázní je celá řada, většinou zcela primitivních. Mnohé zanikly, jen trosky a prameny svědčí o jejich minulosti. Některé se znovu upravuji. Je o nich podrobněji mluveno při jednotlivých místech. Jsou v Užhorodě, Lumšorech, Svalavě, Polané, Siňáku, Nelipenu, Derenovce, Ciganovcich, Zaňce, Majdanu, Usťčorně, Kvasech, Rachově, Slatinských Dolech, Výškově a jinde. Celkem je na P.R. asi 400 různých pramenů (solné, jodové, sirovodíkové, uhličité a j.).

Nerostné bohatství. Není tak obsáhlé jako v jiných našich zemích. P.Rus nad jiné vyniká solí a petrolejem. Solí je takové množství, že nebude vyčerpána ani za staletí. Její ložiska se táhnou od Prešova až do Slat. Dolů a přes hranice do Rumunska. Slané prameny a slaná jezírka jsou památkami po solných dolech, jež se propadly nebo byly opuštěny. Lid slané vody (ropy) raději používá k solení, přikládaje jí léčivou moc (radioaktivita).

Ložiska petroleje jsou ve dvou oblastech, u Luhu a v okolí Jasině. Těženi petroleje bylo zastaveno, jen ve Stebném nad Jasini se čerpá nafta, je tam těžná věž. Podrobně se o petroleji mluví při těchto mistech.

Hnědele v andesitových tufech s obsahem až 50% železa se dobývalo na mnoha místech (Lazy, Antalovce, Iršava, Dovhé, Friděšovo, Tuří Remety, Iršava, Šelestov, Podhořany, Ilnice, Osoj a j.), krevele u Kobylecké Polaný, Rachova a Trebušan, ocelku u Kobyl. Polaný a v údolí Bílého potoka. Jeho těženi bylo téměř všude zastaveno. Uhlí jenom třetihorni se vyskytuje jen v malých slojích nebo v nepatrných vrstvách u Dovhého, Bilků, Křivé, Mukačeva, Negrové. Někde podniknuty i státem pokusné vrty.

Zlato se ryžovalo na Tise u Luhů, Výšková, Výloku, Sevluše a kopalo se v Berehovských kopcích. Stříbro v malém množství je u Kobyl. Polaný, olovo u Výšková. Měděná ruda se vyskytuje v prahorách u Luhů (Bohdanu) a Rachova. Kámen stavební, dlažební, na výrobu mlýnských kamenů a na páleni kamence se láme na mnoha mistech, alunit je v Berežských kopcích. V nížině jsou ložiska dobré hliny pro průmysl cihlářský a keramický.

Roztomilé krystalky křišťálu, marmarošské diamanty, se nalézají v horninách i volné v náplavech potoků a řek na horském území bývalé marmarošské župy. Děti je sbírají na jaře a po velkých deštích a prodávají turistům v okolí Volovce, Volového, Kobylecké Polaný.

Průmysl. Větších továren je málo. Zpracovává se železo, dřevo, kámen, po domácku se vyrábí keramika, tkají se koberce a vyšívá se. Domácí výrobu soustřeďuje Družstvo lidového uměleckého průmyslu v Užhorodě a Detva, akc. spol. pro povzneseni lidové uměl. práce v Bratislavě. Papírny (suroviny by bylo dost), plynárny a koksárny není ani jediné (pouze kartonáž). Papírny ovoce nestačí zkonsumovat ovoce. Z 500 mlýnů je většina prostičkého složení. Z 60 pil je třetina vodních, ostatní jsou parní, při některých jsou dílny na nábytek z ohýbaného dřeva. Je řada lihovarů, většinou hospodářských, a rafinerií. Velké závody na suchou destilaci bukového dřeva jsou ve Vel. Bočkové, ve Svalavé a v Perečíně, v Čiňaďové je továrna na zápalky. Železo zpracovávají Dolhavsko-lisičevské železárny a lopatárna, železárna a ocelárna v Kob. Polané, Friděšovská železárna v Mukačevě, hřebíkárna v Užhorodě.

V lomech se těží výborný andesit, rhyolit a sopečné tufy a zpracovávají se na dlažební kostky, štěrk a na stavební materiál i na mlýnské kameny. Mramorové lomy jsou v Neresnici, zpracovává se v Trnově. Ložisek mramoru v Rachově není využito, také ložiska kaolinu leži ladem. V lesích je zaměstnáno přes 90.000 lidí.

Meliorace, regulace. Meliorace potřebuje 3/7 zemědělské půdy. V některých obcích je ukončena, někde se provádí. Tisa, Latorica, Batar, Chustec jsou z části regulovány, Uh v Užhorodě (náklad přes 10 mil. Kč), potok Volovec ve Volovém, Teresva. Bystřiny jsou upraveny v délce 65 km, řeky v délce 130 km. Prudké a rvavé bystřiny v měkké půdě a ve štěrku vymilají břehy, vyhlodávaji nová řečiště, rozlévají se v ramena, podmílají silnice i železniční trati, trhají ochranné hráze a zatopuji kraj.

Zvířena. Je-li nejvzácnějši krása P.Rusi v neporušenosti její přírody, týká se to i zvířenv. Na P.Rusi žijí volně zvířata v západních zemích již vyhubená nebo chovaná pouze v oborách. Novinářské zprávy o dravé zvěři na P.Rusi značně přehánějí skutečnost a není nejmenšího nebezpečí, že by turista byl uveden do nesnázi nějakým tím dravcem. Každé zvíře před člověkem prchá a lze mluviti o velikém štěstí, zdaří-li se spatřiti zvěř dříve, než zmizí z dohledu. Jen ten, kdo jde lesem tiše, má na to naději. Hnědý karpatský medvěd přichází v pohraničních hvozdech v několika málo desítkách exemplářů, sotva kdy lze ho spatřiti. Pozorný turista najde alespoň stopy, imponující velikosti. Staří koně, které turista spatři se pásti v údolí uprostřed lesů, byli tam vyvedeni, aby zastřeleni posloužili za návnadu na medvěda, až přijde nájemce honitby. Zeptati se starého pastevce na medvědy a vlky, znamená vždy vyslechnouti zajímavé historky. — Vlk je již také velmi vzácný, zejména v létě, přece však se stane, že potkáš pastevce vzrušené noční návštěvou vlků u stáda. Rys byl ještě nedávno zastřelen u samého Užhorodu; nejspíše ještě uvidíš náhle se rozkývat vrchol stromu, s kterého skočil na útěku. Divoká kočka patři k dravcům i na P.Rusi vzácným, za dne ji turista nezahlédne, stejně jako jezevce a rozšířenější vydru. Častěji spatříme alespoň lišku, dosti hojnou. Vysoká zvěř (jelen), byla dříve dosti hojná a zdejší loviště patřila k nejproslulejším v Evropě. Za války a za převratu byl stav zvěře zdecimován a jen pomalu se zvelebuje. Při trošce štěstí je možno brzy zrána nebo navečer potěšiti se pohledem na jelena samotáře mohutných parohů nebo na celý houf slabších kusů. Totéž platí o hojnější srnčí zvěři. Černá zvěř (vepř divoký) je na P. Rusi poměrně četná, sotva však ji uvidíme při cestách. Jenom při potulce na odlehlých místech setká se turista i s touto zvěří, někde při bahnisku, kam zaléhá samotářský kanec nebo bachyně se selaty. Černá zvěř také před člověkem utíká a lekneme se zbytečně, vyplašime-li celý houf. Jak vstává kus po kuse, stupňuje se hluk a zdá se, že zvěř se blíži, zatím co s hlomozem prchá. Ploty, obkličující políčka pod lesy, jsou právě proti vpádům černé zvéře. Koncem léta hoři u každého pole oheň před kolibou, kde mladík nebo dévče hlídá úrodu a plaší divoká prasata. Vzácným hlodavcem vysokých hor je svišť, žijící na nékolika poloninách na Rachovsku. Uslyšíme aspoň varovný hvizd jeho stráži. Je velmi ostražitý, a chceme-li jej spatřiti, je nejlépe z dálky pečlivě pátrati kukátkem v místech, kde jsme zjistili nory nebo slyšeli pisknuti sviště. Draví ptáci, orli, sokolové, káně a jiní nejsou vzácní a několik orlů, kroužících současně nad lesy, je z krásných dojmů, na které je zejména východ P. Rusi tak bohat. Při potocích spatříme volavku, velmi hojného ledňáčka a v Potisí mnoho čápů. Medvěd, morek, svišť, sokol stěhovavý používají “tiché” ochrany. Na zbytcích Černého močálu žije ještě želva evropská. Z hadů pouze veliká žlutá zmije písečná je méně vzácná než jinde. Všecka ostatní u nás žijící a tu nevzpomenutá zvířata jsou zastoupena ovšem také na P. Rusi. V Tise se loví i jeseter a volžský candát, losos, hlavatka, okoun, lipeň, parma; v horských potocích všude je hojnost pstruhů, které je ovšem třeba nechat na pokoji, chceme-li dobře vycházet s lesním personálem. Pstruzi třaskavinami jsou hodně vyhubeni. Z domácích zvířat žije na P. Rusi bůvol v stádech u Saldoboše, Buštiny, Apše a Slatiny, celkem asi 1000 kusů. Hovězího dobytka chová se přes 200.000 kusů, ovci 120.000, koní 40.000. Při stádech na poloninách jsou psi ne zvláště krotcí a doporučuje se hodně klidu při setkání, neboť neútočí jen, nejsou-li drážděni. Rérych.

Poměry hmyzí fauny. Tak jako rostlinná řiše a vyšši třídy říše živočišné, vyznačuje se i třída hmyzu mnohými zajímavostmi v každém svém řádu. Nehledě k nižším jejím řádům, shledáváme na území podkarpatoruském na př. u motýlů a u brouků kromě valné většiny středoevropských druhů řádu endemitů formy čistě vysokohorské, druhy lokalisované na kraje viničné atd. Zastoupeny jsou tu druhy mediteranní, vnikající sem velkou nížinou uherskou, a některé boreální (severské) druhy. Různé ty skupiny nedají se ani zhruba vypočítávati; o každém jednotlivém řádu pojednává obsáhlá odborná literatura. Z typických druhů motýlů žije na př. jižní druh martináč veliký (Saturnia pyri Schiff.), mající v rozpětí křídel 13—15 cm šířky. V Karpatech žije kromě nesčetných druhů drobných motýlů jasoň (Parnasius Apolo L.), nádherná památka, t. zv. relikt glaciální, který je ve stadiu všeobecného vymírání a měl by proto býti zákonně chráněn, jako je tomu v Německu. V nižších polohách žije krásný a vzácný pestrokřídlec (Thais polyxena Schiff.). Všadv po lesních cestách a mýtinách prohání se batolec duhový (Apatura iris F.) se skvostně irisujícími křídly. Nad jetelišti a křovinami třepetají se hejna otakárků. Rád brouků vykazuje taktéž mnohé zvláštnosti. Žije zde na 40 druhů forem a aberrací střevlíků. Ze všech evropských druhů potápníků je zastoupena celá polovina. Z drabčíků kromě velikého množství mikroskopických druhů je řada vzácnosti z velkých forem, na př. Velleius dilatatus F., žijicí u sršní. Z tesařiků žije v nížinách tesařec drsnorohý (Aegosoma scabricorne Scop.), závodící ve velikosti s tesařikem obrovským. V horách na bucích žije velmi krásný tesařik sametovec horský (Rosalia alpina Lín ). Karpaty hosti jedinečnou vzácnost — perlu všech palaearktických tesařiků “Gaurotes excellens Brancsik”, prastarý, vymírající druh. Boreálni druhy zastupuje Nivellia sanquinosa Gyll., ve vyšších polohách Strangalia thoracica Greutz. a Cyrtoclytus capra Germ., vesměs vzácnosti. Z chrobákovitých stojí za zmínku veliký a nádherně zelený zlatohlávek Potosia speciosissima Scop. Z roháčů jsou zastoupeny všechny palaearktické rody. Taktéž řád blanokřídlých, rovnokřídlých a ostatní mají mnohé své znamenitosti. Od převratu byla českými entomology popsána řada nových druhů podkarpatského hmyzu. Poněvadž přírodní poměry jsou na P. Rusi namnoze ještě zcela původní, zachovaly se mnohé památky hmyzí zvířeny, které si zasluhují ochrany, aby nebyly vyhubeny, jako se to stalo jinde. Vědě prospěje jen opravdové studium přírody, nikoliv však sériové sbirání a hubení právě těch nejkrásnějších forem, které oku nerozumného diletanta lahodí.

Lesy. Největšim bohatstvím P. Rusi jsou lesy, které živi největší část obyvatelstva. Pokrývají více než polovinu země (51%), z nich státu patří polovina, akc. společnost “Latorica” má 96.000 ha, řád Maltézských rvtiřů v Dovhém 23.000 ha. Dnes velká část lesů je porušena. Válka, lidé i dobytek jim ublížili. Bukových lesů je 60%. Buk roste do průměrné výše 1300 m, na jižní straně až do 1350, na sev. do 1250. I dub je poměrně hojný. Je ho 8%. Zimni dub roste až do 750 m, letni jen do 470 m. Smrku je 25%, roste do průměrné nadmořské výše 1450 m, jedle (do 1200 m) 4%. Zbytek připadá na lísku, olši a jiné. Hojný je jalovec, kleč roste jen na Čorné hoře. Limba, vzácná borovice s 5 jehlicemi ve svazečku, je domovem zejména v divokých Gorganech mezi Pikujem a Syvulou na severním pohraničí. Zasahuje dost nízko, i pod 1000 m, kdežto jinde je její oblast teprve kolem 1400 m. Jeji koruny jsou patrny válcovitým tvarem.

Na západě a ve středu země se dopravuje dříví lesními drahami, jichž je skoro 600 km. Proto vorařství v těchto oblastech zaniklo. Po Rice a na přítocích Terebly a Teresvy se plaví polena, asi 20.000 m^:‘ ročně, v letech 1934 a 1935 méně. Vory se plaví na Tise a jejích přítocích do Velkého Bočkova, kde se svazují ve velké vory. Množství dřeva v podkarpatoruských lesích udávají Inž. V.Chrastina a Inž. Zoban na 100,000.000 m3 s 2% ročni těžby.

Dosud je několik oblasti pralesů. V katastru obce Nové Stužice je bukový prales s jedlí a javorem, zvaný “Jasan”, ve výměře 602 kat. jiter, u obce Tiché 25 kat. jiter pralesa jedlového se smrkem. V polesí Plaiské je smrkový prales s limbou “Gorgan” 55 kat. jiter. Na Vodožanské Kyčeře je částečná reservace 461 kat. jiter. V polesí Široký Luh je bukový prales s jedli a na Kamjonce částečná reservace se smrkem 85 kat. jiter. Na Rachovsku má řeckok. církev a škola v Apši pod poloninou Apeckou prales bukový s kmeny až 120 cm v průměru a s javory až 150 cm. Na Laščinském gruni pod Popem Ivanem je dokola kromě vých. svahů smrkový prales s bukem a s jedli. (Tiž.) Pod Hoverlou se rozkládá prales 960—1340 m na 130.57 ha, jak je napsáno na tabulce na obrovském smrku, když jdeme Jub. stezkou na l. břehu Bílého potoka ke klausuře Hoverle. — Pralesů je celkem přes 4000 ha.

<<< OBSAH >>>

Za jménem je uveden maďarský název obce. Zkratky: o. = okres, s. = soud, p. = pošta, t. = telegraf, tž. = telegraf na železn. stanici, jehož může použit i obecenstvo, tf. = telefon.

První číslo = celkový počet obyvatel, Č. = Čechové a Slováci, R. = Rusini, N. = Němci, M. = Maďaři, Ž. = Židé jako národ, j. = jiní, c. = cizinci. V závorce je náboženství: ř. = řeckokat., řm. = římskok., p. = pravoslavné, e. = evangelické, ž. = židovské. Při obcích, o nichž není jednáno v předcházejících statích, jsou připojena i jiná data.

Abranka (Abránka), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 438, 429 R., 6 N., 1 M., 2 c. (428 ř.) — Jméno ukazuje na staré tvrziště. Zvonička s trámovou galerií. Rus. 2tř. škola. Ves leží v údolí potoka Abranky pod hřebenem se Skakaliov vrchem 641 a Tatarkou 794, který byl opěrným bodem německé armády v útocích na ruskou frontu.

Agovo (Tiszaágtelek, nyní Agtelek), o., s. Užhorod, p., t. Vel. Dobroň. — 630, 1 Č, 2 R., 627 M. (610 e.).

Aklín (Akli), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 708, 15 Č., 152 R., 362 M., 18 Z., 9 j., 152 c. (229 řm., 328 e.).

Andrašovce (Andrásháza), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 424, 1 Č., 400 R., 22 Z., 1 c. (394 ř.). — Leží na vicinální silničce ze Šeredného do Irlavy v údolí Starého potoka pod Andrašovskou Ostrou 219. Rus. 2tr. škola. V okolí se vyskytuje železná ruda.

Antalovce (Antalócz), o., s. Užhorod, p. v mistě, t. Šeredné. 1037, 272 Č, 682 R., 2 N, 20 M., 21 Ž., 40 c. (245 řm., 734 ř.).

Ardanovo (Ardánháza). o. Mukačevo. s., t. Iršava. p. Kivjažď. — 1271, 6 Č, 1211 R., 1 N. 4 M., 44 Ž., 5 c. (1189 ř.). Leží pod táhlým hřbetem Hatu nad prameny potoka Siného. Bylo sídlištěm člověka v době bronzové. Rus. 5tř. a řeckok. rus. 1tř. škola. Pramen kyselky. Výroba koberců.

Ardov (Beregardó, nyní Ardó), o., s., p., t. Berehovo. — 964, 63 R., 802 M., 43 Z., 18 j., 38 c. (235 řm., 203 ř., 445 e.).

Ardovec (Szollósvógardó), o., s., n., t. Sevluš. — 1430, 5 Č., 1231 R., 7 N., 88 M., 81.Ž., 18 c. (1196 ř.). — Rus. 5tř. škola.

Astel (Asztély), o., s., p., t. Berehovo. — 547, 25 Č., 10 R., 420 M., 26 Ž., 13 j., 53 c. (422 e.).

Babiče (Bábakút), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 553, 539 R., 2 N., 9 Ž., 3 c. (484 ř.). Leží na potoce Krivuli, pramenícím pod Dechmanov vrchem 1022. Lesovna.

Bačovo (Bocsó), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 655, 18 Č, 447 R., 4 M., 186 Ž.,(447 ř,).

Balašovce (Bállósfalva), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 345, 330 R., 15 Ž.,(330 ř.). — Vsí protéká Langesjaluv potok, rus. 2tř. škola, řeckok. kostel.

Baranince (Baranya), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 2. 721, 13 Č, 541 R., 128 M., 23 Ž., 16 c. (498 ř.). — Rus. 2tř. škola s expositurou v Dovhém, dřev. got. kostel nížinného typu. Jméno ukazuje na obranné místo, snad tam bývalo tvrziště či pomezní stráž.

Barbovo (Bárdháza), o., s., p. Mukačevo, t. Záluž. — 1248, 737 R., 458 N., 7 M., 45 Ž., 1 c. (463 řm., 662 p.). — Leží na soutoku Močily a Babičky pod nevysokými vrchy (142 m). Rus. 3tř. a římskok. něm. 2tř. škola.

Barkasovo (Barkaszó), o., s. Mukačevo, p., t. v místě. — 1630, 38 Č, 230 R., 4 N., 1156 M., 139 Ž., 44 j., 19 c. (1074 e.).

Salaš na polonině Krásné, v ni noclehárna KČST.

Batár, o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 676, 260 R., 286 M., 6 Z., 2 j., 122 c. (515 ř.). — Leží těsně při hranicích na potoce Batáru, který od vsi Magosligetu až k ústí do Tisy tvoři hranice. Rus. 3tř. škola.

Baťovo (Bátyú), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t., tf. v místě.— 1837, 135 Č., 65 R., 8 N., 1331 M., 191 Ž., 107 c. (1293 e.).

Bedevla (Bedóháza), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 3072, 29 Č., 2579 R., 3 N., 7 M., 439 Ž., 8 j., 7 c. (2147 p.).

Beginďatská Pastil (Alsópásztály), o., s. V. Berezný, p. M. Berezný, t. V. Berezný. — 311, 1 Č., 274 R., 36 Ž.,(274 ř.).

Bekeň (Tiszabókény, nyni Bókény), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 942, 12 Č., 189 R., 575 M., 87 Ž., 79 c. (487ř., 272 e.).

Belebovo (Kiscserjés), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tz. Kolčino. — 86, 79 R., 1 N., 6 Ž.,(80 ř.). — Leží v údolí Vyžnice. Začato s pokusným dolováním zlata.

Benedikovce (Benedeki), o., s. Mukačevo, p, Rákošín, t. Rosvegovo. — 728, 558 R., 10 M., 148 Ž., 12 c. (557 ř.).

Beňa (Bene), o., s. Berehovo, p., t. Mužijovo. — 962, 31 Č, 37 R., 5 N., 775 M., 52 Ž., 62 c. (506 e.).

Berehóvo (Beregszász), p., t. v místě. — 19.007, 2034 Č, 1954 R., 405 N., 9190 M., 3759 Ž., 261 j., 1404 c. (4475 řm., 3202 ř., 4992 e., 5680 ž.).

Berehy (Nagybereg, nyní Bereg), o., s. Berehovo, p. v místě, t. Berehovo. — 2447, 52 Č., 68 R., 2115 M., 131 Ž., 81 c. (2044 e.).

Berezinka (Nyáhalom), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 120, 6 R., 114 M. (107 řm.).

Berezník (Bereznek), o. Svalava, s. Chust, p. Kerecky, t. Dovhé. — 2140, 10 Č, 2006 R., 17 N., 102 Ž., 5 c. (1976 p.).

Berezovo (Berezna), o., s. Chust, p., t. Horinčovo. — 2525, 2 Č., 2174 R., 347 Ž., 2 c. (1486 ř.).

Bělasovice (Bagolyháza), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 174, 9 Č., 137 R., 28 Ž.,(137 ř.).

Bělin (Bílin), o., s., t. Rachov, p. Kvasy. — 947, 1 Č., 867 R., 3 N., 12 M., 42 Ž., 1 j., 21 c. (768 ř.).

Bělovarec (Kiskírva), o., s, Ťačovo, p., t. Teresva. — 760, 600 R., 156 Ž., 4 c. (572 ř.). Leží při silnici z Bedevly do Neresnice v údolí Terebly, rozlévající se v četná ramena. Rus. 3tř. škola.

Bílá Církev (Tiszafejéregyház), o Rachov, s. Ťačovo, p., t. Slatinské Doly. — 1759, 23 Č., 10 R., 3 N., 113 M., 210 Ž., 1371 Rum., 2 j., 27 c. (1325 ř.).

Bílky (Bilke), o., s. Iršava, p., t., tf. v místě. — 5614, 41 Č., 4424 R., 1 N., 56 M., 1068 Ž., 7 j., 17 c. (2287 p.).

Blažejovo (Balazsér), o., s. Berehovo, p., t. V. Běhaň. — 723, 4 Č., 242 R., 410 M., 30 Ž., 14 j., 23 c. (344 ř., 311 e.).

Boboviště (Borhalom), o., s: Mukačevo, p., t. Rosvegovo.— 957, 3 Č., 931 R., 23 Ž.,(916 ř.). — Na Langesjaluv potoce. Reckok. kostel, rus. 4tř. škola.

Bodolov (Badalo), o., s., t. Berehovo, p. Močola. —1164, 17 Č., 2 R., 1053 M., 36 Ž., 56 c. (1081 ev.). — Silniční celní úřad, odd. fin. stráže. Expositura čs. školy v Čomě, maď. 3tř. škola. Ev. kostel je kótou 113. Zaměstnanci zemské nemocnice v Berehově zřídili pláž při Tise, dlouhou 1 km. Za hranicemi Z leží velká maď. obec Tarpa, býval ve XIII. st. klášter templářů, později johanitů.

Bogarovice (Falucska), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 623, 566 R., 1 M., 56 Ž.,(566 ř.). — Rus. 3tř. škola, řeckok. kostel.

Bohdan (Tiszabogdány), o., s., t. Rachov, pošta v inístě. — 4299, 115 Č, 3524 R., 31 N, 219 M., 297 Ž., 7 j., 106 c. (3379 ř.).

Borsučina (Borzfalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 105, 105 R. (105 ř.), leží při hranicích pod Pikujem.

Boržava (Nagyborzsova, nyní Borzsava), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Mužijovo. — 1098, 15 Č., 12 R., 924 M., 75 Ž., 1 j., 71 c. (709 e.).

Rotunda v Hořanech, nejstarší stavitelská památka P. Rusí.

Botfalva, o. Užhorod. s. Vel. Kapušany, p. Tarnovce, t. Užhorod 2. — 463. 7 Č, 11 R., 375 M., 65 Ž., 5 c. (156 ř.). — Leží Z od demarkační linie, část obce Strážka. Expositura maď. školy v Tarnovcich. Na l. břehu Uhu vyvěrá sirný pramen z pískovců, bývaly lázně.

Boutraď (Bótrágy), o. Berehovo, s. Mukačevo, p. Baťovo, poštovna, t., tf. v místě. — 1345, 86 Č., 122 R., 1040 M., 46 Ž., 51 c. (942 e.).

Brestov (Ormód), o., s. Mukačevo, p., t. Ciňaďovo. — 690, 1 Č., 665 R., 6 N., 1 M., 15 Ž., 2 c. (664 ř.).

Brod (Boród). o., s. Iršava, p. Brod nad Iršavou. -— 1500, 17 Č., 1069 R., 413 Ž., 1 c. (1058 ř.).

Brustov (Lombos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 136, 2 Č., 134 R., (131 ř.).

Brustury (Bruzstura), o., s.Ťačovo, p., t. Usťčorna. — 2086, 46 Č., 1632 R., 63 N., 18 M., 290 Ž., 37 c. (1628 ř.).

Buču (Bulcsu, nyní Bucsu), o., s., p., t. Berehovo. — 926, 25 Č, 67 R., 2 N., 727 M., 13 Ž., 1 j.₍ 91 c. (358 řm., 389 e.).

Bukovcová (Ungbükkös), o., s. V. Berezný, p. Černohlava, t. Dubriniče. — 934, 4 Č., 910 R., 15 Ž., 5 c. (912 ř.).

Bukovec (Bükköspatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 788, 1 Č., 730 R., 1 N., 51 Ž., 5 c. (466 ř., 267 p.). — Leži pod poloninou Boržavou. Rus. 2tř. škola.

Bukovec (Beregbárdos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 668, 11 Č., 631 R., 1 N., 22 Ž., 3 c. (636 ř.).

Bukovinka (Beregbükkös), o., s., p., t. Mukačevo. — 548, 483 R., 9 N., 52 Ž., 4 c. (475 ř.). Leží pod vrchem Obyčí 319, rus. 3tř. škola.

Buštino (Bustyaháza), o., s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 2793, 79 Č, 1814 R., 40 N., 59 M., 767 Ž., 7 j., 27 c. (1199 p.).

Buštinský Handal (Handal Bustyaháza), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 703, 116 Č., 128 R., 11 N., 178 M., 240 Ž., 1 j., 29 c. (246 řm.).

Bystrý (Határszög), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 807, 795 R., 6 Ž., 6 c. (801 ř.).

Bystrý (Sebesfalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 224, 6 Č, 205 R., 4 M., 9 2. (209 ř.).

Cigánovce (Sziganyós), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 1. — 280, 5 Č., 254 R., 16 Ž., 5 c. (215 ř.).

Čapovce (Czapolcz), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Rosvegovo. — 524, 488 R., 34 Ž., 2 c. (456 p.). — Leži v údolí potoka Poluje. Rus. 3tř. škola.

Čáslovce (Császlóc), o., s. Užhorod, p., t. Užhorod 2. — 498, 19 Č., 18 R., 1 N., 436 M., 15 Ž., 9 c. (280 řm., 189 ř.). Římskok. 1tř. škola.

Čepa (Csepe), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 1224, 1 Č, 803 R., 198 M., 185 Z., 37 c. (812 ř.).

Čerejovce (Cserház), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 214, 210 R., 4 Ž.,(210 ř.). —Leží na potoce Poluji. Rus. 1tř. škola.

Černá (Csarnatö), o., s. Sevluš, p., t. Královo nad Tisou.— 1078, 15 Č. 921 R., 13 M., 124 Ž., 1 j., 4 c. (884 ř.).

Černík (Csernektelep), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 270, 270 R. (266 ř.). — Leží na svazích Velikého dílu v údolí Svalavky. Expositura rus. školy ve Strojně.

Černohlava (Sóhát), o., s. V. Berezný, p. v místě, t. Dubriniče.—1721, 40 Č, 1535 R., 1 N., 1 M., 138 Ž.,6.c. (1521 ř.).

Černý Ardov (Fekete Ardó), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Královo n. T. — 1923, 77 Č., 811 R., 2 N., 608 M., 286 Ž., 54 j., 85 c. (824 ř., 599 e.).

Černý Potok (Feketepatak), o., s., t. Sevluš. — 593, 7 R., 564 M., 18 Ž., 4 c. (529 e.).

Černý Potok (Kenézpatak), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 655, 623 R., 28 Ž., 4 c. (616 ř.).

Čertež (Ungcsertész), o., s. Užhorod, p. Antalovce, t. Antalovce. — 467, 1 Č., 356 R., 34 M., 65 Ž., 11 c. (357 ř.).

Červeňovo (Cserlenö), o., s. Mukačevo, p. Rákosin, t. Rosvegovo. — 925, 1 Č., 849 R., 75 Ž.,(467 ř., 380 p.). — Leží na potoce Červeňovce. Rus. 4tř. škola.

Četovo (Csetfalva), o., s. Berehovo, p., t. Výlok. 554, 13 Č., 15 R., 458 M., 12 Ž., 56 c. (359 e.). — Na hranicích při Tise. Obecni macT. 2tř. škola.

Moréna na boku Popadě, kudy vystupuje na její vrchol žlutá značka od klausury Mokranky.

Čiňaďovo (Szentmiklós), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. — 2562, 223 Č., 1822 R., 54 N, 69 M., 324 Ž., 28 j., 42 c. (1798 ř.).

Čoma (Csomafalva), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 378, 313 R., 20 M., 14 Ž., 31 c. (325 ř.). — Leží za Tisou. Rus. 2tř. škola.

Čoma (Tiszacsoma, nyní Csoma), o., s., t. Berehovo, p. Močola. — 728, 23 Č, 35 R., 9 N., 558 M., 103 c. (488 ř.). — Leží při hranicích, oddělení fin. stráže. Řeckok. maď. 2tř., čs. 2tř. škola s expositurou v Bodolově.

Čomalovo (Csomónfalva), o., s.Ťačovo, p. Drahovo, t. Buštino. — 1757, 8 Č., 1532 R., 9 M., 206 Ž., 2 c. (M97 p.).

Čomonín (Csongor, nyní Csomanya), o., s. Mukačevo, p., tž. Barkasovo. — 1729, 2 Č., 36 R., 3 N., 1530 M., 106 Ž., 29 j., 23 c. (1546 e.).

Danilovo (Husztsófalva), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1121, 13 Č., 793 R., 4 N., 6 M., 302 Ž., 3 c. (495 p.).

Deškovice (č. j.) (Deskófalva), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 551, 498 R., 6 N., 47 Ž., (497 ř.).

Dĕckovice (j. č.) (Kisvadas), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 276, 268 R., 8 j. (275 ř.).

Dědovo (Beregdéda, nyní Děda), o., s., p. Berehovo, t. V. Beháň. — 988, 37 Č., 62 R., 819 M., 26 Ž., 6 j., 38 c. (314 ř., 549 e.). — Maď. jednotřídky řeckok, a ref. V Dědovském vrchu 172 ložiska alunitu, z něhož se vyvařoval v kotlech hlinito-draselnatý kamenec, na ty varny upomínají haldy a odpadky.

Dílek (Beregpapfalva), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 467,5 Č., 441 R., 3 N., 18 Ž.,(437 ř.). — Řeckok, rus. 1tř. škola.

Domanince (Alsódomonia), o., s., p., t. Užhorod 1. — 1285, 137 Č., 1005 R., 2 N., 62 M., 26 Ž., 1 j., 52 c. (916 ř.).

Domašín (Domafalva), o., s., p., t. V. Berezný. — 481, 465 R., 10 Ž., 6 c. (471 ř.). — Od zast. Sólu na trati Cop — Užocký průsmyk S 2 km. Rus. 2tř. škola. Dřev. kostel z r. 1759.

Doubravka (Ungtölgyes), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 844, 813 R., 6 M., 18 Ž., 7 c. (796 ř.).

Doubravka nad Boržavou (Cserhalom), o., s. Iršava, p., t. Bílky. – 837, 766 R., 1 M., 64 Ž., 6 c. (244 ř., 527 p.).

Dovhé (Unghosszúmezö), o., s. Užhorod, p. V. Gejovce, t. Užhorod 2. — 518, 450 R., 41 M., 21 Ž., 6 c. (348 ř.). — Leží na potoce Slatině. Expositura rus. 2tř. školy v Baranincích, řeckok, rus. 1tř. škola.

Dovhé (Dolha), o., s. Iršava, s. Chust, p., t., tf. v místě. — 4263, 652 Č., 2911 R., 76 N.,64M., 509 Ž., 1 j.,50c. (2920 ř.).

Dračiny (Ujtövisfalva), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.— 369. 89 Č., 13 R., 204 N., 7 Ž., 56 c. (348 řm.).

Drahobratovo (Drágabártfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1763, 21 Č., 1609 R., 3 N., 8 M., 116 Ž., 6 c. (1554 ř.).

Drahovo (Kövesliget), o., s. Chust, p. v mistě, t. Buštino.— 4983, 43 Č., 4147 R., 10 N., 37 M., 694 Ž., 52 c. (3717 ř., 454 p.).

Dravce (Ungdarócz), o., s., p. Užhorod 2. — 1210, 82 Č., 1026 R., 1 N., 33 M., 50 Ž., 18 c. (998 ř.).

Drysina (Dercen), o., s., t. Mukačevo, p. Hať u Berehova. 1835, 6 Č., 11 R., 1802 M., 15 Ž., 1 c. (1766 e.).

Dubov (Dubi), o., s., t. Iršava, p. Záhoří. — 203, 12 R., 172 N., 19 c. (192 řm.).— Odlehlá víska bez komunikace, něm. 1tř. škola.

Dubové (Dombó), o., s. Ťačovo, p. v miste, t. Tcresva. — 4416, 36 Č, 3468 R., 139 N., 56 M., 706 Ž., 11 c. (1855 ř., 1615 p.).

Dubriniče (Bercsényifalva). o. Perečín, s. V. Berezný, p., t., tf. v misté. — 1656, 55 Č, 1439 R., 11 M., 101 Ž., 50 c. (1459 ř.).

Dulovo (Dulfalva), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 1240, 1 Č., 1180 R., 56 Ž., 3 c. (1122 p.).

Na Kvasovském Menčulu, v pozadí Bližnice. Dole stil.

Dunkovice (č. j.) (Nyiresújfalu), o. Mukačevo, s. Iršava, p. Kivjažď, t. Záluž. — 697, 676 R., 1 M., 17 Ž., 1 j., 2 c. (678 ř.).

Dusina (Zajgó), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 933, 3 Č., 786 R., 3 M., 133 Ž., 8 c. (789 ř.).

Dakovo (Nevetlenfalu), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 639, 54 Č., 17 R., 1 N., 428 M., 20 Ž., 2 j., 117 c. (263 řm.).

Dula (Szollosgyula, nyniGyula), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 900, 3 Č, 55 R., 687 M., 43 Ž., 112 c. (713 e.). — Leží při hranicích pod Gutinskými vrchy. Ref. maď. 1tř. škola.

Eseň (Esceny), o., s. Užhorod. p. v místě, t. Čop. — 2142, 73 Č., 30 R., 3 N., 1851 M., 75 Ž., 19 j., 91 c. (1754 e.).

Fančikovo (Fancsika), o., s., p., t. Sevluš. — 1123, 17 Č., 399 R., 4 N., 561 M., 81 Ž., 9 j., 52 c. (594 ř.).

Farkašfalva (Tiszafarkasfalva, nyní Farkasfalva), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t, Výlok. — 314, 1 Č., 113 R., 163 M., 10 Ž., 27 c. (207 ř.).

Fedelešovce (Fedelesfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, t. Kolčino. — 291, 257 R., 34 Ž.,(257 ř.). — Rus. 2tř. škola. Pokusy s dolováním zlata.

Fedorovo (Tivadarfalva), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 490, 3 Č., 3 R., 434 M., 10 Ž., 40 c. (419 e.). — Leží v nížině za Tisou na siln.Výlok-—Dakovo. Ref.maď. 1tř.škola.

Fertešalmaš (Fertösalmás), o., s. Sevluš, p. Veliký Palad, t. Výlok. — 685, 13 Č., 1 R., 555 M., 23 Ž., 14 j., 79 c. (496 e.).

Filipec (Fülöpfalva), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1018, 885 R., 1 M., 131 Ž., 1 c. (881 ř.).

Foyaraš (Beregfogaras), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 450, 439 R., 1 R, 9 Ž., 1 c. (436 ř.).

Forgolaň (Forglány), o., s. Sevluš, p. Petrovo, t. Výlok. — 700, 1 Č., 1 R., 672 M., 23 Ž., 3 c. (542 e.). — Leží za Tisou při hranicích. Ref. maď. 1tř. škola.

Fornoš (Fonos), o., s., p., t. Mukačevo, — 873, 1 Č., 23 R., 812 M., 20 Ž., 17 c. (816 e.). — Maď. 3tř. škola.

Fridešovo (Frigyesfalva), o., s. Mukačevo, p. v místě, tž. Kolčino. — 335, 208 Č., 62 R., 14 N., 5 M., 41 Ž., 2 j., 3 c. (153 řm., 101 ř-)

Gajdoš (Nagygajdos), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 623, 3 Č., 619 R., 1 c. (557 ř.). — Leží na potoce Svadlivém. Rus. 3tř. škola.

Ganiče (Gánya), o., s. Ťačovo, d. Neresnice, t. Teresva. — 2716, 6 Č., 2054 R., 1 N., 2 M., 636 Ž., 17 c. (1011 ř., 1045 p.).

Geča (Mezögecse, nyní Gecse), o., s., t. Berehovo, p. Močola. — 487, 25 R., 1 N., 406 M., 4 Ž., 51 c. (255 e.). —Maď. 2tř. škola.

Goronda (Gorond), o., s. Mukačevo, p., t., tf. StrabičovoGoronda.—2102, 39 Č., 1869R.,46M., 109 Ž.,39c. (1597p.).

Guďa (Gödényháza), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 862, 55 Č, 343 R., 3 N., 420 M., 35 Ž., 1 j., 5 c. (377 ř., 320 e.).

Handerovice (č. j.) (nová obec), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 303, 297 R., 6 Ž.,(243 p.).

Hankovice (j. č.) (Kisanna), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 828, 30 Č, 631 R., 16 N., 128 M., 20 Ž., 3 c. (323 ř., 315p.).

Harangláb (Kisharangláb), o., s. Berehovo, p., t. Šom. — 479, 25 Č., 7 R., 424 M., 14 Ž., 9 c. (391 e.). — Leží při hranicích. Maď. ref. 1tř. škola.

Haf (Gát), o., s., t. Berehovo, p. Haf u Berehova. — 2005, 19 Č, 307 R., 8 N., 1600 M., 43 Z., 1 j., 27 c. (1485 e.).

Hercovce (Hegyrèt), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 120, 120 R. (120 ř.). — Z nad vsí kopec 449, na němž podle pověsti skryli lupiči poklad. Prý Schönbornové tam kutali a později štoly zazdili. Podle těch zpráv B. Kraus, notář v N. Klenovci a později v Drahobratově, podnikl povrchové dolování na 3 místech, také na kótě 417 v Dubinkách. Ale vytěžilo se jen 0.4 g zlata a 4.6 g stříbra v tuně vykopaného kamene, proto se dolováni nevyplácelo (Inž. A. Karhan).

Chata KČST. u klausury Balcatulu.

Hetín (Hetyen), o., s. Berehovo, p., t. Kosino. — 783, 21 Č., 15 R., 671 M., 21 Ž., 40 j., 15 c. (698 e.).

Hetína (Tiszahetény), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 584, 473 R., 3 M., 108 Z. (473 ř.). — Leží nal. břehu Tisy. Rus. 2tř. škola.

Hliněnec (Pásztorlak), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 585, 8 Č, 545 R., 2 N., 3 M., 27 Ž.,(545 ř.).

Hluboká (Mélyút), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 509. 39 Č., 363 R., 7 M., 91 Ž., 9 c. (263 ř.).

Holatín (Tarfalu), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 924, 11 Č., 735 R., 1 N., 175 Ž., 2 c. (734 ř.). — Leži na potoce Holatince, v jejím údolí hned za posledními staveními na cestě k Novoselicům miner. pramen. Na návrši 602 řeckok. kostel, S 5 min. slaná kyselka. Čs. 1tř., rus. 1tř. škola s 2 pobočkami. V sousední obci Oblazce u kostela železitá kyselka.

Holubinné (Galambos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 1611, 19 Č., 1363 R., 2 N., 3 M., 202 Ž., 22 c. (1362 ř.).

Homok (Mezöhomok), o., s., p. Berehovo, t. V. Běhaň. — 310, 30 R., 269 M., 9 Ž., 2 c. (269 ř.). — řeckok. maď. 1tř. škola. Dvůr Lonyayův připomíná hraběcí rod, za jehož člena se provdala vdova po korunním princi rak. Rudolfovi.

Homok, o., s., p., t. Užhorod 2. — 588, 36 Č., 9 R., 498 M., 27 Ž., 18 c. (297 řm.). — Maď. 2tř. škola.

Horinčovo (Herincse), samostatná část Monastýr, o., s. Chust, p., t., tf. v místě. — 4607, 19 Č., 3845 R., 7 N., 4 M., 705 Ž., 8 j., 19 c. (3665 p.).

Hořany (Gerény), o., s., p., t. Užhorod 2. — 2766, 627 Č., 1140 R., 367 N., 308 M., 186 Ž., 4 j., 134 c. (1229 ř.,936 řm.).

Hrabarov (Halábor), o., s. Berehovo, p., t. Vary. — 606, 10 Č, 2 R., 561 M., 2 j., 31 c. (569 e.). — Leži při hranicích na Tise. Maď. obecná 2tř. škola.

Hrabovo (Szidorfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo. — 403, 263 R . 73 N, 77 M., 31 Ž., 29 c. (262 ř.). — Rus. 2tř. škola.

Hrbky (Rákospatak), o., s. Sevluš, p.,t. Královo n.T.—364, 347 R., 1 M., 12 Ž., 4 c. (276 ř.).

Hřebla (Felsokaraszló), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 587, 554 R., 33 Ž.,(554 ř).

Hribovce (Gombás), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 499, 488 R., 11 Ž. (486 ř.). — Rus. 2tř. škola. Miner. pramen na p. břehu Vyznice.

Hrušovo (Szentmihálykörtvélyes), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 2222, 22 Č., 2008 R., 3 N., 13 M., 165 Ž., 8 j., 3 c. (1927 ř.).

Huklivý (Zúqó), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. 1621, 13 Č, 1347 R., 1 M., 239 Ž., 21 c. (1136 p.).

Husný (Erdöludas), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 459, 441 R., 16 Ž., 2 c. (442 ř.).

Huta (Unghuta), o., s., p., t. Užhorod 1. — 896, 672 Č., 192 R., 2 Ž., 1 j., 29 c. (728 řm.). — Čs. 4tř. škola. Jsou tři části obce: Sklená, Střední, Suchá.

Chlumec (Korláthelmecz, nyní Helmecz), o., s. Užhorod, p., t., tf. Chlumec u Užhorodu. — 898, 14 Č., 171 R., 2 N., 645 M., 48 Ž., 1 j., 17 c. (329 ř., 307 e.).

Chlumec (Hömlöcz), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 432, 11 Č., 394 R., 1 N., 19 M., 6 Ž., 1 c. (394 r.). — Leží při hranicích. Rus. 2tř. škola.

Chmelník (Komlós), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 687, 3 Č., 540 R., 138 Ž., 6 c. (546 ř.).

Chudlovo (Horlyó), o., s. Užhorod, p. Antalovce, t. Šeredné. — 1232, 7 Č., 1005 R., 8 M., 148 Ž., 57 j., 7 c. (1039 ř.).

Chust (Huszt), o., s., p., t., tf. v místě.

Chýše (Kistarna), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 1027, 16 Č., 922 R., 12 N., 4 M., 27 Ž., 1 j., 45 c. (956 ř.).

Brustury.

Ilnice (č. j.) (Ilonga), o., s., t. Iršava, p. v místě. — 4998, 45 Č., 4199 R., 18 N., IM.,714 Ž., 10 j., 11c. (1152 ř., 2762 p.).

Imstičovo (Miszticze), o., s. Iršava, p., t. Bílky. — 2038, 5 Č., 1906 R., 1 M., 124 Ž., 2 c. (1865 ř.).

Irlava (Ungsasfalva), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 490, 402 R., 82 Ž., 6 c. (395 ř.). — Rus. 2tř. škola. Vyskytuje se železná ruda.

Iršava (Ilosva), o., s., p., t., tf. v místě. — 3065, 155 Č., 1700 R., 15 N., 99 M., 1065 Ž., 22 j., 9 c. (1737 ř.).

Ivanovce (Iványí), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Rosvegovo. — 1100, 25 Č., 1001 R., 3 M., 67 Z., 4 c. (988 ř.).

Ivaškovice (č. j.) (Iváskófalva), o., s., t. Iršava, p. 2áhati. 376, 376 R. (370 ř.).

Iza, o., s., p., t. Chust. — 3198, 19 Č., 2797 R., 1 N., 2 M., 376 Ž., 3 c. (2738 p.).

Izky (Iszka), ó., s., t. Volové, p. v místě. — 1161, 26 Č., 845 R., 1 N., 2 M., 272 2., 15 c. (848 ř.).

Izvor (Beregforrás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 632, 592 R., 8 N., 15 Ž., 17 c. (607 ř.). — Leží. pod Kornou 707 na soutoku potoků, tvořících V. Pini, a na rozvětvení les. drah. Rus. 2tř. škola, dřev. řeckok, kostel.

Izvorská Huta (Forráshuta), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — -475, 28 Č., 400 R., 3 N., 4 Ž., 40 c. (435 ř.). — Leží v údolí pod Kyčerou 713 na lesní dráze v lesnatém údolí. Rus. 2tř. škola.

Jablonovo (Beregnagyalmás), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 633, 500 R., 14 N., 119 Ž.,(493 ř.).

Jalové (Jávor), o. Svalava, s., p., t. Niž. Verecky. — 194, 185 R., 1 Ž., 4 j., 4 c. (193 ř.). — Leži v lesnatém údolí na Jalovském potoce. Dřev. lemkovský fil. kostel Nanebevstoupení Páně s bar. věži a s přístřeším před vchodem na vyřezávaných sloupech; zvonice s pyramidou dvakrát dělenou a s galerií.

Janošovo (Malkosjánosi, nyní Jánosi), o., s., p., t. Berehovo. — 1134, 1 Č., 38 R., 1 N., 1062 M., 6 Ž., 26 c. (825 f., 249 e.).

Jarok (Árok), o., s., p., t. Užhorod 1. — 693, 3 Č., 684 R., 1 M., 4 Ž., 1 c. (680 ř.).

Jasiňa (Körösmezö), o., s. Rachov, p., t., tf. v místě. — 10.614, 497 Č., 7365 R., 52 N., 1154 M., 1352 Ž., 14 j., 180 c. (6454 ř., 1545 řm., 923 p.).

Jivkovce (Ilkó), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 97, 97 R. (96 ř.). — Leží pod hřebenem Lupčiny, pod vrchem Kamenistým 499. Podnikány pokusy s dobýváním zlata.

Jovra (Óřdarma), o., t. Užhorod 1, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 1343, 194 Č., 672 R., 135 M., 229 Ž., 57 j., 56 c. (633 ř., 405 řm.). — Leží na l. břehu Uhu. Notariát, čet. stan., čs. 3tř. škola. Hospodář, lihovar. Kostel řeckok, a římskok.

Kajdanovo (Kajdanó), o., s. Mukačevo, o. Rákosin, t. Rosvegovo. — 1272. 992 R., 1 N., 182 M., 83 2., 14 c. (901 ř.).

Kaliny (Alsókálinfalva), o., s. Ťačovo, p. Dubové, t. Teresva. — 2346, 4 Č., 1937 R., 11 N., 392 Ž., 1 j., 1 c. (1383 p., 545 řm.).

Kalník (Beregsárrét), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Rosvegovo. — 1406, 108 Č., 1086 R., 210 Ž., 1 j., 1 c. (1057 ř.). — Leží na potoce Bahně. Notariát, čet. stan., čs. 2tř. a rus. 6tř. škola. Rus. nár. dům.

Kamenica nad Uhom (Ökemencze), o., s., p. Užhorod 1, t. Perečín. — 760, 71 Č., 635 R., 2 N., 10M.,28 Ž., 14 c. (623 ř.).

Kanora, o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. — 731, 688 R., 22 Ž., 1 j., 20 c. (696 p.).

Karačiny (Karácsfalva), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 447, 115 R., 305 M., 27 c. (410 ř.). — Leží v širé nížině nedaleko hl. trati. Rus. 2tř. škola.

Kelečín (Kelecsény), o., s., t. Volové, p. Izky. — 875, 12 Č., 768 R., 1 M., 91 Ž., 1 j., 2 c. (767 ř.).

Kenderešov (Kendereske), o., s.₍ p., t. Mukačevo. — 248, 163 R., 71 N., 1 M., 13 Ž.,(161 ř.).

Kerecky (Kereczke), o. Svalava,    s. Chust, p. v   místě, t. Dovhé. — 3060, 42 Č., 2691 R., 22 N., 20 M., 277 Ž., 8 c. (2512 p.).

Kerestúr (Tiszakeresztúr), o. Berehovo, s. Sevluš, p., t. Výlok. — 532, 18 R., 509 M., 5 c. (444 e.). — Leží v nížině opodál hl. trati. Maď. 2tř. škola.

Útulna KČST. na Vaskulu pod Cornou horou.

Ketergeň (Ketergény), o., s., p. Užhorod 1, t. Užhorod 2. — 225, 5 Č., 23 R., 1 N., 182 M., 14 Ž.,(124 e.). — Maď. 1tř. škola.

Kiďouš (Kigyós), o., s.₍ p., t. Berehovo. — 635, 6 Č., 25 R., 8 N., 589 M., 1 Ž., 6 c. (441 e.).

Kivjaiď (Beregkövesd), o., s., t. Iršava. p. v místě. — 1369, 30 Č., 844 R., 1 N., 3 M., 470 Ž., 21 c. (844 ř.).

Kličanovo (Klacsanó), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo.— 1484, 4 Č., 1235 R., 12 M., 218 Ž., 1 j., 14 c. (1025ř.). — Pod vrchem Obučí 155. Čs. 2tř. a rus. 5tř. škola. — Kyselka v lese “Nefelejts”.

Klimovice (č. j.) (nová obec), o., s., t. Iršava. p. Záhati. — 317, 312 R., 4 Ž., 1 c. (279 ř.).

Kločky (Lakatosfalva), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, t. Kolčino. — 121, 110 R., 9 N., 2 Ž.,(110 ř.). Rus. 1tř. škola. Leží pod vrchem Zorninou 568.

Klučárky (Várkulcza), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 1587, 16 C. 1326 R., 151 N., 8 M., 75 Ž., 11 c. (1236 ř.).

Kňahynín (Csillagfalva), o., s., p., t. V. Berezný. — 536, 525 R., 11 Ž.,(524 ř.).

Kobalovice (č. j.) (Gálfalva), o., s., t. Iršava, p. Záhati. — 101, 59 R., 34 N., 5 Z., 3 c. (59 ř.).

Kobyláry (Köblér), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 1007, 3 Č., 842 R., 9 M., 132 Ž., 1 j., 20 c. (846 ř.). — Leži v kotlině na potoku Starém. Rus. 5tř. škola.

Kobylecká Polana (Gyertyánliget), o., s. Rachov, p., t., tf. v místě. — 2218, 115 Č., 1141 R., 31 N., 517 M., 292 Ž., 65 Rum., 57 c. (817 ř., 634 řm.).

Kolčino (Kölcsény), o., s., p. Mukačevo, t. Kolčino. — 726, 30 Č., 637 R., 10 N., 9 M., 36 Ž., 4 c. (615 ř.).

Koločava (Alrókalocsa), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 3484, 28 Č., 3089 R., 11 N., 30 M., 325 Ž., 1 c. (2129 ř., 953 p.).

Kolodné (Darva), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 942. 10 Č., 820 R., 1 M., 108 Ž., 3 c. (732 p.). — Leží na potoce Odarově v údolí Terebly. Notariát, čet. stan. Rus. 4tř. škola, stálý košíkářský kurs.

Kolodné (Tökesfalva), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 870, 4 Č., 810 R., 1 N., 1 M., 54 Ž.,(811 ř.).

Koncovo (Koncháza), o., t. Užhorod 2. s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 489. 9 Č., 17 R., 452 M., 9 Ž., 2 j. (266 řm.). — Maď. 2tř. škola.

Kopašnovo (Gernyés), o., s., p., t. Chust. — 2230, 4 Č., 2014 R., 211 Ž., 1 c. (1107 p., 9K)8 ř.). — Leži nad ústím Lunky do Chustce. Rus. 4tř. škola s expositurou. Sirný pramen “Svatá voda” a na potoce Glodu v osadě Glodu solný pramen.

Kopinovce (Nagymogyorós), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovo. — 543, 1 Č., 511 R., 3 M., 28 Ž.,(508 ř.). —Dlouze rozložená ves na potoce Langejalově. Rus. 2tř. škola.

Korytňany (Kereknye), o., s., p., t. Užhorod 2. — 815, 1 Č., 575 R., 178 M., 33 Ž., 28 c. (650 ř.).

Kosino (Mezökaszony, nyní Kaszony), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 2665, 108 Č., 110 R., 3 N., 1686 M., 432 Ž., 1 j., 325 c. (1438 e.).

Kosino (Koczkaszállás), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 618, 9 Č., 577 R., 3 M., 29 Ž.,(577 ř.). — Cs. 1tř., rus. 4tř. škola.

Kosovská Polana (Kaszómezö), o., s. Rachov, p., t. Veliký Bočkov. — 2234, 13 Č., 2062 R., 1 N., 1 M., 144 Ž., 13 c. (1994 ř.). — Rus. 4tř. škola s expos. v části obce Berezovce. Pila. Několik pramenů: v boku Díl Boženy 802 sirný, na úboči Kobyly, sirný v údolí Kosovské řeky u mysl. Jalinky a jinde.

Kostrina (Csontos), o., s., p., t. V. Berezný. — 1652, 101 Č., 1354 R., 9 N., 28 M., 108 Z., 6 j., 46 c. (1368 ř.).

Kosťova Pastil (Naaypásztély), o., s., t. V. Berezný, p. Cemohlava. — 478, 1 Č., 473 R., 4 Ž.,(471 ř.).

Košelovo (Keselymezö), o., s., p., t. Chust. — 3093, 4 Č., 2663 R., 417 Ž., 9 c. (2641 p.).

Masarykova třída v Chustu, v pozadí zříceniny chustského hradu.

Kotelnice (j. č.) (Katlanfalu), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 212, 2 Č., 203 R., 7 Ž.,(203 ř.).

Krajná Martinka (Végmártonka), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 537, 520 R., 6 N., 11 Ž.,(520 ř.). — Leží pod Martinským kamenem 967 na Černém potoce. Řeckok, rus. 1tř. škola.

Krajníkovo (Mihálka), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. 993, 913 R., 5 M., 75 Ž.,(788 p.).

Královo nad Tisou (Királyháza), o., s. Sevluš, p., t., tf. v místě. — 4608, 485 Č., 2570 R., 13 N., 967 M., 429 Ž., 1 j., 143 c. (2404 ř., 947 řm., 404 e.).

Krásná (Taraczkraszna), o., s. Ťačovo, p.    Dubové, t.  Teresva. — 853, 826 R., 27 Ž.,(808 ř.).

Kričovo (Kricsfalva), o., s. Ťačovo, p. Drahovo, t. Buštino. — 1486, 1384 R., 95 Ž., 7 c. (1215 p.).

Křivá (Tjszakirva), o., s., p., t. Chust. — 721, 15 Č., 687 R., 2 N., 2 M., 15 Ž.,(595 ř.).

Křivé (Nagykirva), o., s. Ťačovo, p., t. Teresva. — 1321, 2 Č., 1012 R., 1 M., 304 Ž., 2 c. (899 p.).

Kušnice (č. j.) (Kovácsrét), o., s. Iršava, s. Chust, t. Dovhé. p. Kerecky. — 2268, 21 Č., 1851 R., 22 N., 10 M., 321 Ž., 8 j., 35 c. (1800 p.).

Kuštanovice (č. j.) (Kustánfalva), o., s., p. Mukačevo, tž. Kolčino. — 660, 2 Č., 616 R., 33 N., 9 Ž.,(593 ř.).

Kuzmino (Beregszilvás), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 482, 358 R., 124 Ž.,(353 ř.). Stával zaniklý pravosl. klášter sv. Kosmy a Damiána. Rus. 3tř. škola.

Kvasovo (Kovászó), o., s. Berehovo, p., t. Mužijovo, 857, 707 R., 92 M., 31 Ž., 27 c. (794 ř.). — Leží na Boržavě pod Berehovskými vrchy. Rus. 4tř. škola. Jediný větší kaolinový důl. Vyráběl se kamenec vyvařovánim v kotlech, po varnách zbyly haldy. Tehdy byly lesy vykáceny.

Kvasy (Tiszaborkút), o., s., t. Rachov, p. v místě. — 1500. 39 Č., 1245 R., 2 N., 15 M., 161 Ž., 1 j., 37 c. (1202 ř.).

Kyčemý (Nagycserjés), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 480, 463 R., 17 Ž.,(463 ř.). — Rus. 2tř. škola. Kyselka.

Lachovce (Lehócz), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 419, 9 Č., 358 R., 15 M., 34 Ž., 3 c. (361 ř.).

Lachovec (Lengyelszállás), o., s., t. Volové, p. Majdan, 596, 5 Č., 577 R., 14 Ž.,(540 ř.). — Chalupy horní části obce, ležící v údolí mezi hřbety Polanky a Beskydu, se táhnou až k hranicím k pohraničnímu vrchu Ukrydu 961. Rus. 1tř. škola.

Lalovo (Beregleányfalva), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Záluž. — 860, 636 R., 185 N., 21 M., 11 Ž., 7 c. (633 ř.).

Latorka (Latorczafö), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 748, 8 Č., 698 R., 40 Ž., 2 c. (699 ř.).

Lávky (Lóka), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 794, 6 Č., 768 R., 1 M., 14 Ž., 5 c. (769 ř.). — Leži na Laveckém potoce. Stával pravoslavný klášter, není po něm stop. Rus. 3tř. škola. Železitá kyselka.

Lazy (Timsor), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 617, 7 Č., 574 R., 36 Ž.,(571 ř.). — Leží pod hranicemi na potoce Lazoku. Rus. 3tř. škola.

Lecovice (č. j.) (Kisléczfalva), o., s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 711, 676 R., 35 Ž.,(676 ř.). — Odlehlá ves, řeckok, kostel, rus. 3tř. škola.

Lekart (Lakárd), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 1460, 696 Č., 723 R., 3 M., 23 Ž., 15 c. (843 ř., 512 řm.). — Uh rozděluje obec na 2 části s 2 kostely, řeckok, a řimskok. Čs. 5tř. škola.

Lesárna (Erdöpatak), o. s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 181, 3 Č., 178 R. (178 ř.). — V lese při potoce Vyznici žel. kyselka, v osadě Solončiku v andesitových vrstvách sirný pramen.

V neděli na mostě v Jasini. Huculové mají tam své korso.

Lince (Unggesztenyés), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 765, 1 Č, 662 R., 2 M., 87 Ž., 13 c. (665 ř.). — Leží na Starém potoce. Rus. 3tř. škola.

Lipča (Lipcse), o., s. Chust, p. v místě, t. Horinčovo. — 3741, 18 Č., 3233 R., 2 M., 478 Ž., 6 j., 4 c. (3131 p.).

Lipecká Polana (Lipcsemezö), o., s. Chust, p. Lipča, t. Horinčovo. — 2161, 10 Č., 1929 R., 1 M., 215 Ž., 6 c. (1285 ř., 596 p.). — Teče tudy potok Osava (Lipča). Rus. 5tř. školu. Cet. stanice. Rus. 5tr. škola. Výroba koberců. Min. pramen “Osava”.

Lipovec (Hárs), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 275, 275 R. (272 ř.).

Lisičovo (Rókamezö), o., s. Iršava, s. Chust, p. Kerecky, t. Dovhé. — 1895, 83 Č., 1697 R., 6 N., 91 Ž., 18 c. (1699 p.).

Ljutá (Havasköz), o., s. V. Berezný, p. v misté, t. Stavné.— 3387, 35 Č., 3197 R., 2 N., 6 M., 141 Ž., 6 c. (3189 ř.).

Lochovo (Beregzöllös), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo,— 1018, 15 Č., 931 R., 1 M., 60 Ž., 11 c. (940 ř.). — Notariát, čet. stan., rus. 4tř. škola.

Loket (Nagyábránka), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 411, 378 R., 5 M., 28 Ž.,(380 ř.). — Leži na potoce Abrance. Řeckok. 1tř. škola. Dřev. lemkovský fil. kostel Ochrany P.Marie, věž s podsebitim a prostičkou jehlou. Naleziště železné rudy.

Loza (Füzesmezö), o., s., p., t. Iršava. —¹ 946, 793 R., 6 M., 147 Ž.,(792 ř.). Rus. 3tř. škola.

Lozanský (Cserjés), o., s., p., t. Volové. — 1204, 1176 R., 28 Ž.,(834 ř., 341 e.).

Lubňa (Kicsvölgy), o., s. V. Berezný. p., t. Stavné. — 360. 2 Č., 336 R., 19 Ž., 3 c. (336 ř.).

Luh (Ligetes), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 389, 4 Č., 379 R., 6 Ž.,(379 ř.).

Luh (Lonka), o . s. Rachov, p., t. Velký Bočkov. — 1587, 67 Č., 1319 R., 12 M., 118 2., 71 c. (1319 ř.).

Lukovo (Lukova), o., s. Iršava. p., t. Bílky. — 1077, 4 Č., 1004 R., 62 2., 7 c. (607 _P., 403 ř.).

Majdan (Majdánka), o., s., t. Volové, p. v místě. — 2873. 35 Č., 2009 R., 14 N., 7 M., 797 Ž., 5 j., 6 c. (1157 p., 857 ř.).

Makariovo (Makarja), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. 1598, 1506 R., 1 N., 26 M., 55 Ž., 2 j., 8 c. (1492 ř.). — Rus. 7tř. škola.

Malá Běhaň (Kis Bégány), o., s. Berehovo, p., t. V. Běhaň. 850, 25 R., 804 M., 8 Ž., 13 c. (705 e.). — Leži při kanálu Verke. Ref. obecní maď. 1tř. škola.

Malá Čengava (Kiscsongova), o., s., t. Sevluš, p. Veliké Komnaty. — 386, 375 R., 11 Ž.,(375 ř.). — Rus. 2tř. škola.

Malá Dobroň (Kis Dobrony), o., s. Užhorod, p., t. V. Dobroň. — 1283, 7 R., 1202 M., 54 Ž., 20 c. (1081 e.).

Malá Kopaňa (Alsóveresmart), o., s. Sevluš, p. V. Kopaňa. t. Královo n. T. — 766, 715 R., 7 M., 44 Ž.,(703 ř.).

Malá Martinka (Mártonka), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 444, 413 R., 31 Ž.,(412 ř.).

Malé Gejovce (Kis Gejöc), o., s., t. Užhorod 2, p. V. Gejovce. — 909, 2 Č., 7 R., 862 M., 25 Ž., 13 c. (519 e.).

Malé Gutovo (Kis Gút), o., s. Berehovo, p. Hať u Berehova, t. V. Běháň. — 394, 5 R., 1 N., 361 M., 17 Ž., 10 c. (285 e.).

Malý Berezný (Kisberezna), o., s., t. V. Berezný, p. v místě. — 1036, 43 Č., 850 R., 3 N., 102 Ž., 5 j., 33 c. (853 ř.).

Malý Rakovec (Kisrákócz), o., s. Sevluš, p., t. Bílky. — 1818, 1 Č., 1794 R., 1 M., 22 Ž.,(1794 ř.). — Leží pod Tupým vrchem 878 v Chustských vrších. Rus. 4tř. škola s expositurou v Pleťáncich.

Matějovo (Mátyfalva), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 771. 320 R., 406 M., 32 Ž., 13 c. (395 ř.).

Pravoslavná cerkev nad strukivským kostelem nad nádražím v Jasini.

Medvědovce (Fagyalos), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 545, 519 R., 26 Ž.,(519 ř.). — Rus. 3tř. škola. Dřevěný bojkovský kostel, záp. věž čtyřhranná, vysoká, střední pyramida třikrát dělená, vých. pyramida také třikrát dělená, ale nižší; pěkný gánok kolem kostela mimo presbytář.

Medvězí (Medvefalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky.— 142, 131 R., 8 Ž., 3 c. (131 ř.).

Měděnice (č. j.) (Medencze), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. — 791, 4 Č., 778 R., 9 M. (762 r.). — Leží nad prameny potoka Kruhlého. Řeckok, rus. 1tř. škola. Min. pramen.

Mikulovce (Kismogyorós), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo. — 446, 437 R., 6 Ž., 3 c. (439 ř.). Rus. 2tř. škola. Miner. pramen.

Minaj, o., s., p. Užhorod 1, t. Užhorod 2. — 420, 18 Č., 44 R., 2 N., 272 M., 45 Ž., 39 c. (163 r.). — Maď. 1tř. škola.

Mirča (Mórese), o., s. V. Berezný, p. M. Berezný, t. Dubriniče. — 601, 10 Č., 541 R., 18 Ž., 32 c. (553 ř.).

Miškarovice (Miskafalva), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. 145, 133 R., 12 Ž.,(133 ř.).

Močár (Oroszmocsár), o., s., p., t. V. Berezný. — 227, 216 R., 11 Ž.,(216 ř.).

Močola (Macsola), o., s., t. Berehovo, p. v místě. — 735, 44 Č., 175 R., 6 N., 409 M., 24 Ž., 9 j., 68 c. (269 e., 219 ř.). Notariát. čet. stanice, odd. fin. stráže, čs. 1tř., maď. 3tř. a ve dvoře Hunyady rus. 1tř. škola. Hospodářská škola. Kamenné kostely řeckok, a ev.

Mokré (Mokra), o. Perečín, s. V. Berezný, p. Poroškov, t. Tuří Remety. — 486, 471 R., 9 Ž., 6 j. (472 ř.). — Leží na potoce Borsučině. Rus. 2tř. škola.

Mukačevo (Munkács), o., s., p., t., tf. v místě.

Mužijovo (Nagymuzsaly, nyní Muzsaly), o., s. Berehovo, p., t. v místě. — 2056, 55 Č., 276 R., 1 N., 1404 M., 256 Ž., 64 c. (905 e., 455 ř., 355 řm.).

Nankovo (Husztkös), o., s., p., t. Chust. — 1646, 1563 R., 73 Ž., 10 c. (1470 p.). — Rus. 6tř. škola. 2el. kyselka a sol. pramen.

Negrovec (Felsökalocsa), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 1487, 1275 R., 1 M., 210 Ž., 1 c. (1029 ř.).

Negrovo (Maszárfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1194, 1031 R., 159 Ž., 4 c. (757 ř., 277 p.). — Rus. 5tř. škola. Slabé vrstvy uhlí a lignitu. 2elezitá kyselka a v údoli potoka Soleného solný pramen.

Nelipeno (Hársfáivá), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 2116, 36 Č., 1471 R., 17 N., 16 M., 542 2., 34 c. (1457 ř.).

Neresnice (č. j.) (Nyéresháza), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 1948, 20 Č., 1370 R., 8 N., 18 M., 503 Ž., 1 j., 28 c. (962 p., 396 ř.).

Nevické, o., s., p., t. Užhorod 1. — 757, 10 Č., 709 R., 3 N., 5 M., 17 Ž., 13 c. (714 ř.).

Německá Kučová (Németkucsova), o., s., p., t. Mukačevo. 356, 1 Č., 36 R., 305 N., 1 M., 13 Ž.,(307 řm.).

Německá Mokrá (Németmokra), o., s. Ťačovo, p. Usťčorna, t. Teresva. — 1027, 55 Č., 142 R., 807 N., 6 M., 7 Ž., 10 c. (841 řm.).

Nižní Apša (Alsóapsa), o., s. Ťačovo, p., t. Slat. Doly. — 7018, 46 Č., 250 R., 1 N., 68 M., 906 Ž., 5681 Rum., 8 j., 58 c. (5647 ř.).

Nižní Bystrý (Alsóbisztra), o., s. Chust, p., t. Horinčovo. — 2346, 25 Č., 2090 R., 7 N., 1 M., 200 Ž., 23 c. (1968 p.).

Nižní Hrabovnice (Alsgereben), o. Svalava, s. Mukačevo, t. Ciňaďovo. — 634, 28 Č., 291 R., 221 N., 1 M., 4 Ž., 89 c. (338 řm., 288 ř.).

Nižní Koropec (Kerepecz), o., s., t. Mukačevo, p. Hať u Berehova. — 508, 396 R., 24 N., 82 M., 5 Ž., 1 c. (376 ř.).

Pohled od Kvasů k Rachovu, v pozadí Šojmul.

Nižní Remety (Alsóremete), o., s., t. Berehovo, p. Berehy. 631, 1 Č., 603 R., 2 M., 21 Ž., 4 c. (598 ř.).

Nižní Roztoka (Alsóhatárszeg), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 301, 4 Č., 290 R., 1 N., 6 Ž.,(290 ř.).

Nižní Selištĕ (Alsószelistye), o., s., p., t. Chust. — 2171, 15 Č., 1960 R., 195 Ž., 1 c. (1879 p.). — Notariát, čet. stan., rus. 6tř. škola s expositurou. Solný pramen.

Nižní Slatina (Alsószlatina), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. 562, 1 Č., 519 R., 5 M., 31 Ž., 6 c. (487 ř.).

Nižní Studený (Alsóhidegpatak), o., s., t. Volové, p. Izky. 1244, 17 Č., 1072 R., 1 M.,153 Ž., 1 c. (1072 r.).

Nižní Šard (Alsósárad), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 728, 2 Č., 670 R., 50 Ž., 6 c. (673 ř.). — Leží na potoce Berberce. Řeckok, rus. 1tř. škola.

Nižní Verecky (Alsóvereczke), o. Svalava, s., p., t., tf. v místě. — 2027, 128 Č., 1208 R., 8 N., 22 M., 645 Ž., 16 c. (1175 ř.).

Nižní Vyznice (č. j.) (Alsóviznicze), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 340, 23 Č., 286 R., 31 Ž.,(286 ř.). Rus. 2tř. škola. Čet. stan. Dřev. lemkovský fil. kostel sv. Michala arch., prostý, nízká věž s galerii a protáhlou, cibulovitou bání. Pokusy s dolováním zlata.

Nová Roztoka (Újrosztoka), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 352, 296 R., 60 Ž.,(296 ř.). — Těsně pod hranicemi na Laterovém potoce. Rus. 2tř. škola. Zvonička na vysoké podezdívce.

Nová Stužica (Patakújfalu), o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. — 764, 34 Č., 632 R., 3 N., 1 M., 22 Ž., 33 j., 39 c. (677 ř.).

Nové Barovo (Újbárd), o., s. Ťačovo, p., t, Buštino. — 1210, 965 R., 10 N., 6 M., 227 Ž., 1 j., 1 c. (911 p.).

Nové Davidkovo (Újdávidháza), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 2364, 2 Č., 2168 R., 1 N., 55 M., 123 Ž., 15′ c. (2151 ř.).

Nové Selo (Alsóschönborn), o., s., p., t. Mukačevo. — 522, 9 R., 466 N., 27 M., 15 Ž., 5 c. (482 řm.). — Rimskok. něm. 1tř. škola.

Nové Selo (Szuszkóújfalu), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 163, 6 R., 148 N., 9 c. (145 řm.). — Něm. 1tř. škola.

Nové Selo (Beregújfalu, nyní Újfalu), o., s., t. Berehovo, p. Berehy.— 1512.2 Č., 101 R., 5 N., 1539 M., 39 Ž.,6 c. (1271 e.).

Nové Selo (Tiszaújhely, nyni Újhely), o., s. Sevluš, p., t. Výlok. — 910, 7 Č., 244 R., 599 M., 30 2., 30 c. (580 ř.).

Novoselica (Újkemencze), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče. — 539, 1 Č., 512 R., 25 Ž.,(512 ř.). — Rus. 2tř. škola. Tři slané prameny, z jedné studny se čerpá ropa.

Novoselice (č. j.) (Sósfalu), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 746, 657 R., 1 M., 84 Z., 4 c. (358 p., 303 ř.).

Novoselice (č. j.) (Tarújfaiu), o., s., t. Volové, p. Majdan. 1155, 20 Č., 930 R., 1 N., 181 Ž., 23 j. (929 ř.). — Táhne se podle potoka Holatínky až k hranicům. Notaríát. Rus. 1tř. škola se 4 pobočkami.

Novoselice (č. j.) (Taraczújfalu), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, Teresva. — 2253, 6 Č., 1871 R., 1 N., 6 M., 356 Ž., 6 j., 7 c. (936 ř., 935 p.).

Novoselice (č. j.) (Kisrétfalu), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 219, 201 R., 18 Ž.,(201 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Nový Klenovec (Nyárasdomb), o., s. Mukačevo, p. Fridéšovo, tž. Kolčino. — 689, 577 Č., 32 N., 1 M., 77 Ž., 2 c. (550 jiné a bez vyznání). — Obec položená podle silnice. Notariát. Cs._4tř. škola. Pokusy s dolováním zlata.

Ňagovo (Nyágova), o., s. Tačovo, p. Vulchovce, t. Teresva. — 1279, 5 Č., 1164 R., 110 Ž.,(811 ř., 345 p.). — K obci patří samota Ropa. Rus. 5tř. škola. Několik solných pramenů v obci, ropou se solí, na sev. svahu Imrova 416 solný pramen, na svahu kopce Korolyku sirný pramen.

Útulna KČST. na Mezipotocích.

Obava (Dunkófalva), o. Svalava, s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo. — 973. 4 Č., 847 R., 30 N., 88 Ž., 4 c. (851 ř.).

Okrouhlá (Kereghegy), o., s. Ťačovo, p. Vulchovce. —420, 200 R., 5 N., 170 M., 45 Ž., (198 ř.).

Oleňovo (Szarvaskút), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 421, 382 R., 3 N., 32 Ž., 4 c. (382 ř.). — Rus. 2tř. škola. Dřev. fil. řeckok, lemkovský kostel s bar. věží, polokruhová presbytář je kamenná. Alkalickoželezitá kyselka “Oleňovo”.

Olešník (Szöllösegres), o., s., p., t. Sevluš. — 2147, 8 Č., 2075 R., 8 M., 47 Ž., 4 j., 5 c. (1746 ř., 289 p.).

Olšinky (Egreshát), o. Perečín, s. V.Berezný, p.,   t. Tuři Remety. — 646, 1 Č., 631 R., 14 Ž.,(631 ř.).

Onok (Ilonokújfalu), o., s., t. Sevluš, p. V. Komnaty. — 1505, 1304 R., 2 M., 199 Ž.,(1292 ř.).

Onokovce (Felsödomonya), o., s., p., t. Užhorod 1. — 679, 229 Č., 387 R., 6 N., 10 M., 18 Ž., 29 c. (378 řm., 275 ř.).

Orosijovo (Sárosoroszi, nyní Oroszi), o., s. Berehovo, p. Vary, t. Výlok. — 736, 13 Č., 19 R., 1 N., 669 M., 5 2., 29 c. (323 e., 295 řm.).

Ořechovice (č. j.) (Rahoncza), o., s., p., t. Užhorod 1. — 617, 1 Č., 598 R., 3 M., 10 Ž., 5 c. (577 ř.). — Rus. 3tř. škola.

Osoj (Szajkófalva), o., s., t. Iršava, p.Ilnice. — 2016, 8 Č., 1850 R., 1 M., 147 Ž., 10 c. (1029 p., 830 řm.).

Packaňovo (Patakos), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovo. — 1390, 2 Č., 1287 R., 96 Ž., 5 c. (1291 ř.). —Rus. 5tř. škola. Velmi silný sirný pramen 7j hod. od vsi.

Palanok (Várpalánka), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v mistč.— 1941, 318 Č., 394 R., 853 N., 205 M., 151 Ž., 20 c. (1199 řm., 419 ř.).

Paseka (Kishidvég), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.      — 922, 28 Č., 725 R., 62 N., 15 M., 71 Ž., 21 c. (732 ř.).

Pastilky (Kisoásztely), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče, 293, 243 R., 16 Ž., 34 c. (271 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Paškovce (Hidegrét), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 113, 97 R., 6 N., 10 Ž.,(96 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Paušín (Pósaháza), o., s. Mukačevo, p.,       t. Palanok. —       758, 7 Č., 118      R., 596 N., 19 M., 6 Ž., 12 c. (623 řm.).

Pavlovo (Kispálos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 610, 6 Č., 458 R., 5 M., 134 Ž., 7 c. (463 ř.). Čs. 1tř. škola. Jodový pramen.

Perečín (Perecseny), sídlo o., s. V. Berezný, p., t., tf. v místě. — 2581, 427 Č., 1662 R., 41 N., 140 M., 167 Ž., 16 j., 128 c. (1513 ř., 766 řm.).

Perechrestná (Pereháza), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děňovo. — 303, 6 Č., 283 R., 6 N., 7 Ž., 1 c. (283 ř.).

Petrovo (Tiszapéterfalva, nyní Péterfalva), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Výlok. — 815, 34 Č., 64 R., 581 M., 48 Ž., 88 c. (526 e.).

Pistrjalovo (Pisztraháza), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. — 782, 757 R., 3 M., 21 Ž., 1 c. (756 ř.). — Rus. 4tř. škola.

Plavja (stř. rodu) (Zsilip), o., p., t. Svalava, s. N.Verecky. 518, 472 R., 46 Ž.,(472 ř.).

Ploské (Dombostelek), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 822, 10 Č., 689 R., 18 M., 28 Ž., 1 j., 76 c. (757 ř.). — Narodil se básník Alexander Mitrák-Materin (f 1913 v Rosvegově jako farář); psal básně v duchu lidové poesie, v “Maď.-rus. slovníku” píše o literárním jazyku P.R. — Rus. 3tř. škola s expositurou v části obce Potoku. Dřev. cerkev převezli do Kanory. 3 alkal. kyselky, býv. lázně, čtvrtý pramen při Javorském potoku.

Podhorod (Munkácsváralja), o., s. Mukačevo, p., t. Palanok. — 1113, 26 Č., 626 R., 385 N., 8 M., 61 Ž., 7 c. (588 ř., 448 řm.). — Leží na Latorici. Cs. 1tř., rus. 4tř. škola.

Podhrb (Hegyfark), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec. — 211, 5 Č., 185 R., 8 Ž., 13 c. (187 ř.).

Turistický dům KČST. v Rachově.

Podhořany (Öthegyalja), o., s., p. Mukačevo, tž. Kolčino. 1852, 73 Č., 1347 R., 41 N., 170 M., 196 Ž., 25 c. (1377 ř.).

Podmonastýr (Klastromalja), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 437, 5 Č., 384 R., 2 N., 10 M., 14 Ž., 22 c. (392 ř.).

Podobovce (Padócz), o., s., t. Volové, p. Izky. — 423, 1 Č., 377 R., 44 Ž., 1 c. (377 ř.).

Podplazí (Vezérszállás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 365, 7 Č., 351 R., 1 M., 6 Ž.,(351 ř.).

Podpleša (Pelesalja), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Neřešnice. — 739, 3 Č., 692 R., 1 M., 42 Ž., 1 c. (678 p.). — Leží nad vtokem Teresové do Teresvy pod vrchem Plešou 743. Na nových speciálkách není uvedeno jméno vsi. Rus. 3tř. škola. Solné doly jsou zatopeny, vytéká z nich potok Solona voda. Dřev. kostel nížinného typu. Lom zelenomodrého liparitového tufu v údóli Teresvy u stanice lesní dráhy.

Pokuťa (nová obec), o., s., t. Iršava, p. Záhatí. — 557, 1 Č., 531 R., 25 Ž.,(322 ř., 206 p.). — Rus. 4tř. škola.

Polana (Polena), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 1280, 85 Č., 741 R., 22 N., 55 M., 273 Ž., 4 j., 100 c. (802 ř.).

Popovo (Csonkapapi, nyní Papi), o., s. Berehovo, p., t. Som. — 1185, 11 Č., 23 R., 1019 M., 14 Ž., 5 j., 113 c. (1009 e.). — Leží při hranicích v nejnižších místech nížiny 109 m v bažinatém kraji. Ref. Maď. 2tř. škola.

Poroškov (Poroskö), o. Perečín, s. V. Berezný, p. v místě, t. Tuři Remety. — 2513, 38 Č., 2351 R., 2 N., 13 M., 94 Ž., 15 c. (2345 ř.).

Příslop (Pereszlö), o., s., t. Volové, p. Torun. — 1483, 17 Č., 1270 R., 2 N., 1 M., 191 Ž., 2 c. (1197 p.). — Leží pod pohraniční Čornou ripou 1288 na potoce Příslopu. Dřev. kostel z XVIII. stol. Stával pravosl. klášter. Rus. 1tř. škola s 2 expositurami.

Puzňákovce (Szarvasrét), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 510. 377 R., 121 N., 1 M., 5 Ž., 6 c. (373 ř.).

Radvanka (č. j.) (Radvánc), o., s., p., t. Užhorod 2. — 3692. 710 Č., 1217 R., 36 N., 937 M., 455 Ž., 5 j., 332 c. (1492 ř., 1102 řm.):

Rafajnovo (Rafajna-Ujfalu), o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Barkasovo. — 725, 2 Č., 12 R., 692 M., 3 Ž., 16 c. (655 e.). Leží v nejnižší nížině 109, kde rozlivy řeky Serně zaplavuji kraj.

Rachov (Rahó), o., s., p., t., tf. v místě. — 8893, 414 Č., 5840 R., 273 N., 1015 M., 1081 Ž., 59 j., 211 c. (3375 ř., 2542 p., 1569 řm.).

Rakov (Rákó), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety. — 1133, 10 Č., 1080 R., 41 2., 2 c. (1081 ř.).

Rákošin (Beregrákos. nyní Rákos), o., s. Mukačevo, p. v místě, t. Rosvegovo. — 3167, 21 Č., 1332 R., 8 N., 1499 M., 292 Ž., 15 c. (1359 e., 573 p.).

Rekyty (Rekettye), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 401, 401 R. (401 ř.). — Leží na Lozanském potoce. Rus. 1tř. škola.

Repinné (Repenye), o., s., t. Volové, p. Majdan. — 1711, 9 Č., 1459 R., 216 Ž., 25 j., 2 c. (1386 ř., 104 p.).

Rjapiď (Repede), o., s. Mukačevo, p., t. Čiňaďovo.— 1223, 22 Č., 1024 R., 26 N., 151 Ž., (1.020 ř.). — Rus. 4tř. škola, expositura čs. školy v Čiňaďově.

Rokosov (Rakosz), o., s. Sevluš, p. V. Kopaňa, t. Královo n. T. — 3013, 11 Č., 2793 R., 7 N., 13 M., 178 Ž., 1 j., 10 c. (2736 ř.).

Romočevice (č. j.) (Romocsafalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 481, 2 Č., 468 R., 4 Ž., 1 j., 6 c. (468 ř.).

Rosvegovo (Oroszvég), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. 2822, 194 Č., 1312 R., 24 N., 273 M., 960 Ž., 2 j., 57 c. (1257 ř.).

Rozsoše (Kopár), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 920, 1 Č., 865 R., 51 Ž., 3 c. (859 ř.).

Pohled na Rachov z cesty na Dumeň. Daleko v pozadí hřeben Popa Ivana.

Rozsoška (Rászócska), o., s. Rachov, p., t. Veliký Bočkov. 618, 586 R., 31 Ž., 1 c. (442 p., 145 řm.). — Leži na potoce Rozsošce. Rus. 2tř. škola. Pramen železité kyselky, vzdálený od vsi 3 km.

Roztocká Pastil (Felszöpásztély), o., s., p., t. V. Berezný. — 448, 1 Č., 429 R., 1 N., 13 Ž., 4 c. (432 ř.).

Roztoka (Gázló), o., s. Iršava, p., t. Bílky. — 515, 1 Č., 355 R., 159 Ž.,(349 ř.). — Leží na l. břehu Boržavy a je na starých rakouských speciálkách jmenována Gázló (B. Rosztóka). Rus. 1tř. škola.

Roztoka (Szöllösrosztoka). o., s. Sevluš, p., t. Bilky. — 256, 221 R., 35 Ž.,(205 ř.). — Leží na p. břehu Boržavy, je na starých, rakouských speciálkách jmenována Ugocsa Rosztokn. Na našich speciálkách pojmenováni obce je vynecháno. Čs. 3tř. škola.’

Roztoka (Rosztoka), o., s., t. Volové, p. Izky. — 635. 579 R., 1 M., 53 Ž., 2 c. (581 ř.). — Leži na potoce Jarkacké Detnici. Rus. 2tř. škola.

Ruská Kučová (Oroszkucsova), o., s. Mukačevo, p. Kalník, t. Rosvegovo.— 189, 175 R., 13 Ž., 1 c. (176 ř.). — Leží na potoce Staré.

Ruská Mokrá (Oroszmokra), o., s., t. Ťačovo, p. Usťčorna. — 1270, 18 Č., 666 R., 446 N., 1 M., 137 Ž., 1 c. (462 řm., 403 p., 265 ř.).

Ruské (Orosztelek), o., s. Mukačevo, o. Rákošin, t. Rosvegovo. — 897, 822 R., 1 M., 55 Ž., 19 c. (734 p.).

Ruské Komárovce (Oroszkomoró), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 912, 791 R., 7 M., 94 Ž., 16 j., 4 c. (781 ř.).

Ruské Pole (Ürmezö), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 2509, 16 Č., 2043 R., 1 N., 41 M., 375 Ž., 3 j., 30 c. (1157 ř., 866 p.).

Říčka (Kispatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1023, 3 Č., 896 R., 120 Z., 4 c. (760 ř., 140 p).

Saldoboš (Száldobos), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1898, 8 Č., 1749 R., 1 N., 28 M., 97 Ž., 15 c. (883 ř., 875 p.).

Saloka (Szalóka), o., s. Užhorod, p. Eseň, t. Čop. — 848, 13 Č., 1 R., 752 M., 15 Ž., 38 j., 29 c. (799 e.). — Leži v koutě hranic, kde opouštějí Tisu. Kostel je kótou 107. Ref. maď. 1tř. škola.

Sasovka (Szászóka), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 687, 6 Č., 579 R., 82 Ž., 1 j., 19 c. (584 ř.).

Sasovo (Tiszaszászfalu), o., s. Sevluš, p. Černý Ardov, t. Královo n. T. — 1747, 4 Č., 1557 R., 28 M., 151 Ž., 7 c. (1510 ř.).

Sekernice (Szeklencze), o., s., t. Chust. — 3197, 43 Č., 2547 R., 16 M., 589 Ž., 2 c. (1669 p., 859 ř.).

Selce (stř. rod) (Beregkisfalud), o., s., p., t. Iršava.— 1691, 15 Č., 1430 R., 245 Ž., 1 c. (1414 ř.).

Selo Slatina (Faluszlatina), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t. Slat. Doly. — 4868, 183 Č., 81 R., 8 N., 497 M., 1934 Ž., 1933 Rum., 232 c. (2122 ř., 446 řm.).

Šeredné (Szerednye), o., s. Užhorod, p., t., tf. v místě. — 2279, 390 Č., 1053 R., 11 N., 169 M., 560 Ž., 37 j., 59 c. (1051 ř., 591 řm.).

Serenčovce (Szerencsfalva), o., s. Mukačevo,         p. Kalník,   t. Rosvegovo. — 336, 7 Č., 275 R., 1 N., 22 M., 20 Ž., 11 c. (274 ř.). — Rus. 1tř. škola. Pila. Řeckok, kostel stojí osamotí nade vsi.

Serně (Sernye), o., s. Mukačevo, p., t. Barkasovo. — 1269, 7 Č., 31 R., 2 N., 1151 M., 32 Ž., 5 j., 41 c. (1060 e.).

Sevluš (Nagyszöliös, nyní Szöllös), o., s., p., t., tf. — 11.054, 516 Č., 4429 R., 60 N., 2630 M., 2954 Ž., 28 j., 437 c. (4713 ř., 3619 i., 1328 řm., 1140 e., 82 p., 172 j.).

Simir (Ószemere), o., s., t. Perečín, s. V. Berezný. — 1029. 1 Č., 987 R., 40 Ž., 1 c. (986 ř.). — Rus. 4tř. škola.

Údolí Ozeranky, v pozadí hřeben Kamjonky.

Simirky (Újszemere), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 998, 988 R., 10 c. (988 ř.).

Sinovir (Alsószinovér), o., s., t. Volové, p. v místě. — 2880. 59 Č., 2506 R., 2 N., 8 M., 294 Ž., 11 c. (1875 p., 634 ř.).

Sinovírská Polana (Felsöszinovér), o., s., t. Volové, p. Sinovir. — 1101, 19 Č, 1052 R., 3 N., 9 M., 18 Ž.,(1027 ř.). — Část obce Sloboda. Rus. 1tř. škola s 3 pobočkami.

Siňák (Kékesfüred), o. Svalava, s. Mukačevo. p., t. Čiňaďovo. — 461, 3 Č, 114 R., 245 N., 6 M., 3 Ž., 90 c. (260 řm., 193 ř.).’

Sirma (Tiszaszirma) o., s., p., t. Sevluš. — 726, 605 R., 47 M., 71 Ž., 3 c. (601 ř.). — Leží na Tise, kde řeka rameny obtéká velké ostrovy. Rus. 2tř. škola.

Skotarský (Kisszolyva), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Volovec. — 1158, 22 Č, 1038 R., 4 M., 82 2., 12 c. (1014 ř.).

Slatinské Doly (Aknaszlatina), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t., tf. v místé. — 2610, 479 Č, 374 R., 4 N., 1560 M., 26 Z., 72 j., 95 c. (1373 řm., 926 ř.).

Smologovice (č. j.) (Kisábránka), o., s., t. Iršava, p. Záhati. — 244, 231 R., 5 Ž., 8 c. (238 ř.). — Leží pod Martinským kamenem 967. Rus. 1tř. škola.

Smrková (Szemerekö), o., s. V. Berezný, p. Černohlava, t. Dubriniče. — 623, 617 R., 6 Ž.,(617 ř.).

Sobatín (Szombati), o., s., p., t. Iršava. — 234, 203 R., 31 Ž.,(203 ř.).

Sojmy (Vizköz), o., s., p., t. Volové. — 669, 9 Č., 561 R., 98 Ž., 1 c. (451 ř.).

Sol’ (Sóslak). o., s., p., t. V. Berezný, poštovna v místě. — 633, 11 Č., 585 R., 2 N., 1 M., 23 Ž., 11 c. Í592 ř.).

Soločín (Királyfiszállás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana u Svalavy. — 709, 578 R., 3 N., 5 M., 97 2., 11 j., 15 c. (583 ř.).

Stanovo (Szánfalva), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž. 870, 1 Č. 842 R., 1 N., 2 M., 23 2., 1 c. (840 ř.). — Vsí protéká Slopij potok. Rus. 3tř. škola.

Stará Stužica (Patakófalu), o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. 592, 573 R., 19 Ž.,(573 ř.).

Staré Davidkovo (Ódávidháza), o., s. Mukačevo, p., t. Rosvegevo. — 530, 19 Č., 459 R., 1 M., 45 Ž., 6 c. (300 ř., 160 p.).

Stavné (Fenyvesvölgy), o., s. V. Berezný, p., t. v místě.— 1500, 100 Č., 1145 R., 5 N., 6 M., 168 Ž., 2 j., 74 c. (1131 ř.).

Strabičovo (Mezöterebes), o., s. Mukačevo, p., t. Strabičovo-Goronda. — 2121, 19 Č., 1793 R., 1 N., 57 M., 184 Ž., 39 j., 28 c. (1191 ř., 615 p.).

Stričava (Eszterág), o., s., p., t. V. Berezný. — 498, 487 R., 11 Ž., 1 c. (486 ř.).,— Leží pod vrchem Kňahynici 648. Rus. 2tř. škola.

Strojno (Malmos), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky.— 1329, 1 Č, 1215 R., 4 N., 1 M., 108 Ž.,(1215 f.).

Strypa (Sztrippa), o., s., p., t. Užhorod 1. — 308, 5 Č., 289 R., 3 M., 11 c. (276 ř.). — Leží na potoce Jaroku. Notariát. Rus. 2 tř. škola.

Střední Apša (Középapsa), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 3840, 25 Č., 105 R., 28 M., 329 Ž., 3319 Rum., 34 c. (3428 ř.).

Suchá-Broňka (Szuhabaranka), o. Iršava, s. Chust, p., t. Dovhé. — 2194, 14 Č., 2015 R., 9 N., 11 M., 112 Ž., 22 j., 11 c. (1103 ř., 937 p.).

Suchý (Szuhapatak), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 521, 507 R., 14 Ž. (507 ř.).

Pohled na Farcau v Rumunsku z cesty od Mezipotoků. V popředí rumunský pastýř.

Suskovo (Bányafalu), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 828, 11 Č., 687 R., 8 N., 99 Z., 23 c. (704 ř.).

Svalava (Szolvya), s. N. Verecky, o., p., t., tf. v místě. — 5807, 664 Č., 2892 R., 248 N., 393 M., 1262 Ž., 17 j., 331 c. (2798 ř., 1386 řm.).

Svoboda, o. Berehovo, s. Mukačevo, p., t. Baťovo. — 909, 471 Č., 205 R., 196 M., 37 c. (327 řm., 185 ř., 170 e.).

Šalanky (Salánk), o. Iršava, s., t. Sevluš, p. v místě. — 2390, 28 Č., 648 R., 1525 M., 140 Ž., 49 c. (1187 e., 973 ř.).

Šandrovo (Ösándorfalva), o., s. Chust, p. Sekernice, t. Buštino. — 1466, 2 C. 1070 R., 393 Ž., 1 c. (906 p.).

Šarkaď (Kissarkad), o., s. Iršava, p., t. Záluž. — 802, 778 R., 24 Ž.,(778 ř.). — Leží na potoce Romanu. Rus. 3tř. škola.

Šelestovo (Szélestó), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 888, 442 Č., 398 R., 17 N., 15 M., 4 Ž., 12 c. (706 ř.).

Šerbovec (Beregsziklás), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 449, 424 R., 16 Ž., 9 c. (424 ř.). — Leži při hranicích pod Pikujem. Rus. 1tř. škola.

Široký Luh (Széleslonka), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Teresva. — 1952, 1 Č., 1794 R., 152 Ž., 1 j., 4 c. (1636 p.).— Leží na potoce Lužance. Rus. 4tř. škola.

Šišlovce (Sislóc), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. Tarnovce. — 315, 3 Č., 5 R., 290 M., 10 Ž., 7 c. (173 ř.). — Řeckok. maď. 1tř. škola.

Škuratovce (Bereghalmos), o., s. Mukačevo, p. Kalnik, t. Rosvegovce. — 194, 183 R., 11 Ž.,(182 ř.). — Rus. 1tř. škola.

Šom (Beregsom, nyní Som), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 1100, 55 Č., 72 R., 892 M., 19 Ž., 62 c. (894 e.).

Tarnovce (Ungtarnócz, nyní Tarnóc), o., t. Užhorod 2, s. V. Kapušany, p. v místě. — 434, 54 Č., 36 R., 1 N., 295 M., 32 Ž., 16 c. (138 e., 132 ř., 129 řm.). — Maď. 2tř. škola s expositurou v Botfalvě. Rodiště v dějinách proslulé rodiny Bernáthů; z nich vynikl zvláště Zikmund Bernáth.

Tekovo (Tekeháza), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T., poštovna v místě. — 1099, 19 Č., 549 R., 446 M., 54 Ž., 1 j., 30 c. (552 ř., 435 e.).

Terebla (Talaborfalu), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Buštino. 2702, 17 Č., 2530 R., 2 R, 3 M., 147 2., 3 c. (2405 p.).

Teresová (Tereselpatak), o., s. Ťačovo, p. Neresnice, t. Teresva. — 1496, 1 Č., 1482 R., 4 M., 9 Ž.,(1105 ř., 337 p.).

Teresva (Taraczköz), o., s. Ťačovo, p., t., tf. v místě. — 2712, 184 Č., 1678 R., 50 R. 95 M., 653 Ž., 9 j., 43 c. (1661 ř.).

Tichý (Tiha), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. —      1079, 9 Č., 1005 R., 2 N., 43 Ž., 20 c. (1000 ř.).

Tišov (Csendes), o. Svalava, s.,  p., t. N.      Verecky. — 324, 286 R., 7 R, 30 Ž., 1 c. (285 ř.).

Torun (Toronya), o., s., t. Volové, p. v místě. — 1399, 58 Č., 1036 R.,1M, 298 Ž., 1 j., 5 c. (918 p., 130 ř.).

Trebušany (Terebesfejérpatak), o., s. Rachov, p, t., tf. v místě. — 2326, 172 Č., 1594 R., 4 R. 118 M., 245 2., 10 j., 183 c. (1345 ř., 449 řm., 145 p.).

Trnovo nad Teresvou (Kökényes), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 4104, 27 Č., 3085 R., 17 N., 19 M., 902 Ž., 32 j., 22 c. (2022 ř., 1067 p.).

Trstěnice (č. j.) (Nádaspatak), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 178, 160 R., 18 Ž., (160 ř.).

Trstník (Tiszasásvár), o., s., p., t. Sevluš. — 1105, 3 Č., 916 R., 115 M., 66 Ž., 5 c. (918 ř.). — Leži v nížině nedaleko Tisy. Rus. 3tř. škola, řeckok, rus. 1tř. škola.

Tuří Bystrý (Turjasebes), o. Perečín, s. V. Berezný, p. v místě, t. Tuří Remety. — 1628, 40 Č., 1430 R., 54 N., 14 M., 74 Ž., 16 c. (1436 ř.).

Tuří Paseka (Turjavánás), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety.—1870, 9 Č., 1804 R., 7 M., 42 Ž.,8 c. (1811 ř.).

Tuří Polana (Turjamezö), o. Perečín, s. V. Berezný, p. Poroškov, t. Tuří Remety. — 1654, 18 Č., 1547 R., 2 N., 22 M., 53 2., 1 j., 11 c. (1564 ř.).

Turkul s mocnými zákopy a kryty ve skupině Čorné hory.

Tuří Remety (Turjaremete), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t., tf. v místě. — 2332, 540 Č., 1562 R., 1 N., 24 M., 182 Ž., 1 j., 22 c. (1586 ř., 505 řm.).

Turice (č. j.) (Nagyturjaszög), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuří Remety. — 969, 17 Č., 898 R., 6 M., 34 Ž., 14 c. (914 ř.).

Tuřičky (Kisturjaszög), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Tuři Remety. — 856, 842 R., 2 M., 12 Ž. (814 ř.). — Patří k ní osady Likicary a Lumšory.

Tybava (Havasalja), o., p., t. Svalava, s. N. Verecky. — 739, 706 R., 2 N., 25 Ž., 6 c. (712 ř.).

Ťačovo (Tészö), o., s., p., t.-, tf. — 7417, 298 Č., 3066 R., 36 N., 2335 M., 1431 Ž., 39 j., 212 c. (1919 e., 1881 ř., 572 řm., 1353 p.).

Tuška (Csuszka), o., s., t. Volové, p. Izky. — 529, 409 R., 119 Ž.,. 1 c. (410 ř.).

Uhla (Uglya), o., s. Ťačovo, p. Terebla, t. Buštino. — 3862, 5 Č., 3254 R., 2 N., 599 Ž., 1 j., 1 c. (2964 p.).

Uklín (Aklos), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Polana, u Svalavy. — 286; 271 R., 6 Ž., 9 c. (278 ř.).

Usťčorna (Királymező), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva. — 1222, 65 Č., 24 R., 998 N., 23 M., 103 Ž., 1 j., 8 c. (1078 řm.).

Užhorod,

Užok (Uzsok), o., s. V. Berezný, p., t. Volosianka. — 1147, 62 Č., 975 R., 7 N., 72 Ž., 31 c. (974 ř.).

Vary (Vári), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 2579,44 Č., 18 R., 2 N., 2075 M., 156 Ž., 29 j., 255 c. (2178 e.).

Velatín (Veléte), o., s., p., t. Chust. — 3020, 35 Č., 2603 R., 2 M., 350 Ž., 8 j., 22 c. (1650 ř., 961 p.).

Veliká Běhaň (Nagy Bégány), o., s. Berehovo, p., t., tf. v místě. — 1450, 44 Č., 113 R., 4 N., 1184 M., 38 Ž., 67 c. (642 e., 485 ř.).

Veliká Čengava (Nagycsongova), o., s., t. Sevluš, p. Veliké Komňaty. — 1501, 1402 R., 99 Ž.,(1391 ř.). — Rus. 6tř. škola. Solný pramen.

Veliká Dobroň (Nagy Dobrony), o., s. Užhorod, p., t., tf. v místě. — 3533, 29 Č., 19 R., 5 N., 3200 M., 224 Ž., 56 c. (3077 e.).

Veliká Kopaňa (Felsöveresmart), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Královo n. T. — 2467, 14 Č., 2186 R., 14 M., 248 Ž., 5 c. (2141 ř.).

Veliké Gejovce (Nagy Gejóc), o., s., t. Užhorod 2, p. v místě. — 959, 5 Č., 28 R., 1 N., 848 M., 54 Ž., 19 j., 4 c. (572 e.).

Veliké Gutovo (Nagy Gút), o., s. Berehovo, p. Hať u Berehova, t. V. Běhaň. — 618, 4 Č., 24 R., 4 N., 553 M., 15 Ž., 18 c. (493 e.).

Veliké Komňaty (Magyarkomiát), o., s., t. Sevluš, p. v místě. 3270, 30 Č., 2868 R., 5 M., 362 Ž., 5 c. (2796 ř.).

Veliké Lazy (Nagyláz), o., s. Užhorod, p., t. Chlumec u Užhorodu. — 766, 27 Č., 695 R., 10 M., 26 Ž., 1 j., 7 c. (658 ř.).

Veliké Loučky (Nagylucska), o., s. Mukačevo, p., t., tf. v místě. — 5854, 39 Č., 5470 R., 25 M., 256 2., 1 j., 63 c. (4319 p.).

Veliký Berezný (Nagyberezna), sídlo správního okresu a okresního soudu, p., t., tf. — 2989, 543 Č., 1290 R., 5 N., 56 M., 876 Ž., 3 j., 216 c. (1309 ř., 534 řm.).

Veliký Bočkov (Nagybocskó), o., s. Rachov, p._t t., tf. v místě. — 6707, 272 Č., 4363 R., 30 N., 571 M., 1253 Ž., 10 j., 208 c. (2837 ř., 1526 p.).

Veliký Palad (Nagy Palád), o., s. Sevluš, p. v místě, t. Výlok. — 1557, 30 Č., 3 R., 1 N., 1319 M., 84 Ž., 1 j., 119 c. (1291 e.).

Veliký Rakovec (Nagyrákócz), o., s. Sevluš, p., t. Bílky. — 3564, 18 Č., 3168 R., 1 N., 2 M., 361 Ž., 6 j., 8 c. (3168 ř.).

Verbjaž (Verebes), o. Svalava. s., p., t. N. Verecky. — 565, 487 R., 78 Ž.,(487 r.). — Leží na silnici do Vereckého průsmyku. R. 1859 se narodil Evmenij Sabov, spisovatel a filolog, vůdce ruského sněmu, zemřel jako sevlušský arciděkan 1935 (viz Sevluš!). Rus. 2tř. škola s expositurou v osadě Petrušovici, kde je prostý lemkovský kostelík, čtyřhranná věž se šišatou bání. Dřevěný kostel stavěl na počátku tohoto století Ilko Němec ze Zadílského.

Verjacja (Verécze), o., s. Sevluš, p., t. Královo n. T. — 1123, 13 Č., 929 R., 15 M., 103 Ž., 55 j., 8 c. (916 ř.).

Srázy Turkulu, znamenitého bojiště ve skupině Čorné hory.

Vlachovo (Ölyvös), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 1403,  13 Č., 1239 R., 1 M., 150 Ž.,(1231 ř.). — Notariát, čet. stanice, rus. 5tř. škola, v části obce Kolbasově expositura st. rus. školy v Bílkách. Po domácku tkají koberce z hrubé vlny.

Vlkovyje (Ungordás), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 600, 570 R., 6 M., 18 2., 6 c. (562 ř.).

Volosianka (Hajasd), o., s. V. Berezný, p., t., tf. v místě.— 1752, 53 Č., 1569 R., 1 N., 1 M., 92 Ž., 11 j., 35 c. (1580 ř.).

Voloské (Oláhcsértesz), o., s., t. Iršava, p. Brod nad Iršavou. — 868, 783 R., 85 Ž.,(454 p., 329 ř.). Řeckok, rus. 1tř. škola..

Volové (Ökörmező), sídlo okr. úřadu a soudu, p., t., tf. — 4425, 172 Č., 3323 R., 21 N., 38 M., 839 Ž., 32 c. (1840 ř., 1508 p.).

Volovec (Volócz), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 2050, 115 Č., 1482 R., 18 N., 100 M., 302 Ž., 2 j., 31 c. (790 p., 703 ř.).

Volovice (č. j.) (Beregpálfalva), o., s., t. Iršava, p. Kivjažď. 282, 232 R., 50 Ž.,(232 ř.). — Expositura rus. 2tř. školy v Chmelníku.

Vonihovo (Vajnág), o., s. Ťačovo, p., t. Buštino. — 1481, 18 Č., 1130 R., 15 M., 286 Ž., 32 c. (945 p.).

Voročov (Kapuszög), o., o., t. Perečín, s.     V. Berezný. — 892, 22 Č., 839 R., 19 M., 8 Ž., 4 c. (819 ř.).

Vrbovec (Verböc), o., s., p., t. Sevluš. — 821, 215         R.,     528 M., 26 Ž., 11 j., 41 c. (539 e., 149 p.).

Vučkovo (Vucskomezö), o., s., p., t. Volové. — 605, 9 Č., 588 R., 1 N., 9 Ž.,(566 p.).

Vulchovce (Irhócz), o., s. Ťačovo, p. v místě, t. Teresva.— 4085, 20 Č., 3269 R., 8 M., 774 Ž., 1 )., 13 c. (2659 p., 598 ř).

Výlok (Tiszaújlak, nyni Újlak), o. Berehovo, s. Sevluš, p., t., tf. v místě. — 3382, 139 Č., 499 R., 10 N., 1571 M., 844 Ž., 15 j., 304 c. (921 p., 664 ř., 672 řm.).

Výška (Viharos), o., s. V. Berezný, p. Ljutá, t. Stavné. — 1115, 1086 R., 25 2., 4 c. (1087 ř.).

Výškovo nad Tisou (Vísk), o., s. Chust, p., t., tf. v místě. 6127. 78 Č., 2187 R., 34 N., 3257 M., 459 2., 17 j., 95 c. (2713 e., 2099 ř., 679 řm.).

Vyšní Apša (Felsöapsa), o. Rachov, s. Ťačovo, p., t. Stř. ADša. — 5842, 11 Č., 4648 R., 2 M., 1161 Ž., 20 c. (4430ř.).

Vyšní Hrabovnice (Felsögereben), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. 2děftovo. — 596, 52 Č., 391 R., 73 N., 1 M., 48 Ž., 5  j., 26 c. (392 ř.).

Vyšní Koropec (Felsökerepecz), o., s., p., t. Mukačevo. — 627, 17 Č., 125 R., 388 N., 69 M., 21 Ž., 7 c. (406 řm.).

Vyšní Remety (Felsöremete), o., s., t. Berehovo, p. Berehy. — 453, 5 Č., 411 R., 1 M., 35 Ž., 1 c. (395 ř.).

Vyšní Roztoka (Flesöhatárszeg), o. Svalava, s. N. Verecky. — 410, 410 R. (410 ř.).

Vyšní Slatina (Felsöszlatina), o., s. Užhorod, p., t. Šeredné. — 323, 309 R., 12 Ž., 2 c. (307 ř.).

Vyšní Studený (Felsöhidegpatak), o., s., t. Volové, p. Izky. — 1133, 8 Č., 941 R., 184 Ž.,(942 ř.).

Vyšní Šard (Felsösárad), o., s., t. Sevluš, p. V. Kopaňa. — 1271, 3 Č., 1170 R., 98 Ž.,(1154 ř.). — Cs. 1tř., rus. 5tř. škola s expositurou v Araňoši.

Vyšní Verecky (Felsövereczke), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 1585, 2 Č., 1376 R., 1 M., 204 Ž., 2 c. (1373 ř.).

Vyšní Vyznice (č. j.) (Felsöviznicze), o., s. Mukačevo, o. Friděšovo, tž. Kolčino. — 1074, 3 Č., 1000 R., 2 N., 69 Ž.,(1000 ř.). — Rus. 4tř. škola. Pokusy s dobýváním zlata. Minerální pramen.

Zadílský (Rekesz), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 304, 299 R., 3 Ž., 2 c. (300 ř.).

Zadné (Zárnya), o. Iršava, s. Chust, p., t. Dovhé. — 2330, 13 Č., 1944 R., 370 2., 3 c. (1925 p.).

Zapsoň (Zápszony), o., s. Berehovo, p., t. Šom. — 954, 9 Č., 30 R., 835 M., 45 Ž., 10 j., 25 c. (747 e.).

Zavidovo (Dávidfalva), o. Mukačevo, s. Iršava, p., t. Záluž. — 1412, 15 Č., 1284 R., 106 Ž., 7 c. (1223 p.).

Zavosina (Szénástelek), o., s., t. V. Berezný, p. M. Berezný. — 409, 3 Č., 382 R., 13 Ž., 11 c. (388 ř.). Rus. 2tř. škola.

Zábroď (Révhely), o., s., p., t. V. Berezný. — 1002, 37 Č., 686 R., 2 N., 10 M., 67 Ž., 6 j., 194 c. (711 ř.).

Záhatí (Hátmeg), o., s., t. Iršava, p. v misté. — 1486, 44 Č., 1303 R., 22 N., 14 M., 88 Ž., 8 j., 7 c. (1317 ř.).

Záhorb (HatárheayK o., s. V. Berezný, p., t. Stavné. — 746, 29 Č., 679 R., 15 2., 23 c. (697 ř.).

Záluž (Beregkisalmás), o., s. Mukačevo, s. Iršava, p., t., tf. v místé. —813, 11 Č., 670 R., 3 N., 6 M., 121 Ž., 2 c. (666 ř.).

Zářící (Drugétháza), o. Perečín, s. V. Berezný, p., t. Dubriniče. — 2049, 7 C. 1951 R., 1 N., 5 M., 59 Ž., 14 j., 12 c. (1961 ř.).

Zářící (Alsókaraszló), o., s. Sevluš, p., t. Iršava. — 1721, 2 Č., 1615 R., 95 Ž., 9 c. (1588 ř.).

Závadka (Rákócziszáilás), o. Svalava, s., p., t. N. Verecky. — 863, 743 R., 117 Z., 3 c. (743 ř.). — Rus. 3tř. škola. Sídlo obvodu notářského úřadu Beskydu.

Zbyny (Izbonya), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t. Žděňovo. — 174, 168 R., 6 Ž. (156 ř.).

Zlatáry (Ötvösfalva), o., s. Chust, p. Drahovo, t. Buštino. 2234, 2 Č., 2123 R., 102 Ž., 7 c. (2041 ř.).

Zňacovo (Ignécz), o., s. Mukačevo, p. Rákošín, t. Šeredné. 2517, 25 Č., 2311 R., 3 N., 21 M., 153 Ž., 4 c. (2210 ř.).

Žborovce (Rónafalu), o., s. Mukačevo, p. Friděšovo, tž. Kolčino. — 223, 206 R., 17 Ž.,(205 ř.).

Žděňovo (Szarvasháza), o. Svalava, s. N. Verecky, p., t., tf. v místě. — 853, 48 Č., 582 R., 5 N., 1 M., 147 Ž., 70 c. (564 ř.).

Žňatino (Izsnyéte), o., s. Mukačevo, p., t. Strabičovo-Goronda. — 1632, 1 Č., 612 R., 1 N., 963 M., 49 Ž., 6 c. (922 e., 629 ř.).

Žofie (Zsófiafalva), o., s. Mukačevo, p. Lalovo, t. Záluž.,— 350, 6 R., 312 N., 10 M., 6 Ž., 16 c. (334 řm.).

Žukovo (Zsukó), o. s. Mukačevo, p., t. Rosvegovo. — 631, 1 Č., 584 R., 37 Ž., 9 c. (589 ř.). — Rus. 3tř. škola.

<<< OBSAH >>>

Po ukončeni letu Praha — Užhorod na letišti v Užhorodě.

Ideálním dopravním prostředkem je letadlo. Z Prahy do Užhorodu letí dvěma směry. Trať Praha — Brno — Bratislava — Košice — Užhorod, dlouhá 718 km, vyžaduje s třemi zastávkami 4 h. 35 min., přímá trať, t. zv. “letecký expres” Praha — Užhorod (délka trati 630 km) trvá jenom 140 minut. Cena jízdného je 280 Kč, státní a veřejní zaměstnanci mají 1/3 slevy. V ceně je započítána doprava od kanceláře Čs. stát. aerolinií v Jungmannově třídě na letiště a doprava zavazadel do 15 kg. Při zakoupeni zpáteční jízdenky 10% slevy.

Let je klidný, bezpečný. A ten kaleidoskop stále se měnících krajinných obrazů!

Obě trati jsou překrásné, trať přímá je zajímavější tím, že letíme podle Vysokých Tater, dívajíce se na jejich velikány s výšky, přesahující značně jejich temena.

Letecký expres leti nad Čes. Brodem, Kolínem, nad Polabskou rovinou, zámek Kačina a Čáslav jsou v ni význačnými body. Přelétáme Chrudim, Heřmanův Městec a Chrast. Za Českou Třebovou jsme hned na Moravě. Upoutá nás hrad Bouzov svými 9 věžemi. Olomouc leží přímo pod námi. Chvíli letíme nad Oderskými vrchy, S zahlédneme hradbu Jeseníků. Za městem Hranicemi nás vítají Radhošť a Kněhyně. Přetínáme Beskydy a jsme na Slovensku nad údolím Kysuce. Blížíme se k polským hranicím. Vpr. je Malá Fatra s Rozsutcem, údolí Váhu a za ním hřebeny Velké Fatry. Jsme přímo nad Oravským zámkem. V dálce 30 km kyne nám král Nízkých Tater Ďumbier. U hor Ostrého Roháče a Volovce se přibližují opět polské hranice naši trati. Blížíme se Vysokým Tatrám. S výše 3000 m hledíme na jejich blízký hřeben. Kriváň je vzdálen pouhé 4 km! Pod sebou máme Štrbské pleso, jeho hladina je s této výše jako dětská dlaň. Cesta Slobody se vine jako malý had. Zleva zakývá na pozdrav Gerlachovka a zprava prokmitají tři Smokovce a Tatr. Polianka. Vidíme, jak ze St. Smokovce stoupá cesta ke Kamzíku, chatě KČST. Vzdalujeme se velebným Tatrám. Letíme nad Spiš. Sobotou, nad Levočou, mocný Spišský hrad ukazuje cestu. V dálce se táhne Krušnohoři, tam tušíme Košice. Vznášíme se nad meandry řeky Torysy, nad několika údolími i horskými pásmy. Lesy končí, nastává rovina, již se vleče Laborec a běží přímá železnice. Blížíme se Vihorlatu a řece Uhu, hluk motoru přestává —a konči krásná pohádka. Užhorod je stanicí pro další let do Moskvy a do Bukurešti.

Podnikněte aspoň jednu cestu, nebudete litovat! Letěl jsem několikrát oběma tratěmi i oběma směry a na všecky ty vzdušné pouti rád vzpomínám.

Pohled na Bližnici od Měrkový chaty pod Kvasovským Menčulem. V popředí Wegerova chata.

<<< OBSAH >>>

 Pokyny pro automobilisty a motoristy.

Pramen Černé Tisy na Okule.

Celé kraje jsou desítky km vzdáleny od železnic a spojení je možné jen silnicemi, které jsou státní a zemské, méři skoro 1400 km. Okresních (vicinálních) a obecních je počtem 146. Obecní silnice jsou často jen vozovky, ale jsou přece sjízdné.

Magistrála státních silnic je trať:

Michalovce — Užhorod 41.89 — Mukačevo 28.65 — Berehovo 36.30 — Sevluš 25.35 — Chust 28.40 — Rachov 74.35 — Jasiňa — Jasiňský průsmyk 40.27, celkem 275.21 km.

Na tuto magistrálu se připojuji stát. silnice:

1) Čop — Užhorod 24.60 — Vel’ký Berezný 40.50 — Užocký průsmyk.

2) Mukačevo — Svalava 25.20 — křižovatka u Niž. Verecek 34.27: a) Verecký průsmyk 13.30 — b) Skotarský průsmyk 11.17 km.

3) Chust — Horinčovo 15.40 — Volové 42.10 — průsmyk Torunský 28.90, celkem 86.40 km.

4) Berehovo — Astel — hranice 6.5 km.

5) Výlok — Bekeň 6.5 km.

Na státní silnice se připojuji zemské silnice.

1) Perečín — Polana 43.44 km.

2) Čop — Veliká Dobroň 15.14 — Mukačevo 26.89 — ZáIuž 16.14 — Kivjažď 13.77, celkem 71.94 km.

Odbočky a) Veliká Dobroň — Šom — Janošovo: b) spojka za Čomonínem k Janošovu.

3) Svalava — Kušnice 27.13 — Dovhé 9.60 — Iršava 21.85, Selce 5.46 — Kivjažď 4 — Berehovo 25.8 — Bodolov 12.46, celkem 106.30 km.

4) Selce — Sevluš — Tekovo — Dakovo — Halmei.

Odbočky: Dakovo — Bekeň — a Tekovo — Chýše — hranice.

5) Dovhé — Lipecká Polana — vyústěni na státní silnici Chust—Volové.

6) Sojmy — Talamáš 32.4 km.

7) Buštino — Drahovo 26.51 — Sinovír 37.50 — hranice 12.40, celkem 76.41 km.

Odbočka: Drahovo — Krajnikovo, kde se rozděluje do Sekernice a do Saldoboše.

8) Teresva — Neresnice nádraží 14.38 — Usťčorna — Brustury 42.02, celkem 56.4 km.

Odbočka: Neresnice — Bedevia.

9) Veliký Bočkov — Kobylecká Polana.

O vicinálních a obecních silnicích se nezmiňujeme. Z mapy je lze dobře vyčisti.

Upozorňujeme, že na Rachovsku možno jeti auty a motory i po lesních vozovkách a také po horských cestách, vedených poloninami ve výšce až 1700 m. V těchto výškách nelze zaručiti vždy jejich sjízdnost a cestující jich používá na své nebezpečí. Platí se poplatek, někdy dost značný (až 200 Kč), ale zajímavost této cesty za pěkného času vyváži náklad, zejména když členové KČST. na průkaz platné legitimace mají 50% slevy. Většina těch cest vede po poloninách Svidovce a v oblasti Čorné hory. Jsou to velkolepé horské tury, při nichž uvidíme celé mohutné pohraniční horstvo, poloniny i klausury.

Zákopy v obiasti Čorné hory, v pozadí Čorná hora, nejvýchodnějši bod ČSR.

Poplatky jsou rozděleny na šest tříd a každá třída na odděleni. První číslo je poplatek za velké auto, druhé za malé, třetí za motocykl s přívěsným vozíkem, čtvrté za samostatný motocykl, páté za vůz s koněm.

Povolení dávají tyto lesní správy:

A) Lesní správa Bílá Tisa v Bohdanu (střed obce):

1) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST. pod Hoverlou) 10.5 — klausura Lazeština — lesovna Kozmešček 20.5 — Zimir 32.5 km (Jasiňa). poplatek I.

2) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST. pod Hoverlou) 10.5 — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 27.5 — ústí potoka Kevelova do Tisy na stát. silnici mezi Kvasy a železn. zastávkou Kevelovem 37.5 km. Poplatek I. (Obě tyto tury až do sedla pod Hoverlou jsou stejné.)

3) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Hoverla 2.5 km. Poplatek VI. pro ty, kdo se vracejí.

4) Ústí Hoverly do Bílé Tisy — klausura Balcatul s chatou KČST. 10 km. Poplatek II. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

B) Lesní správa Bohdan v Bohdanu: Od kam. kostela ve středu Bohdanu cestou podle potoka Bohdanu ke klausuře Lolinu (Bohdanu) 9 km. Poplatek III. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

C) Lesni správa ústěriky v Bohdanu:

Z Bohdanu podle potoka Kvasného k nádrži Kvasnému s chatou KČST,. 11 km, poplatek IV. Cesta dál nevede, nutno se vrátiti.

Tyto lesni správy úřaduji ‘7.30—12 a 14.30—18, telefonní služba stále, lze se hlásiti kdykoli a zaplatiti poplatek.

D) Lesní správa Lazeština v Jasině:

1) Zimir — lesovna Kozmešček 12 — klausura Lazeština — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST.) 22 — klausura Hoverla 30 — ústí Hoverly do Bílé Tisy 32.5 km. Poplatek I. Je to obrácený směr, popsaný pod č. A 1).

2) Zimir — lesovna Kozmešček — klausura Lazeština — sedlo pod Hoverlou (útulna KČST.) [trať jako D 1)] 22 — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 29 — ústi potoka Kevelova do Tisy na stát. silnici mezi Kvasy a žel. zast. Kevelovem 39 km. Poplatek I. Je to obrácený směr, popsaný pod č. A 2).

3) Zimir — lesovna Kozmešček. Poplatek II. pro ty, kteří se vracejí.

E) Lesní správa Svidovec v Jasini:

1) Ústí potoka Kevelova do Tisy — ústí Hoverly do Bílé Tisy, obrácený směr A 2). Poplatek I.

2) Ústí potoka Kevelova do Tisy — ústí Hoverly do Bílé Tisy — Zimir, obrácený směr D 2). Poplatek I.

3) Ústí potoka Kevelova — Kvasovský Menčul (Měrková chata) 10 km a zpět. Poplatek II.

Poplatek vybírá zřízenec lesní správy u dřevěného mostu při ústi Kevelova.

F) Lesní správa Černá Tisa v Jasihi:

1) Ústí Dovžiny do Černé Tisy (na silnici z Jasině ke klausuře Apšinci) — klausura Apšinec 8 km. (Lze platiti až u klausury Apšince.)

2) Klausura Apšinec — kolna pod Okulou 3.5 km, poplatek V. (Lze platit u klausury Apšince.)

3) Ústi potoka Stanislava do Černé Tisy — klausura Stanislav 8 km, poplatek II. Nutno se vrátiti.

G) Lesní správa Brustury:

Brustury — Nausť Turbata. Od Nausť Turbata a) klausura Berťanka, b) klausura Plajska, c) Nausť Hladin, bez poplatku, jen dovoleni.

Pohled na Pietroš, protějšek Hoverly, od Kozmeščeku.

H) Lesní správa Něm. Mokrá:

Německá Mokrá — myslivna Bradula — klausura Mokranka, bez poplatku, jen dovolení.

Ch) Lesní správa Sinovirská Polana.

1) Sinovirská Polana — údolí Ozeranky — myslivna Černá Řeka (Na Kantině, noclehárna KČST.) — klausura Fuliovec.

2) Kóta 820 v ústí potoka Roztoky do Terebly — klausura Sloboda.

I) Lesní správa Vel. Bočkov:

1) Luh — Kosovská Polana 4 km. Nutno se vraceti.

2) Vel. Bočkov — Kobylecká Polana 14 km. Nutno se vraceti.

Benzinové stanice jsou ve všech městech i ve větších obcích: Berehovo, Bílky, Buštino, Čop, Dovhé, Chust, Iršava, Jasiňa, Královo n. T., Nižní Bystrý, Niž. Verecky, Perečín, Rachov, Rosvegovo, Šeredné, Sevluš, Slatinské Doly, Svalava, Teresva, Ťačovo, Užhorod, Užocký průsmyk. Vel’. Berezný, Vel. Bočkov, Volosianka, Volové, Volovec, Výlok a j.

<<< OBSAH >>>

(Majetnik Ludvík Kaina a spol.)

Km 8 Korytňany, rus. 3tř. škola. Km 10 Čáslovce, km 14 Veliké Gejovce, km 17 Malé Gejovce jsou popsány na str. 151.

<<< OBSAH >>>